Návrat k dynamickým růstům nepřijde

10. prosince 2012, 00:00 - Jakub Křešnička
10. prosince 2012, 00:00

Aktuální stav ekonomiky už není krize, spíše se jedná o nový standard, říká šéf úvěrové pojišťovny Kupeg

Ekonomické turbulence z let 2008 a 2009 znamenaly pro většinu firem šok a důsledky potíží pocítilo i úvěrové pojištění. „Jsme v situaci, kdy téměř všem firmám klesají ziskové marže, a je extrémní tlak na efektivitu nákladů. To se promítá i do pojištění, kdy klienti čím dál více hledí pouze na cenu a zapomínají na další parametry smlouvy,“ říká Michal Veselý, generální ředitel a předseda představenstva úvěrové pojišťovny Kupeg.

Krize zamávala i s platební morálkou firem.

Jak jsou na tom ke konci roku 2012?

Možná vás překvapím, ale my zaznamenáváme postupné a velmi pomalé zlepšování situace. I přesto, že údaje o HDP nejsou optimistické. Přičítám to tomu, že firmy se již adaptovaly na onen „nový standard“. Stále však platí, že i společnostem, které si své odběratele prověřují a nedávají na fakturu každému, selže každý šestnáctý odběratel. Jde o průměrnou hodnotu, která znamená, že některým firmám občas nezaplatí malý odběratel, ale také to, že jiné firmě naopak zkrachuje klíčový zákazník, který tvoří 40 až 50 procent obratu a pohledávek.

Nedávno jste napsal, že podnikatelé jsou k pojišťování tlačeni spíše okolím. Co konkrétně jste tím chtěl říct?

Podnikatelé a firmy si podle mého názoru mnohdy neuvědomují, že pokud dodají svému partnerovi na fakturu se splatností, je to vlastně úvěr. Jenže na rozdíl od bankovního úvěru obvykle není žádným způsobem zajištěný.

Co je však ještě závažnější, je fakt, že se taková půjčka stala „dobrým zvykem“. Ani mnozí dlužníci – odběratelé – fakturu nevnímají jako úvěr a tak se k tomu i staví. Nedávno jsme se setkali s finančním ředitelem významné společnosti, který bezelstně požadoval poplatek za to, že poskytne informace kreditnímu manažerovi svého dodavatele. Žadatel o půjčku chce peníze za to, že mu někdo půjčí peníze.

V tomto stavu nepochopení významu obchodních pohledávek a závazků to jsou finanční instituce, které si rizika úvěrování dobře uvědomují a požadují po svých klientech, aby je také řešili.

Můžete chování českých firem srovnat s podniky z ostatních zemí Evropské unie?

Ty české často postrádají jasnou dlouhodobější vizi a představu, jak rozvíjet své podnikání. To pak někdy vede ke krátkodobě výhodnému oportunistickému jednání, které mnohdy bývá za hranicí morálky. Po nás potopa. S tím se však setkáte kdekoli v Evropě i ve světě.

Dá se na základě vašich dat odhadnout budoucí vývoj ekonomiky?

Historická data nemohou předpovědět budoucí vývoj. Zkrátka proto, že ekonomiku ovlivňuje chování jednotlivých subjektů – lidí, firem, vlád. A určitě se shodneme na tom, že tyto subjekty nejednají předvídatelně. Na druhou stranu, troufnu si odhadnout, jak se budoucí ekonomika vyvíjet nebude. Ani v blízké ani ve vzdálené budoucnosti nepředpokládám ve vyspělém světě návrat k dynamickým růstům.

Jsem přesvědčen o tom, že předešlá dynamika byla tažena růstem úvěrů v ekonomikách a jejich splácení se dařilo díky růstu, který byl opět tažen úvěry. To je model, který je zjevně neudržitelný a pokračovat nebude.

Obecně jsem však poměrně skeptický k existujícím způsobům měření ekonomiky. Snažíme se kvantifikovat úroveň země podle objemu produkce či spotřeby. To jsou ukazatele, které nic nevypovídají o smyslu této produkce, ukazatele, které měříme v peněžních jednotkách, jež jsou do značné míry virtuální.

Exportéři si občas stěžují na problémy s poskytováním úvěrů kvůli zahraničním vlastníkům bank, jejichž mateřské firmy pocházejí ze stejné země jako konkurenti exportérů. Setkali jste se při úvěrování exportu s takovým problémem? Co se s tím dá dělat?

Upřímně řečeno, s něčím podobným jsem se nikdy nesetkal. A osobně mi to přijde jako hodně přitažená konspirační teorie. Umíte si představit, že česká banka posílá své matce informace o tom, kdo jsou odběratelé jejich českého klienta, a tato zahraniční banka prověřuje, zda na domácím trhu existuje alternativní dodavatel, a pokud ano, instruuje českou banku, aby úvěr nedala? To je spousta administrativy, která bance nic nepřinese.

V květnu jste varovali před „institucionalizací tunelování“ firem v Česku. Zlepšila se situace ke konci roku?

Bohužel, podobné chování stále zaznamenáváme.

Specialisté, kteří likvidovali společnosti loni a na počátku letošního roku, získali další zakázky a pokračují. Naštěstí se nám daří před důsledky tohoto fenoménu chránit sebe i naše klienty díky propracovanému systému sledování podezřelých transakcí, osob a společností. Snažíme se klienty varovat před jakoukoli spoluprací s takovými subjekty.

Jak odhadujete vývoj vašeho byznysu v příštím roce?

Jsem velký optimista. Příští rok chceme nabídnout své služby novým klientům a zároveň rozšiřujeme naše portfolio produktů. Vidím tedy mnoho příležitostí pro další rozvoj. l

O autorovi| Jakub Křešnička • kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče