Ministr financí bez důvěry zasahuje

20. ledna 2014, 00:00 - Jan Hrbáček
20. ledna 2014, 00:00

Fischer tlačil na vedení exportní banky a EGAP, aby souhlasily s prodejem ruských toxických úvěrů bez tendru

V kauze toxických ruských úvěrů České exportní banky (ČEB), v níž minulý týden zasahovala protikorupční policie, sehrál velmi aktivní roli ministr financí Jan Fischer. Podle informací týdeníku Euro měl tlačit šéfy exportní banky Jiřího Klumpara a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jana Procházku do prodeje dluhu za ruskými sklárnami bez výběrového řízení. Ve svých aktivitách přestal až po přímém zásahu premiéra Jiřího Rusnoka, který se o tlaku na prodej těžko dobytných pohledávek dozvěděl. Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality už nějaký čas prošetřuje, kdo v exportní bance a EGAP stojí za uzavřením smluv na nevýhodné úvěry v hodnotě miliard korun. Závažné problémy konstatoval už Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) a padla trestní oznámení.

Jan Fischer si šéfy obou institucí povolal před prosincovým zasedáním dozorčí rady, na které se mělo projednávat, co banka a pojišťovna s problematickými úvěry provedou. Týdeníku Euro schůzku potvrdily čtyři na sobě nezávislé důvěryhodné zdroje. Schůzka probíhala v poměrně napjaté atmosféře a Fischer na ní ředitele nabádal, aby byla pohledávka prodána bez výběrového řízení.

Rusnok tuto transakci zastavil. A exportní banka nakonec 20. prosince vypsala výběrové řízení na prodej pohledávek za firmami Kompania Progress, Actis, Glasstrade, Simbirskie Strojmaterialy, Zaprudnya-steklotara a Omsk-steklotara. O komunikaci kolem prodeje dluhu, do níž se podle zjištění týdeníku Euro zapojil také Fischerův poradce Miroslav Deneš a šéfka Fischerova kabinetu Veronika Kramaříková, má existovat i důkaz v podobě e-mailové zprávy.

Podle neoficiálních informací z vládních kruhů se o tyto úvěry zajímala skupina okolo podnikatele Ladislava Drába, tedy muže, který zaplatil 1,43 milionu korun jako splátku dluhu, který zůstal po Fischerově neúspěšné prezidentské kampani. Ladislava Drába se týdeníku Euro do uzávěrky nepodařilo kontaktovat.

Jan Fischer přes svého mluvčího informace o jednání o prodeji dluhu bez výběrového řízení popřel. „Ministerstvo financí zásadně nekomentuje a nevyjadřuje se k neoficiálním zjištěním médií a zvláště pak, pokud nejsou uvedeny jejich zdroje,“ uvedl mluvčí Fischerova resortu Ondřej Šrámek. Ministerstvo financí za vedení exministra Kalouska podle něj dlouhodobě neřešilo situaci v exportní bance, „což potvrdila i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2012“. „Současné vedení ministerstva financí se v návaznosti právě na zprávu NKÚ týkající se ruských úvěrů rozhodlo tuto situaci řešit, a proto zvolilo tu nejtransparentnější cestu – a to výběrové řízení, které bylo vypsáno na konci roku 2013. V současné době probíhá výběrové řízení a veškeré informace naleznete na webu Ceb.cz. Ministerstvo financí nedisponuje žádnými informacemi, že by se v této věci angažoval Úřad vlády nebo osobně premiér Jiří Rusnok,“ tvrdí Šrámek.

Také mluvčí vlády Jana Jabůrková informace týdeníku Euro o Rusnokově intervenci odmítla potvrdit. „Jedná se o ničím nepodložené spekulace. Česká exportní banka má svoje statutární orgány, do jejichž práce předseda vlády nijak nezasahuje,“ uvedla.

Větší než malé riziko Exportní banka jako státní instituce podporující český export musí počítat s většími ztrátami, než mívají privátní peněžní ústavy. Za některé úvěry sice ručí i státy, kde projekty vznikají, není to ale nutným pravidlem. S těmito riziky musí počítat i EGAP. Proto není problematika přidělování těchto úvěrů jednoduchá. Protikorupční policie se zajímá o několik těžko vymahatelných úvěrů exportní banky. Některé projekty byly dotaženy do konce, ale neuspěly kvůli změnám na trhu a hospodářské krizi. U jiných projektů však pokulhává například i realizace samotných staveb.

Aktuální razie souvisí s obchodním případem vývozu sklářských technologií do Ruska a na Ukrajinu. Podle zdrojů týdeníku Euro se ale zřejmě nejednalo o tunel od začátku připravovaný. Nových skláren se v té době postavila řada i od jiných dodavatelů a celý trh potřebuje dnes zhruba polovinu kapacity.

Navíc problémy se splácením úvěrů nemá v ruském sklářství jen Česká exportní banka a EGAP.

Asi nejpalčivější záležitostí jsou už zmiňované

úvěry na ruské sklárny Kompania Progress, Actis, Glasstrade, Simbirskie Strojmaterialy, Zaprudnya-steklotara a Omsk-steklotara (dodavatel turnovský Sklostroj), pohledávku se snaží exportní banka prodat přes výběrové řízení. V jiném z případů byl ale vyplacen úvěr a po deklarovaném záměru zůstala jen díra v zemi. V jiných případech kvůli krizi vyhasly sklářské pece, znovu je obnovit nelze, musely by se postavit nové.

Exportní bance se už podařilo z jednoho dluhu vydobýt prodejem zhruba 70 procent. Prodala svou pohledávku za skupinou Glasstrade podnikatele Alexandra Moščického.

Tomu ještě před krizí slíbila pro sklárnu OrechovoZujevskaja stěkolnaja kompanija úvěr ve výši 30 milionů eur. Do přetahované o tento dluh se zapojili i lobbisté v České republice. V případu se měl angažovat také bývalý šéf rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a vlivný člen ODS Pavel Suchánek.

Bobošík radí Kvůli problematickým úvěrům si banka najala externího spolupracovníka a lobbistu. Přes firmu MC Triton začal řešit problematické úvěry v Rusku manžel neúspěšné kandidátky na prezidentku Jana Bobošíkové a podnikatel ve sklářském průmyslu Pavel Bobošík. Právě on razí podle informací ze státní instituce strategii prodeje dluhů.

Zájem detektivů vzbudil také prodej tří Boeingů 737 do Arménie (spolufinancovala PPF banka), výstavba akvaparku v Gruzii (PSJ Jihlava), apartmánů v tuniském Hammametu (PSJ Jihlava), developerské aktivity společnosti ECM v Číně nebo cementárna ve vietnamském Phu Sonu (Inekon Group). Policie proto zasahovala nejen v exportní bance a EGAP, ale pro některé materiály si došla i do zmíněných firem.

Jmenované projekty měly podle zjištění týdeníku Euro z obou státních institucí procházet rukama podřízených bývalé náměstkyně exportní banky Miroslavy Hrnčířové a bývalého šéfa jednoho z odborů banky Jiřího Skuhry. „Výrazně se ohrazuji proti jakýmkoli domněnkám nebo hypotézám, že mohlo jít o korupční jednání,“ zareagovala na policejní zásah Miroslava Hrnčířová.

Skuhra působil také na postu náměstka v EGAP. Byl odvolán při personálním zemětřesení předloni v září. Poté podle informací týdeníku Euro pracoval pro tureckou firmu Renaissance Construction, jež se zlínskou stavební společností PSG staví paroplynovou elektrárnu v iráckém Arbílu. Také tento projekt exportní banka zaštítila stamilionovým úvěrem. Podle posledních neoficiálních informací Turci spolupráci se Skuhrou přerušili. Sehnat vyjádření Jiřího Skuhry se týdeníku Euro sehnat nepodařilo.

Škody způsobené českému státu nekvalitní prací na úvěrech pro zahraniční projekty jdou do miliard korun. Je proto zjevné, že policie v exportní bance a pojišťovně otevřela případ, který – přestože je teprve leden – aspiruje na kauzu roku. Samozřejmě pokud se ji podaří dotáhnout do konce. l •

O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče