Ne Bond, ale Mata Hari

03. března 2014, 00:00 - (hrb)
03. března 2014, 00:00

TAJNÉ SLUŽ BY Čerstvá předsedkyně pražské organizace ANO Radmila Kleslová patrně nemluví pravdu o své minulosti. Autor tohoto článku už před lety upozornil na to, že Kleslová, rodným příjmením Bartheldyová, byla příslušnicí komunistické rozvědky s krycím jménem Lia. A připravována pro práci v rámci takzvané nelegální rozvědky. Nyní má týdeník Euro k dispozici další informace, které jeho tvrzení podporují.

Kleslová se informacím o své spolupráci s komunistickou rozvědkou vehementně brání. „O mé minulosti řada novinářů neříká pravdu. Nebyla jsem rozvědčicí, když mně byla taková práce nabídnuta, jednoznačně jsem ji odmítla. V době, kdy jsem byla zaměstnankyní Federálního ministerstva vnitra, jsem byla mladou právničkou s minimem zkušeností,“ řekla deníku, který patří šéfovi ANO Andreji Babišovi. Současně uvedla, že si po listopadu 1989 začala hledat novou práci. „V roce 1998 mi bylo vystaveno negativní lustrační osvědčení, podle tzv. velkého lustračního zákona.

O své minulosti jsem nikdy nelhala ani jsem ji neskrývala,“ řekla Lidovým novinám.

Týdeník Euro ale získal následující informace.

Kleslová byla přijata do rozvědky v dubnu roku 1988 jako referentka zvláštní činné zálohy. V důstojnické hodnosti podporučíka. Komunistická špionáž ji ovšem začala prověřovat pro použití v nelegální rozvědce už v červnu roku 1986. V rámci zdlouhavé prověrky musela napsat vlastní životopis, projít lékařskou prohlídkou a podstoupit další nutné procedury. Dle jejích slov tedy všechny kroky činila nejspíše nevědomky.

V resortu zůstala i po roce 1989. V únoru 1990 byla přemístěna ke spojařům Sboru národní bezpečnosti, v srpnu se objevila v týlové skupině SNB. V září nastoupila na Úřad Federálního ministerstva vnitra pro ochranu ústavy a demokracie, polistopadovou nástupkyni kontrarozvědky. Už s hodností nadporučíka. V prosinci téhož roku pak přešla pod Federální informační službu. V kontrarozvědce údajně pracovala ještě několik let. Až v roce 1998, už v civilu, získává podle svých slov čisté velké lustrační osvědčení.

Podle stávajících zákonů ale Kleslová čistým „lustrákem“ disponovat nemůže. Předpokladem pro vydání čistého lustračního osvědčení je, „že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti“. Ale Kleslová příslušnicí StB prokazatelně byla. Vysvětlení, proč Kleslová získala čisté lustrační osvědčení, je několik. Buď se stala chyba někde v ministerských evidencích, nebo někdo neříká pravdu. Ve hře je i alternativa, že má Kleslová falešné lustrační osvědčení. V takovém případě je tu práce pro policii.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče