Mnoho povyku pro nic

21. července 2014, 00:00 - IGOR ZÁRUBA
21. července 2014, 00:00

Kdyby si vládní politici přiznali, jak to v Bruselu chodí, mohli si odpustit silácké řeči

Česká republika pořád neví, koho poslat do Evropské komise. Původně ohlášený Pavel Telička to nebude, europoslankyně Zuzana Roithová také ne. Šance, že by Štefan Füle v paláci Berlaymont setrval a získal „seniorní“ portfolio, je iluzorní – už proto, že dotyčný jakékoli prodloužení svého angažmá rázně odmítá.

Zbývají ekonom a exministr financí Pavel Mertlík, kterého chce ČSSD a odmítá hnutí ANO, a šéfka resortu pro místní rozvoj Věra Jourová, již leckdo v úřadě nechce. Nicméně i s jejich jmény a nominacemi je spojováno několik mylných představ.

První je ta, že jeden či druhý dosáhne na některý ze zajímavých postů. Nejlépe na nějaký „ekonomický“, jak si přeje premiér.

Omyl, nedosáhnou. Proti mluví hned několik důvodů.

Ekonomická křesla byla, jsou a budou doménou eurozóny. Toto pravidlo potvrzuje Estonec Siim Kallas, jehož země vstoupila do měnové unie v lednu 2011 a on nyní dohlíží na sektor dopravy. Česko do eurozóny nepatří a ještě dlouho patřit nebude. To je limit od začátku. Nabízené osobnosti nejsou navíc takové kapacity, jakých by bylo záhodno.

Druhý směr úvah počítající s konzultací se zvoleným předsedou komise Jeanem­ Claudem Junckerem naopak jistý smysl dává. I když jen v omezené míře.

Juncker, bude­li chtít, může převzít od vlády černého Petra v tom, že za ni rozhodne. Třeba náznakem, že by raději bral ženu. Praha by vyvázla s výmluvou, že kandidáta měla, a rozhodl někdo jiný. ANO by mohlo lépe čelit nařčením, že chtělo Jourovou z ministerstva pro místní rozvoj vyštípat (vždyť si ji vybral Juncker). A Sobotka by mohl Junckerův náznak využít pro hledání „paní za ČSSD“. Ne že by se o nějaké vhodné vědělo, ale jedno přísloví říká, že kdo hledá, najde.

Hledání nového českého eurokomisaře dokládá, že naši politici pořád nepochopili, jak to v EU chodí. Je to spolek konsenzu, nacházení kompromisu a balancování vah. Stane­ ­li na špici Evropské komise Juncker, jehož nominovala nejsilnější evropská lidovecká frakce, dožadují se rovnováhy druzí v pořadí – socialisté. Natahují ruku po sesli stálého předsedy Rady EU (dnes Herman Van Rompuy) a šéfovi diplomacie (Catherine Ashtonová). O slovo se hlásí i liberálové, kteří stáli za Junckerem a posílají do hry eurokomisaře pro obchod Karla De Guchta.

Česko může této partii leda přihlížet. Jeho 21 europoslanců je rozdrobeno v šesti frakcích, jsou kapkami v moři. Odtud mocenský vítr nevane. A hledání aliančních partnerů nikdy nepatřilo k silným českým stránkám.

Takto nezbývá než vyčkat, že to nějak dopadne. Což se také stane.

Hledání nového českého eurokomisaře dokládá, že naši politici pořád nepochopili, jak to v EU chodí.

O autorovi| IGOR ZÁRUBA zaruba@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdy máte v práci nárok na placené volno?
Volby 2017: vše, co potřebujete vědět
Jak se rychle a snadno zorientovat v německých volbách
Co se v roce 2018 změní se zvýšením zdravotního pojištění pro OBZP?
Je libo hypotéka se slevou?
Auta
Land Rover míří také na silnice. Road Rover bude luxusní…
Test: Mazda CX-5 2.0 Skyactiv-G160 AWD
Retro: Lada Niva, Škoda Trekka a další socialistické off-roady
Peugeot 208, 2008 a příbuzné Citroëny dostanou do dvou let elektrické verze
Porsche 911 GT2 RS údajně zajede Nordschleife pod sedm minut
Technologie
Paměti DDR5 by se mohly objevovat už od roku 2019. Takt až 6,4 GHz, VRM na modulech?
Takhle bude vypadat retro ThinkPad. Lenovo jej nabídne k 25. výročí
Windows Store bude zřejmě přejmenován na Microsoft Store
Školství není připraveno na dobu, kdy budeme mít internet v těle
Je tu GeForce GTX 1080 Ti s upgradovanou pamětí: Evga vydává model s 12GHz GDDR5X
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít