Nejen spořiví, ale i zadlužení

17. září 2012, 00:00 - Miroslav Zámečník
17. září 2012, 00:00

Nizozemskou ekonomiku brzdí vysoké splátky domácností

Na vítězné liberály stávajícího nizozemského premiéra Marka Rutteho sice čekají podle všeho úmorná jednání o vytvoření koaliční vlády s labouristy, dobrou zprávou středečních parlamentních voleb je totální propadák Geerta Wilderse, jehož Strana svobody vsadila ve volební kampani na antiunijní kartu. Nizozemci zřejmě pragmaticky usoudili, že současná situace není ani zdaleka dobrá, ale že pátá největší ekonomika eurozóny by si moc nepomohla, kdyby z ní i z EU vystoupili, k čemuž je nabádal Wilders.

Liberálové v případě sňatku s labouristy dají dohromady mírnou parlamentní většinu (80 ze 150 křesel v parlamentu), ovšem pouze za předpokladu, že se dohodnou na tom, zda Nizozemsko bude jedním z klíčových spojenců Německa ve vyjednávání další podoby eurozóny, především pokud jde o vytvoření dostatečných zpětných vazeb a kontrolních mechanismů pro dodržování fiskální stability.

Čísla ukazují, že Nizozemci byli přinejmenším od roku 1995 z hlediska fiskální disciplíny vždy o krok před Němci, s výjimkou posledních tří let, kdy jsou jejich schodky vyšší. Zjevně to souvisí s tím, že spíše na službách a obchodu založená nizozemská ekonomika se nedokázala v roce 2010 tak pěkně zotavit jako ta německá. Nic zároveň nenasvědčuje tomu, že by Ruttem avizovaný mix fiskální zodpovědnosti a investic do infrastruktury mohl růst HDP nějak dramaticky zvýšit.

Proč? Úvěrová bublina totiž v posledních patnácti letech Německo obešla, zato v Nizozemsku se zejména domácnosti zadlužily až po uši. Dokud se výrazně nezlepší poměr disponibilních příjmů k zadluženosti, nebudou domácnosti konzumovat, protože budou muset splácet. Dokud budou splácet, nebude konečná spotřeba domácností přispívat k růstu. Každý, kdo je pamětliv hlášky feldkuráta Katze: „To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou peníze,“ musí nahlížet na dnešní nizozemské dilema, jak se dopracovat k růstu bez úvěrových steroidů, s nejvyšším porozuměním.

nizozemsko – důvody skepse

Mezičtvrtletní vývoj HDP.(v %)

Meziroční vývoj HDP.(v %)

Meziroční výdaje na konečnou soukromou spotřebu.(v %)

nizozemsko německo

výnosy dlouhodobých vládních dluhopisů.(v %)

Nezaměstnanost v červenci 2012.(v %)

5,3 Nizozemsko

5,5 Německo

Přebytek běžného účtu. (v mil. eur, 1. Q 2012)

17 454 Nizozemsko

41 068 Německo

HDP v paritě kupní síly. (EU27 = 100)

* Nizozemsko není jen bohatší v přepočtu na paritu kupní síly, ale má také vyšší produktivitu práce, ačkoli má nižší váhu průmyslu v ekonomické struktuře

saldo veřejných rozpočtů. (% HDP)

* Od roku 1995 až do loňska mělo Nizozemsko jen třikrát horší saldo veřejných rozpočtů než Německo, a to v posledních třech letech

Soukromý konsolidovaný dluh nefinančních korporací a domácností.(jako % HDP)

* Disciplinované veřejné finance však nekopíroval vývoj zadlužení nefinančních korporací a domácností. Ty se oproti německým protějškům zadlužily až po uši, a recese vyvolává obavy ze schopnosti plynule splácet závazky

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče