Nebudu dělat špatné obchody

16. června 2014, 00:00 - Miroslav Zámečník
16. června 2014, 00:00

Od konce května je novým ředitelem České exportní banky Karel Bureš, jenž sbíral mezinárodní zkušenosti mimo jiné v Rusku

Do České exportní banky (ČEB), která se aktuálně potýká s desetimiliardovými nedobytnými pohledávkami, přišel Karel Bureš už loni v říjnu. „Zatím mám pocit, že dopisujeme domácí úkol z minulého školního roku,“ říká k situaci ČEB a svou filozofii při dojednávání nových úvěrů líčí skutečně pohádkově: „Když to vypadá, že babička sežere vlka i s Karkulkou, je lepší jít rovnou od toho.“

* Ve výroční zprávě banky jsem našel zajímavou věc – údaj o objemu nově uzavřených obchodů. Vypadá to na komplikovaný vývoj, loni jste skoro žádný byznys nedělali, ještě v roce 2010 to ale bylo 40 miliard korun, předtím v průměru 25 miliard korun ročně. Proč to bylo loni jinak?

Česká exportní banka rostla historicky velmi pozvolna. Zlom nastal v roce 2008 spolu s nástupem hospodářské krize. S jejím počátkem začaly komerční banky zamítat úvěry s dlouhou splatností a financování do rizikových teritorií se stalo téměř nedostupným. Z nastalé situace profitovala právě ČEB. Když to nemohou dělat komerční banky, bude to dělat ČEB. Tento přístup není v rozporu s jejím posláním, ale banka narazila na své limity, jak systémové, tak personální. Nedodržovala se pravidla dlouhodobě udržitelného růstu a důsledek známe – na jedné straně prudký nárůst úvěrového portfolia a na druhé straně s určitým zpožděním nárůst nesplácených úvěrů. A vyřešit tohle je úkol pro současné vedení banky. Na konci roku 2012 se akcionáři rozhodli k radikální změně a jak do naší banky, tak i do Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) jmenovali nové generální ředitele. Vedení dostalo na konci roku 2012 za úkol banku zafixovat, řešit úvěry, které začaly vykazovat známky neobvyklého chování, uvést banku do standardního modu a hlavně nastavit pravidla udržitelného rozvoje. Orientace na vnitřní změnu odčerpala vnitřní zdroje na nové obchody v roce 2013. Požadované změny nebyly jednoduchým zadáním, které lze splnit za jeden rok. Vše nasvědčuje tomu, že jsme na dobré cestě. Zatím mám pocit, že dopisujeme domácí úkol z minulého školního roku. Dobré na tom je, že jsme na poslední straně.

* Když jsem se díval do vašich finančních výkazů, vyplývá z nich, že máte vysokou kapitálovou přiměřenost při nízkém kapitálu. Za tímhle paradoxem stojí pojištění úvěrů od EGAP?

Když porovnáme náš kapitál Tier 1 s klientskými úvěry a vezmeme si jako srovnání obdobně velkou komerční banku, mohlo by to vést k závěru, že jsme naopak podkapitalizovaní. Náš obchodní model je však od začátku postaven na plné rizikové uznatelnosti pojištění sesterské společnosti EGAP. Díky tomuto přístupu je naše kapitálová přiměřenost dostatečná. V současné době nemůžeme předpokládat, že by náš akcionář – ministerstvo financí – uvažoval o navýšení základního kapitálu banky přesto, že by to bylo vhodné. Vhodné, ne však za daných okolností nezbytné.

* Má banka v zadání vysokou dynamiku?

Poslání banky vyplývá ze zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, který zůstává beze změny. Za svou základní vizi při vedení banky označuji kontinuitu. Banka musí pokračovat v podpoře exportu, možná v jiném tempu a zcela jistě s důkladnějším přístupem, ale své poslání bude plnit. Toto jsem prezentoval našim akcionářům, exportní platformě i zaměstnancům. Jsme součástí exportního systému České republiky, společně s pojišťovnou EGAP můžeme podporu českých firem posunout zase dál. Když se vrátím zpět k otázce, nikdo nás k ničemu nenutí. Dynamika růstu je dána poptávkou po exportním financování a novými exportními příležitostmi, kreditní přijatelností, dodržením pravidel státem podpořeného financování, konsenzu OECD a hlavně používáním zdravého selského rozumu.

* Co považujete pro další rozvoj za důležité?

Jako banka se musíme chovat dynamičtěji, ale zároveň obezřetněji, musíme více komunikovat jak s exportéry, tak i dlužníky. Za důležité považuji také důkladnější monitoring projektů. V průběhu července předložíme České národní bance souhrn implementace uložených nápravných opatření. ČNB posoudí, zda byla opatření správně nastavena. V případě, že bude potřeba ještě něco dotáhnout, tak to uděláme. Poté, co budou vypořádány závěry z kontrol ČNB a NKÚ, bude moci banka přesunout své lidské zdroje od řešení nápravných opatření k zajištění nových obchodních případů. Získáme tak větší prostor k práci. Věřím, že následující roky budou obchodně úspěšné. Mám také v úmyslu posílit banku o bankovní profesionály. Nebude to jednoduché, uvědomuji si, že aktuální mediální obraz naší banky nevyznívá atraktivně. Ale i to musím změnit. Jako státem vlastněná banka, která je zaměřena na podporu exportu, máme zájem podporovat projekty v náročných teritoriích, budeme tam prolamovat ledy, na mnoha trzích slovo státní otevírá dveře k projektům. Neotevíráme je jen pro sebe, ale i pro české firmy a potažmo další české banky, protože s nimi můžeme jít do syndikovaných úvěrů či klubových facilit. Příkladem otevírání nových trhů je i nyní projednávané financování elektrárny v Iráku. V tomto teritoriu již působí společnosti z USA, Francie, Německa, Ruska atd. Pokud se teď lekneme a zakázku nezískáme, bude pro nás toto teritorium na léta nedostupné. Ale nemusíme jen hledat něco nového, máme zájem i o opakování úspěšných obchodních projektů, jako je například železnice v Ázerbájdžánu. Toto je o budování partnerství.

* Četl jsem si ve vašem životopise, že máte zkušenosti z Ruska. Ty se vám v ČEB asi budou hodit. Jaká je vlastně vaše profesní dráha?

Do ČEB jsem přišel z HSBC. V této bance jsem v Praze osm let řídil úsek Treasury, poté jsem byl lídrem projektu zřízení HSBC Bank Slovakia. Pro mě byla tato banka téměř jako mé „páté dítě“. V Bratislavě jsem působil pět let jako CEO a country manager. Poté jsem byl vybrán, abych v Rusku řešil problematický commercial banking byznys stejné banky. Dostal jsem tehdy zadání přivést hluboce ztrátový obchodní úsek do dvou let do černých čísel. Povedlo se nám to dokonce dříve. Měl jsem skvělý tým mladých nadšených profesionálů, mezi nimiž jsem se ve svých 45 letech cítil jako jejich „táta“. Ale možná i proto jsme byli tak úspěšní.

* A jaké zkušenosti ze svého působení můžete přenést do ČEB?

Bezesporu kladu důraz na fakt, že na trzích, kde je víc nejistoty než jistoty, musíte vše ověřovat minimálně dvakrát a nejlépe z více zdrojů. Vyzdvihl bych otázku zajištění. U dlouhodobých a destinačně velmi vzdálených projektů je kvalitní zajištění ve všech jeho možných formách alfou i omegou poskytnutého úvěru. Pokud zahraniční dlužník přestane z jakéhokoli důvodu splácet anebo český exportér neodvede svou práci bezvadně, realizace zajištění je významným instrumentem, jak získat alespoň část peněz zpět. Dále je důležité si uvědomit, že do problémů se může obchodní případ dostat v průběhu svého života i bez zlého úmyslu zúčastněných subjektů. Velký projekt je zpravidla sjednáván na dlouhou dobu, mezitím se střídají hospodářské cykly a to nikdo neovlivní. Představte si, že stavíte elektrárnu, protože je v určité lokalitě nedostatek elektrické energie, jenže takových investorů se tam dostane více, nastane přebytek a ceny elektrické energie jdou dolů. Nebo zafinancujete výstavbu vodní elektrárny a přijde sucho. Žádný bankéř nemá zájem dělat špatné obchody. Pokud ano, není to bankéř. V této souvislosti si vždy vzpomenu na svého bývalého šéfa a velkého učitele Františka Kopřivu. Říkával mi, že při čtení úvěrového návrhu musím mít úplně stejný pocit jako z klasické pohádky, tedy že to bude mít dobrý konec. „Jak máte, Karle, divný pocit, že to neskončí dobře, že babička sežere vlka i s Karkulkou, jděte od toho a hoďte to rovnou do koše a zapalte si doutník, protože jste dobře vykonal svou práci,“ vysvětloval mi.

* Patří podle vás Rusko stále na seznam prioritních zemí?

Ruský trh je pro českou ekonomiku pořád nepostradatelný, bez něj by český export citelně ztrácel. České společnosti jsou tam známé, o naše projekty je zájem. Navazujeme na značku Made in Czechoslovakia. Ale prioritních a zájmových zemí je výrazně více. My jako banka máme zájem diverzifikovat, ovšem ne na úkor stávající angažovanosti, chceme spíše růst na nových teritoriích. Nechceme diverzifikovat jen teritoriálně, ale i sektorově, aby nám někdy nehrozila závislost na vybraných odvětvích. Nyní máme rozpracovaný obchod vývozu českého duševního vlastnictví, z mého pohledu je to krásný příklad, že se české společnosti uplatňují i v dodávkách zboží nemateriální povahy. A jsem za to rád.

* Jaký je váš typický klient?

Náš nejčastěji poskytovaný produkt je odběratelský úvěr, tedy financujeme zahraničního odběratele, aby nakoupil české zboží či služby. V tomto případě jsou klienty velmi různé zahraniční společnosti. Ale otázka směřuje spíš do České republiky a není na ni jednoznačná odpověď. Na jedné straně financujeme velké, investičně náročné technologické celky, kde naším partnerem jsou silní EPC kontraktoři, na druhé straně se věnujeme též malým a středním podnikům. Což jsou z definice menší společnosti, které teprve objevují kouzlo produktů obchodního financování, a tudíž míří k novým trhům bez dodatečných kapitálových nároků. Je v našich silách obsloužit tento segment, aniž bychom ubírali kapacitu pro ty velké. Hodně si slibuji od spolupráce s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). Pilotní projekt již máme za sebou, poučili jsme se z něj a po prázdninách spustíme spolupráci v plném rozsahu. Myslím si, že pokud je společnost pro svou komerční banku příliš malá, je na nás s ČMZRB, abychom jí pomohli, a to tak rychle, jak je obvyklé i u jiných produktů ČMZRB. A zpět ke značce Made in Czechoslovakia. Jsme ve shodě se slovenskou Eximbankou, že budeme společně podporovat každý česko-slovenský, resp. i slovensko-český export mimo naše země.

* ČEB pravidelně vydává emise dluhopisů. Bude nějaká v nejbližší době?

Touto otázkou jste vlastně vyvrátil mýtus, že obchodní aktivity ČEB jsou financovány ze státního rozpočtu. Financování našich úvěrových aktivit je kryto dluhopisovými instrumenty exportní banky, denominovanými zejména v eurech, méně v dolarech a zanedbatelná část v korunách. O lokální měny zatím není velký zájem, ale tuto možnost monitorujeme. Aktuálně intenzivně pracujeme na přípravě nové emise určené pro mezinárodní institucionální investory. Chceme na trhu umístit dluhopisy v hodnotě 250 milionů eur se sedmiletou splatností. Z 15 nabídek na přípravu a umístění této emise jsme vybrali dvě nejlepší, které předložily J. P. Morgan a Goldman Sachs. Tyto renomované finanční instituce nám připravily „roadshow“, tedy prezentace banky a individuální mítinky s investory po Asii. Významným signálem pro investory je i účast ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka na prezentaci banky v Pekingu (minulou středu, pozn. red.). V Tokiu poté počítáme s podporou náměstka ministra financí Martina Prose, člena naší dozorčí rady. Při poslední emisi jsme zjistili, že asijští investoři o nás mají zájem, takže z důvodu investorské diverzifikace jim jdeme naproti. Neopomíjíme ani evropské investory, proto po již zmíněných metropolích a Singapuru a Hongkongu přijde na řadu Londýn. Při emisích užíváme kreditní rating od Moody’s a S&P na úrovních A1/AAse stabilním výhledem. Mimochodem, máme stejný rating jako Česká republika a naše pasiva jsou kryta státní zárukou. l

Karel Bureš (46) Vystudoval Fakultu strojní ČVUT (1992), obor ekonomika a management. V bankovnictví se pohybuje celou svou profesní kariéru. Pracoval v několika tuzemských a mezinárodních bankách – ČSOB, Českomoravské záruční a rozvojové bance, BNP–Dresdner Bank Praha a české pobočce HSBC Bank plc, kterou v roce 1997 spoluzakládal. Působil také mimo Česko – v roce 2005 založil a do roku 2010 řídil HSBC Bank plc na Slovensku a poté v Ruské federaci krizově řídil korporátní banku HSBC Bank (RR). Specializoval se na investiční bankovnictví, finanční trhy, korporátní bankovnictví a získal zkušenosti v retailu a spotřebitelském financování. Členem představenstva České exportní banky je od ledna 2014, 1. června 2014 byl jmenován předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEB se zodpovědností za úsek finanční a právní. Nyní máme rozpracovaný obchod vývozu českého duševního vlastnictví, z mého pohledu je to krásný příklad, že se české společnosti uplatňují i v dodávkách zboží nemateriální povahy.

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče