Národní elektronický nástroj funguje mizerně. Tlustice ho nespasí

 Boříková Hana Boříková 27. prosince 2015, 06:00
27. prosince 2015, 06:00

Národní elektronický nástroj má za sebou první čtyři měsíce ostrého provozu. A krácení dotací před sebou.

Před čtyřmi měsíci stát po nekonečných peripetiích spustil Národní elektronický nástroj (NEN), přes nějž mají veřejné instituce zadávat zakázky. Týdeník Euro tedy zjišťoval, jak a jestli vůbec projekt za minimálně půl miliardy funguje. Stručně shrnuto: mizerně.

Zadavatelů, kteří se v něm pokoušejí administrovat veřejné zakázky, je hrstka. Zaujala snad jen obec Tlustice, protože jestli mohl onen geniální centrální mozek veřejných zakázek někomu výrazně ulehčit život, tak menším investorům (obcí je v Česku šest tisíc), kteří nemají aparát na to, aby vlastními silami bez úhony propluli složitým procesem zadání veřejné zakázky.

Tlustická zakázka evidovaná v NEN se týkala snižování energetické spotřeby obecní budovy. Jenomže soutěž proběhla už před dvěma lety a mimo NEN. „My se ale chystáme teď najít prostřednictvím tohoto nástroje firmu, která nám postaví chodník,“ reaguje na zklamání redaktorky starostka vísky u Hořovic. „Vzal si to na starost jeden náš šikovný zastupitel, který tomu rozumí,“ dodává. Místo předností NEN se dozvíme, že oním zastupitelem je úředník ministerstva pro místní rozvoj, který je za rozvoj NEN zodpovědný. Pátráme dál a zjišťujeme, že projekt zprovozněný s více než dvouletým zpožděním sice po technické stránce patrně funguje, ale skoro nikdo o něj nestojí.

Příliš drahý na to, aby byl dobrovolný

V různé fázi rozpracovanosti eviduje NEN 120 zakázek, aktivně se je pokoušejí administrovat pouze čtyři zadavatelé z celkem 216 registrovaných. Minimální zájem jeví o meganástroj státu, kterému se začalo přezdívat Yetti, dodavatelé – těch se zaregistrovala necelá stovka. Ministerstvo pro místní rozvoj, které NEN nechalo vyvinout, je nicméně spokojeno a snaží se pochybnosti rozptylovat.

Očekává, že se zadavatelé začnou hrnout už příští rok. Pro jistotu ale navrhuje, aby se centrální mozek veřejných zakázek stal postupně povinným pro všechny úřady. Není divu: nepoužívaný software za půl miliardy by byl trochu drahý špás i na tuzemské poměry. Navíc to na základě auditu zadaného Evropskou komisí vypadá, že si NEN z větší či menší části budeme muset zaplatit sami.

ČT zatím bez hodnocení

Česká televize, která má ve věstníku NEN také pár zakázek, zatím nedokáže fungování zhodnotit. Oslovili jsme ještě resort kultury a zahraničních věcí. Ty se kromě samotného ministerstva pro místní rozvoj (MMR) – to jej nechalo vyvinout a platí – zatím jako jediné pokoušejí NEN rozpohybovat. Soudě podle odpovědí tiskových oddělení, ministerstva sice narazila na drobné nedostatky systému, víceméně ale nemají k fungování NEN zásadní výhrady a vidí v něm do budoucna potenciál. Naopak průšvih tuší Tomáš Langr, ředitel společnosti Otidea, která se živí administrováním zakázek pro veřejné investory. Podle něj se bude muset celý systém během pár let zásadně přebudovat, a to za nemalé peníze.

„Očekával bych, že za už investovaný obrovský balík peněz bude systém vyšperkovaný. Je ale uživatelsky nekomfortní a kvůli zpoždění zastaralý. Víme, že funguje, ale funkční není. Používat NEN nebudeme, dokud nás k tomu někdo nedonutí,“ podotýká Langr. On sám přitom tuší, že ta doba přijde. Přesněji nejdéle za pět let. Do roku 2020 mají totiž podle návrhu MMR začít povinně „nenovat“ všichni zadavatelé veřejných zakázek, ministerstva už za dva roky.

Korekce z financí

Více než dvouleté zpoždění při vývoji a zprovoznění NEN nemají ale na svědomí jen těžkopádný rozjezd systému a vcelku logický odpor části těch, kterým měl ulehčit. Čerstvý audit ministerstva financí, který si zadala Evropská komise a týdeník Euro jej má k dispozici, označil za „nezpůsobilé“ (rozuměj Bruselem neproplatitelné) výdaje 112 milionů korun z celkem už proinvestovaných 260 milionů (další půlmiliardu zaplatí stát firmě Tesco SW za jeho pětiletý provoz).

Auditoři konstatovali, že zadavatel (ministerstvo pro místní rozvoj) dostal jiné řešení, než dodavatel – společnost Datasys – vysoutěžil, a navíc v důsledku dodatečně zakomponovaných komponentů od firmy Tesco SW se stane do budoucna závislý na této firmě. Úřad Karly Šlechtové se závěry kontrolorů ministerstva financí nesouhlasí a uvádí, že korekce dotace má být nižší – zhruba 50 milionů korun. Jiná technologie oproti zadání soutěže je prý v NEN dodána navíc a zdarma, zdržení pak způsobila změna zákona o veřejných zakázkách, na kterou bylo třeba reagovat úpravou systému.

Pokud tedy každá, byť dílčí novela nepřetržitě novelizovaného zákona o veřejných zakázkách (ta příští začne platit od dubna) vyvolá nutnost dvouletého přeprogramování robustního systému, motivace zadavatelů používat NEN bude tomu jistě úměrná.


Čtěte také:

Zákon o zadávání veřejných zakázek ztěžuje nákupy zbraní

Šlechtová na vládě prosadila zákon o zadávání veřejných zakázek

Musíte si přečíst

Odložení EET pro stánkový prodej vzbudilo pochybnosti

PR na nejvyšších místech. Zuckerberg propagoval…

Hillary je prý šílená. Sveze se Trump na vlně…

Zadlužený Kovosvit vede nový krizový management

Gabriel narazil. Jednání o TTIP jde dobře, tvrdí…

Olympijské Rio mezi sponzory ovládl Samsung

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa