Milion jsem vydělala, ale bohatá nejsem

06. května 2013, 00:00 - Vít Chalupa
06. května 2013, 00:00

Nejlepší česká golfistka už počítá se startem na olympijských hrách v roce 2016 v Riu de Janeiru

Když se před dvěma roky „vploužila“ do evropské tour, říkaly jí golfistky baby.

Teď už má osmnáctiletá nejlepší česká hráčka Klára Spilková respekt soupeřek.

Vždyť na nedávném turnaji v marockém Agadiru skončila osmá. Tento týden se představí v tureckém Beleku a může dál stoupat žebříčkem. Netají se tím, že by se jednou ráda dostala na jeho vrchol. Ještě cennější by pro ni bylo, kdyby vyhrála olympijské hry, kam se golf vrací po 112 letech. Možnost bude mít za tři roky v Riu de Janeiru. Studentka pražského Gymnázia Oty Pavla, která začínala s golfem ve čtyřech letech, v rozhovoru pro týdeník Euro otevřeně mluví o svém prvním vydělaném milionu korun, ale také o sponzorech. „Víte, co je problém? Že se ti sponzoři na mě nenabalují, že prostě nejsou,“ říká Klára Spilková.

* Víte, jaké jsou starosti dnešních teenagerů?

Nejsem si úplně jistá, ale myslím, že u nich stále ještě pořád vede škola. Berou ji jako povinnost a rodiče po nich chtějí, aby měli dobré známky. No a pak to jsou kluci, holky, kdo s kým chodí. Samozřejmě oblečení, od osmnácti přibývají i auta. Já jsem trochu jiná, protože vlastně nemám žádné velké starosti.

* Skutečně ne?

Tedy pokud, tak samé pozitivní. Spojené s tím, že musím trénovat, aby ze mě něco bylo. Na jednu stranu musím, ale na druhou vlastně nemusím, protože to dělám pro sebe. Musím chodit do školy. Sice jdu ráda, ale někdy mě to fakt nebaví. Musím se mnohem víc starat o své tělo, abych se mohla ve třiceti ještě hnout. Ale i já řeším oblečení, vztahy, zvlášť teď v osmnácti. Občas to není s rodiči úplně jednoduché.

* Kdy jste byla naposledy ve škole?

Dnes. Ale to byla spíš výjimka. Mám individuální plán a docházím tam různě. Že bych byla ve škole v osm ráno a odseděla tam celý den, to ne. A přiznám, že mi to ani nechybí. Snažím se být poctivá a chodit hlavně na předměty, z nichž budu za rok maturovat.

* Máte si o čem povídat se spolužáky?

Samozřejmě, první dva roky jsem chodila do školy skoro denně. Teď už je to horší, takže když oni něco zažijí a já jsem u toho nebyla, úplně nevím, o čem se baví, čemu se smějí. Exkurze, výlety, vodácké a lyžařské kurzy. Za ty tři roky mi bohužel ani jednou nevyšlo, abych s nimi něco takového absolvovala.

* Cítíte, že vám závidějí cestování, že máte auto a peníze?

Že bych měla peníze, to asi není úplně správně řečeno. Protože to, co na golfu vyhraju, do něj zase dám. Pomáhá mi, že jsou za mnou sponzoři, že mám díky Volvu auto, protože toho díky němu víc stihnu.

* Moc osmnáctiletých slečen v Česku asi volvo neřídí…

Mám tu možnost a řídím ráda. Můj táta je šílenec do řízení, takže jsem to zřejmě po něm zdědila. Řídím každý den a pomáhá mi to stíhat hromadu věcí. Od tréninků přes školu až po rehabilitace. Byli jsme v Itálii a skoro celé jsem to odřídila sama. Pět měsíců a mám najeto přes sedm tisíc kilometrů. To není málo, ne?

* Golf jste začala hrát ve čtyřech letech. V osmi závodně. Jaké bylo vlastně vaše dětství?

Já si ho úplně nepamatuju. Vím, že jsem pořád hrála golf, protože mě to hrozně bavilo. Myslím, že jsem byla normální dítě. Chodila jsem do školky i do školy. S rodiči jsme jezdili na hory, na dovolené. Mám staršího bratra, se kterým jsme blbli. Nemůžu a ani nemám důvod říct, že bych neměla dětství.

* Děláte golf pro radost, nebo trochu „z donucení“ rodičů?

Opravdu pro radost. Rodiče mě do golfu nenutili. Měla jsem štěstí, že mě to chytlo. To bylo až neskutečné, protože jsem bez golfové hole nemohla být, byla jsem do toho úplně „hotová“.

* Pamatujete si, kdy a kde jste měla golfovou hůl poprvé v ruce?

Jasně. Pamatuju si i první rány a jak mě to začalo hned bavit. A zajímavější je to tím víc, že u nás v rodině nikdo golf nehrál. Navíc jsem se ke golfu dostala vlastně náhodou. Rodiče hledali sport pro bratra, kterému moc nešel basketbal, a tak jsme se dostali na Karlštejn a…

* Máte zajímavé portfolio partnerů. A dost z toho vyčnívá Dukla Praha. Kde jste se vzala mezi atlety, kanoisty či lyžaři?

Golf bude na olympijských hrách a oni přišli sami. Věděli, že jsem v Česku jediná profesionálka na okruhu Ladies European Tour, a nabídli mi zázemí. Nejsem army, to bych si musela udělat výcvik jako Barbora Špotáková nebo Roman Šebrle. Mohu však využívat jejich doktory, rehabilitace, fitness, absolvuji tam zátěžové testy. Díky nim mám speciální vložky do bot. Podporují mě trochu i finančně, třeba tím, že mi uhradí start na turnaji.

* Jak se na osmnáctiletou golfistku „nabalují“ sponzoři?

První rok jsme začínali s Alanem Babickým (bývalý golfista, později golfový manažer – pozn. red.), který nám přivedl některé sponzory. Dukla či Volvo zůstali a spolupracujeme dál, v jiných případech se to střídá. Záleží na zájmu, formě a požadavcích, kdo s čím přijde. Hodně partnerů chce, abych se zúčastňovala jejich golfových akcí, aby mě viděli hrát nebo si se mnou mohli zahrát.

* Rozhodujete, s kým budete spolupracovat?

Samozřejmě. Probíráme to s tátou a asistentkou Monikou, diskutujeme o tom, co by bylo nebo nebylo dobré. Víte, co je nyní problém? Že se sponzoři nenabalují, že prostě nejsou. Když přijde někdo nový, tak jsme rádi. Hodně chtějí poskytovat materiál, ale nikdo nechce dávat peníze. To je však problém, protože za něco do Číny nebo Maroka jezdit musím.

* Jak to řešíte?

Část mi zaplatí sponzoři a zbytek si tuto sezonu budu hradit sama z toho, co na turnajích vyhraju. To, co jsem za posledních dva a půl roku vydělala, musím nyní dát do toho, abych mohla jezdit na turnaje.

* Takže je spolupráce se sponzory spíš výměnný obchod? T-Mobile vám dá volný měsíční paušál, Aktivant vás zásobuje jejich unikátní vodou…

Ano, přesně tak. Od T-Mobilu mám volný paušál a iPhone. Aktivant mi dává vody. Ale pak už je to boj o každou korunu.

* Máte i přehled, kolik peněz máte v peněžence a kolik na kontě?

Vím, kolik peněz mám v peněžence i kolik na kontě. Ale nevím, co k tomu říct víc.

* Co s vámi dělá skutečnost, že jste v osmnácti letech korunová milionářka?

Já to tak neberu. Podle toho, co jsem vyhrála na turnajích, to tak je, ale já to vidím jinak. Vždyť téměř vše, co jsem vydělala, jsem zase do golfu vložila. Některé hráčky na okruhu to mají ještě těžší, když si z vyhraných peněz musejí zaplatit vše od letadla přes taxi až po ubytování, a ještě živit rodinu. Ono to není tak, že když člověk vyhraje, je bohatý. Navíc si nemyslím, že když je v dnešní době někdo milionář, tak je bohatý.

* Na kolik korun vás přijde celá sezona?

Krásná sezona, kdy se nemusí „osekávat“, vyjde na tři a půl milionu korun. Jezdí se mnou asistentka, mám caddyho, a to tak potom naskakuje. Dva miliony získáme od sponzorů a zbytek musím doplňovat z výher na turnajích.

* Hrají peníze ve vašem přístupu ke golfu nějakou roli? Myslíte třeba na to, že se díky němu můžete zabezpečit na celý život?

Určitě bych se jednou chtěla dostat do takového stadia, kdy mi sezonu zabezpečí sponzoři. A peníze, které vyhraju na turnajích, bych chtěla mít pro svůj život. O to se i snažíme. Pokud je někdo dobrý, tak by to tak mělo fungovat. Například kluci v Americe dostanou na sezonu pětkrát víc, než potřebují. A to se jim potom žije. Jejich sponzorské peníze jsou úplně někde jinde. Ale rozumím tomu, že to jsou muži a že je to americká tour.

* Dá se v Česku golfem dlouhodobě uživit?

Ráda bych se chtěla golfem živit. Teď to ještě naštěstí nemusím úplně řešit, protože studuji a živí mě rodiče. Ale až skončím se studiem, budu se muset o sebe postarat. A chtěla bych, aby to bylo golfem, i když záleží na tom, jak mi půjde. Protože u nás je shánění sponzorů zatím dost obtížné. To bych musela být skutečně na špičce. Mít lepší výsledky a více vydělat na turnajích. Pak by se snad ozvali i větší sponzoři.

* Kdyby to šlo dál podle plánu a stala byste se eurovou milionářkou, kam byste své peníze uložila? Investovala byste?

Pod polštář bych si peníze nedala. Občas nad tím přemýšlím a v této době je dobré dát peníze do nemovitostí – třeba najít byt na zajímavém místě. Ale na takové přemýšlení je pro mě brzy, protože nějaký pátek ještě studovat budu. Po gymnáziu chci jít na vysokou školu. A další možnosti investic? Akcie a burza by nebylo nic pro mě. Nyní se ukládají peníze i do zlata. To by nemuselo být špatné. Víno? Fajn, k tomu by ale museli dospět moji rodiče.

* Kdo vám vlastně podává daňové přiznání? Víte, kolik zaplatíte na daních?

Máme daňového poradce. Ono je to však všechno složitější, proto taky vozíme ze všech turnajů účty. Navíc musím platit daně z výher. Většinou v místě turnaje, ale doma musím dokládat, kolik jsem tam odvedla. No a do toho všeho musím zaplatit lidi ze svého týmu: asistentku, psycholožku, kondičního trenéra, fyzioterapeuta. Jediný, komu nedávám peníze, je golfový trenér z Anglie, toho platí golfová federace. A kolik platím na daních, nevím.

* Nemáte z toho občas zamotanou hlavu?

Nemám. Protože se tím do detailů nezaobírám. A ani zatím nechci. Až mi to ale táta bude jednou předávat, tak se to budu muset naučit a začít se v tom orientovat.

* Neuvažujete o přesunu do Spojených států a do tamní tour?

Samozřejmě že bych jednou chtěla. Ale musím se obrnit proti Korejkám, které tam dnes dominují. Dávám si postupné cíle. Nejdřív bych chtěla být dobrá v Evropě a pak se tam přesunout.

* V čem by to bylo v americké tour jiné?

Je to mnohem vyšší úroveň. Jsou tam nesrovnatelně větší peníze, zájem sponzorů, ale také rivalita a konkurence. Tam už nejde o krásný golf, nenajdete tam kamarádství. Evropská tour je spíš rodinná, opravdová. Lidé se chtějí bavit, zajít spolu někam. V Americe to neexistuje. Je to jako přesun z evropského hokeje do NHL. Ale přitom platí, že každý golfista, který chce něco dokázat, musí do Ameriky.

* Přes všechno, co jste říkala, by vás Amerika lákala?

Lákala právě proto, abych něčeho dosáhla. Zatím si to však užívám v evropské tour. Je zajímavé pozorovat trochu z dálky, jak se prolínají národnosti. Italky drží hodně spolu a baví se, Norky jsou uzavřenější. Líbí se mi, kolik znám lidí z různých koutů světa. To je až neskutečné, to se jen tak někomu v osmnácti letech nepoštěstí.

* Jak vás v evropské tour jako šestnáctiletou mezi sebe přijali?

Pro mě to bylo nové a brala jsem to jako velkou událost. Však mi také ty „ženy“ říkaly: Pozor, máme na tour baby. Ale po dvou třech letech to vidím jinak, oťukala jsem se a stala se součástí tour. Myslím, že mě všechny berou, i když nemohu být se všemi kamarádka. Úplně nejvíc si rozumím se Zuzanou Kamasovou ze Slovenska. Jsem ráda, že jsem ji poznala, protože k sobě máme blízko. Za dva týdny spolu jedeme na hory.

* Vzrušuje vás pomyšlení, že byste mohla startovat na olympijských hrách 2016 v Rio de Janeiru?

Určitě ano. Podívat se do Ria je můj největší cíl. A ještě víc mě vzrušuje, že už podle výsledků a žebříčku spočítali, že bych se tam měla dostat. To je fakt pěkné! No a tak doufám, že budu lepší a lepší a že bych se tam mohla dobře umístit.

* Je pro vás dobře, že nemáte doma soupeřku? Nebojíte se, že vám to může přinést uspokojení a zhoršení výkonnosti?

Abych se na olympiádu do Ria dostala, to dobře je. Nemusím podstupovat takové martyrium třeba jako lyžaři, aby si vybojovali nominaci na olympijské hry. Podle všeho jsem v Česku jediná, která má potenciál tam hrát. To mě samozřejmě těší. Ale jinak bych ráda, aby se mnou někdo z Česka hrál na té nejvyšší úrovni. I na tour by to pro mě bylo veselejší a zároveň zajímavější.

* Má pro vás start na olympijských hrách 2016 v Riu větší hodnotu než vyhrát některý z turnajů na Ladies European Tour?

Ještě cennější by bylo olympiádu vyhrát (smích). Jsou to dva velké cíle, ale dívám se na ně různě. Turnaj LET bych chtěla jednou vyhrát a pak ještě dalších dvacet. Vím, že to jednou přijde. Je jedno, jestli se to stane zítra, nebo za rok. Nesmím být nedočkavá. No a olympiáda? Tím, že tam golf bude po dlouhé době, je to něco zvláštního. Kdo by u toho nechtěl být?

Jednou vítězství na turnaji Ladies European Tour přijde. A je jedno, jestli se to stane zítra, nebo za rok. Klára Spilková • Narodila se 15. prosince 1994 v Praze, kde také žije. • Golfovou hůl vzala poprvé (náhodně) do ruky ve čtyřech letech, v osmi začala hrát závodně. • Je členkou Golf Club Erpet Praha a Dukly Praha. • Studuje Gymnázium Oty Pavla v Praze-Radotíně, kde by měla v roce 2014 maturovat. • V roce 2011 vstoupila jako profesionálka do Ladies European Tour (LET). Jejím nejlepším umístěním jsou sedmé (2011) a osmé (2013) místo na turnaji v marockém Agadiru. Momentálně je na 41. místě finančního žebříčku LET. • V roce 2011 získala na výhrách v LET 27 549 eur, loni 22 306 a letos dosud 9734 eur. Musím platit daně v Česku a daně z výher v místě turnaje, ale v Česku musím dokládat, kolik jsem tam odvedla. A musím zaplatit lidi ze svého týmu.

O autorovi| Vít Chalupa, spolupracovník redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče