Myslím, tedy jsem

27. ledna 2014, 00:00 - Jakub Křešnička
27. ledna 2014, 00:00

Roboti se umějí obstojně pohybovat i mapovat terén. Teď se učí společně myslet a fungovat bez lidské pomoci

Než se lidstvu podaří poručit větru a dešti, mohou mu s následky přírodních katastrof pomoci roboti. Slibují to projekty financované americkým ministerstvem obrany i Evropskou unií. Pod americkou obranu spadající vývojová organizace DARPA nabízí miliony dolarů osmi výrobcům robotů v soutěži záchranných operací. Brusel zase zhruba čtyřmi miliony eur financuje projekt, který má naučit roboty společně „myslet“.

Do vývoje robotů ale investují také firmy, které je chtějí využít ve výrobě i logistice, nahradit mohou stroje i dělníky v továrnách.

Chce to zrychlit DARPA soutěž robotů v záchranných operacích začala rozvíjet po japonské nukleární nehodě ve Fukušimě v roce 2011. Tehdy ale roboti nebyli schopni dělat nic moc jiného než situaci monitorovat. „Potřebovali spíše roboty, kteří by byli schopni dostat se do budovy s reaktory a zavřít ventily,“ přiblížil situaci manažer robotického programu výzkumné organizace Gill Pratt médiím na záchranné „olympiádě“ robotů.

Série osmi úkolů ukázala, čeho jsou stroje aktuálně schopné. Zvítězil robot společnosti Schaft, která vznikla jako spin-off firma tokijské univerzity. On a dalších sedm nejúspěšnějších týmů mají šanci získat grant přesahující v přepočtu 20 milionů korun na další rozvoj robotů, kteří se zúčastní finále soutěže letos v prosinci. Jeho vítěz dostane dvojnásobek.

„Soutěží tu ti nejlepší roboti, ale pořád jsme ve fázi, která se dá přirovnat k prvnímu startu letadla, i to letělo jen nějakých sto stop. Pokud se udrží tempo vývoje, můžeme si představit, že v roce 2015 by mohli roboti pomáhat hasičům,“ uvedl pro BBC Joe Bondaryk, projektový manažer výrobce robotů Boston Dynamics. Tato firma nejen vytvořila robota Atlas, kterého s vlastním softwarem využilo několik účastníků soutěže, také pro DARPA vyvíjí například robota BigDog, jenž má pomáhat vojákům s nošením nákladu v náročném terénu.

Víc hlav víc ví Nejdřív musejí ale roboti překonat například závislost na nutnosti programovat prakticky jakýkoli úkon. Možná cesta se nedávno ukázala na simulovaném nemocničním pokoji v nizozemské univerzitě TU/e v Eindhovenu. Pacient požádal o mléko, mapovací robot Avi zaznamenal dispozice místnosti včetně polohy postele, stolku i mléka a tyto informace převzal další robot, který měl mléko předat na stolek pacienta.

Ačkoli stroj nazvaný Amigo nakonec nápoj upustil na podlahu, ukázal směr, který může rozvoj umělé inteligence výrazně urychlit.

Simulace totiž doprovázela spuštění systému RoboEarth, na němž spolupracuje šest výzkumných institucí z Evropy, včetně nizozemské univerzity a společnosti Philips.

Představit se dá jako jakási Wikipedie, v níž mohou roboti vzájemně sdílet informace. „Roboti se tak mohou učit navzájem, jejich znalosti a zkušenosti jsou sdíleny v centrální databázi. K tomu navíc může,přemýšlení‘ či propočítávání úkonů probíhat v cloudovém systému RoboEarth, takže samotný robot nemusí mít až tak výrazný výkon procesorů nebo baterií,“ přiblížil vedoucí projektu René van de Molengraft.

Systém, který je v provozu od ledna, se vyvíjel od roku 2009 a EU do něj investovala v přepočtu zhruba 110 milionů korun. Kromě „roboencyklopedie“ a „online mozku“ je v databázi i digitalizovaná lidská řeč, která robotům umožňuje rozumět jednodušším povelům. Systém je navíc otevřený, zdarma jej má možnost využít jakýkoli vývojář.

Firmy na tahu Rozvoj myslících strojů tak může nabrat podstatně vyšší obrátky. Do robotiky se totiž stále více zapojují i soukromé firmy. Třeba Jeff Bezos, šéf společnosti Amazon, nedávno v rozhovoru pro americkou televizi CBS oznámil, že je schopen do roku 2015 doručovat v internetovém obchodě objednané zboží pomocí drobných bezpilotních helikoptér.

Stroje zvané Octocopters by měly být schopné do 30 minut přenést zásilku do hmotnosti 2,3 kilogramu z automatizovaného skladu až na práh zákazníkova domu. Čeká se prý jen na povolení regulátorů vzdušného prostoru. Ti už schválili jejich použití pro armádní účely, soukromým firmám by se mohl prostor otevřít do roku 2015 v USA a o rok později v Evropě.

Je otázkou, co s rozvojem robotů udělá technologický gigant Google. Jen 16 let stará společnost je podle loňského žebříčku časopisu Forbes pátou nejhodnotnější značkou světa s tržbami nad 50 miliard dolarů. Jeho zakladatelé Larry Page a Sergej Brin si podle agentury Bloomberg každý připsal jen za loňský rok deset miliard dolarů, protože si firma polepšila o 58 procent. A firma se neomezuje jen na internetové vyhledávání. Věnuje se i projektům, jako je automaticky řiditelné auto, a právě teď se vrhá také do robotiky.

Jen v druhé půli loňského roku Google koupil osm společností zabývajících se výrobou robotů – včetně japonské Shaft, jejíž stroj vyhrál zmiňovanou soutěž organizace DARPA, nebo Boston Dynamics. Robotickou divizi dostal na starost Andy Rubin, který stojí za úspěchem operačního systému pro smartphony Android.

Pozor na IQ „Umělá inteligence vám pomáhá při nákupu knih, výběru filmů i seznamování, je v chytrých telefonech, pomáhá řídit auto a dělá většinu obchodů na Wall Streetu. Umělá inteligence

je pro 21. století to, co elektřina pro 20. a parní stroj pro 19. století. Kritický rozdíl spočívá v tom, že nás elektřina ani pára nepřechytračí,“ varuje James Barrat, dokumentarista a autor knihy Náš konečný vynález.

Podle Barrata se každý rok kognitivní schopnosti umělé inteligence zdvojnásobí, zatímco ty lidské zůstávají na stejné úrovni. Nicméně předpověď Neila Jacobsteina z výzkumného ústavu agentury NASA Singularity University v Kalifornii počítá s tím, že algoritmy pohánějící umělou inteligenci se vylepší natolik, že strojová inteligence překoná tu lidskou zhruba za deset let.

K tomu lze dodat, že čínská firma Hon Hai už od roku 2011 buduje továrnu na roboty, kde budou stroje vyrábět samotní roboti. Zastanou práci minimálně půl milionu dělníků. Do svého technologického parku v Tchaj-wanu firma investovala 3,3 miliardy dolarů a bez lidské práce by se mohl obejít už příští rok.

Je vcelku snadné si představit, kam by propojení všech pokroků v robotice mohlo vést. Nejde jen o to, že roboti někde lidem vezmou práci. Objevují se i varování, že záchranářská soutěž organizace DARPA je vlastně jen dalším krokem na cestě k terminátorům. I proto James Barrat ve svých vystoupeních varuje, že je třeba budovat myslící stroje a programy se spolehlivými bezpečnostními prvky. Aby jednou přežití lidstva nezáviselo na „milosrdenství“ robotů.

Díky projektu RoboEarth se budou moci roboti učit sami od sebe. Evropská unie jeho vývoj podpořila zhruba 110 miliony korun.

O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče