Na daně opatrně

29. října 2013, 00:00 - Jakub Křešnička
29. října 2013, 00:00

Pro stabilní fiskální politiku není třeba kouzlit. Stačí se inspirovat příklady ze zahraničí

Zkušenostmi se člověk učí a každá rozumná vláda využívá poznatků předchozích kabinetů. I takové moudro zaznělo na konferenci pořádané týdeníkem Euro a vydavatelstvím Mladá fronta den před volbami v pražské restauraci Mlýnec na téma Daně z hříchů. „Takové daně se uvalují na služby, které si lidé jen tak neodpustí. Zajistí se tím stabilní příjmy pro státní rozpočet nebo se používají jako omezující faktor spotřeby zboží nežádoucího pro zdraví člověka, společnosti a prostředí,“ uvedl první náměstek ministra financí v demisi Ladislav Minčič na úvod akce, jejímiž partnery byly společnosti ČEZ, Philip Morris a EY.

V době pořádání diskuse ještě nebylo jisté, kdo bude novou vládu sestavovat. Nicméně podle Minčičova průzkumu volebních programů žádná z relevantních stran dramatické změny v této oblasti neplánuje. Jiné už to je s běžnějšími daněmi.

Svézt se na vlně „V některých programech se objevují návrhy na zvýšení daní fyzických i právnických osob, a k tomu ještě zavedení zvláštní sektorové sazby pro právnické osoby. To je v době, kdy se rozběhla soutěž o to, kdo se sveze na příští investiční vlně, nebezpečné. Už teď jsme pro zahraniční společnosti na hraně a další negativní signály nám v jejich očích nepomohou,“ řekl hlavní ekonomický analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník.

Připustil také, že změny daní z hříchů, také nazývaných akcízy, jsou sice pro rozpočet méně nebezpečné, ale zároveň nejsou příliš populární. Takové Dánsko by si zasloužilo medaili za experiment podobného zdanění některých potravin. Stát svůj příjem nezvýšil, protože obyvatelé jezdili nakupovat zboží do okolních zemí. Proto byla tato specialita zrušena a mizí i z programů politických stran.

V případě lihovin nebo tabáku je ovšem situace jiná. „Rok 2008, kdy došlo k zvýšení daně z absolutního litru alkoholu z 265 na 285 korun, ukázal, že od té doby výběr spotřební daně buď klesá, nebo stagnuje. Stát by se měl více zaměřit spíše na kontrolu nelegálního trhu s alkoholem,“ prohlásil Jaroslav Burkhart, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR.

Jednou z kontrol je zavádění individuálních kódů, které prozatím poběží pomocí QR kódů. Do budoucna by bylo možné využít i RFID kódy s čipem, jenž by umožnil sledovat cestu výrobku v celém průběhu jeho životnosti.

Kvůli relativně vysoké ceně kódu, jeho citlivosti na prostředí a zatím neexistující legislativě však Unie výrobců a dovozců lihovin ČR radí s touto cestou počkat.

Jinou možností je zavedení fiskálních pokladen. „U nich je ale ten problém, že se jimi moc nevyřeší. Bylo to nedávno zavedeno na Slovensku a prakticky každý dodavatel umožňuje odběrateli nahrání softwaru, který v zařízení umožní fungování více pamětí místo jedné. Nepoctivým obchodníkům to tak v činnosti nezabrání,“ reagoval na tuto možnost Minčič. Není třeba kouzlit Podle výrobců alkoholu a cigaret, jejichž produktů se v posledních letech zvýšení spotřební daně dotklo několikrát, mají tyto kroky negativní dopady. Roste kvůli nim černý trh, spotřeba se přesouvá k levnějšímu a méně kvalitnímu sortimentu a výnosy z daní se nezvyšují. Kvůli tomu se nelepší ani státní rozpočet.

„Pro stabilní fiskální politiku není třeba kouzlit. Stačí se inspirovat příklady ze zahraničí. Německo má dlouhodobý daňový plán, který přináší předvídatelnost a stabilitu. V případě cigaret zavedlo Polsko regulaci předzásobení, tudíž se tam nestává to, co v Česku, že ještě dnes narazíte na cigarety s rok starou cenovkou,“ konstatoval Martin Hlaváček, ředitel vnějších vztahů společnosti Philip Morris.

Takřka každoroční zdražování cigaret má ale podle Minčiče také společenský dopad, protože dražší cigarety odrazují od kouření mladé lidi i děti. I když možná roste černý trh, je pořád ještě dvakrát až 2,5krát nižší, než je celoevropský průměr.

„Během finanční krize došlo ke zvýšení spotřební daně na pivo o 33 procent. To vedlo k tomu, že se snížil výstav o osm procent a zaměstnanost v oboru klesla o 16 procent. Skončili kvůli tomu i drobní živnostníci, hlavně v sezonních provozech,“ předestřel dopady vládních opatření předseda představenstva Pivovaru Svijany Tomáš Kučera.

Podle něj jako by se politici snažili danit nadměrné zisky úspěšných společností, aniž by vnímali kontext trhu. Zdaní-li velké a úspěšné firmy, většinou dopady nesou firmy navázané v dodavatelském řetězci. Při snaze státu vyrovnat se s podniky připomínajícími monopol zase odnáší následky spotřebitel. Řešením by spíše bylo, kdyby se stát snažil o větší otevření konkurence a trh by se pak srovnal i z pohledu cen a marží společností.

Co by stát podle účastníků debatního panelu měl dělat určitě, to je spolupráce a konzultace s firmami v oboru, který chce regulovat – ať už jde o cigarety, alkohol, potraviny nebo pohonné hmoty. I když se vzájemně neshodnou, alespoň budou mít přehled.

O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče