Moskevský vítr

25. března 2013, 00:00 - Petra Pelantová
25. března 2013, 00:00

Sberbank má v Česku ambiciózní plány. Zachrání ruský kapitál tuzemské exportéry?

Na poli exportního financování začíná být pořádně horko. Ruská Sberbank je na českém trhu teprve rok a zvolna poodkrývá své plány. Ambice v oblasti financování tuzemské produkce mířící do zahraničí však neskrývá a rozhodně je nelze označit za malé. Míří mezi přední hráče exportního financování a hodlá se ucházet o gigantické zakázky, jako je financování výstavby paroplynové elektrárny v iráckém Erbilu anebo turecké elektrárny Adularia. Šance na úspěch má v tomto segmentu obrovské.

Mateřská Sberbank je z pohledu aktiv největší bankou v Rusku. Tak těsnými vztahy s tímto regionem se na zdejším trhu nemůže chlubit nikdo z konkurence. A vzhledem k tomu, jak významnou roli hraje pro tuzemský export Ruská federace, půjde pro Sberbank o zřejmě rozhodující výhodu, na níž postaví svůj marketing.

Vstupní brána do Ruska Sberbank ještě před vstupem na český trh prostřednictvím nákupu tuzemských poboček rakouské Volksbank velmi úzce spolupracovala například s ČSOB, která patří mezi lídry tuzemského trhu exportního financování. Od roku 2011 má dokonce ČSOB se Sberbank uzavřenu rámcovou mezibankovní smlouvu. Nicméně nyní je jasné, že Sberbank svou roli výrazně posílí. „Dnes bychom měli být pro banky i české exportéry vstupní branou do Ruska my jako Sberbank CZ,“ říká šéf exportního financování banky Pavel Svěrák, který do ní nastoupil loni. Předtím pracoval pro českou pobočku Fortis Bank, kterou ovládla francouzská BNP Paribas. Další posilou divize exportního financování Sberbank je někdejší šéf korporátního a institucionálního financování HSBC Miroslav Stříbrný, který přišel v polovině loňského roku.

„V loňském roce jsme v bance nastavili vnitřní procesy pro exportní financování, oslovili klíčové dosavadní klienty, připravili seznam perspektivních českých exportérů, navázali úzkou spolupráci s oddělením Trade Finance Sberbank v Moskvě a začali se aktivně zapojovat do projednávání financování konkrétních obchodních transakcí,“ popisuje situaci Svěrák. „Nyní jsme již ve finální fázi poskytnutí dvou odběratelských úvěrů s pojištěním Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) do Ruské federace a jsme připraveni vstoupit na trh exportního financování naplno,“ dodává Svěrák.

Bělorusko bez rizika?

Banka hodlá své zázemí státem ovládaného giganta s centrálou v Moskvě využít a tvrdí, že tuzemským exportérům nabídne i to, co by u konkurence nezískali vůbec anebo jen velmi těžko. U financování menších projektů v řádu milionů eur banka dokonce slibuje, že bude umět na sebe vzít riziko dané země. „Bude to formou potvrzování a následného financování dokumentárních akreditivů vystavených Sberbank Rusko nebo její jinou zahraniční dceřinou společností, a to bez pojištění Exportní garanční a pojišťovací společnosti,“ vysvětluje Svěrák. Čeští exportéři tím budou mít zajištěno, že dostanou zaplaceno, a zároveň kupující v odběratelských zemích získává přes Sberbank financování.

Například pro vývoz do Běloruska by se takový produkt mohl stát trhákem. Bělorusko patřilo v poslední době k nejoblíbenějším destinacím. Češi tam bodují v oblasti strojírenství, zemědělství, potravinářství i chemie.

Jenže například EGAP coby státní pojišťovna zaměřená na podporu exportu do rizikových regionů nedávno oznámila, že rizika této země jsou už na hranici únosnosti, a zvýšila požadovanou spoluúčast exportéra na patnáct procent. Do budoucna chce navíc tento limit dál navyšovat a bude požadovat i vyšší podíl českých dodávek.

Sberbank na běloruském trhu působí prostřednictvím BPS Sberbank. Podobně v Turecku, které je pro český byznys dalším perspektivním regionem. Sberbank tam nedávno koupila tureckou divizi francouzsko-belgické skupiny Dexia DenizBank. Vzhledem k tomu, že se chce podílet na financování turecké elektrárny Adularia, kterou budou stavět také Češi, má i na tomto hřišti velmi slušně našlápnuto.

Trh bývalého Sovětského svazu je pro český export výrazným tahounem. Loni tam vzrostl vývoz české produkce o osmadvacet miliard korun a celkový objem obchodního obratu s Ruskou federací dosáhl v roce 2012 14,1 miliardy dolarů, což je rekord.

Z hlediska výše celkového obchodního obratu České republiky se Ruská federace posunula na páté místo. „Každá třetí právní entita se sídlem v Rusku je klientem Sberbank,“ doplnil Svěrák.

Příchod Sberbank vítají i někteří exportéři.

Například Vladimír Plašil, šéf představenstva Alta Invest a představenstva Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států, týdeníku Euro řekl, že přítomnost Sberbank znamená pro český trh a zejména vývozce velký přínos. Dokonce i bankovní konkurence tvrdí, že Sberbank na trhu pomůže, neboť nároky tuzemských exportérů na kapitál rostou. „Čeští vývozci získávají více velkých obchodů, které jsou potřebnou strukturou financování složitější a úvěrovaným objemem větší, než tomu bylo v nedávné minulosti.

Tím pádem dochází k větší spolupráci mezi bankami, které musejí na daný obchod potřebný funding naskládat,“ poznamenala Jana Ševčíková, šéfka týmu pro exportní financování ČSOB.

Češi se na východních trzích umějí prosadit.

Zejména v důsledku ekonomické krize pro ně však není jednoduché sehnat financování.

Paradoxně přitom ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci naplňování exportní strategie tvrdí, že by se měl snížit podíl státem podporovaného exportu mířícího do Ruska.

O přízeň ruské Sberbank se nicméně uchází také Exportní garanční a pojišťovací společnost, přičemž firmy nedávno uzavřely dohodu o vzájemné výpomoci. Sberbank by měla mimo jiné pomáhat při řešení nesplácených úvěrů, které EGAP do tohoto regionu pojistila, což, jak potvrdil týdeníku Euro generální ředitel EGAP Jan Procházka, „se už děje“. Smlouvu se Sberbank podepsala rovněž Česká exportní banka.

Nepřijatelné změny Srovnatelně jako příchod Sberbank hýbe trhem exportního financování příprava nových všeobecných pojistných podmínek EGAP. Pojišťovna je dává dohromady už více než rok. Chce je výrazně zpřísnit kvůli tomu, aby zabránila dalším pojistným událostem. Těch v důsledku krize výrazně přibylo. EGAP už v minulosti několikrát ústy svých představitelů naznačovala, že banky se k úvěrům s pojištěním EGAP nechovaly tak, jako by úvěr toto pojištění neměl. Zanedbávaly monitoring a důslednou kontrolu dlužníka. Banky kritiku odmítají a snaží se šéfa EGAP Jana Procházku přesvědčit, že přílišné zpřísnění všeobecných pojistných podmínek by mohlo vést k tomu, že některé bankovní domy svou aktivitu na trhu exportního financování přibrzdí. „Připravovaná úprava všeobecných pojistných podmínek EGAP bude významným faktorem dalšího vývoje na poli exportního financování. Vzhledem k aktivní účasti globálních bank, které mají zkušenosti s ostatními předními exportními pojišťovnami, na financování se státní podporou může být v důsledku nepřijatelných změn jejich činnost na českém trhu utlumena,“ upozorňuje za Sberbank Pavel Svěrák.

EGAP zatím nechce konkrétně sdělovat, jak se budou pojistné podmínky měnit. „Poslední schůzka k novým pojistným podmínkám bude 9. dubna. Poté dostanou celé znění k posouzení právníci,“ řekl Procházka.

Co na to regulátor?

Z návrhu změn, který má týdeník Euro k dispozici, je patrné, že bankám výrazně naroste práce. Budou muset například sledovat právní prostředí v zemi, kam poskytly úvěr, a to po celou dobu trvání úvěru. Budou muset analyzovat změny v legislativě dané země z pohledu jejich dopadu na úvěrový kontrakt.

Banky zatím nechtějí návrh komentovat s tím, že jednání o nových podmínkách ještě nejsou u konce. I když banka splní všechny požadavky nových podmínek, není jasné, zda nakonec EGAP v případě pojistné události nepřistoupí ke krácení anebo k odmítnutí pojistného plnění, stěžují si někteří bankéři mimo záznam. To by ale mohlo mít fatální následky.

Z pravidel obezřetného podnikání bank totiž vyplývá, že riziková váha úvěru s pojištěním od EGAP je nula. Takový úvěr tudíž nemá žádné nároky na kapitál. Pokud by však EGAP častěji přistupovala ke krácení či odmítnutí pojistného plnění, je otázka, zda by regulátor nepožadoval vyšší rizikovou váhu. A zda by risk management v bankách považoval pojištění EGAP za přijatelné zajištění. l

344 miliard RUB (220 mld. Kč) Zisk ruské Sberbank za loňský rok narostl meziročně o jedenáct procent.

O přízeň Sberbank se uchází Exportní garanční a pojišťovací společnost stejně jako Česká exportní banka.

O autorovi| Petra Pelantová • pelantova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče