Na diskriminaci doplácíme všichni

12. srpna 2013, 00:00 - VERONIKA ŠPRINCOVÁ
12. srpna 2013, 00:00

Bez podpory rovných příležitostí žen a mužů lze českou konkurenceschopnost zvýšit jen těžko

Volání po ekonomické stabilitě a vyšší konkurenceschopnosti slýcháme od politické reprezentace i odborné veřejnosti neustále. Často se však zapomíná na jeden důležitý aspekt – nerovné postavení žen a mužů ve společnosti. Právě na něj zaměřil svoji pozornost Kongres žen, který v červnu uspořádal první velké setkání a vydal doporučení adresované klíčovým aktérům.

Rovné šance by měly být samozřejmou součástí všech svobodných demokratických společností. Pokud existují ve společenském postavení žen a mužů rozdíly, je to nejen deficit demokratického systému, ale i velký deficit ekonomický. Podívejme se tedy na hlavní důvody, proč by aktivní podpora rovnosti žen a mužů zvýšila ekonomickou prosperitu.

Pro skeptiky a skeptičky přesvědčené o tom, že žádné nerovnosti mezi muži a ženami (už) neexistují, uvádím konkrétní data podložená statistickým šetřením a výzkumy. Na úvod je potřeba říci, že ženy se profesně neuplatňují stejně jako muži – v produktivním věku je míra zaměstnanosti žen v České republice 62,5 procenta, u mužů 80,2 procenta (ČSÚ 2012). Míra zaměstnanosti žen ve věkové kategorii 30 až 34 let činí pouze 30 procent oproti 93 procentům v případě mužů.

Platový rozdíl mezi ženami a muži s dětmi je v Česku dvakrát vyšší, než kolik činí platový rozdíl mezi ženami a muži bez dětí – 13 procent versus 29 procent (OECD 2012).

Rozdíl mezi průměrnými ročními mzdami žen a mužů činí 24 procent (Eurostat 2012). Nejvyšší rozdíl v platech je na úrovni vysokoškoláků, kde vysokoškolačky získávají pouze 72 procent platu mužů. To nemá za následek pouze horší ekonomické podmínky žen v průběhu aktivního pracovního života, ale i po jejich odchodu do důchodu, kdy ženy pobírají v průměru o 18 procent méně, než je průměrný důchod mužů (ČSÚ 2011).

Podle studie Evropské ženské lobby se proto ohrožení chudobou velmi zásadně týká matek samoživitelek a samostatně žijících seniorek.

Když nejsou školky Řada studií a analýz dokazuje, že klíčovým problémem z hlediska ekonomické prosperity je také nepřítomnost žen na pracovním trhu, včetně vedoucích pozic. České republice je opakovaně doporučováno, aby zvýšila zaměstnanost žen s dětmi do šesti let věku, která je dlouhodobě jednou z nejnižších v celé EU.

Příčina je zřejmá – nedostatek zařízení péče o děti do tří, resp. šesti let. V současné době v Česku je pouze 49 veřejných jeslí a 4931 mateřských škol. Počet neuspokojených žádostí o přijetí do školek se každoročně zvyšuje. Ve školním roce 2011/2012 nebylo vyhověno téměř 50 tisícům žádostí o přijetí dětí do mateřské školy, vloni to bylo ještě o pětinu více.

Místní i finanční dostupnost kvalitních předškolních zařízení je přitom z ekonomického hlediska nezbytná ze dvou důvodů.

V krátkodobé perspektivě zvyšuje výkon ekonomiky – jak uvádí analýza NERV Rámec strategie konkurenceschopnosti (2011), veřejné rozpočty přicházejí o velký objem daní a sociálních odvodů nepracujících žen.

Z dlouhodobého hlediska je co nejvčasnější zapojení dětí do vzdělávacího procesu nezbytné pro překonávání socioekonomických bariér v přístupu ke vzdělávání a snižování reprodukce nerovností. „Investice do předškolního vzdělávání malých detí je tou nejlepší investicí, kterou může stát udělat – dětem kontakt s podnětným prostredím nejen zvýší šance na lepší vzdělání, ale také výrazně sníží pravděpodobnost budoucí kriminality a asociálního chování,“ napsala Hana Brixi, ekonomka pracující ve Světové bance a jako poradkyně pro Světovou zdravotnickou organizaci a Dětský fond OSN.

Vyšší zaměstnanosti rodičů (převážně však jde o ženy) by také pomohla větší nabídka flexibilních forem práce ze strany zaměstnavatelů.

Podíl žen pracujících v Česku na částečný úvazek činí pouze 8,5 procenta. Roste však podíl žen zaměstnaných na dobu určitou (deset procent v roce 2011) ve srovnání s muži (kde podíl dlouhodobě zůstává na sedmi procentech), což dále zvyšuje jejich ohroženost chudobou.

PlÝTVÁnÍ PoTenCIÁleM VZdĚlAnÝCH Když si uvědomíme, že ženy v minulém akademickém roce tvořily již 61 procent všech absolventů a absolventek vysokých škol (a toto číslo rok od roku narůstá), je zřejmé, že vyloučení velké části žen z trhu práce je nejen plýtváním jejich potenciálem, ale i veřejnými penězi investovanými do jejich vzdělávání. Veřejné investice do vysokoškolského vzdělávání jsou rozhodně potřebné a správné, je však také nutné maximálně umožnit tuto investici dále společensky i ekonomicky zhodnocovat.

Studie Využití plného potenciálu žen v české ekonomice (2012) od společnosti McKinsey & Company pak názorně ukazuje, jak česká společnost plýtvá potenciálem poloviny populace, vědomě či nevědomě tak snižuje ekonomickou prosperitu, ziskovost i stabilitu firem a potažmo celého hospodářství. V nejsilnějších ekonomikách světa, které mají oproti Česku dvojnásobné HDP na obyvatele, je podíl ekonomicky činných žen vyšší nejméně o desetinu. Problémem není jen absence žen na trhu práce v souvislosti s jejich mateřstvím, ale i nedostatečné zastoupení žen ve vedení – výkonná představenstva českých firem jsou stále z více jak 92 procent tvořena muži (Deloitte 2012).

Proč je tedy výhodné usilovat o větší zapojení žen na trhu práce a vyšší zastoupení žen ve vrcholových pozicích ve firmách? Výzkumy opakovaně dokazují, že smíšené pracovní kolektivy dosahují i přes poněkud náročnější manažerské řízení lepších výsledků, jsou efektivnější a inovativnější. Firmy s nejméně třemi ženami v představenstvech v období tří až pěti let dosahují o 60 procent vyšší ziskovosti a o 46 procent vyšší návratnosti kapitálu (Catalyst 2011) než ty řízené pouze muži. Česká ekonomika si nemůže dlouhodobě dovolit nevyužít intelektuálního potenciálu poloviny populace. Navíc v situaci, kdy společnost investovala do jejich vzdělání, které zůstává nevyužito, pokud ženy zůstávají kvůli systémovým překážkám vyloučeny z trhu práce v situaci, kdy se rozhodnou mít děti.

Ze všech těchto důvodů požaduje Kongres žen především vytvoření příznivého prostředí a podmínek pro profesní uplatnění žen (flexibilní formy práce, spravedlivé odměňování), zajištění dostatečných kapacit školek a jeslí pro děti, zlepšení postavení samoživitelek a seniorek či zvýšení počtu žen ve vedení firem a rovný kariérní postup. Pokud bude alespoň část požadavků vyslyšena, můžeme na tom všichni jedině vydělat.

Česká ekonomika si nemůže dlouhodobě dovolit nevyužít intelektuálního potenciálu poloviny populace.

O autorovi| VERONIKA ŠPRINCOVÁ • Kongres žen

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Nové Audi A8 dostane unikátní podvozek, který reaguje na…
Nejlepším motorem roku 2017 je osmiválec Ferrari. Poprvé se volil také nejlepší elektromotor
Bugatti Chiron čeká na lepší pneumatiky. Pak zkusí překonat 450 km/h
Že jste ještě neviděli Porsche 911 GT2 RS? Nevadí, stejně už je vyprodané
Ducati Multistrada 1200 Enduro Pro má v hledáčku nejostřejší BMW GS
Technologie
Steam rozjel letní výprodeje her. Nákupní horečku mu ale překazili „hackeři“
New York Times diskuze nezruší. Hloupé komentáře bude mazat umělá inteligence
Opera 46 významně zlepšuje stabilitu a omezuje stránky na pozadí
Psaní tahem prstu funguje už i v češtině, kalkulačka umí konvertovat měny [Windows Insider]
Standard Unicode 10.0 přináší znak bitcoinu a 56 nových emoji včetně vousáče a ponožek
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít