Na východ od byznysu

11. února 2013, 00:00 - Blahoslav Hruška
11. února 2013, 00:00

Američané trpí tím, čím Rusové: stavějí buď doma, nebo v Asii Souboj amerického Westinghousu a ruskočeského konsorcia MIR.1200 o to, kdo zvítězí v tendru na dostavbu Temelína, se v poslední době zasekl. Když jeden přijde s další „odlovenou“ českou firmou, které slíbí dodávky i pro další plánované atomové elektrárny, přispěchá druhý s odbornou konferencí o zapojení českých fachmanů do atomového byznysu či příslibem tisíce nových pracovních míst. O technické parametry jde až na posledním místě, protože jak MIR.1200, tak americký AP1000 jsou co do bezpečnosti i technologie porovnatelné reaktory.

Do popředí se opět dostává politický kalkul. A v něm se Westinghouse ocitl proti Rusům v defenzivě.

Těsně poté, co se nově zvoleným prezidentem stal Miloš Zeman, muselo Američanům pořádně zatrnout. Miroslav Šlouf, šedá eminence Zemanovy prezidentské kampaně, ochotně Westinghouse pomluvil za „nezodpovědnou dodávku bezpečnostních prvků“. To už prý raději vyřazenou Arevu než americký šlendrián. Když proti Američanům brojí Zemanův fámulus a Francouzi jsou ze hry venku, znamená to, že nový pán Hradu bude lobbovat za Rusy?

Zeman není Sarkozy „To je delikátní otázka. Neznám přesné pravomoci českého prezidenta. Ale informoval jsem se u českých partnerů a ti věří, že prezident do temelínského tendru zasahovat nebude,“ řekl týdeníku Euro Yves Brachet, prezident Westinghousu pro Evropu, Blízký východ a Afriku.

Politika je podle něj jen částí skládačky, i když sám připouští, že tou nejdůležitější.

„To říkám jako Francouz - my máme s propojením byznysu a politiky své zkušenosti,“ dodává. Že by Zeman lobboval za ruskou nabídku, odmítají i v Moskvě. „Myslím, že my i Westinghouse vítáme, že nový český prezident je příznivcem jaderné energie a dostavby Temelína. Ale vítěze vybere výhradně ČEZ,“ říká Ivan Dybov, viceprezident Rusatom Overseas.

A co bude hrát při rozhodování o dostavbě Temelína kromě technologií hlavní roli? „Velmi citlivá je cenová otázka. Zákazníci dnes nejsou připraveni zaplatit vyšší cenu, než by museli,“ tvrdí Brachet. Westinghouse má podle něj výhodu v tom, že by chtěl stavět modulárním způsobem, tedy z hotových dílů, které se na místě sestaví. Vyzkoušená technologie je prý rychlejší, protože je možné stavět více úseků paralelně, a přináší ekonomické výhody. Jestli díky tomu budou další dva bloky pro jihočeskou elektrárnu levnější, než nabízí konkurence, ale Brachet říct nechce. Česko by si mělo připravit „plus minus deset miliard eur“.

Kromě reaktorové nádoby a parní turbíny (tu dodá japonská Toshiba, většinový majitel Westinghousu) jsou Američané ochotni poptat u českých firem téměř vše ostatní. Asi 80 tisíc tun oceli by mohla dodat společnost Vítkovice Group. Američané si přísliby podchytili třeba i Hutní montáže, Excon Steel nebo Metrostav, který by měl v roli exkluzivního partnera vybudovat staveniště a dbát na dodržování harmonogramu dostavby Temelína. Studenty ČVUT zase americký koncern láká na letní stáže ve své centrále v Pensylvánii, pražská technika by se měla podílet také na statických výpočtech a testování materiálů pro temelínskou elektrárnu. Při vábení českých ocelářů a betonářů ale nemá Westinghouse vždy dobrou ruku. Jako potenciálního dodavatele několika kilometrů potrubí pro oba chystané bloky si vyhlédl koncem ledna firmu Modřany Power. V té době byl přitom její vlastník, investiční skupina CTY Group, již několik dní v insolvenčním řízení.

Vábení českých firem nakonec není takovým tahákem, jak by se mohlo zdát. Třeba Vítkovice se podobně upsaly také Rosatomu, dokonce dřív než Američanům. Brachet přesto věří, že americké přísliby jsou v otázce dodávek pro budoucí trhy mnohem realističtější.

„Do tehdejšího Československa jsem jezdil ještě před revolucí,“ vypráví evropský šéf Westinghousu, který k Američanům přešel z konkurenční francouzské Arevy. „Jednal jsem se Škodovkou i Vítkovicemi a vždy jsem tam narazil na odborně perfektně připravené lidi. S byznysem to ale bylo horší - nedokázali mi odpovědět na otázky týkající se prodeje produktu,“ líčí Brachet. Od roku 1989 se podle něj mnohé změnilo, jedno ale přetrvává. „Mám pocit, že váš průmysl je stále orientován východním směrem. V případě vítězství v temelínském tendru se vám otevírá šance přejít na západní standardy,“ nabádá francouzský manažer. Mimo jiné to podle Bracheta znamená, že Česko bude připraveno dodávat jak na Západ, tak na Východ. A hned dává k dobrému firmu I & C Energo - mimochodem další z řady českých firem, které si Temelín formou memorand o spolupráci pojistily pro jistotu na obou frontách, tedy jak u Rusů, tak u Američanů.

Příštipkáři z Česka Připomeňme, že jde o někdejší dceřinou společnost koncernu ČEZ, která se s Westinghousem podílela na stavbě prvních dvou bloků v Temelíně a kterou český elektrárenský gigant v roce 2008 prodal Maďarům. Westinghouse firmě I & C Energo dohodil dva kontrakty v západní Evropě: projekt Twice na diagnostiku a odstraňování chyb v řídicích systémech švédských elektráren a dodávky pro španělskou jadernou elektrárnu Vandellós. Bližší pohled na obě vstupenky na západní trh ale ukazuje, že nejde o žádný závratný byznys. Projekt Twice se týká modernizace starých velínů. A ve Španělsku šlo v roce 2011 o rutinní přeměřování tlaku v cirkulačních okruzích a plnění kapilár, tedy tenkých trubiček, v nichž jsou umístěna měřicí čidla. Z Třebíče tehdy na akci vyrazilo šest techniků.

Důvod, proč Češi pro Westinghouse zatím jen příštipkaří, není ale v tom, že by Američané byli nepřejícní. Svět západoevropského byznysu je uzavřený, smluvně provázaný a na partnery z „Východu“ už místo nezbývá. Američané například dodávají pro francouzskou elektrárenskou společnost EdF nové parogenerátory a palivo do jaderných elektráren.

Ze subdodávek těží tradičně Švédové, Španělé, Britové a Italové. V případě „potemelínských“ kontraktů by tomu mohlo být jinak - Američané nabízejí transfer technologií spojených s budováním reaktoru AP1000.

I v tomto případě je ale slovo západ hodně nadnesené. Reaktor nabízený pro Temelín se kromě USA staví jen na dvou místech v Číně -v Sanmenu a Chaj-jangu. Westinghouse měl jako želízko v ohni tendr na vybudování prvního reaktoru AP1000 v Evropě a doufal, že kontrakt bude mít v kapse ještě v době, kdy se bude rozhodovat o Temelínu. Jenže z britského projektu Horizon na výstavbu dvou jaderných elektráren loni sešlo. Němečtí investoři, konsorcium E. ON a RWE, od projektu ustoupili a dokumentaci prodali japonské firmě Hitachi. A ta už o AP1000 zájem nemá.

I Rusům chybějí zkušenosti Ruský konkurent je na tom se západní Evropou o něco lépe. Dodává palivo hned pro 9 jaderných elektráren v Německu, Švýcarsku, Švédsku a Nizozemsku. Kromě toho má i joint venture s Alstomem, francouzským výrobcem turbín. Jenže ani jaderné palivo, ani byznys s Francouzi není oblastí, kam by české firmy mohly ve velkém proniknout.

Také Rosatomu chybějí zkušenosti z realizované stavby jaderné elektrárny v některé členské zemi EU, kde by se Češi mohli porozhlédnout po referencích.

„Nejzápadnějším“ a zároveň nejpokročilejším evropským projektem Rosatomu jsou dva nové reaktory VVER-1200 pro slovenské Mochovce. Tamější třetí blok by měl být dokončen za rok. V tureckém Akkuyu se stále nezačalo stavět a prozatím jen na papíře zůstává také elektrárna u běloruského Ostrovce. O něco lépe je na tom lokalita Baltijsk v Kaliningradské oblasti - tam už se loni alespoň koplo. Stejně jako Westinghouse, tak ani Rusové nemají funkční reaktor, který by mohli představit jako referenční projekt pro Temelín. Právě jihočeská elektrárna by mohla sehrát roli skokanského můstku do nových zakázek v EU. „Budeme mít AP1000 v Americe a Číně, takže umístění v Česku by bylo jen logické,“ nabádá Brachet. Francouzský manažer věří v renesanci jádra, ostatně stejně jako Rusové. Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Švédsko nebo Bulharsko - to vše jsou podle něj země, které se pro atom mohou rozhodnout. A co když se nakonec stane, že Česko projekt dostavby Temelína odpíská? „To bychom museli odepsat desítky milionů dolarů, které jsme do tendru zatím vložili. Ale naši čeští partneři mě uklidňují, že se nic takového nestane,“ doufá Brachet.

To už raději vyřazenou Arevu než americký šlendrián, tvrdí šedá eminence kampaně Miloše Zemana Miroslav Šlouf

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče