Nehoda, výhrůžka, nebo likvidace?

13. ledna 2014, 00:00 - Jan Hrbáček
13. ledna 2014, 00:00

Vyšetřování smrti palestinského velvyslance v Praze bude uzavřeno jako neopatrná manipulace s výbušninou. Pravděpodobnější se však zdá výhrůžka nebo cílená likvidace

Příbuzní palestinského diplomata Džamála Muhammada Džamála, který zahynul na následky zranění trhavinou, se nikdy nedozvědí, co přesně se v nové rezidenci palestinského velvyslanectví na přelomu roku stalo. Policejní prezident Martin Červíček krátce po výbuchu (aniž by znal výsledky znaleckého zkoumání exploze) prohlásil, že nešlo o teroristický útok. Nyní policie jeho kategorické prohlášení zmírňuje.

„Pan prezident od začátku říkal, že s největší pravděpodobností. Nicméně podle prvotních indicií na místě činu nic nenasvědčovalo, že by šlo o úmyslný trestný čin,“ upřesnila mluvčí Policejního prezidia Ivana Ježková.

Také pražská policie trvá na verzi nešťastné události. „Policisté vyšetřují případ jako podezření z trestného činu usmrcení z nedbalosti a nedovolené ozbrojování. Jako nejpravděpodobnější se přitom nadále jeví verze, že k iniciaci výbušného systému došlo v důsledku neodborné manipulace,“ stojí si za původní tezí mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. „Z našich tuzemských zdrojů – z prostředí, kde pracujeme – nebo od partnerských zahraničních zpravodajských služeb nemáme jedinou informaci, jediný poznatek, které by naznačovaly, že šlo o teroristický útok, že za zmíněným výbuchem je v pozadí nějaká teroristická skupina,“ podporuje teorii mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubert.

Od BIS chtěla policie hlavně informace, co o daném člověku ví, zda ví, s kým se stýkal a v jakém prostředí se pohyboval.

Bezpečnostní experti oslovení týdeníkem Euro však tento vzácný oficiální soulad narušují. Podle pracovníků českých bezpečnostních složek, kteří hovořili pouze pod podmínkou anonymity, je pravděpodobnější, že nešlo ani tak o nešťastnou náhodu, jako o výhrůžku nebo likvidaci. Terčem přitom nemusel být samotný velvyslanec, ale k ambasádě přidělený příslušník palestinské špionáže.

„Zapomeňme na zabezpečení trezoru, to má za cíl zlikvidovat materiál uvnitř, a ne otevírajícího.

A neopatrná manipulace? Výbušnina se přepravuje v takovém stavu, že neumožňuje výbuch nahodile, musí se spojit s rozbuškou.

To znamená, že musí opustit transportní stav, a že by si velvyslanec dělal doma instruktáž a zkoušel si aktivovat výbušninu nebo se připravoval na teroristickou akci a výbušninu z transportního stavu uvedl do aktivního? To je hloupost, to by určitě nechystal doma,“ tvrdí například důstojník Vojenského zpravodajství, který si nepřál být jmenován.

Podle dalšího příslušníka ozbrojených složek mohlo jít o výstrahu, která neplánovaně skončila smrtí. „Nemuselo jít nutně o velvyslance, ale o důstojníka palestinské rozvědky, který pod krytím ambasády v České republice působí. Mohl to být vzkaz ve stylu: dojdeme si pro vás klidně i na velvyslanectví,“ míní.

Za velmi pravděpodobnou považují oslovení příslušníci zpravodajských agentur verzi, že za explozí stály spory mezi znepřátelenými palestinskými organizacemi Fatah a Hamás.

Džamál byl od osmnácti let aktivní ve Fatahu, tedy méně militantním proabbásovském palestinském táboře. Naproti tomu Hamás (Hnutí islámského odporu) je i v Evropské unii považován za teroristickou organizaci. Od založení má strukturovanou organizaci, klíčová je vojenská část, která funguje v utajení a provádí útoky zejména proti Izraeli.

Dalším možným vysvětlením Džamálova úmrtí jsou privátní aktivity v obchodu se zbraněmi. Pokud by se ukázalo jako pravdivé, zcela jistě by nešlo o oněch dvanáct zbraní, které policie v rezidenci zabavila. Džamál mohl podle jednoho z agentů zpravodajské služby organizovat obchod, který se někomu na Blízkém východě nezamlouval.

K této tezi se váže i poslední možná alternativa, tentokrát už výrazně konspiračního charakteru – že se jednalo o cílenou likvidaci ze strany Izraele. Izraelci po světě už několik podobných likvidací výbušninami provedli, mimo jiné šlo o nálož v lůžku oběti či trhavinu v telefonním sluchátku.

České bezpečnostní složky průběžně dostávají informace o finančních tocích i obchodech se zbraněmi, které jsou využívány v konfliktu na Blízkém východě. „Česká republika je dlouhodobě tranzitní zemí pro převod nelegálních peněz původem ze Saúdské Arábie, Kataru a Ománu teroristickým buňkám zejména v Evropě,“ vysvětluje příslušník armádní tajné služby. Bezpečnostní složky z podobných důvodů například dlouhodobě sledovaly aktivity představitelů českých firem s arabskou účastí – T. W. R. A. a Alzahra – nebo intenzivně monitorovaly aktivity arabských podnikatelů Usámy Hadrouse a Fajsala Massalemy.

Také díky podobným informacím a poznatkům nejsou nalezené zbraně (pistole a samopaly Škorpion) na palestinské ambasádě něčím neočekávaným. Kurýři převážející diplomatickou poštu jsou jimi běžně vyzbrojeni. Jak vyplývá z otevřených svazků StB, organizovali už před rokem 1989 lidé ze zdejší palestinské ambasády přes podnik zahraničního obchodu Omnipol nákup zbraní pro Organizaci pro osvobození Palestiny. Podle bývalého detektiva Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) také není pro zástupce arabské komunity problém sehnat zbraně na českém černém trhu. V roce 1995 například ÚOOZ zachytil informace o prodeji českých armádních samopalů vzor 58. Automatické zbraně byly vyrobeny bez výrobních čísel, aby byla ztížena jejich identifikace. Prodej arabským zájemcům se podle dostupných informací z policejních kruhů podařilo zhatit.

I když bude nakonec vyšetřování uzavřeno jako nešťastná náhoda, incident rozdmýchal diplomatický spor, který může vyústit ve vypovězení palestinské mise z České republiky.

Přispěla k tomu významnou měrou i nejednotnost palestinských vyjádření. Podle některých neměl být trezor, u něhož došlo k výbuchu, dlouhou dobu otevírán, podle jiných pak byl čerstvě přestěhován. Pokud by se v něm skutečně nacházel nástražný výbušný systém, ke kterému se zatím stáčí pilotní vyšetřovací verze, musel by být aktivován po přestěhování z původního sídla ambasády v pražské Troje do Suchdola, aby nikoho neohrozil cestou. A není pochyb o tom, že systém by uváděl v chod některý z pracovníků ambasády, který má s podobnými zařízeními zkušenost, a nikoli samotný diplomat.

Ministerstvo zahraničí v otázce ukončení palestinské mise zachovává diplomatické dekorum. „Diplomatické mise a jejich členové mají dodržovat právní řád přijímacího státu, a to i v místnostech mise. Ministerstvo zahraničních věcí žádá vysvětlení palestinské strany. Další postup bude záviset na definitivních výsledcích vyšetřování,“ vyhlásil Černínský palác. Tvrdší bylo jen vyjádření civilní rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace: „Úřad považuje události, které se staly počátkem roku v rezidenci palestinského velvyslanectví v České republice, za vážný problém, který v žádném případě nemůže zůstat neobjasněný a řádně nevyšetřený.“ Uvidíme.

Za velmi pravděpodobnou považují oslovení příslušníci zpravodajských agentur verzi, že za explozí stály spory mezi znepřátelenými palestinskými organizacemi Fatah a Hamás.

O autorovi| Jan Hrbáček • hrbacek@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče