Na rodině se nešetří

07. listopadu, 00:00 - Vladan Gallistl
07. listopadu, 00:00

Privátní bankovnictví zažívá v Česku rozmach. Stojí za ním prodeje firem založených v 90. letech

Boom prodeje tuzemských firem mění celý trh privátního bankovnictví, které spravuje peníze nejbohatších klientů. Vstupenkou do světa osobního poradenství, kde se transakce neřeší na přepážce, ale v�klidných kancelářích u�kávy, bývá suma od deseti milionů korun výše.

Klíčový faktor

„Stále rosteme dvouciferným tempem.

Hlavním faktorem je mezigenerační změna,“ pochvaluje si ředitel privátního bankovnictví Komerční banky Petr Slabý.

V�současnosti se totiž prodávají firmy, které podnikatelé založili či zprivatizovali v�90. letech a�často je nemají komu předat. „Jde o zásadní změnu na trhu. V tom se dramaticky odlišujeme od západní Evropy, kde to kolegové vůbec neznají,“ dodává Slabý.

Dvouciferný nárůst v�množství klientů i�objemu spravovaného majetku zaznamenala loni Československá obchodní banka (ČSOB) a�zájem stoupá i�letos.

Podobně se vyjadřují další bankovní domy. „Důvodem je větší počet prodejů ­ rem, kterému nahrávají nízké úrokové sazby a ohodnocení, které se blíží úrovni před krizí,“ říká k�růstu trhu Jan Prachař, ředitel privátního bankovnictví české pobočky rakouské Bank Gutmann.

Změny vlastnictví společností na tuzemském trhu jsou evidentní. Podle údajů poradenské společnosti EY se v�České republice během prvních šesti měsíců letošního roku uskutečnilo 194 transakcí v�celkovém objemu 4,9 miliardy dolarů (téměř 121 miliard korun). Česká republika tak předstihla například Turecko (3,5 miliardy dolarů) nebo Polsko, kde se prodaly společnosti za celkovou sumu 2,5 miliardy dolarů. Jde o�nejlepší půlrok v�pokrizovém období.

V�současnosti se proto privátní bankéři ve zvýšené míře zabývají službami pro rodinné společnosti. „Trend mezigenerační výměny bude v dalších letech stále silnější. Již dnes našim klientům často pomáháme s převodem jejich rmy nebo majetku na potomky,“ říká mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.

Kromě nástupnictví bankéři často řeší ve spolupráci s�právními kancelářemi a�specializovanými poradenskými firmami rovněž zajištění dětí z�předchozích manželství podnikatelů nebo prodej společnosti v�případě, že potomci nechtějí pokračovat v�rodinném byznysu. „Za minulý rok jsme asistovali u 49 podobných transakcí,“ říká Slabý.

Privátní bankéři také radí, jak rodinný majetek uspořádat. „Aktuálně jsou častým tématem svěřenské fondy,“ dodává regionální ředitel Erste Private Banking Tomáš Petr. Majetek ale může být spravován rovněž přes různé nadace, holdingy nebo i�zahraniční trusty.

Zpět do ech

Nová klientela pro privátní banky ovšem vzniká nejen v�prostředí rodinných firem.

Část bohatých Čechů totiž opouští privátní banky v�zahraničí. „Poslední trend je jednoznačně návrat těchto klientů a aktiv do Čech,“ uvádí Slabý, „lokální banky vyrovnaly rozsah a kvalitu služeb se zahraniční konkurencí, což v 90. letech nebylo.“ Podle něj svou roli hraje pro klienty rovněž blízkost tuzemské banky, české právo a�smlouvy v�češtině. Stejně se vyjadřují i�další bankovní domy. Důvodem návratů boháčů zpět do Česka je například i�ztráta anonymity, protože USA a�Evropská unie si došláply na daňové ráje, jako je Švýcarsko. To teď mnohem více spolupracuje s finančními úřady z�celého světa. A�bankovní tajemství už zdaleka není tak tajné. Mezinárodní výměna dat se navíc od začátku příštího roku ještě prohloubí, což ovlivňuje zájem boháčů o�daňové ráje. „Jako rakouská banka zaznamenáváme iŹpříliv klientů zŹbank v některých zahraničních jurisdikcích, které vŹsouvislosti se zaváděním automatické výměny dat přestávají být pro některé klienty zajímavé,“ zdůrazňuje Prachař.

Zahraniční banky navíc často spravují portfolia agresivněji s�větším podílem akciových investic, než jsou Češi zvyklí. Řada tuzemských milionářů se tak během finanční krize spálila, což je jeden z�důvodů, proč se vracejí zpět do Čech. Svou roli pak hraje rovněž výše poplatků v�cizině.

Realitní magnet

Klientela privátních bank se nicméně rekrutuje převážně z�českého byznysu.

„Osmdesát pět procent našich klientů jsou vlastníci firem první generace, což je zásadní rozdíl oproti západní Evropě, kde je tento podíl třicet pětatřicet procent,“ vyčísluje Slabý. Mezi klienty privátního bankovnictví patří dále vrcholní manažeři velkých společností, partneři advokátních kanceláří, sportovci nebo restituenti.

Movitá klientela má podle bankéřů zájem hlavně o�uchování hodnoty svého majetku i�pro své potomky. „Z toho důvodu není hlavním cílem maximální výnos. O svých budoucích investicích klienti rozhodně více přemýšlejí, jsou opatrnější,“ tvrdí Martin Kosobud, výkonný ředitel ČSOB Private Banking.

Výsledkem je proto spíše konzervativní uložení peněz. Za bezpečnou považují milionáři zejména zemědělskou půdu. Podle průzkumu J&T Banka Wealth Report ji preferuje 41 procent tuzemských dolarových milionářů. Obecně Češi oproti světu sázejí daleko více na reality. Zatímco světový dolarový milionář má v�nemovitostech pouze 19 procent ze svého portfolia, jeho tuzemský protějšek věří realitám nejvíce a�má v�nich 27 procent svého majetku (viz Do čeho investují dolaroví milionáři).

A�tento trend ještě sílí. „V posledních letech významně rostou investice do nemovitostí.

Ať již jsou to byty na pronájem, činžovní domy, administrativní budovy nebo pozemky,“ popisuje Tomáš Petr z�Erste Private Banking. Podle něj klienti tyto nákupy často financují pomocí například hypotečního úvěru. Boháči tak využívají nynější prostředí rekordně nízkých úrokových sazeb.

Právě sázka na nemovitosti ale v�současnosti často kvůli vysoké konkurenci mezi investory zvyšuje ceny realit a�tím výnosy z�investované částky. Největší konkurence je přitom podle expertů při nákupech pražských realit v�hodnotě stovek milionů korun.

Druhou nejoblíbenější investicí jsou pak pro tuzemské boháče akcie. Celkově ale mají své peníze uloženy v�celé řadě aktiv od realit přes akcie, dluhopisy a�zemědělskou půdu až po alternativní investice typu umění, drahé kovy nebo například startupy.

Stamiliardový byznys

V�současnosti je privátní bankovnictví pro finanční instituce zajímavý byznys. Podle studie poradenské společnosti Capgemini bylo na českém trhu 23 200 lidí, kteří mají v�investičním majetku nejméně jeden milion dolarů. Jen tuzemští dolaroví milionáři tak mají k�dispozici nejméně 572 miliard korun. Celý trh privátního bankovnictví, kde je vstupenkou obvykle nejméně deset milionů korun, bude ovšem výrazně větší. Atraktivní je pro banky to, že bohatí lidé mají víc peněz na investice a�platby za poradce než klienti s�nižšími příjmy. Tomu také mohou odpovídat poplatky.

„Účtujeme jednorázové poplatky za jednotlivé transakce či strukturování certifikátů ve výši jednoho až dvou procent. Další možností je správa portfolia pod mandátem s poplatkem do jednoho procenta z celkové výše mandátu,“ popisuje Petr Slabý, ředitel privátního bankovnictví Komerční banky.

Podobná výše poplatků je podle zjištění týdeníku Euro i�v�dalších privátních bankách.

Další výhodou je, že tento byznys nevytváří požadavky na kapitál banky, protože bohatí klienti dávají peníze do správy a�naopak si obvykle nepůjčují peníze od bankovního domu. Za situace, kdy finančním ústavům kvůli nízkým úrokovým sazbám klesly příjmy z�mnoha úvěrů, tvrdá konkurence tlačí na snižování poplatků a�zpřísňuje se bankovní regulace, je tak movitá klientela pro banky v�Česku požehnáním. Uvědomuje si totiž, že dobrá rada něco stojí. A�že na rodině se šetřit nemá.

Do čeho investují dolaroví milionáři

(podíl na celkovém portfoliu, v procentech)

Česko Slovensko Svět USA Evropa

Investice

Nemovitosti (bez nemovitosti, kde bydlí),

pozemky 27 26 19 14 23

Akcie, podíly ve firmách 23 14 25 33 23

Dluhopisy, směnky 21 33 16 18 16

Hotovost, účty v bankách 16 16 27 23 24

Ostatní investice (komodity, fondy, umění…) 13 11 14 15 29

ZDROJ: J&T BANKA WEALTH REPORT 2016

O autorovi| Vladan Gallistl, gallistl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče