Nastal čas velkého řetězení

13. srpna 2012, 00:00 - Marcela Alföldi Šperkerová
13. srpna 2012, 00:00

Přiškrcené úhrady a rostoucí nároky na kvalitu nutí privátní laboratoře ke slučování do větších celků

Český trh laboratorní diagnostiky stojí před velkými změnami. Jeho konsolidace, již před několika lety spustily silné finanční skupiny, přidává na plynu. Přesto je stále značně roztříštěný. V ambulantní sféře působí stovky privátních větších či menších zařízení. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) má smlouvu s bezmála pěti sty laboratořemi. Tlak na úspory v deficitním veřejném zdravotním pojištění a dodržování kvalitativních podmínek pojišťoven staví ovšem mnohé malé subjekty do nepříznivé situace.

„Konsolidace pomalu pokračuje z čistě ekonomických důvodů. Pojišťovny snižují laboratořím úhrady ze zdravotního pojištění, a tudíž některá z menších zařízení nejsou schopna dostát všem kvalitativním požadavkům, zaplatit odborné garanty, jichž je navíc nedostatek,“ upozorňuje šéf tuzemské jedničky laboratorního trhu synlab czech Miroslav Herden. Proto se slučují nebo vytvářejí řetězce.

Pod finančním a kvalitativním jhem Roztříštěnost privátní části trhu vychází z devadesátých let, kdy se vytvářel sazebník zdravotnických výkonů, tzv. bodník. Představitelé laboratorního oboru si tehdy dokázali prolobbovat výhodné úhrady za své výkony. Řada vedoucích původně státních laboratoří rychle pochopila, o jak výhodný byznys jde, a privátní zařízení se začala rojit jako vosy na pivo. V roce 2009 byly v soukromých rukách již čtyři pětiny z nich. Naprostá většina provozů ale patří k těm drobným. „Ve spoustě malých měst jsou polikliniky a v každé z nich je malá laboratoř, která zpracovává třeba jen sto padesát vzorků denně. Jednu takovou jsme koupili v Ledči nad Sázavou,“ potvrzuje Herden.

Jenže doby hojnosti jsou již pryč. Úhradová vyhláška, která říká, kolik mají pojišťovny platit za zdravotní služby, již třetím rokem reguluje výdaje na laboratorní diagnostiku a stlačuje platby za výkony v této oblasti. Na ambulantním trhu se přitom protočí necelých sedm miliard korun, sotva čtyři procenta veškerých nákladů na zdravotní péči.

„V poslední době začaly zdravotní pojišťovny také výrazně akcentovat kvalitativní požadavky,“ upozorňuje Jaroslav Loucký, předseda sdružení privátních diagnostických laboratoří Privalab. Aby získaly smlouvu, musí naplnit podmínky odborné a specializované způsobilosti personálu. „Další podmínkou pro uzavření smlouvy s poskytovatelem služeb klinické laboratoře je vlastnictví certifikátu pro segment diagnostické laboratorní péče – norma ISO 15189 nebo splnění podmínek Auditu II NASKL,“ upřesňuje mluvčí VZP Jiří Rod. Zároveň musí plnit nepodkročitelné limity personálního zajištění laboratoře, požadavků na vnitřní kontrolu kvality a na externí hodnocení kvality. Jen VZP pro neplnění podmínek rozvázala smlouvu s devíti poskytovateli těchto služeb.

AeskuLab v centru zájmu Tato situace ještě více akceleruje pohyb na vcelku těsném trhu. Jen z asociace soukromých laboratoří Privalab za několik let odpadlo k šedesátce laboratoří, které byly začleněny do řetězců. Toto sdružení nyní registruje na čtyřicet soukromých samostatných diagnostických laboratoří s českými vlastníky, jejichž roční obraty dosahují desítek milionů korun. S velkým odstupem se v poslední době vydělila královna trhu, společnost synlab czech, z mezinárodní skupiny synlab, jež za šest let existence dokázala akviziční politikou z nuly dosáhnout na tržby na úrovni 1,3 miliardy korun (více viz rozhovor s Miroslavem Herdenem na str. 38).

Kartami ještě více zamíchá v odborné veřejnosti hojně diskutovaný prodej dosavadní dvojky trhu společnosti AeskuLab Holding ze stáje finanční skupiny Penta. Jedním ze zájemců je právě synlab. Penta ale prodává spolu s tuzemskou částí i polskou a slovenskou síť laboratoří pod společnou entitou Alpha Medical, takže se očekává, že se bitka o jejich nákup svede na mezinárodním poli. Celý holding by měl letos utržit zhruba 65 milionů eur, přičemž by měl vygenerovat zisk před započtením úroků, daní a odpisů ve výši 14 milionů eur. Obrat české části dosahuje 26 milionů eur (cca 650 milionů korun). Celkově Alpha provozuje 57 laboratoří a zaměstnává na 900 pracovníků.

Informace o vyhlášeném tendru však Penta nechce jakkoli komentovat. „My jsme prodejní proces nepotvrdili. Jsme ve stadiu, kdy zvažujeme několik strategických variant našeho dalšího působení v holdingu. S projektem jsme začali v roce 2006 na Slovensku a vytvořili jsme z lokální firmy, která měla tržby na úrovni dvou milionů eur, nadnárodního poskytovatele laboratorních služeb s násobnými tržbami. S výsledky jsme velmi spokojeni. Do doby, než přijmeme finální rozhodnutí, nebudeme zveřejňovat podrobnější informace o našich záměrech,“ říká mluvčí společnosti Penta Investments Martin Danko.

Trojlístek těch největších doplňuje mezinárodní skupina Euromedic, jejíž obrat by se měl v tuzemsku dle odhadů pohybovat kolem tří set milionů korun. Společnost má vedle laboratoří v Praze, Brně či Čáslavi ve svém portfoliu zdravotnická zařízení Mediscan či pracoviště magnetické rezonance.

Jako odpověď těmto velkým sítím vznikl koncem loňského roku řetězec České laboratoře, který sdružuje šestici privátních samostatných subjektů regionálně pokrývajících většinu území České republiky. „Čeští majitelé laboratoří cítí, že by bylo vhodné síly spojit a poskytovat péči v synergii. Ve větším řetězci je ekonomické fungování jednodušší a zároveň máme sílu na to, abychom poskytovali složitější služby,“ vysvětluje Loucký, ředitel zlínské společnosti Imalab, jež patří k zakládajícím členům. Jak odhaduje, obrat sdružení dosahuje stovek milionů korun.

Trh doplňují až stovky dalších, většinou menších zařízení. „Konsolidace určitě bude ještě pokračovat dále. Například na německém trhu se 100 miliony obyvatel existuje šest významných laboratorních skupin a tři střední hráči. Českým poměrům by odpovídalo pět až deset menších sítí,“ míní Miroslav Herden.

Šance pro růst Roztříštěnost ale není jediným charakteristickým rysem tuzemského trhu laboratorní diagnostiky. Naprostá většina výkonů – až tři čtvrtiny – se generuje ve veřejném sektoru. V laboratořích, které jsou součástí fakultních, krajských či městských nemocnic. Na privátní sféru tedy připadá jen zhruba 28 procent z celkových výdajů na laboratorní vyšetření.

To není v Evropě až tak běžné, například v sousedním Slovensku je poměr přesně obrácený. Třeba německá část skupiny synlab poskytuje své služby i německým nemocnicím včetně těch univerzitního typu. Šéf její české odnože proto předpokládá, že i ředitelé českých nemocnic dříve či později začnou vypisovat výběrová řízení na dodávky laboratorní diagnostiky.

„I když to ještě v tuzemsku není běžné jako v zahraničí, myslím, že prostor pro outsourcing služeb tu je. Již nyní si některé nemocnice zadávají specializované analýzy k soukromým laboratořím,“ souhlasí i Loucký. Trh totiž není nafukovací. Naopak podle všech indicií se pojišťovny i v dalších letech budou ještě více snažit přidusit růst nákladů v této oblasti a vstup do veřejného sektoru by mohl být pro privátní společnosti šancí, jak se udržet či získat na větší síle.

Záleží ovšem na managementu nemocnic, který je momentálně více než kdy dříve pod tlakem pojišťoven k vyšší efektivitě. „My ale nemáme informace o jednotlivých nákladových položkách nemocnic. Kolik je stojí laboratorní vyšetření, zdravotnické prostředky a pomůcky či za kolik nakupují léky. Nedokážeme tedy od stolu určit, jestli se jim vyplatí do laboratoře dále investovat, či zda by bylo efektivnější si specializované služby najmout zvenčí,“ vysvětluje ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Jaromír Gajdáček.

Souhlasí s ním i VZP. „Takové rozhodnutí je v plné kompetenci managementu příslušného zdravotnického zařízení, který musí mít sám zájem na tom, aby jejich provoz byl ekonomický,“ říká mluvčí Rod.

Rezervy v tomto segmentu služeb vidí v přenesení odpovědnosti na ošetřující lékaře, aby nevznikala duplicitní nebo zbytná péče. „Navrhujeme, aby si ambulantní lékaři rozbory platili sami a pak je proúčtovali pojišťovnám. Eliminovala by se pak situace, kdy lidé obíhají různé doktory, a ti je třikrát za měsíc pošlou na stejné vyšetření,“ dodává Gajdáček. l •

Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) má smlouvu s bezmála pěti sty laboratořemi

Laboratoře pod tlakem Výše výdajů VZP na ambulantní laboratorní diagnostiku (v mil. Kč)

z toho na radiodiagnostiku a mamografický screening pramen: VZP

O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, alfoldi@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče