My všichni tabletem povinní

11. listopadu 2013, 00:00 - Blahoslav Hruška
11. listopadu 2013, 00:00

Ministerstvo školství plánuje dát miliardy z EU na plošnou digitalizaci. Pilotní projekty přitom zazdilo

Nováku, pojď k diaprojektoru. A ostatní si nalistujte tablety na odkazu zlomky. Tak nějak by v představách ministerstva školství (MŠMT) mohla již za několik let vypadat klasická hodina matematiky na základní škole. V polovině října si resort vládou nechal schválit strategický záměr pod názvem Digitální vzdělávání – Touch your future. Kromě toho, že z balíku eurodotací připravených na léta 2014 až 2020 bude chtít školy plošně zasíťovat a vybavit tablety, které možná postupně vytlačí většinu klasických učebnic, se z něj ale prozatím nic kloudného vyčíst nedá.

Ze sedmistránkového dokumentu, který má týdeník Euro k dispozici, je patrné, že byl ušit horkou jehlou. Obsahuje řadu floskulí

– kupříkladu angličtina je hned na dvou místech popsána jako lingua franca, místo gramotnosti se tu světácky mluví o „literacy“, mladé generaci je třeba „jít vstříc“. Dočteme se i to, že MŠMT se projektem „dostává do souběhu s progresivními světovými trendy“.

Poněkud nabubřelý jazyk lze však omluvit.

Už počátkem příštího roku dostane Evropská komise na stůl klíčové projekty z Česka, které bude přímo schvalovat, a tak ministerští úředníci museli spěchat. Samo MŠMT navíc zdůrazňuje, že jde jen o první, nekonkrétní představu.

„Přicházíme teprve s úvodním záměrem na vytvoření strategie, a tak není zatím přesně stanovený časový horizont ani vyčíslené náklady,“ říká Patrik Kubas z tiskového odboru ministerstva.

Pojištěno v Bruselu Vzhledem k tomu, že dokument zmiňuje „celoplošnou implementaci touchpadových zařízení“, lze náklady odhadnout na několik miliard korun. Ty by měly do českých škol jít z nově vzniklého Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Na rozdíl od mnoha pochybných projektů, které MŠMT předkládalo v éře ministra Josefa Dobeše, je tentokrát obří investice do tabletů v Bruselu předem zajištěna.

Podobnou iniciativu totiž představila letos v září Evropská komise. S tím, že peníze na počítače, vzdělávací materiály, ale i školení pedagogů uvolní nejen ze strukturálních fondů, ale také z vědecko-výzkumného programu Horizont 2020 nebo Erasmus+. Oba posledně zmíněné spravuje přímo Brusel, a nejsou tak závislé na prostředcích, které EU přiděluje jednotlivým zemím.

Pro ministerstvo školství představuje plán přechodu z papíru na dotykovou obrazovku velký obrat. Dosud se totiž digitalizaci vzdělávání věnovalo jen okrajově. Například 19stránkový dlouhodobý záměr vzdělávání z roku 2011 zmiňuje využití informačních a komunikačních technologií na osmi řádcích – a to ještě v souvislosti se školením pedagogů, etikou nebo souladem se státními maturitami. O přenosných zařízeních, která by vytlačila učebnice na papíře, tu není ani slovo. Koncepce se připravovala před třemi roky, a tak by se dalo namítnout, že v té době nikdo na masivní nasazení tabletů ani nepomýšlel.

Jenže právě v té době se připravovaly dva velké pilotní projekty, které měly ve vybraných školách digitální výuku otestovat.

Flexibook 1:1, na němž se podílelo plzeňské nakladatelství Fraus a tři čeští distributoři iPadů, do svého programu zahrnulo 16 základních škol a gymnázií. Dohromady se pilotní fáze, která skončila letos v létě, zúčastnilo 530 dětí a 65 učitelů. Sázka na Apple podle Ivy Hosmanové z nakladatelství Fraus nebyla komerční. „V době, kdy jsme projekt připravovali, se trh s tablety teprve rozvíjel a iPady neměly vážnou konkurenci,“ vysvětluje manažerka firmy, která dodává interaktivní učebnice.

Na principu propojení učitelského a žákovského počítače (odtud poměr 1 : 1) funguje i projekt Vzdělání21, který od školního roku 2009/2010 vyzkoušelo na 500 žáků druhých stupňů základních škol a 80 učitelů. Na rozdíl od dotykových přístrojů vsadilo Vzdělání21 na netbooky, které dodala firma HP. Projekt stejně jako Flexibook pak jako odborný garant zastřešila Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Ve všech případech šlo o mimopražské školy. Zatímco zařízení pro děti vesměs dodali prodejci a distributoři hardwaru, škola musela investovat do pedagogů, zasíťování a periferních zařízení – třeba dataprojektorů a dotykových tabulí. Peníze bylo možné použít z akce EU peníze školám, v rámci níž MŠMT v letech 2010 až 2012 přerozdělilo kolem šesti miliard korun. Ne ovšem pražským školám, na něž se kvůli příliš bohaté české metropoli v Bruselu nedostalo.

Digitál není nutně lepší Průzkum Pedagogické fakulty UK, který zpracovával data z Flexibooku i Vzdělání21, došel k zajímavým výsledkům – byť nebyl vzorek škol reprezentativní. Ukázalo se, že digitální škola především není samospasitelná – žáky, kteří se doma nepřipravují, k tomu iPad ani netbook nezlákají. Většina žáků škol z pilotních projektů do nich chodila raději, neznamená to ale, že by ke škole a k učení vůbec měli nutně lepší vztah. Průzkum také ukázal, že videa, animace, multimédia a všechny „vychytávky“ na tabletech nemusejí děti vždy považovat za zábavnější formu výuky.

Zatímco češtinu, angličtinu nebo matematiku vyučovanou digitálně žáci hodnotili lépe než tytéž předměty učené klasicky, u přírodovědy nebo zeměpisu tomu bylo právě naopak.

Průzkum také nedokázal zjistit, jak se přechod z papíru na obrazovku dotkl samotných učitelů. Prvek „přeučení“ zcela vypadl – tři čtvrtiny pedagogů šly do projektu digitální školy s tím, že se pokládají za fanoušky moderních technologií. „Přejít z tištěných učebnic na tablety je možné během jednoho roku.

Ale jen u těch učitelů, kteří jsou odhodláni tento krok udělat a jsou podporováni v tom, aby dokázali tablet ve výuce účelně využívat,“ shrnuje Martin Chvál z Pedagogické fakulty UK.

O to víc zarážející je skutečnost, že se ministerstvo školství o dobře zpracované výsledky pilotních projektů předem nezajímalo a svůj záměr raději postavilo na mlhavých frázích. Své zástupce sice MŠMT v polovině října vyslalo na prezentaci výsledků průzkumu nakladatelství Fraus. Ovšem o pouhý den dříve si nechalo vládou posvětit strategický záměr, v němž si do Flexibooku i projektu Vzdělání21 nepřímo rýplo. Snahy „komerčních poskytovatelů vzdělávacích nástrojů“ jsou prý „disparátní a vzájemně nekomplementární“. „MŠMT považuje za nezbytné těmto oprávněným snahám nadřadit jednotné systémové řešení a tyto procesy rámcově konceptualizovat – přičemž považuje sebe samo v jejich celkové koordinaci za nezastupitelné,“ napsal resort školství poněkud neskromně v koncepci projektu Digitální vzdělávání – Touch your future.

Komerce bez výdělků Ani Flexibook, ani Vzdělání21 se přitom koordinaci ze strany MŠMT nebrání. „Naši partneři by například metodické vedení ministerstva uvítali,“ tvrdí Kateřina Boušová, tisková mluvčí projektu Vzdělání21. Iva Hosmanová z Frausu zase zdůrazňuje, že s komercí nemá Flexibook nic společného – pro samotné nakladatelství jsou elektronické učebnice sice slibnou, ale stále okrajovou záležitostí.

„Školám, které byly do projektu zapojeny, jsme učebnice dávali zdarma. Ekonomický přínos byl mizivý,“ uzavírá. A podobně to vidí i zástupci distributorů Applu, kteří dotované iPady do škol dodávali. „Od počátku jsme do toho šli s tím, že do projektu budeme více investovat než na něm vydělávat. A to se nám nakonec potvrdilo,“ říká Bedřich Chaloupka, ředitel společnosti 24U. Jiná situace ovšem nastane poté, co tablety s podporou evropských peněz začnou za několik let postupně pronikat na školy. I když je nereálné, že dotykovou obrazovku nafasuje místo učebnic úplně každý žák, rozšíření tabletů stoupne z několika stovek na statisíce kusů. Jen na druhém stupni základních škol je 300 tisíc potenciálních uživatelů, po započtení středních škol s maturitou jde o půlmilionovou armádu „tabletářů“. A ti budou vyžadovat zvláštní péči – od motivovaných pedagogů přes kvalitní a dostatečně rychlé připojení k internetu až po takové zdánlivé maličkosti, jako je dostatečný počet zásuvek pro dobíjení. Učit postaru má smysl Samotný nákup tabletů je totiž paradoxně vůbec nejjednodušší položkou digitalizace výuky. „Největší brzdou nejsou peníze na nákup hardwaru, ty školy nakonec vždycky nějak seženou, ale motivace pro učitele,“ podotýká Pavel Kubů, manažer pro vzdělání společnosti Intel, jež byla jedním z partnerů projektu Vzdělání21. Podle něj se musí od základů změnit styl výuky, a to včetně domácích úkolů, které v digitálním světě vypadají jinak. Chtít po celém učitelském sboru, aby se přeškolil na svět jedniček a nul, je proto nesmysl.

„Hrozí, že pedagog nezvládne interaktivní hodinu uřídit po odborné ani technické stránce a u žáků ztratí respekt a autoritu,“ vysvětluje Kubů. Učit postaru tak bude mít smysl i v éře státem řízené digitalizace. Od ministerstva školství to bude vyžadovat promyšlenou a pečlivou přípravu. „Zbrklý přechod na digitální výuku může v konečném důsledku znamenat víc škody než užitku,“ argumentuje Kubů.

Jenže zrovna dobře rozvržená koncepce, kolik a proč investovat do škol, v minulosti nepatřila mezi silné stránky MŠMT. Dokládá to i zmiňovaný projekt EU peníze školám, v němž jako návod ministerstvo připravilo řereport ditelům vzdělávacích zařízení takzvané šablony, tedy předvyplněné žádosti o čerpání unijních dotací. Školy se pak mohly rozhodnout, zda peníze použijí třeba na nákup počítačů a videokamer, nebo za ně raději pošlou své učitele na kurzy angličtiny. Na 70 procent škol investovalo do digitálních technologií a hitem se staly interaktivní dotykové tabule za desítky tisíc korun, kterých se během pár měsíců díky eurodotacím prodalo několik stovek. Teprve pak si mnoho škol začalo lámat hlavu s tím, v čem jsou lepší než obyčejná křída.

„Ředitelé někdy hřeší na to, že zapojení ICT techniky do výuky vypadá dobře v profilu školy a přiláká nové žáky,“ podotýká Pavel Kubů z Intelu.

Totéž se dá říct o dosavadních snahách ministerstva školství. Jeho plán digitalizace a zapojení tabletů vypadá v profilu ministerstva také obstojně. Zbývá jen dokázat, že o zkušenosti těch, kteří se tablety rozhodli vyzkoušet bez dozoru úředníků, bude mít ministerstvo školství zájem. A pedagogy a žáky zase ujistit, že je tentokrát nikdo v evropských dotacích nenechá plavat.

Tablet motivuje

Kolik času denně trávíš domácí přípravou na vyučování? (odpovědi žáků, v %)

Žádný Pod 0,5 h 0,5 až 1 h 1 až 2 h 2 až 3 h nad 3 h

S učebnicí 28 33 26 11 2 0

S počítačem/notebookem 29 33 22 9 3 3

S iPadem 6 28 36 17 6 7

Zdroj: Martin Chvál, Pedagogická fakulta UK

Zeměpis a přírodopis raději postaru

Průměrná známka učitele od žáků za zajímavost výuky

Čeština Matematika Občanská Zeměpis Přírodopis Angličtina Francouzština Dějepis

výchova

S tablety 1,53 1,73 1,49 1,57 1,57 1,69 1,42 1,32

Bez tabletů 2,48 1,95 1,67 1,52 1,50 2,03 1,40 1,31

Zdroj: Martin Chvál, Pedagogická fakulta UK

Multimédia vedou

Využití informačních technologií ve výuce žáků ve věku 16–17 let v zemích EU (v % studentů)

Denně Víc než 1x týdně Několikrát měsíčně Nikdy

Výukové hry 4 4 12 80

Simulace 2 6 17 75

Databáze 2 5 13 80

Podcast, YouTube 4 8 17 71

Multimédia, PowerPoint 6 20 41 33

Kvízy a testy 2 8 27 63

Digitální učebnice 16 7 10 67

Zdroj: Evropská komise

Slovensko Digitální vedlejšák Přechod na digitální výuku plánuje i sousední Slovensko, kde by za peníze EU mělo do roka vzniknout tisíc tříd využívajících při výuce tablety nebo notebooky. V rámci projektu Digipedia, který je rozvržen do roku 2020, chtějí Slováci dostat do škol také rychlé internetové připojení a kvalitní výukové materiály. Ty zatím vznikají v rámci portálu Planétavedomostí.sk, který provozuje bratislavské ministerstvo školství. Interaktivní učebnice píšou sami učitelé – do projektu se jich zapojilo na 800. Jako kompenzaci jim ministerstvo nabízí deset eur na hodinu. „Aktivnější učitelé si mohou vydělat i více než 8000 eur,“ vyzdvihuje Michal Kaliňák, mluvčí slovenského ministerstva školství. Poněkud to připomíná jiný slovenský projekt z let 2005 až 2006, který se honosil názvem Digitální štúrovci. V rámci něj školy coby buditelé počítačového věku za finanční podpory ministerstva dopravy dočasně poskytovaly své učebny veřejnosti jako internetové kavárny. l

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče