Moře v Holešovicích

10. února 2014, 00:00 - Petr Holec
10. února 2014, 00:00

Chorvat Marko Šuto prodává Čechům kvalitní mořské ryby. Teď si otevřel vlastní restauraci

Tato recenze vznikla omylem. Původně jsem šel do Mercata, italské restaurace Roberta Strazzulla, již neapolský rodák nedávno otevřel v pražské Holešovické tržnici. Jenže jak se ukázalo, záhy ji i zavřel (a přestěhoval do Kotvy). Málokomu se chtělo za luxusní gastronomií mezi vietnamské stánkaře. Od ledna restauraci převzal v Praze dlouho žijící Chorvat Marko Šuto, majitel firmy dovážející čerstvé mořské ryby.

„Jmenuji se Marko, tak jsem restauraci pojmenoval Mare,“ vtipkuje, zatímco mě usazuje ke stolu v nekuřácké části. Česky tedy Moře, jehož rybí odér cítím i uvnitř. „To by nemělo být!“ zarazí se Šuto a rozhlédne se po ventilaci. Restaurace teprve začíná, takže sympatický prošedivělý Jižan dělá úplně všechno: vaří, obsluhuje, úřaduje a taky si povídá s hosty, vždy familiární bonus. Hned úvodem vás potěší několik věcí.

Zaprvé zde nevyhrává žádné české rádio, ale (možná trochu hlasité) blues, takže nemusíte utéct. Zadruhé je prosté papírové menu jednoduché: pár mořských ryb (mořský vlk či ďas) a specialit z mořských plodů (salát a tatarák z tuňáka i lososa), balkánská pljeskavica, krevetové rizoto. Zatřetí Šuto rozlévá všechna vína z vinného lístku. A začtvrté vám na stůl automaticky postaví karafu vody, aniž by vám ji poté trapně a po česku naúčtovali.

„Chcete ho vykostit?“ ptá se mě restauratér při objednání mořského vlka s česnekovopetrželovým přelivem, salátem a opékaným bramborem (195 korun). Z pohodlnosti přikyvuji a objednávám sklenku italského pinotu grigio (98 korun). Šuto samozřejmě podává i chorvatská vína, sám mě ale předem upozorní, že italský pinot je lepší. Záhy mu dám za pravdu, když ochutnám chorvatskou graševinu. Ještě než dostanu hlavní chod, přináší číšník jako pozornost podniku čerstvou rybí pomazánku s domácím bílým chlebem. „Řekněte mi pak, jak vám chutnal,“ vybízí mě Šuto, zatímco mi hrdě servíruje na plátky nakrájeného a jemně ogrilovaného mořského vlka. Když šťavnatou rybu dojím, nemůžu než říct, že byla výborná. V jednoduchosti je prostě vždycky síla!

A podobně i tatarák z tuňáka (82 korun), z nějž cítím osvěživou rybí syrovost. Trochu barbarsky k němu dopíjím sklenku Chianti Rufina 2007 (90 korun), již jsem k rybám objednal pouze z profesní povinnosti. Chutná lépe než rozlévaná vína v mnohých dražších restauracích. Také italské espreso na závěr je přesně, jak má být: černé, horké a silné jako peklo!

Když odcházím, jsem za omyl s restaurací rád. Objevil jsem denní rybí restauraci, jež si nehraje na haute cuisine, ale v originálním interiéru nabízí jednoduchou a kvalitní mořskou kuchyni. V Praze pořád trochu zázrak.

mare

Bubenské nábřeží 306/13 170 00 Praha 7 Otevřeno denně 11.00-16.00, od jara možná i večer Kuchyně italská se zaměřením na ryby a mořské plody Země původu nabízených vín Itálie, Chorvatsko

hodnocení

čistě a jednoduše připravené mořské ryby za dobrou cenu přímo od obchodníka originální design interiéru lokace mezi vietnamskými stánkaři odér z kuchyně v části restaurace

Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace

O autorovi| Petr Holec, holecp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče