na zlato, anebo platinu?

12. srpna 2013, 00:00 - Miroslav Zámečník
12. srpna 2013, 00:00

Termínované obchody na dodávku zlata v prosinci se pohybují na stejné hladině jako spotové ceny. Kam se trh pohne, nikdo neví.

Pokles cen zlata v letošním roce o nějakých dvaadvacet procent přerušil dvanáctiletou vzestupnou křivku. Proč?

Ubylo snad nejistoty, přestali se investoři ve světě obávat znehodnocení svých úspor, ať už inflací nebo opakováním kyperské epizody v podobě krácení hodnoty jejich vkladů? A kam se zlato vydá?

Když se šéfa americké centrální banky (Fed) Bena Bernankeho ptali 18. července na totéž senátoři na slyšení k měnové politice v horní komoře Kongresu, odpověděl, že investoři mají možná menší obavy o další vývoj ekonomiky. Nicméně dodal: „Zlato je neobvyklé aktivum, které lidé drží jako svého druhu katastrofickou pojistku, často v obavách z inflace.

Pohyby cen zlata však nijak zvlášť dobře vývoj inflace ve skutečnosti nepředpovídají. Nikdo nerozumí cenám zlata a ani já ne.“ Jednoznačná perspektiva Ben Bernanke je možná zbytečně skromný.

Ačkoli centrální banky představovaly loni jen dvanáct procent celkové poptávky po zlatě, za poklesem jeho cen je třeba vidět především spekulace o dalším směřování měnové politiky nejmocnější z nich. Neboť když představitelé Fedu ve svých vyjádřeních naznačili, že by časy kvantitativního uvolňování mohly pomalu končit (tedy nákupy vládních cenných papírů, které nalévají do ekonomiky likviditu), skončila s tím i perspektiva pokračování zlatého boomu. Kov totiž sloužil především jako ochrana před znehodnocením rezervní měny, jíž dolar přes všechny peripetie dodnes je.

Ohlášené „zavinutí“ bylo mezitím korigováno prohlášením, že intervence v rozsahu 85 miliard dolarů bude pokračovat. Tedy alespoň do té doby, dokud se neobjeví jasné důkazy, že se americký trh práce a ekonomika obecně zotavily natolik, aby se již dokázaly bez pumpování likvidity obejít. Zlatu nicméně taková vyjádření nepomáhají.

Termínované obchody na dodávku zlata v prosinci tohoto roku se pohybují v podstatě na stejné cenové hladině jako současné spotové ceny (kolem 1300 dolarů za trojskou unci), a kam se trh zlata pohne, si troufne předpovídat jen málokdo. Vše bude záviset na tom, kterým směrem se vydá měnová politika Fedu. Postup americké centrální banky se zase bude odvíjet od zdravotního stavu tamní ekonomiky. A ta rostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 1,7 procenta (to bylo lepší, než se čekalo), nezaměstnanost klesla na 7,4 procenta, ovšem za cenu tvorby nových pracovních příležitostí především v málo placených službách. Výsledky se mohl pochlubit zpracovatelský průmysl, jenž v červenci vykázal nejlepší čísla za poslední více než dva roky, ale co by v Česku byla výborná zpráva, musí být korigováno podstatně menší váhou zpracovatelského průmyslu v USA.

Medián ekonomických předpovědí 101 ekonomů sledovaných agenturou Bloomberg ovšem ukazuje, že růst v USA by měl nejméně tento kvartál a ještě další následující rok zrychlovat. S tím, jak americké oživení pomalu, ale jistě zapustí hlubší kořeny, je také jasné, že centrální banka dříve nebo později s nekonvenční politikou kvantitativního uvolňování skončí. Jestli to bude letos v září, nebo až po Novém roce, na tom z hlediska perspektivy pro vývoj cen zlata zase až tolik nesejde.

Lesk zlata pohasl zejména v očích investorů do specializovaných (ETF) fondů. Jejich prostřednictvím se ke zlatu jako podkladovému aktivu rychle a jednoduše dostávají typově odlišní investoři než ti, kteří milují zlato odjakživa. Především ti krátkodobí, kteří utíkali do bezpečného přístavu „zlatých“ ETF ve vypjatých časech, jako bylo období těsně po vypuknutí finanční krize. S tím, jak dolar přestal vypadat tak ohrožený kvůli masivnímu pumpování likvidity (od prosince 2008 do června 2011 představovalo kvantitativní uvolňování Fedu přes dva biliony amerických dolarů, ceny zlata stouply o 70 procent), přesunuli přelétaví investoři svůj zájem do jiných aktiv. Zlato přestalo vypadat atraktivně.

Úplně jiná geografie Pokud se díváme na trh zlata z geografického hlediska, je zajímavé, že váha Spojených států a jejich schopnost ovlivňovat ceny je dosud vysoká, ačkoli z hlediska poptávky po fyzickém zlatě již dávno hlavním trhem nejsou. Představují pouhopouhá čtyři procenta aktuální poptávky. Výsadní role Spojených států nicméně souvisí s dolarem, jeho postavením jako hlavní rezervní měny a měnovou politikou Fedu.

Pozor, neplést si to však s celkovým držením kovu! Jen na oficiálních zlatých rezervách mají podle červencových dat Spojené státy 8133,5 tuny zlata. To je sice mnohem méně než rekordní objem zlata v roce 1952, kdy USA držely na rezervách 20 663 tun, ale pořád s odstupem nejvíce na světě. Druhé je Německo s necelými 3400 tunami.

O pořadí jednotlivých zemí z hlediska celkové držby zlata včetně soukromé nic nevíme.

Pouze je známo, že obyvatelé některých zemí mají ke zlatu kladný vztah již tisíce let, což se musí někde projevit. Nejlepším indikáVsadíte torem tohoto kladného vztahu je fyzická poptávka po zlatu v současnosti, kdy jeho hodnota klesá. Kdo mu věřil napříč věky, bude mu věřit pořád… (viz Stará láska nerezaví).

Hlavními klienty jsou nadále Čína a Indie. Tyto dva nejlidnatější státy představují 61 procent aktuální světové poptávky po fyzickém zlatě. Píšeme-li na předchozích stranách o tom, že tuzemská poptávka po zlatě od drobných investorů podle všech dostupných zdrojů nadále spíše stoupá, nikterak se to neliší od vývoje v jiných částech světa. Zájem o slitky, mince i zlaté šperky je nadále velmi dobrý a roste. Celých 70 procent Indů a Číňanů je podle průzkumů zadávaných zastřešující organizací World Gold Council přesvědčeno, že cena zlata bude stabilní nebo vzroste v příštích dvanácti letech, a v horizontu pěti let je o tom přesvědčeno dokonce 82 procent dotazovaných. Poptávka za první čtvrtletí tohoto roku v obou zemích stoupla nejméně o 20 procent.

Mincovny dodávající oblíbené zlaté mince jedou na plný plyn. Třeba v čínské obchodní a finanční metropoli Šanghaji jdou na dračku zlaté šperky s nárůstem prodejů překračujícím meziročně sto procent. Zájem o zlato ze strany „českého retailu“ nemá ekvivalent jen v rozvíjejících se ekonomikách, ale také v Japonsku.

Tamní obyvatelé možná věří hospodářské politice svého premiéra („Abenomice“) založené na ohromném pumpování likvidity, nicméně pro jistotu se chrání před případnými dopady masivními nákupy zlatých šperků a mincí. Zkrátka všeho zlatého, co se třpytí.

Proti zlatu, anebo s ním Vývoj cen dalších drahých kovů souvisí s jejich využitím. Pokud je kov převážně investiční a funguje jako alternativní měna, kopíruje zlato. Naopak ty s převažujícím průmyslovým využitím jsou závislé na průmyslové poptávce. Na aktuální ceny samozřejmě působí i další faktory včetně těch na nabídkové straně.

Zajímavým vývojem kupříkladu prochází platina, která má na rozdíl od zlata důležité uplatnění v průmyslu. Využití tam najde 60 procent platiny oproti devíti procentům zlata. S tím, jak se všude kromě Evropy zotavuje výroba aut, kde má platina nezastupitelný význam v katalyzátorech, roste i její relativní cena vůči zlatu. Ceny platiny byly pod úrovní zlata ještě letos v dubnu. Od té doby se však vyhouply na nejvyšší úroveň za poslední dva roky a podle pěti analytiků se cenová prémie do konce roku zvýší až na devatenáct procent.

Investorům se platina dnes líbí o dost více než zlato. V ETF je držení platiny na téměř rekordní úrovni, kdežto držení zlatých ETF pokleslo o čtvrtinu a je na tříletém minimu. K relativnímu nárůstu platiny přispívá nejen poptávka, ale i problémy s nabídkou platiny od důležitého dodavatele – jihoafrických těžařů – která je blízká třináctiletému minimu. A to opět tlačí ceny směrem vzhůru.

Kupte si zlatý důl Propad cen zlata v letošním roce netěší ty, kteří jsou na jeho cenách závislí. Těžařské společnosti již zažily lepší časy a některé z nich, zejména ty, které mají vysoké těžební náklady, utrpěly významný pokles kurzu svých akcií. Některé přistoupily k významným odpisům hodnoty aktiv, především v souvislosti s odpisem nevytěžených rezerv. To se týká i největší těžařské společnosti, kanadské korporace Barrick Gold, která v posledních dvou měsících ohlásila odpis ve výši 21 miliard dolarů. Vzhledem k poklesu cen hodlá prodat, omezit, či přímo uzavřít dvanáct ze svých 27 zlatých dolů po celém světě, od Peru až po Papuu-Novou Guineu. Cokoli, co má produkční náklady nad 1000 dolarů na unci, je předmětem přezkumu. Pět dolů dokáže v současnosti vyrábět zlato za cenu pod 700 dolarů a ty představují 57 procent celkové těžby. Dalších 18 procent objemu těžby se vejde pod 1000 dolarů.

Pět z tuctu největších těžařů zlata pochází z Kanady, dva ze Spojených států, dva z Jižní Afriky a po jednom z Austrálie, Číny, Ruska a Peru. Nikdo však nemá větší starosti než společnosti z Jižní Afriky, která byla po více než století světovou jedničkou. Mohutnou kapitálovou zásobu, kterou v téhle zemi vidíte paralelně s chudobou, má na svědomí zlato. Od roku 2007 přišla JAR o postavení světové jedničky v těžbě, v současné době je dokonce až na úrovni světové pětky po Číně, Austrálii, Spojených státech a Rusku, ačkoli její nevytěžené zlaté rezervy jsou stále největší na světě. Kombinace nejrůznějších faktorů včetně pracovních konfliktů se však zasloužila o to, že má mezi nejdůležitějšími těžaři zlata nejvyšší hotovostní produkční náklady.

Experti se ostatně domnívají, že těžaři zlata se dnes prodávají s tak obrovským diskontem, že stojí za koupi. Ne každá společnost je ale atraktivní jenom proto, že má zlatý důl.

Jisté je, že zlato hraje jako uchovatel hodnot v lidské kultuře svoji roli již několik tisíc let. A jeho role zdaleka není u konce.

Zlato hlavně na šperky Poptávka po zlatě v roce 2012 (v % z celkové poptávky)

Spotřebitelská poptávka včetně slitků a mincí 72

Centrální banky 12 Průmyslová poptávka 10 ETF fondy 6

Současné užití zlata padá převážně na vrub zlatých šperků, které na celkové fyzické poptávce v prvním čtvrtletí letošního roku podle údajů World Gold Council představovaly lví díl s 551 tunami kovu, zatímco „investiční zlato“ představovalo 200,8 tuny, „oficiální“ sektor poptával jen 109,2 tuny zlata a na samotné průmyslové užití připadalo jen 102 tun kovu.

Stará láska nerezaví Geografická poptávka po fyzickém zlatě v prvním čtvrtletí roku 2013 (v %)

Zdroj: World Gold Council

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče