Mohou Řeky zachránit gastronomické speciality?

01. července 2013, 00:00 - MARIKA KONEČNÁ
01. července 2013, 00:00

Řecké potravinářské firmy se prosazují v zahraničí, domácí poptávka se propadla s rostoucí nezaměstnaností a zpomalující ekonomikou

O Řecku poslední roky slýcháme spíše negativa: velká zadluženost dohnala zemi na pokraj bankrotu a nestabilní politická situace ztěžuje splácení domácího dluhu vůči Evropské unii. Přesto však není nic ztraceno. Krokem k ozdravení ekonomiky by se mohly stát nejsilnější vývozní artikly – řecké potravinářské produkty. V zahraničí tolik oblíbený sýr feta, řecký jogurt, olivový olej či bílé víno retsina však paradoxně Řecko příliš nevyváží. Smutné je, že na nich místo Řeků pro? tují národní hospodářství jiných zemí. Již se ale objevují projekty, které na stávající situaci reagují.

Řecko je vyhlášené unikátními potravinovými produkty oblíbenými po celém světě.

Místní podmínky jako vhodné klima a půda totiž přispívají ke kvalitní produkci potravin, po kterých je na mezinárodních trzích velká poptávka. Valná část tohoto silného vývozního artiklu se však v Řecku nevyrábí – dluhy sevřená jihoevropská země drží například jen 28procentní podíl na globálním trhu produkce sýra feta. A jen 30 procent jogurtu řeckého typu, který se prodává v USA, skutečně pochází z Řecka.

Situace země není jednoduchá. Peloponés musí najít oblast, která by mu pomohla posílit průmyslovou výrobu a export, zároveň ale musí dodržet přísné škrty počtu zaměstnanců a služeb. Nad Athénami přitom stále visí riziko nesplácení rozsáhlého dluhu vůči Evropské unii.

SKORO MILION PRACOVNÍCH MÍST Nedávno zveřejněný výhled pro potravinářství a zemědělskou výrobu predikuje, že by tato odvětví mohla v Řecku do roku 2020 vytvořit až 970 tisíc pracovních míst. Obrat obou oblastí by mohl dosáhnout 31 miliard eur ročně, což by představovalo největší podíl na ekonomickém oživení země. Domácí výroba potravin se tak na jedné straně pomalu probouzí ze spánku, na straně druhé má před sebou ještě dlouhý kus cesty.

I přesto, že je Řecko v některých oblastech úspěšným exportérem, často se jedná o zboží ve velkých baleních – na balení produktů pro maloobchod a individuální zákazníky tak dnes pro? tují jiní. Naopak domácí poptávka se propadla a dodavatelé a distributoři čelí problémům s peněžními toky, které rozkolísávají celý dodavatelsko­odběratelský řetězec. Ani celkové ekonomické klima situaci v podnikání nijak neusnadňuje. Objem výkonu řecké ekonomiky se podle statistik londýnské banky Standard Chartered Bank od roku 2008 zmenšil o bezmála 20 procent.

Míra nezaměstnanosti vystoupala v září 2012 až na 26 procent a bez práce je dnes více než polovina mladých lidí do 25 let.

Ačkoli se tedy řecká vláda snaží oživit národní hospodářství, musí zároveň dodržet podmínky miliardové půjčky, což přirozeně znervózňuje nadnárodní firmy. V loňském roce tak například obchodní řetězec Carrefour prodal 50procentní podíl v přibližně 300 řeckých supermarketech rodině Marinopoulosových, svému řeckému partnerovi, za nominální cenu jednoho dolaru. Jak tedy ale ze začarovaného kruhu ven?

NÁVRAT K TRADICÍM Obyvatelé ostrova Chios u tureckého pobřeží doufají, že zemi pomůže odrazit se ode dna návrat k tradičním hodnotám. Chios je totiž letitým producentem mastichy (pryskyřice z keře řečíku lentišku), která se používá při výrobě potravin, mýdel, žvýkaček, léků a likérů. Její produkce každoročně roste nejméně o deset procent a v současné době dosahuje 150 tun. Asociace pěstitelů mastichy z tohoto ostrova dokonce financuje lékařský výzkum, jehož cílem je ukázat příznivé vlivy pryskyřice na zdraví. Asociace také vlastní podíl v řetězci obchodů MastihaShop v New Yorku, Saúdské Arábii a ve Francii. Masticha může být příkladem ambiciózních projektů, které Řecko potřebuje pro ozdravení ekonomiky. Jedním z nejsilnějších obchodních artiklů je řecký jogurt, který získává stále více na popularitě mezi americkými spotřebiteli. Firmy jako Fage a Chobani proto v USA vybudovaly výrobní závody, aby trendu využily. Jogurt přitom není jediným produktem, který dává Řecku nadějné vyhlídky.

Dobře si také vede třeba mezinárodně činný konglomerát potravinářských firem Vivartia či výrobce těstovin Melissa Kikizas. Další podnikatelé pak úspěšně pracují na vývoji vín, fazolí, a dokonce i šneků určených pro vývoz.

Cesta z krize ovšem bude, zdá se, ještě dlouhá.

Výhled pro potravinářství a zemědělskou výrobu predikuje, že by tato odvětví mohla v Řecku do roku 2020 vytvořit až 970 tisíc pracovních míst.

O autorovi| MARIKA KONEČNÁ, partner odpovědný za služby pro maloobchod, KPMG eský republika

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče