Můžeme si gratulovat

24. listopadu 2014, 00:00 - LUKÁŠ KOVANDA
24. listopadu 2014, 00:00

POPEKONOMIE Rychlé tempo transformace se Česku a několika dalším postsocialistickým zemím vyplatilo

K hospodářskému vývoji v uplynulém čtvrtstoletí se v souvislosti s výročím listopadu už v posledních dnech vyjádřil kdekdo. Nejčastěji pochopitelně ti, kteří tento vývoj zásadně ovlivňovali či mu byli nablízku. Cenný – a svým způsobem díky odstupu možná i objektivnější – však může být i fundovaný pohled nezúčastněného. Takový nabízejí ekonomové Andrei Shleifer z Harvardu a Daniel Treisman z Kalifornské univerzity ve studii, jejíž zkrácená verze vyšla v posledním čísle magazínu Foreign Afiairs.

Shleifer s Treismanem sesbírali rozsáhlou statistiku jak v zemích střední a východní Evropy, tak ve státech, jež vznikly rozpadem Sovětského svazu. Jejich verdikt je jasný, vtělují jej přímo do názvu své studie: z daných států se v posledních 25 letech staly „normální země“, v některých ohledech jsou na tom dokonce lépe. Tato „normalizace“ byla třeba – jejich občané žijí bohatší životy, v doslovném i přeneseném smyslu slova, dožívají se vyššího věku a jsou obecně šťastnější.

Orientace na volný trh je dnes v postsocialistických zemích zřetelnější než ve zbytku světa. Index ekonomické svobody, který sestavuje Fraser Institute, v nich v roce 2011 dosahoval průměrně sedmi bodů, celosvětový průměr činil 6,8. Hospodářsky dané země rostly v letech 1990 až 2011 ve střední hodnotě rychleji než zbytek světa ve svém mediánu.

V Polsku (i ve Slovinsku a Litvě) je dnes více automobilů v přepočtu na obyvatele než v Británii. Vzrostla rozloha obytného prostoru – třeba v Česku téměř o sto procent. Míra vlastnického bydlení je v těchto zemích jedna z nejvyšších na světě, ve všech přesahuje 75 procent (v Británii činí 67, v Německu 53 procent).

Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko podle studie vykázaly nejstrmější pokles v míře výskytu kardiovaskulárních chorob, který byl kdy pozorován. Míra příjmové nerovnosti přitom zůstává v postsocialistickém světě na nižší úrovni než v ekonomicky srovnatelných zemích z jiných částí zeměkoule. A tak by se dalo pokračovat.

Autoři však analyzují ještě něco zcela zásadního – to, jak se projevilo zvolené tempo transformace. Česku a dalším několika zemím se vyplatil poměrně rychlý postup. Ty země, které na něj vsadily (a neumožnily postupný proces), vykazují jasně lepší hospodářské výsledky. Lépe řečeno, zaznamenaly o 40 až 140 procent menší ekonomické ztráty než země, které upřednostnily pomalejší přístup. Zkrátka a dobře, gratulovat si opravdu můžeme.

O autorovi| LUKÁŠ KOVANDA, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít