Medicína pro Ostravu

09. června 2014, 00:00 - Tomáš Pergler
09. června 2014, 00:00

Průmyslové jádro země musí ještě víc sázet na vzdělání a dopravní spojení, shodli se místní lídři

Útlum těžby a hutnictví, vysoká nezaměstnanost, kriminalita a ekologická zátěž, to jsou problémy, které za sebou Ostrava táhne už přes dvacet let. Řešení se stejně jako jinde občas zasekávají na vztazích mezi místními a regionálními institucemi, podnikateli a centrem. Asi v žádném jiném krajském městě ale není mezi lokálními elitami cítit takový patriotismus a vůle postrčit věci dopředu. Podobný dojem si mohli odnést i účastníci setkání Euro Business Breakfast, které se uskutečnilo minulý čtvrtek ve Vítkovickém zámku.

„Jediná šance je vzdělat lidi. Vyhnat je z těch paneláků a začít jim nabízet aktivnější život. Dnes přijdou ve dvě hodiny z šichty a v půl třetí soutěží, kdo bude ležet dřív u televize, případně sedět u piva. Přitom se jedná hlavně o jejich děti, které mají doma vzor a berou si ho za svůj,“ burcoval Jan Světlík. Generální ředitel a předseda představenstva vítkovických strojíren by byl nejraději, kdyby si ostravské vysoké školy vytvořily nový kampus v areálu Dolní oblast Vítkovice, což je jeho srdeční projekt. Sám ale dodal, že rektoři zatím dávají přednost rekonstrukci stávajících prostor, ačkoli bojují s rozptýleností kateder po různých částech města.

Důraz na vzdělání souvisí s dalším očekávaným poklesem tradičních ostravských odvětví. „Uhlí se jednou vykope. Je otázka kdy,“ připomněl Světlík. Pracovní místa budou podle něj dál ubývat také v hutích. „O práci přijdou lidé, kteří nemají dostatečnou kvalifikaci, a pokud nenajdou nové zaměstnání, upadnou do sociální pasti,“ varoval primátor Ostravy Petr Kajnar.

Panuje shoda, že Ostrava se nemůže přeměnit na město služeb. „Naše konkurenční výhoda je v průmyslu,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a zdůraznil, že více než 80 procent vývozu z kraje zabírá těžba, hutnictví, strojírenství a výroba automobilů. Právě v průmyslu získávají největší uplatnění také inženýři v informačních technologiích, což je obor, který jde v posledních letech v Ostravě hodně nahoru.

Železniční uzel Podle Světlíka by město potřebovalo nový impulz v dopravním spojení. Vyzdvihl projekt Leoše Novotného mladšího, majitele železničního přepravce Leo Express, který by Ostravu posunul do postavení hlavního železničního uzlu na trasách Varšava–Vídeň a Praha–Košice. „Myslím, že to je vynikající věc,“ prohlásil šéf Vítkovic s tím, že velkým impulzem pro region nebyl v 19. století jen samotný nález uhelných slojí, ale právě vybudování spojení v podobě Ferdinandovy dráhy.

Méně šancí se dává letišti v Mošnově. „Dostat podporu na letiště, to musíte být James Bond. A ještě vás přitom zavřou,“ podotkl Kajnar. Primátor také upozornil na problém nových průmyslových zón „Novou zónu bychom potřebovali mezi Ostravou a Karvinou,“ řekl Kajnar. Kromě zón v Mošnově a Hrabové, kde dohromady pracuje asi deset tisíc lidí, vyzdvihl také projekt pro korejskou automobilku Hyundai v Nošovicích. Za něj pochválil bývalé vedení kraje v čele s Evženem Tošenovským (ODS), současného hejtmana Miroslava Nováka (ČSSD) naopak nepřímo kritizoval za nečinnost. Otázka je, jakou roli v napjatém vztahu mezi městem a krajem hrají Kajnarovy loňské spory s ostravskou sociální demokracií, která ho nakonec vyloučila ze strany.

Místo je uvnitř Nevyužité příležitosti vidí ostravští lídři dlouhodobě v brownfieldech, které leží uvnitř města. „Ostrava má více příležitostí vevnitř.

Zahušťování města je prioritní. Prostorů je obrovské množství. Je to ale trochu složitější postup než zabrat zemědělskou půdu,“ prohlásil Světlík s narážkou na skutečnost, že restrukturalizace starých průmyslových oblastí bývá náročnější na finance i úřední postupy, a neobejde se tudíž bez účasti státu.

Jenže pozornost centrálních úřadů v Praze je právě to, na co si Ostravští velmi často stěžují, zejména v ekologii. Od vlády očekávají například tlak na Polsko, odkud přichází do ostravské pánve většina znečištění při inverzích. „Pokud se to tam nezmění, nemáme šanci,“ myslí si Kajnar, který si posteskl také nad tím, že Ostrava má neprávem špatnou pověst průmyslem zaneřáděného města. Exhalace z místního průmyslu přitom podle něj znečišťují méně než rodinné kotle na uhlí. l

O autorovi| Tomáš Pergler • pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče