Musíme být před komerčním internetem

Václav Herz 18. ledna, 00:00
18. ledna, 00:00

Výsledky výzkumu a vývoje sdružení CESNET se prosazují na globálním trhu

Není internet jako internet. Kromě toho, který využívá většina z nás doma nebo v zaměstnání, je vyspělý svět protkán vysokorychlostní infrastrukturou určenou zejména k vědecko-výzkumným účelům. V České republice ji provozuje a rozvíjí CESNET – sdružení veřejných vysokých škol a Akademie věd ČR. V letošním roce oslaví dvacet let od svého založení. Po celou dobu stojí v jeho čele Jan Gruntorád.

* V čem se CESNET liší od klasického komerčního internetu?

Počítačová síť CESNET2 využívá pronajatá optická vlákna, která osazujeme nejnovější dostupnou technologií, abychom dosáhli co největšího přenosového pásma při minimálním zpoždění. V současnosti páteřní síť umožňuje přenosovou rychlost v násobcích 100 Gb/s, nyní provádíme experimenty s přenosovou rychlostí 400 Gb/s. Díky uvedené koncepci má síť dostatek přenosového pásma pro náročné vědecko-výzkumné aplikace. Kapacitu sítě neustále navyšujeme podle potřeb uživatelů a poskytujeme služby s vysokou spolehlivostí.

* Hlavním úkolem sdružení není zisk, ale rozvoj národní e-infrastruktury CESNET, což vyžaduje velké investice. Kde získáváte potřebné prostředky?

E-infrastruktura CESNET byla schválena českou vládou jako takzvaná velká infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace. Její provoz a rozvoj je financován prostřednictvím ministerstva školství ze státního rozpočtu. Na provoz přispívají také uživatelské organizace formou platby za poskytované služby. Nemalé prostředky získáváme jak z mezinárodních, tak z národních grantů.

* Je kombinace státních dotací a tržeb za vlastní služby typická také v zahraničí?

Zejména v zemích Evropské unie je model financování velmi analogický. Liší se jen poměr výše státních dotací a tržeb za vlastní služby. V Evropě existuje poměrně velká skupina států, které financují provoz a rozvoj sítě národního výzkumu ze státního rozpočtu stoprocentně.

* Provádíte vlastní vývoj v oblasti síťových technologií. Nakolik se daří výsledky těchto aktivit uplatnit na trhu?

Sdružení provádí vlastní výzkum a vývoj nejenom v oblasti síťových technologií, ale také v oblasti síťových aplikací. Nejprve výsledky výzkumu a vývoje nasazujeme v rámci sítě CESNET2, a pokud se osvědčí, hledáme jejich uplatnění na velmi kompetentním globálním trhu, a to formou licencí a podporou vzniku spin-off firem.

* Můžete uvést konkrétní příklady?

Kolegové z oddělení optických sítí vyvinuli rodinu zařízení CzechLight, kterou úspěšně využíváme v provozu optické sítě CESNET2. Na základě licenčních smluv pak zařízení z rodiny CzechLight vyrábějí tři firmy, které je prodávají zákazníkům jak v České republice, tak v zahraničí. CESNET také významně přispěl ke vzniku společnosti Invea-Tech, která se nedávno rozdělila na dvě společnosti – Flowmon Networks a Netcope Technologies. Invea-Tech dokázala velmi úspěšně využít výsledků výzkumných a vývojových aktivit sdružení v oblasti monitorování sítí a bezpečnosti. Jako první na světě uvedla v roce 2014 na trh zařízení, které umožňuje monitorování sítí pracujících s přenosovou rychlostí 100 Gb/s. Další firmou, která výhodně využívá výsledky výzkumu a vývoje sdružení CESNET, je Comprimato. Ta velmi úspěšně uvádí na trh produkty pro přenos obrazu s vysokým rozlišením prostřednictvím počítačových sítí.

* Co považujete za dvacet let v čele CESNET za jeho největší úspěch?

Za největší úspěch považuji, že jsme úspěšně zvládli velmi složité období kolem roku 2000, kdy jsme prodali komerční síť CESNET a začali se věnovat poskytování služeb pouze pro vědeckovýzkumnou a akademickou komunitu. Nastolený směr se ukázal jako správný – e-infrastruktura CESNET byla schválena vládou jako velká infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v České republice.

* Co byste s dnešními zkušenostmi udělal jinak?

Pravděpodobně jsme se měli více zaměřit na řešení otázek souvisejících se sídlem sdružení. Využíváme pronajaté prostory u našich členů – několika vysokých škol. Vzhledem k poměrně rychlému růstu personálních kapacit nám pronajaté prostory často nevyhovují a další se získávají velmi obtížně. Proto jsme v minulosti zřejmě měli uvažovat o pořízení vlastního objektu.

* Jaká je podle vás budoucnost sdružení?

Jsem přesvědčen, že požadavky vědecko-výzkumné komunity se i v budoucnu budou velmi lišit od požadavků na služby běžných uživatelů internetu. Budoucí e-infrastruktura bude opět muset být o krok napřed před tím, co nabízejí komerční operátoři. Portfolio služeb bude takzvaně „šité na míru“ pro náročné vědecko-výzkumné aplikace a bude muset pružně reagovat na měnící se potřeby uživatelů. l

O autorovi| Václav Herz • spolupracovník redakce

Musíte si přečíst

Neprůhledný komunál. Až 120 milionů na kampaně půjde…

Komentář: Fiktivní konec Dalíků v Čechách

Nejlépe placená práce ve východním bloku? Kamioňák

Odložení EET pro stánkový prodej vzbudilo pochybnosti

PR na nejvyšších místech. Zuckerberg propagoval…

Hillary je prý šílená. Sveze se Trump na vlně…

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa