Nejasný konec anonymních akcií

06. října 2014, 00:00 - VÍTĚZSLAV HRUŠKA
06. října 2014, 00:00

Před médii a běžnými zvědavci lze anonymitu vlastnictví garantovat legálně i nyní, v případech i jen hraničících s trestním zákoníkem nikoli

Na základě tzv. transparenčního zákona, který aspiroval na zprůhlednění majetkových struktur akciových společností - nebo alespoň těch, které čerpají veřejné peníze - a usnadnění zjišťování skutečných vlastníků těchto firem, vstoupily 1. července v platnost sankce pro vlastníky listinných akcií na majitele. Držitelé akcií na majitele se měli do konce června 2014 nechat zapsat do seznamu akcionářů. Kdo tak ne učinil, měl podle zákona přijít o svá akcionářská práva.

Realita je však zcela odlišná - subjekty, na které zákon cílí, zachovávají majetkovou strukturu svých akciových společností i nadále anonymní - a to zcela zákonnými způsoby. SNADNÁ PRVNÍ POMOC Jednoduchým, na pořízení levným, a proto v praxi často využívaným řešením pro udržení vysoké míry soukromí vlastníků akciové společnosti je převod cenných papírů na zahraniční společnost.

Pokud původní akcionář převede účinně a platně cenné papíry na zahraniční společnost z tzv. offshorové lokality, bude v knize akcionářů uveden název, adresa a některé další detaily této společnosti. Při náhledu do knihy akcionářů české akciové společnosti pak již nebude vidět vlastník tohoto akcionáře.

Tato ochrana soukromí vlastníků jistě není absolutní - dobře ochrání soukromí vlastníka před médii, konkurencí, do určité míry pak i před závistivými sousedy, nikoli však před orgány činnými v trestním řízení.

Hlavními úskalími této varianty je jednak špatná reputace tzv. offshorových společnosti a daňová nevýhodnost tohoto uspořádání. Nicméně vzhledem k tomu, že na Britských Panenských ostrovech sídlí více než 900 tisíc společností a že offshorové destinace jsou využívány i renomovanými korporacemi, lze tvrdit, že jejich nevalná pověst v Česku je výsledkem spíše mediální kriminalizace.

Daňová nevýhodnost daná srážkovými daněmi a absencí smluv o zamezení dvojího zdanění může být významně omezena vhodnou kombinací lokalit. Ačkoli tedy primárním motivem zůstává ochrana soukromí vlastníků, může přesunutí sídla do offshorových destinací vést některé podnikatele k úvahám o mezinárodním měřítku jejich činnosti - zejména s ohledem na vymahatelnost práva, ochranu investic a usnadnění podnikání.

SOUKROMÍ, REPUTACE I ROZUMNÉ DANĚ Ochrana soukromí vlastníků prostřednictvím některých zahraničních společností tedy v optimálním případě spočívá ve vyhyde užití zahraničních tzv. onshorových lokalit.

V rámci zahraniční struktury totiž kombinací vhodných právnických osob a zemí je stále ještě možné dosáhnout vyšší ochrany soukromí, zachování renomé společnosti i využití stabilnější legislativy či příznivé úrovně zdanění. Příkladem jsou některé onshorové lokality poskytující ochranu soukromí vlastníkům ruku v ruce se stabilním právním prostředím i dobrou pověstí, například Velká Británie.

Je zřejmé, že v tomto ohledu snad mohl přinést zákon některé změny, nicméně pro širokou podnikatelskou veřejnost faktické změny v oblasti ochrany soukromí neznamená. Zejména proto, že na soukromí vlastníků nemá de facto vliv.

SVĚŘENSKÝ FOND V souvislosti s koncem anonymních akcií se také často mluví o svěřenských fondech jako o cestě k zachování soukromí vlastníků. V tomto případě se jedná o kvalitativně nové a zcela odlišné řešení, které využívá v Česku poměrně nový institut ukotvený v novém obchodním zákoníku.

Svěřenský fond žádného vlastníka nemá, nemá totiž ani společníka, ani akcionáře. Majetek sice patří svěřenskému fondu, nad ním ale aspekt vlastnictví již chybí. Nejedná se tedy o anonymitu vlastnictví, nýbrž absenci vlastnictví. S určitou nadsázkou lze říci, že nejlepší ochranou soukromí vlastnictví je jeho naprostá absence.

Svěřenský fond je řešením ochrany soukromí a majetku skutečně použitelnou alternativou zejména v rovině, kdy se původní vlastník, který vyčleňuje svůj majetek, stává zároveň obmyšleným. Majetek, ať již dům, auto, výrobní závod, či firma, jenž patřil fyzické osobě, patří fondu, který je vlastní, a fyzická osoba tento majetek může užívat. Přičemž toto užívání majetku nemusí být nutně nijak omezeno. Výběrem vhodného svěřenského správce, zajištěním kompetentního dozoru a vytyčením odpovídajícího statutu včetně listu přání pak mohou být eliminována i rizika se svěřenským fondem spojená.

Je faktem, že v České republice jde o legislativní novum. Nicméně ve většině právních systémů, kterými se tvůrci zákona inspirovali a na něž navazovali, je tento institut obvyklý a má své nezastupitelné místo. Ostatně v Česku již svěřenské fondy a svěřenští správci existují, vlastní majetek, vedou účetnictví, jsou registrováni k daním a v příštím roce budou přiznávat a platit daně z příjmů, z přidané hodnoty, z nabytí nemovitosti a další.

ANI BEZTRESTNOST, ANI ANONYMITA Forma udržení soukromí vlastnictví je vždy paradoxně dána nikoli pouze vlastníkem, ale také tím, kdo chce vlastníka znát nebo se ho dopátrat. Je obvyklé, že vlastníci vyvinou úsilí a vynaloží prostředky na ochranu soukromí, aby následně zjistili, že běžná banka v České republice neposkytne úvěr bez znalosti skutečného vlastníka.

Vlastník se tak musí rozhodnout, jestli a v jakých projektech zůstane v soukromí zcela, ve kterých se veřejně přihlásí a ve kterých sice nebude veřejně dohledatelný, ale přesto bude s to transparentně doložit své vlastnictví. Tyto tři varianty lze jednoduše nastavit, nicméně jejich změny jsou nevratné. Obecně platí, že před médii a běžnými zvědavci anonymitu vlastnictví garantovat lze, naopak v případech i jen hraničících s trestním zákoníkem nikoli.

Oproti obvyklému názoru laické veřejnosti je před finančními úřady třeba se schovávat nejméně. Stačí věnovat pozornost řádnému nastavení struktury a pak vlastně potřeba anonymizovat vlastnictví vůči finančnímu úřadu ani nevzniká.

Není neobvyklé, že je široká podnikatelská a odborná právní veřejnost v některých aspektech v řešení situací praktického života v předstihu před zákonodárci, exekutivou a justicí. To, že legislativa v případě transparenčního zákona předběhla tak výrazně nejen justici a exekutivu, ale i podnikatele a jejich právní poradce, je naopak velmi vzácné.

S určitou nadsázkou lze říci, že nejlepší ochranou soukromí vlastnictví je jeho naprostá absence.

O autorovi| VÍTĚZSLAV HRUŠKA partner poradenské skupiny Apogeo

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče