Na diskriminaci doplácíme všichni

12. srpna 2013, 00:00 - VERONIKA ŠPRINCOVÁ
12. srpna 2013, 00:00

Bez podpory rovných příležitostí žen a mužů lze českou konkurenceschopnost zvýšit jen těžko

Volání po ekonomické stabilitě a vyšší konkurenceschopnosti slýcháme od politické reprezentace i odborné veřejnosti neustále. Často se však zapomíná na jeden důležitý aspekt – nerovné postavení žen a mužů ve společnosti. Právě na něj zaměřil svoji pozornost Kongres žen, který v červnu uspořádal první velké setkání a vydal doporučení adresované klíčovým aktérům.

Rovné šance by měly být samozřejmou součástí všech svobodných demokratických společností. Pokud existují ve společenském postavení žen a mužů rozdíly, je to nejen deficit demokratického systému, ale i velký deficit ekonomický. Podívejme se tedy na hlavní důvody, proč by aktivní podpora rovnosti žen a mužů zvýšila ekonomickou prosperitu.

Pro skeptiky a skeptičky přesvědčené o tom, že žádné nerovnosti mezi muži a ženami (už) neexistují, uvádím konkrétní data podložená statistickým šetřením a výzkumy. Na úvod je potřeba říci, že ženy se profesně neuplatňují stejně jako muži – v produktivním věku je míra zaměstnanosti žen v České republice 62,5 procenta, u mužů 80,2 procenta (ČSÚ 2012). Míra zaměstnanosti žen ve věkové kategorii 30 až 34 let činí pouze 30 procent oproti 93 procentům v případě mužů.

Platový rozdíl mezi ženami a muži s dětmi je v Česku dvakrát vyšší, než kolik činí platový rozdíl mezi ženami a muži bez dětí – 13 procent versus 29 procent (OECD 2012).

Rozdíl mezi průměrnými ročními mzdami žen a mužů činí 24 procent (Eurostat 2012). Nejvyšší rozdíl v platech je na úrovni vysokoškoláků, kde vysokoškolačky získávají pouze 72 procent platu mužů. To nemá za následek pouze horší ekonomické podmínky žen v průběhu aktivního pracovního života, ale i po jejich odchodu do důchodu, kdy ženy pobírají v průměru o 18 procent méně, než je průměrný důchod mužů (ČSÚ 2011).

Podle studie Evropské ženské lobby se proto ohrožení chudobou velmi zásadně týká matek samoživitelek a samostatně žijících seniorek.

Když nejsou školky Řada studií a analýz dokazuje, že klíčovým problémem z hlediska ekonomické prosperity je také nepřítomnost žen na pracovním trhu, včetně vedoucích pozic. České republice je opakovaně doporučováno, aby zvýšila zaměstnanost žen s dětmi do šesti let věku, která je dlouhodobě jednou z nejnižších v celé EU.

Příčina je zřejmá – nedostatek zařízení péče o děti do tří, resp. šesti let. V současné době v Česku je pouze 49 veřejných jeslí a 4931 mateřských škol. Počet neuspokojených žádostí o přijetí do školek se každoročně zvyšuje. Ve školním roce 2011/2012 nebylo vyhověno téměř 50 tisícům žádostí o přijetí dětí do mateřské školy, vloni to bylo ještě o pětinu více.

Místní i finanční dostupnost kvalitních předškolních zařízení je přitom z ekonomického hlediska nezbytná ze dvou důvodů.

V krátkodobé perspektivě zvyšuje výkon ekonomiky – jak uvádí analýza NERV Rámec strategie konkurenceschopnosti (2011), veřejné rozpočty přicházejí o velký objem daní a sociálních odvodů nepracujících žen.

Z dlouhodobého hlediska je co nejvčasnější zapojení dětí do vzdělávacího procesu nezbytné pro překonávání socioekonomických bariér v přístupu ke vzdělávání a snižování reprodukce nerovností. „Investice do předškolního vzdělávání malých detí je tou nejlepší investicí, kterou může stát udělat – dětem kontakt s podnětným prostredím nejen zvýší šance na lepší vzdělání, ale také výrazně sníží pravděpodobnost budoucí kriminality a asociálního chování,“ napsala Hana Brixi, ekonomka pracující ve Světové bance a jako poradkyně pro Světovou zdravotnickou organizaci a Dětský fond OSN.

Vyšší zaměstnanosti rodičů (převážně však jde o ženy) by také pomohla větší nabídka flexibilních forem práce ze strany zaměstnavatelů.

Podíl žen pracujících v Česku na částečný úvazek činí pouze 8,5 procenta. Roste však podíl žen zaměstnaných na dobu určitou (deset procent v roce 2011) ve srovnání s muži (kde podíl dlouhodobě zůstává na sedmi procentech), což dále zvyšuje jejich ohroženost chudobou.

PlÝTVÁnÍ PoTenCIÁleM VZdĚlAnÝCH Když si uvědomíme, že ženy v minulém akademickém roce tvořily již 61 procent všech absolventů a absolventek vysokých škol (a toto číslo rok od roku narůstá), je zřejmé, že vyloučení velké části žen z trhu práce je nejen plýtváním jejich potenciálem, ale i veřejnými penězi investovanými do jejich vzdělávání. Veřejné investice do vysokoškolského vzdělávání jsou rozhodně potřebné a správné, je však také nutné maximálně umožnit tuto investici dále společensky i ekonomicky zhodnocovat.

Studie Využití plného potenciálu žen v české ekonomice (2012) od společnosti McKinsey & Company pak názorně ukazuje, jak česká společnost plýtvá potenciálem poloviny populace, vědomě či nevědomě tak snižuje ekonomickou prosperitu, ziskovost i stabilitu firem a potažmo celého hospodářství. V nejsilnějších ekonomikách světa, které mají oproti Česku dvojnásobné HDP na obyvatele, je podíl ekonomicky činných žen vyšší nejméně o desetinu. Problémem není jen absence žen na trhu práce v souvislosti s jejich mateřstvím, ale i nedostatečné zastoupení žen ve vedení – výkonná představenstva českých firem jsou stále z více jak 92 procent tvořena muži (Deloitte 2012).

Proč je tedy výhodné usilovat o větší zapojení žen na trhu práce a vyšší zastoupení žen ve vrcholových pozicích ve firmách? Výzkumy opakovaně dokazují, že smíšené pracovní kolektivy dosahují i přes poněkud náročnější manažerské řízení lepších výsledků, jsou efektivnější a inovativnější. Firmy s nejméně třemi ženami v představenstvech v období tří až pěti let dosahují o 60 procent vyšší ziskovosti a o 46 procent vyšší návratnosti kapitálu (Catalyst 2011) než ty řízené pouze muži. Česká ekonomika si nemůže dlouhodobě dovolit nevyužít intelektuálního potenciálu poloviny populace. Navíc v situaci, kdy společnost investovala do jejich vzdělání, které zůstává nevyužito, pokud ženy zůstávají kvůli systémovým překážkám vyloučeny z trhu práce v situaci, kdy se rozhodnou mít děti.

Ze všech těchto důvodů požaduje Kongres žen především vytvoření příznivého prostředí a podmínek pro profesní uplatnění žen (flexibilní formy práce, spravedlivé odměňování), zajištění dostatečných kapacit školek a jeslí pro děti, zlepšení postavení samoživitelek a seniorek či zvýšení počtu žen ve vedení firem a rovný kariérní postup. Pokud bude alespoň část požadavků vyslyšena, můžeme na tom všichni jedině vydělat.

Česká ekonomika si nemůže dlouhodobě dovolit nevyužít intelektuálního potenciálu poloviny populace.

O autorovi| VERONIKA ŠPRINCOVÁ • Kongres žen

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče