Muž, který uměl klást otázky

LUBOMÍR HEGER 05. října 2015, 00:00
05. října 2015, 00:00

Andrew Kohut byl znám jako někdo, kdo vysvětlil Američanům, kde se vzal antiamerikanismus

Andrew Kohut (2. září 1942 – 8. září 2015) byl duší i mozkem amerických průzkumů veřejného mínění. Ty jsou kvůli složitosti tamního volebního systému náročnější na zpracování, protože kromě „studených“ dat vyžadují ještě dobrou znalost voličů a schopnost klást jim komplexní otázky srozumitelně. Záludné je třeba chování voličů s nízkým vzděláním – ze všeho nejvíce bílých Američanů ve špatné ekonomické situaci. „Mají nepříznivý pohled na černochy,“ vysvětlil Kohut lapidárně záhadu z jara 2008, proč nevyhrál primárky v New Hampshire s pohodlnou většinou senátor Barack Obama, jak všichni předpovídali, nýbrž Hillary Clintonová. S podobným jevem se totiž setkal předtím již vícekrát.

MISTR PRŮZKUMŮ

Byl znám upřímností, s níž se znal k omylům. „Nemýlíme se proto, že by nám respondenti lhali, ale chudší a hůře vzdělaní voliči nechtějí na naše otázky odpovídat,“ vysvětloval Kohut blamáž z roku 1989, kdy předpověděl podstatně větší porážku newyorského starosty Rudolpha Guilianiho. Největším know­how Kohutova života se proto staly dobře formulované otázky. Například: „Vyberte z následujících dvou možností. 1. Nejlepší zárukou míru je silná armáda. 2. Nejlepší zárukou míru je dobrá diplomacie.“ Mezi nejslavnější otázky ale patřila ta, kterou zformuloval společně s Madeleine Albrightovou v roce 1991, kdy zkoumal politické postoje obyvatel východní Evropy po pádu železné opony: „Máte dojem, že část vaší země leží v sousední zemi?“

Kohut se narodil do rodiny skláře a dělnice a ještě jako vysokoškolský asistent na univerzitě Rutgers v roce 1965 byl tak chudý (souhrnný roční příjem: 2300 dolarů), že po otěhotnění své ženy raději vzal na částečný úvazek práci pro Gallupův ústav, aby tak získal zdravotní pojištění.

Začínal u marketingových průzkumů, odhadoval dokonce potenciální návštěvnost filmů, v 70. letech přesedlal na sociologii a v letech 1979 až 1989 ústav vedl. Celonárodní sláva přišla s celodenními zpravodajskými programy. Ve veřejnoprávním rozhlase NPR a televizi PBS se stal stálým hostem. Jeho první věta pro NPR zněla: „Veřejnost nevnímá svobodu tisku tak, že si tisk může psát, co si zamane, nýbrž tak, že má právo slyšet názory ze všech úhlů pohledu.“

POLARIZOVANÁ VEŘEJNOST

V polovině 90. let se stal ředitelem Pew Research Center a jeho prvním úkolem byl „výzkum globálních postojů“ s cílem zmapovat podporu demokratizaci ve světě. Po 11. září 2001 se celý projekt rychle změnil na výzkum antiamerikanismu, neboť celé USA si tehdy dokola kladly otázku: „Jak nás mohou tak nenávidět?“ Kohut se tématu věnoval většinu minulé dekády, napsal o něm knihu a nakonec svým spoluobčanům poskytl odpověď: Mohou za to digitální média, v nichž už zpravodajství přestává mít neutrální obsah. „Nesouhlas s americkou politikou panoval vždy, ale svět rozlišoval mezi Američany a jejich vládou. Dnes si tyto dvě věci spojují dohromady,“ napsal.

V závěru života zkoumal Kohut polarizaci veřejnosti do protichůdných táborů a propad důvěry v politiku. Zatímco třídní boj podle něj nehrozí, historický pokles důvěry veřejnosti v Kongres a všechny další politické instituce je podle něj problém, s nímž se Amerika nyní bude vážně potýkat.

O autorovi| LUBOMÍR HEGER, heger@mf.cz

Musíte si přečíst

Ekonomický růst v EU zpomalil

Olympijské hry jsou „prohranou záležitostí“

Hinkley Point v ohrožení? Londýn chce projekt…

Babiš přihodil Ťokovi miliardy pro dopravu

Pod slabší zisky Sony se podepsala ekonomika i příroda

Daň za velkou akvizici. Zisk pivovaru AB InBev prudce…

Ondřej Krátký: Vlastními auty se bude jezdit čím dál méně
S jak velkou podporou se setkává sdílená ekonomika u politiků? A jak se daří startupům v Česku? O tom mluvil v pořadu Euro TV Ondřej Krátký, spoluzakladatel startupu Liftago, který chce přinést alternativu k vlastním autům v centrech měst.
Zhlédnout další videa