My víme, co je pro vás nejlepší (a koukejte se podle toho zařídit)

29. října 2013, 00:00 - Petr Novotný
29. října 2013, 00:00

Politické strany se před volbami snaží nalákat podnikatele, jejich potíže je však nezajímají

V rámci předvolebního boje politických stran napravo, nalevo i ve středu nezůstali bez povšimnutí ani podnikatelé – i oni jsou přece voliči. Jedna ze stran se snaží přesvědčit, že je vlastně vůbec nepovažuje za parazity, jiné vysvětlují, jak geniálními zásahy zjednoduší podnikatelům život – a přitom žádnou z nich očividně nezajímá, co podnikatelům jejich praxi doopravdy znepříjemňuje.

A tak se od Nového roku dočkáme například možnosti založit si společnost s ručením omezeným se základním kapitálem ve výši jedné koruny (co na tom, že taková společnost musí být od svého vzniku logicky předlužená). Blíží se zavedení jednotného inkasního místa, kde budou podnikatelé plnit své daňové a odvodové povinnosti – a vidím v jasných barvách, jak toto jednotné inkasní místo bude mít po celé Praze řadu poboček, pro každou odvodovou povinnost jinou… Takto bych mohl pokračovat.

Co firmy trápí doopravdy Ve své praxi se však dnes a denně setkávám s tím, co malé i velké firmy skutečně trápí.

V prvé řadě je to určitě obtížná vymahatelnost práva. Zatímco se opakovaně politické strany shodují v tom, že je nutné zatočit s ničemnými věřiteli a jejich právníky (v letošním roce jsou společným veřejným nepřítelem exekutoři), nikdo se nepostaví na stranu těch, kterým jejich partner, odběratel, dlužník nezaplatí včas.

Zavedení elektronických platebních rozkazů provázela reklama o zrychlení soudních sporů. A asi je pravda, že základem slova reklama je „klam“. Ve svém výsledku není soudní řízení o nic rychlejší. I zde narážíme na problém, že se protistraně nedaří doručit, že podává odpor, jednání se odročuje a odročuje…

A od 1. ledna 2014? Co se asi stane, když se těžiště soudních sporů v obchodních věcech, dosud řešených u krajských soudů, přesune na okresní soudy, které mají jako prvostupňové řešit všechny spory ze závazků? Jistě, odpadne přemýšlení při podání žaloby, zda jde o obchodní spor, který je prvoinstančně rozhodován krajským soudem. Ale současně se prudce zvýší nárůst věcí rozhodovaných okresními soudy, aniž by se (alespoň k 1. lednu 2014) plánovalo vyřešení logických nedostatků v oblasti personální i věcné na úrovni okresních soudů. Na otázku, zda se urychlí soudní řízení a zvýší se šance věřitelů nejen spor vyhrát, ale též dosáhnout splnění soudního rozhodnutí u protistrany, nechť si každý odpoví sám.

Zcela zásadní problémy pak podnikatelské veřejnosti způsobuje nepřehledná houština nesmyslných předpisů a nařízení vydávajících se za účinná opatření chránící spotřebitele, v nichž se však již vyznají jen příslušní kontrolní pracovníci nejrůznějších inspekcí. Je prakticky vyloučeno, aby se v nich komplexně orientoval daný podnikatel, na němž je jejich dodržování vyžadováno (a sankcionováno). Nedávno si mi jeden ředitel obchodní firmy s trpkým smíchem stěžoval, že dostali pokutu za to, že nedávali zákazníkům návod na použití peněženek, které prodávali (ano, na použití, ne na údržbu).

Nesmyslná pravidla Vím, že jde o předpisy vydané na základě příslušných směrnic Evropské unie – ale také jsem nezaznamenal nějakou viditelnou snahu našich poslanců v Evropském parlamentu učinit takovým nesmyslným příkazům přítrž. Celá řada předpisů brání lidem v přirozeném, běžném riziku, ale neexistuje žádný předpis, který by spotřebitele nabádal – musíš přemýšlet, musíš být zodpovědný. Nikdo se neptá: Je opravdu tak nezbytně nutné chránit lidi před nimi samotnými?

Nejedná se přitom o základní hygienické předpisy, tam je jejich potřeba samozřejmostí, ale o nesmyslné kazuistické detaily. Je jich tolik, že velký koncern vynakládá nemalé finanční prostředky na externí i interní poradce, aby mu dozorovali vydávání nových předpisů, překládali je do srozumitelného jazyka a dali mu návod, jak tyto předpisy dodržovat.

Malý podnikatel má smůlu, v předpisech se vyznat nemůže, dodržovat je musí. Jen na ukázku: oficiální Průvodce spotřebitele upravující problematiku povinných značek a informací na obuvi a textilu zveřejněný na internetu (vydalo ho Sdružení českých spotřebitelů v rámci projektu částečně dotovaného ministerstvem průmyslu a obchodu) má 44 stránek!

Samostatnou kapitolou v životě podnikatelů jsou daňové a odvodové povinnosti. Snad žádný zákon v naší republice nebyl za dobu svého trvání tolikrát novelizován jako zákon o daních z příjmů. Přitom stabilní podnikatelské prostředí potřebuje stabilní daňovou soustavu. A přesto, že se v lednu politici zaříkávali, že nepřipustí, aby se opakovala situace z loňského prosince, kdy do poslední chvíle nebylo jasné, v jaké podobě budou daňové předpisy platit, je dnes situace velmi podobná. Jedinou novinkou snad je, že teď bude daňové předpisy schvalovat na poslední chvíli Senát. Forma se tedy mění, obsah zůstává.

Je proto jasné, co by podnikatelé uvítali – výrazné omezení svazujících a nesmyslných předpisů, jasnou a stabilní daňovou soustavu a rychlou a účinně fungující justici. Zatím nevidím, že by se blýskalo na lepší časy. Přesto jsem optimista a doufám, že od 1. ledna bude pro všechny (i pro politiky) platit jedno ustanovení nového občanského zákoníku: „Daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.“ l

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče