Máme v tom Bruegel

12. května 2014, 00:00 - Ondřej Houska
12. května 2014, 00:00

Česko se připravilo o exkluzivní přístup k analýzám bruselského think tanku, který ovlivňuje celou evropskou politiku

Evropská politika je v Česku takřka neznámým pojmem. Neznamená to však, že by se tuzemští politici mohli obejít bez kvalitních analýz, které mohou podpořit jejich rozhodování. V době, kdy se zásadně mění celá eurozóna a samozřejmě s ní i zbytek osmadvacítky, je to přinejmenším žádoucí. Přesto se Česko vzdalo členství v jednom z nejlepších analytických pracovišť světa, zatímco ostatní do něj vstupují.

Řeč je o bruselském think tanku Bruegel (Brussels European and Global Economic Laboratory). Česko do něj vstoupilo v roce 2009, aby už o rok později opět vystoupilo.

Bruegel je podle uznávaného žebříčku, který každý rok vydává Pensylvánská univerzita, šestým nejlepším think tankem na světě a druhým nejlepším v oblasti výzkumu mezinárodní ekonomiky. Před ním je jen americký Brookings, takže je evidentní, že z hlediska výzkumu EU a eurozóny je Bruegel na světě vůbec nejlepší. Asi není potřeba dodávat, že žádné české myšlenkové centrum se Bruegelu v žebříčku ani nepřiblížilo.

Setkání pro vyvolené Členy Bruegelu jsou státy EU, soukromé firmy nebo třeba centrální banky. Vstup Česka inicioval v roce 2009 tehdejší náměstek vicepremiéra pro EU Alexandra Vondry Marek Mora. Týdeníku Euro o tom řekl: „Znal jsem jejich studie a bylo jasné, že nabízejí intelektuální kapacitu, kterou jsme v Česku neměli.“ Po volbách v roce 2010 ale Česko z Bruegelu vystoupilo. Podle tehdejšího státního tajemníka pro EU Vojtěcha Bellinga proto, že „přidanou hodnotou (členství – pozn. red.) byla hlavně společenská setkání pro pár vyvolených“.

A nadto podle něj za nemalé peníze (roční členský poplatek závisí na velikosti HDP a populace, Česko by nyní za členství platilo necelých 100 tisíc eur ročně).

Je pravda, že výzkum, který Bruegel dělá, je volně přístupný na internetu. Státy, jež jsou členy, si ale mohou objednat specifický výzkum problematiky, která je zajímá. I ten je následně veřejně přístupný, analytici Bruegelu se v něm ale zaměří na něco, co by možná z vlastní iniciativy nezkoumali. „Polsko nás třeba požádalo, abychom udělali analýzu dopadů bankovní unie na země, které mají vlastní měnu, protože bankovní unii považuje za zásadně důležité téma,“ řekl týdeníku Euru Matt Dann, který má v Bruegelu na starost komunikaci. Poláci prostě chtěli mít při svém rozhodování k dispozici názor respektované instituce, která jim je schopná poskytnout širší než jen čistě polský pohled. Kdo to bude číst?

Bruegel navíc není jen spolkem elitních ekonomů, ale má neobvykle silný vliv přímo na rozhodovací proces v Bruselu a tvorbu evropské politiky, včetně zmiňované bankovní unie. Koneckonců, autorovi tohoto článku jeden ze členů bankovní rady České národní banky před časem řekl: „Čtěte, co píše Bruegel, protože se to za pár měsíců stane oficiálním návrhem Evropské komise.“

I proto do Bruegelu za současné Ficovy vlády vstoupilo Slovensko. Při otázce na důvody tohoto kroku zmiňuje slovenský velvyslanec při EU Ivan Korčok přístup k unikátní expertize Bruegelu, prestiž a pak něco, o co se Česko bohužel příliš nesnaží: šanci prezentovat vlastní názory ostatním. Slováci pořádají jednou ročně spolu s Bruegelem Tatra Summit, kde vystupují ekonomické, úřednické i politické špičky. Jistě se může hodit, když Slováci na summitu i v jeho zákulisí o svých prioritách „nabrífují“ třeba všemocného generálního ředitele Evropské komise pro vnitřní trh a služby Jonathana Faulla jako na zatím posledním ročníku.

Z hlediska přístupu k doma nedostupnému know-how a kontaktům je tak členství v Bruegelu i přes nemalý roční poplatek určitě užitečné. Úřad vlády proto nyní zvažuje možnost opětovného českého vstupu.

Jenže to celé má jeden háček, na který upozornil Vojtěch Belling, podle něhož je otázkou, „kdo to ve státní správě zvládne vůbec číst“ – myšleno analýzy Bruegelu. Podobně to ostatně vidí i Bellingův nástupce Tomáš Prouza, který týdeníku Euro napsal, že si není jistý, do jaké míry mají české úřady schopnost podobný typ informací aktivně využívat.

A jsme zase na začátku: u otázky, jak se u nás vůbec tak zásadní rozhodnutí, jako je třeba vstup do bankovní unie, tvoří… O případném návratu do Bruegelu se má rozhodnout na podzim. l

Bruegel je podle uznávaného žebříčku, který každý rok vydává Pensylvánská univerzita, šestým nejlepším think tankem na světě a druhým nejlepším v oblasti výzkumu mezinárodní ekonomiky.

O autorovi| Ondřej Houska • autor je zpravodajem Českého rozhlasu v Bruselu

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče