Miliardy za gladiátory

23. července 2012, 00:00 - Jakub Křešnička
23. července 2012, 00:00

Použijte olympiádu jako výmluvu k investicím, radí příštím pořadatelům londýnští organizátoři her. Peníze použili k proměně města

Atény za 227 miliard korun, Peking za 706 miliard, Londýn za 298 miliard. To nejsou nabídky vlád Řecka, Číny a Británie pro případný prodej hlavních měst kvůli krizi, ale střízlivé odhady nákladů na pořádání posledních tří letních olympijských her.

V dobách, kdy se v Evropě utahují opasky, kde se dá, je boj organizátorů s financemi v podstatě podobným gladiátorským zápasem jako soutěže o medaile.

Londýn, jenž se rozhodl umístit centrum sportovních klání do dosud zanedbávané východní části města, konkrétně do čtvrti Stratford, i britská vláda mají co dělat, aby proti sobě nepoštvaly ty, kteří by s radostí opasky využili jinak než k utahování. Zvlášť když aktuální rozpočet LOH narostl na 9,3 miliardy liber z původně plánovaných 2,4 miliardy. A nepomáhá vysvětlení, že do původního plánu nebyla započítána mimo jiné DPH a náklady na bezpečnost a že se ušetřilo 476 milionů z více než dvoumiliardového fondu pro krytí nepředvídaných událostí.

„Nejenže Británie ukazuje světu, že umí předvést skvělou světovou zábavu, jako v případě oslav královského jubilea, ale také jsme prokázali schopnost britských firem dokončit obrovské projekty na čas a bez překročení rozpočtu,“ nešetřil nedávno chválou Jeremy Hunt, britský ministr pro kulturu, olympiádu, sport a média.

Když se ale ukázalo, že vláda nechala zdvojnásobit na 81 milionů liber rozpočet pro zahajovací a závěrečný ceremoniál, jenž má představit Británii jako idylickou zemi i národ, museli organizátoři opět reagovat na nepříliš idylickou reakci veřejnosti.

Vítězství komerce Jak se k zápasu s financemi postavit mohla londýnským organizátorům ukázat spousta příkladů. Poměrně úspěšné byly hry v Atlantě v roce 1996, nechaly se inspirovat modelem soukromého financování po vzoru Los Angeles, jejich olympiáda roku 1986 skončila rekordním ziskem 225 milionů dolarů.

I v Atlantě naprostou většinu výdajů odhadovaných v přepočtu na 37,5 miliardy korun zamázli pořadatelé z vysílacích práv, prodejů vstupenek, a hlavně sponzorských darů. Třeba od takových matadorů, jako je Coca-Cola, která z celkového účtu 1,8 miliardy dolarů zaplatila 300 milionů. Výsledkem však byla všeobjímající kritika her jako příliš „komerčních“.

I když se Atlantě nepodařilo dosáhnout dalšího rekordu a výdělek dosáhl „jen“ deseti milionů dolarů, stále působí lépe než knokaut pořadatelů letních olympijských her v kanadském Montrealu v roce 1976. Už když tehdejší starosta města Jean Drapeau sebevědomě vykřikoval, že „olympijské hry nemohou skončit v deficitu, stejně jako nikdy žádný muž neotěhotní“, začínala nutná výstavba nabírat zpoždění. S tím na poslední chvíli vypomohla quebecká vláda, ale miliardový dluh padl na hlavu samotnému městu. Splatilo ho až v roce 2006.

Londýn sám hostí olympiádu už potřetí, ale systém ze zatím poslední olympiády v roce 1948 nezopakoval. Tehdejší vláda nechala účet 760 tisíc liber zaplatit sponzory s tím, že válkou vyčerpaná země by náklady nést neměla. Sportovci vzali pro ubytování zavděk kasárnami a kolejemi, dovezli si vlastní ručníky i jídlo. To by dnes i přes finanční krizi rozhodně neprošlo.

„Tehdy sice veřejnost neplatila prakticky nic, ale ani městu po olympiádě téměř nic nezůstalo. To pro nás byl nepřijatelný model. Od začátku jsme říkali, že se vydáme cestou, kterou ukázala Barcelona,“ říká Ricky Burdett ve své kanceláři v London School of Economics. Burdett je poradcem instituce, která má na starost odkaz olympijských her. Zároveň byl hlavním poradcem pro architekturu a urbanismus ve státní odnoži olympijských pořadatelů Olympic Delivery Authority (ODA). Tu doplňuje ještě organizace LOCOG, která je financovaná ze soukromých zdrojů podobně jako zmiňované americké protějšky.

Barcelona inspirací Když měly olympijské hry své letní sídlo v roce 1992 ve španělské Barceloně, dosáhly náklady na jejich pořádání zhruba 9,4 miliardy dolarů. Na samotnou organizaci her z toho šlo ale jen 1,4 miliardy, zbylých 85,5 procenta zaplatilo stavební práce, v nichž významnou položku hrála infrastruktura.

„Španělé v rámci her postavili obchvat města. Podařilo se jim Barcelonu znovu spojit s pobřežím, vznikaly parky a na mnoha místech nová městská centra. Barcelona díky tomu udělala obrovský krok dopředu a z odkazu olympiády se zlepšil život i jejím obyvatelům a podpořil se turismus,“ zdůvodňuje Burdett inspiraci pro Londýn.

Pořadatelé aktuální olympiády rozdělují rozpočet podobným způsobem, naprostá většina směřuje do investic, z nichž bude město profitovat dlouhodobě. „Pětina prostředků putovala pouze na infrastrukturu, z každé investované libry šlo 75 pencí do regenerace východního Londýna,“ tvrdí šéf ODA John Armitt.

A že takovou investici východní Londýn potřeboval. Nůžky mezi ním a bohatším londýnským západem se otevíraly ještě před druhou světovou válkou. Během dvaceti let ho potkalo totéž, co většinu měst s doky – ubylo průmyslové aktivity, rostla nezaměstnanost, odcházely firmy. Nevyužívaná půda, kde například na drážních pozemcích skončila hlína vzniklá z podmořského tunelu spojujícího Británii s kontinentální Evropou, se pomalu kontaminovala i z odpadu, mezi nímž vynikala „ledničková hora“ vysoká jako osmipatrová budova či skládka pneumatik.

To všechno na druhou stranu přineslo výhodu levné půdy, čehož si kromě organizátorů her už před lety všimli i developeři, a ve Stratfordu tak mohlo loni otevřít své brány největší městské obchodní centrum v Evropě Westfield Stratford City.

Východní Londýn by se proměnil i bez olympiády, ale díky tomu, že organizátoři použili hry jako výmluvu pro investice, zrychlil se vývoj podle odhadu ředitele výzkumného centra na London School of Economics Tonyho Traverse o sedmdesát let. Donedávna pokulhávající londýnská čtvrť se má díky olympiádě stát dalším z městských center, poslouží k tomu nejen park vystavený v rámci olympijského centra, ale i posílená hromadná doprava a nádraží, které bude po rozšíření dalším propojením Londýna s kontinentální Evropou.

„Je obdivuhodné, jak se Britové vypořádali s přípravami. Ať už se jedná o dopravu nebo o související infrastrukturu. Je velmi sympatické, že olympijský park vyrostl ve čtvrti, která byla v minulých 200 letech zničená těžkým průmyslem. To je obrovská výhoda Londýna – vnímají olympijské hry nikoli jako pouhé dva týdny sportu, ale jako prostředek k rozvoji města, které bude sloužit dalším generacím,“ kývá na znamení uznání za přípravu her Jiří Kejval, místopředseda Českého olympijského výboru pro ekonomiku a marketing. A nešetří chválou ani na systém, který Britové zvolili pro výstavbu budov kvůli olympiádě.

Bydlíme u jídelny Jedním příkladem za všechny může být nově vybudovaná olympijská vesnička, která poskytne ubytování až 16 000 atletů a dalším členům výprav.

„Je to komplex budov připomínající marinu v Holešovicích. Ubytování je na vysoké úrovni, i když samotné pokoje jsou spíše strohé – ale veškerý servis tam máme. Naše výprava sídlí blízko jídelny, což se může zdát jako marginálie, ale ušetří to spoustu času,“ sdělil své dojmy z ubytování sportovců Kejval.

Po pár týdnech, kdy si budou vesničku užívat světoví sportovci, se promění v 2800 bytů. Zhruba polovinu z nich bude pronajímat majitel, kterým se za 575 milionů liber nestal nikdo jiný než Katarský investiční fond. Ten je řízen členy tamní královské rodiny a v Londýně není žádným nováčkem, patří mu už nejvyšší mrakodrap Evropy Shard, obchodní dům Harrods, nejdražší byty Evropy v prominentním komplexu Knightsbridge nebo část londýnské burzy.

Zbylých 1400 bytů bude pod taktovkou londýnských úřadů sloužit jako dostupné bydlení. Zhruba 75 procent z toho dostanou do nájmu lidé z čekací listiny, kteří by si bez pomoci od vlády nemohli bydlení dovolit, jako třeba mladé matky s dětmi. Zbytek bude prostřednictvím nového systému kombinované koupě a pronájmu nabízen lidem, kteří vydělávají do 50 tisíc liber ročně (mimo jiné třeba řidiči autobusů). Jejich dostupný byt bude v přepočtu za cenu osm milionů korun. To je pořád levnější než průměrný třípokojový byt v Londýně, jehož hodnota se pohybuje mezi zhruba desíti až třinácti miliony.

„Podobně se s myšlenkou budoucího využití přistupovalo ke stavbě všech nových budov vznikajících kvůli olympiádě. Buď musely mít pro Londýn využití, nebo musely být přestěhovatelné či rozebratelné. Nechtěli jsme dopadnout jako Atény, kde se evidentně nemyslelo na to, co s objekty a infrastrukturou bude po hrách,“ připomíná hlavní poradce pro architekturu a urbanismus Burdett.

V Olympijském parku královny Alžběty tak ze sportovišť zůstane jen olympijský stadion, na jehož budoucího nájemce probíhá výběrové řízení, velodrom, multifunkční aréna a akvatické centrum, které chyběly Londýňanům i profesionálním sportovcům.

Málokterá stavba si ale ponechá svou olympijskou podobu, většinu čeká podstatné zmenšení. Jako například akvatické centrum, které se změní ve větší plovárnu. Projekt centra, jehož cena se pohybuje okolo 268 milionů liber, vznikl podle návrhu věhlasné architektky Zahy Hadid a během olympiády se do něj díky obrovským křídlům s tribunami po stranách vejde až 17,5 tisíce lidí. Právě ta křídla se ale po hrách přistřihnou a kapacita se sníží na 3500 diváků.

Většinu budov čeká rozebrání nebo stěhování.

Část z nich najde například uplatnění za dva roky v Glasgow při hrách Comcover monwealthu aneb zemí bývalého britského impéria. Tam se má přemístit například aréna pro vodní pólo nebo několik střelnic. Podobně se i basketbalová aréna za 43 milionů liber, do níž se vejde 12 000 fanoušků, měla přestěhovat do Ria de Janeira, kde budou příští letní olympijské hry. Tamní pořadatelé ale před pár dny stěhování odmítli, a pro využití arény se tak hledá nové řešení.

Firmy to přežijí Olympiádou ale nebude žít jen stratfordská čtvrť. Už více než měsíc před olympiádou čekala na nepoučené turisty bloudící Londýnem překvapení v podobě cedulí informujících o zákazu vstupu do velké části parku St. James poblíž Buckinghamského paláce, který během olympiády pohostí soutěž beachvolejbalu, nebo do Hyde Parku, který bude působištěm triatlonistů. Zapojeny jsou i existující sportoviště a oblasti vzdálenější od Londýna jako kanoistické kolbiště Eton Dorney poblíž Windsorského zámku.

„Centrální Londýn se během letošního léta promění v jedno obrovské středisko kultury a sportu,“ komentoval dění Mark Evers, ředitel odboru pro dopravu v londýnské obdobě dopravního podniku Transport of London (TfL).

To všechno přináší Británii možnost se více ukázat a využít olympiádu jako lákadlo na turisty i obchodní kontrakty. Na druhou stranu bude řešit o něco komplikovanější situaci v dopravě, která se bude muset přizpůsobit náporu olympijských výprav i fanoušků jednotlivých sportů. Londýn také bude čelit třináct týdnů trvajícím silničním uzavírkám.

„Neproběhly studie o dopadu těchto uzavírek, diskuse o jejich možném zmírnění nebo o kompenzaci. Naše podnikání je přitom na přístupných silnicích závislé,“ uvedl pro BBC Graham Phelps, ředitel přepravní společnosti Phelps Transport.

Jeho společnost patří mezi padesátku malých a středních podniků, které si najaly advokátní společnost Bindmans. Zvažují jejím prostřednictvím právní kroky vůči ODA a TfL pro náhradu škody a možné likvidační dopady olympiády na menší firmy. Pořadatelé i londýnští dopraváci se brání tím, že s firmami spolupracovali nad míru svých povinností a že podnikatele informovali o všem tak, aby se mohli během her přizpůsobit.

Podle průzkumu agentury Delloite je ale na olympiádu připraveno 80 procent londýnských firem, které zaměstnancům doporučily i podle pravidelného e-mailového zpravodajství TfL a ODA změnu tras při cestě do práce, práci z domova nebo i úpravu pracovní a otevírací doby.

Vydělá i královna Najde se také spousta společností, které se na londýnskou olympiádu těší. Kromě klasické nabídky začali prodejci suvenýrů vcelku svižně přecházet z upomínkových předmětů k oslavě šedesáti let panování královny Alžběty II. na olympijský sortiment. Na příliv lidí se chystají i londýnské sázkové kanceláře a kasina. Polepšit by si totiž měl hazardní průmysl, jehož objem představuje zhruba 180 miliard liber.

„Nic takového tu dosud nebylo, tak si nejsme jisti, co očekávat. Přijede obrovské množství lidí, ale naše kapacita je pouze 1600 zákazníků,“ říká šéf kasina Aspers ve Stratfordu Richard Smith s obavami, jestli zvládne nápor lidí.

A v olympiádě vidí možné zisky i lehce netradiční obchodníci. Vydělat by mohl i britský královský dvůr, který porušil 500 let starou tradici a chystá se dobročinným organizacím a firmám pronajímat tři komnaty Svatojakubského paláce. Lukrativní adresa oficiálního sídla panovníka bude k dispozici za zhruba 840 tisíc korun na den. Podle paláce bude výnos z této akce využit prostřednictvím fondu na údržbu a opravy královských hradů a zámků.

Těžit se pak bude nejen z více než deseti milionů vstupenek, podle londýnské radnice přinesou turisté nalákaní olympiádou 2,1 miliardy liber. Během další dekády by podle britské centrály cestovního ruchu VisitBritain měla olympiáda přinést k tržbám z turistiky 32 miliard liber.

„Díky čtyřem miliardám lidí po celém světě, kteří by měli letos sledovat olympijské přenosy, máme šanci ukázat to nejlepší z Británie. Můžeme znovu nalákat tradiční cestovatele ze severní Ameriky a z Evropy, ale upozornit na sebe i mezi rychle rostoucími turistickými trhy Středního východu, jižní Ameriky a Asie,“ říká předseda VisitBritain Christopher Rodrigues.

Podle odhadů britské bankovní skupiny Lloyds by měla olympiáda vygenerovat britské ekonomice 16,5 miliardy liber mezi lety 2005 a 2017 a z toho šest miliard přímo pro Londýn.

Analytici, kteří na rozdíl od Lloyds nepatří mezi sponzory her, jsou ale na ekonomické predikce opatrnější. Upozorňují, že miliarda investic odpovídá v Británii zhruba 0,1 procenta HDP. Tak se dají náklady na olympiádu vysvětlovat jako nepříliš vysoké. Na druhou stranu také ale impulz rovnající se 0,9 až 1,5 procenta HDP není podle nich tak vysoký, aby hospodářství přinesl výraznější vzpruhu. Zvlášť mizivě pak působí vedle výdajů na zdravotnictví, které přesahují 80 miliard liber ročně.

Policejní hemžení Londýn, který bude díky olympiádě a paralympiádě na zhruba tři týdny centrem světového sportu, kde by se mělo pohybovat necelých 900 tisíc olympijských nadšenců, potřebuje i zpřísnění bezpečnostních opatření. Ta celkem vyjdou na více než 600 milionů liber. Vstup do olympijského parku i jiných sportovišť má připomínat letištní kontroly.

Diváci jsou nejen na webových stránkách upozorňováni na zakázané předměty i očekávanou délku doby potřebné ke vstupu do areálů.

„Bezpečnost na sportovištích by mělo zajišťovat zhruba 24 tisíc lidí. V britských ulicích bude ve špičce 12,5 tisíce policistů, z toho 9,5 tisíce v samotném Londýně. Teroristické hrozbě ze vzduchu nebo moře je připraveno čelit pět tisíc vojáků,“ vypočítával před olympiádou zástupce komisaře Metropolitní policie Chris Allison, jenž má navíc dočasný titul národní bezpečnostní olympijský koordinátor.

Dva týdny před olympiádou se ale objevil problém s jednou z největších evropských bezpečnostních agentur G4S, jejíž roční tržby loni dosáhly 7,5 miliardy liber. Ta měla podle kontraktu za 440 milionů liber poskytnout ke sportovištím 10,4 tisíce bezpečnostních pracovníků a tři tisíce náhradníků. Pak agentura přiznala, že se jí nepodařilo zrekrutovat dostatečný počet lidí. G4S by proto měla přijít až o 50 milionů z odměn. Situaci zachránila armáda, která slíbila k původně plánovaným 7,5 tisíce vojáků připojit dalších 3500 lidí.

„Bezpečnost rozhodně nebude ohrožena,“ uklidňoval lord Sebastian Coe, předseda nestátní větve organizátorů olympiády LOCOG, sám bývalý atlet a olympionik.

Ať se na Youtube budou objevovat jakékoli konspirační teorie o plánovaných útocích na olympijský Londýn, bude v ulicích takový nával, že řada Londýňanů uvažuje o tom, že část léta raději stráví za hranicemi. I když během loňského prosince se očekávalo, že z hlavního města kvůli hrám odcestuje až třetina obyvatel, odhady se postupně snižují k hranici jedné desetiny. I tak se ale například Praha snaží nalákat Brity k tomu, aby léto strávili v českém hlavním městě.

Česká posilovna A své místo bude mít Česká republika i v samotném Londýně. V jednom z nejznámějších výstavních center Business Design Centre ve čtvrti Islington jen pár minut od Olympijského parku bude otevřen Český dům.

Oproti tradici už nebude určen jen partnerům českého olympijského výboru a výpravy, ale vpustí do svých zdí i turisty a Londýňany.

Vstup je možný přes aplikace pro mobilní telefony i zadarmo, jinak se platí symbolické vstupné tři libry při rezervaci přes internet nebo pět liber na místě.

„Návštěvníky čekají koncerty skupin Support Lesbiens, Charlie Straight nebo Monkey Business. Dále setkání se sportovními hvězdami v čele s Usainem Boltem či digitální obrazárna Národní galerie,“ uvádí příklady z bohatého programu Českého domu Kejval, který pro jeho ideu našel inspiraci v Heineken house, jenž na olympiádu doprovází Holanďany. Na vybudování českého centra, kde nebude chybět multimediální technika či velkoplošné projekce sportovních událostí, se podílelo přes 35 subjektů. Náklady se odhadují na 90 milionů korun a organizátoři předpokládají, že akce finančně skončí na „černé nule“. Polovina prostředků přišla od partnerů Českého olympijského týmu a Mezinárodního olympijského výboru, zbytek z veřejných prostředků.

„Veřejné peníze jsou z ‚kolonky‘ na propagaci ČR. Neutrácíme tedy peníze ‚navíc‘. Neubíráme ani peníze sportovcům,“ ujišťuje Kejval.

O to, že bude Český dům v Londýně nepřehlédnutelný, se postará výtvarník David Černý. Právě z jeho dílny pocházejí transformery připomínající instalace posilujícího, ale jinak tradičně londýnského červeného dvojpatrového autobusu.

„Interpretace toho, co má autobus představovat, je podle mě jasná, ale nechal bych to na divácích. Každý si na něm něco najde,“ říká Černý s tím, že se výkonné produkci, s níž spolupracoval, nepodařilo zajistit sponzora. S trochou štěstí si ho pak umělec sehnal sám, vypomohl český podnikatel Andrej Babiš.

O nákladech na vytvoření autobusu se příliš šířit nechtěl, ale prý jsou daleko vyšší než sedm milionů korun.

Jeho masivní instalace posilujícího doubledeckeru je na místě oken doplněná obrazovkami. Co se na nich zjeví, zůstává tajemstvím až do oficiálního odhalení sochy a Českého domu, kterého se zúčastní i prezident Václav Klaus.

„Zaslechl jsem, že prý rozesílal SMS, že snad raději nepřijede. Ale nakonec se nejspíš rozhodl, že neúčast by byla horší varianta. Ale to, co poběží na obrazovkách, nebude nic hrozného, je to takové abstraktní video,“ směje se Černý a tvrdí, že by se nemělo opakovat takové pozdvižení, které doprovázelo odhalení Entropy během českého předsednictví v Evropské unii.

Satirická plastická mapa tehdy Británii představila jako chybějící dílek skládačky evropských států, vzhledem k jejímu „euroskepticismu“.

Nic takového se Británii a Londýnu během několika následujících týdnů nestane, vzhledem k tomu, že na ně budou upřeny pohledy celého světa. A ty budou ještě dlouho poté zkoumat, jak se organizátorským gladiátorům podařilo zabojovat s financováním olympiády.

Londýn 2012 v číslech

Letní olympijské hry potrvají od 27. července do 12. srpna, následovat je budou od 29. srpna do 9. září letní paralympijské hry.

Na celkem 34 sportovištích se odehraje 26 olympijských a 20 paralympijských sportů.

Her se celkem zúčastní:

14 700 sportovců

21 000 zástupců médií

10,8 milionu držitelů vstupenek

Olympijský park ve Stratfordu má rozlohu 357 fotbalových hřišť, kvůli jeho výstavbě muselo padnout na 200 budov.

Prominentním sportovištěm je Olympijský stadion za zhruba 500 milionů liber, je druhým olympijským stadionem v Londýně. První byl postaven pro hry v roce 1908 za 60 tisíc liber.

Libry sportu

9,3 miliardy liber by měly být celkové náklady na pořádání her, původně se počítalo s 2,4 miliardami.

6,7 miliardy liber činil rozpočet programu pro stavby a dopravu v gesci státních organizátorů ODA, kteří se chlubí tím, že během příprav ušetřili přes miliardu liber.

Dvě miliardy liber je rozpočet organizátorů průběhu her sdružených ve společnosti LOCOG, pod niž spadá prodej vysílacích práv, sponzorských darů a prodeje merchandisingu (včetně aukce olympijských pochodní).

600 milionů liber putuje na zajištění bezpečnosti ve městě i na sportovištích.

Deset miliard liber by měl představovat přínos olympiády pro Londýn.

Česko v Londýně

36 milionů korun tvoří náklady na vyslání české olympijské výpravy.

České barvy bude hájit 133 sportovců, vlajkonošem bude badmintonista Petr Koukal.

Čeští medailisté mohou získat 1,5 milionu korun za zlato, 750 tisíc za stříbro a 450 tisíc za bronz; svým zlatým medailistům Američané dosud vypláceli 25 tisíc dolarů, Rusové 50 tisíc dolarů, ale například Britové nedostávají odměnu žádnou.

Poprvé bude během olympiády otevřen Český dům i pro veřejnost. Náklady na jeho organizaci jsou zhruba 90 milionů korun. Vstupné se pohybuje v ceně do pěti liber.

Zhruba 2000 klientů plánuje do Londýna odvézt autorizovaný prodejce vstupenek pro LOH Čedok, zájemcům zbývá přibližně deset procent míst. Podle Čedoku mají Češi největší zájem o atletiku, veslování, tenis, basketbal, ale také o plážový volejbal, jezdectví nebo plavání.

O autorovi| Jakub Křešnička Londýn kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče