Malí proti velkým

10. února 2014, 00:00 - Tomáš Pergler
10. února 2014, 00:00

Největší exekutoři se brání proti místní příslušnosti. Malá revoluce v oboru má ale mezi politiky větší podporu než dřív

Soudní exekutoři si v těchto týdnech nemohou stěžovat na nedostatek zájmu médií. Není to ale druh popularity, o který by zrovna stáli. Ze zpráv a reportáží vycházejí jako nenasytné hyeny, jež se sápou po snubních prstýncích, zabavují majetek nic netušícím partnerům skutečných dlužníků a ignorují námitky těch, kteří už část dluhu splatili. Další vlna někdy až srdceryvných příběhů nahrává úvahám o nutných změnách ve fungování této neoblíbené profese. A s nástupem nové vlády premiéra Bohuslava Sobotky se k nim pomalu začíná schylovat.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková v jednom ze svých prvních rozhovorů uvedla, že za nejakutnější problém v resortu považuje vysoké náklady exekucí. V následujících měsících chce mít schválenou novou „přísudkovou“ vyhlášku, podle níž se určují náhrady nákladů v civilním soudním řízení. Tu dřívější loni na jaře zrušil Ústavní soud a od té doby se odměny řídí advokátním tarifem. Současně chce ministryně také přimět soudce, aby uznávali náklady v přiměřené výši.

Uvedené plány Válkové, zastupující v kabinetu hnutí ANO, se však týkají spíše advokátů než exekutorů. Přesněji řečeno právního zastoupení věřitelů při vymáhání nízkých pohledávek, kdy výsledné náklady mnohonásobně převýší nominální hodnotu dluhu. Na to, že nová vyhláška necílí jen na exekutory, upozorňuje i Exekutorská komora ČR. „Nenabyli jsme dojmu, že se nás to výrazně týká,“ říká nedávno zvolený prezident komory David Koncz. Doufá, že se o plánech ministryně dozví přímo od ní na připravované schůzce. Škodlivá konkurence?

Někteří lidé z oboru upozorňují, že skutečný problém exekutorů spočívá v něčem jiném.

Z vysokých odměn při vymáhání drobných pohledávek nejvíce těží velké exekutorské úřady, zaměstnávající desítky lidí a působící napříč celou republikou. Geografický záběr jednotlivých úřadů totiž není omezen, na rozdíl od notářů. Exekutoři jsou tak odsouzeni ke vzájemnému boji o přízeň jednotlivých věřitelů a jejich právních zástupců. Zpravidla vyhrávají ti největší, kteří se opírají o široký záběr a automatizované systémy.

Mezi menšími exekutory se naopak najdou takoví, kteří bojují s nedostatkem příjmů -kupříkladu pokud se potýkají s osobami či firmami, jejichž pohledávky jsou prakticky nevymahatelné. Vynalézavost některých tuzemských dlužníků nezná mezí, na samostatný článek by vystačilo účelové vyhlašování insolvenčních návrhů, které exekuci pozastavují. Zástupci menších a středně velkých exekutorských úřadů vytvořili minulý týden platformu, která vyzvala k zavedení územní působnosti neboli teritorialitě. Spočívá v ukotvení exekutorských úřadů do příslušných soudních obvodů a rovnoměrném přidělování agendy podle pořadí. Podobně jako notáři by tak exekutoři v takovém systému získali jistotu určitého množství práce. Iniciativa, pod kterou se podepsal kladenský exekutor Petr Kučera a jeho liberecký kolega Petr Polanský, považuje nevázanost exekutorů za hlavní nešvar povolání.

„Exekutoři nesmějí být vzájemně si konkurujícími podnikateli usilujícími o získání co nejvíce exekucí,“ píše se v jejich prohlášení.

Zdůraznili, že v nedávném průzkumu Exekutorské komory získal návrh na zavedení teritoriality podporu velké většiny členů.

Naopak velcí exekutoři takové nadšení pro územní působnost nesdílejí. Důvod je zřejmý - nechtějí se zbavovat svých výdobytků založených na celostátním záběru. Svůj vliv prokázali už v roce 2012, kdy se připravovala velká novela exekučního řádu. Senátor za ČSSD Jiří Dienstbier tehdy navrhl do předlohy zahrnout výraznější omezení náhrad a hlavně omezení působnosti exekutorů podle okresů.

Poslanci ale jeho návrhy zamítli. Vyhověli tak lobbování velkých exekutorů, včetně jednoho z „nejproslulejších“, Tomáše Vrány z Přerova.

Vrána coby jeden z největších soudních exekutorů v zemi zaměstnává přes 180 lidí, ročně zpracovává desítky tisíc exekucí od Aše po Ostravu a mimo jiné sponzoruje prvoligový fotbalový klub Sigma Olomouc. Zároveň je také nejčastějším terčem stížností a kárných žalob. Právě přešlapy jeho zaměstnanců figurovaly v reportážích zmíněných v úvodu. Před dvěma lety v zákulisí čile brojil proti územní působnosti, mimo jiné také prostřednictvím hromadného dopisu kolegům.

vlivní velkoexekutoři Jednoznačnou podporu nemá územní působnost ani u současného vedení Exekutorské komory. „Téma se v rámci komory diskutuje.

Ustavili jsme pracovní skupinu, která analyzuje jednotlivé varianty. Možností je řada,“ popisuje Koncz. Zdůrazňuje, že pravidla navrhuje ministerstvo spravedlnosti, cílem komory je prý umět na chystané změny věcně argumentovat. V jeho případě ale může hrát roli i fakt, že vede jeden z větších exekutorských úřadů sídlící v Chebu. Obdobně jako jeho předchůdce a současný viceprezident komory Jiří Prošek, soudní exekutor v Plzni.

Současné politické rozložení sil nicméně dává teritorialitě exekutorů větší šance než při posledním pokusu za vlády Petra Nečase. Myšlenky se překvapivě nejvíc chytili poslanci hnutí Úsvit Tomia Okamury, který k tomu minulý týden svolal tiskovou konferenci. Ještě v lednu přitom Okamura vyzýval k faktickému zrušení exekutorských úřadů a zpětnému začlenění vykonávací činnosti pod soudy.

Na zavedení územní vázanosti by se ale mohla shodnout i nová koalice. Vedle ministra pro lidská práva Dienstbiera z ČSSD ji podle informací týdeníku Euro z resortu spravedlnosti podporuje i ministryně Válková.

Ostatně i do koaliční smlouvy se dostala věta, podle níž exekutoři „nesmějí být vzájemně si konkurujícími podnikateli usilujícími o získání co nejvíce exekucí“.

Velcí exekutoři ale mají velký vliv, jež zasahuje i do vládních stran. Jeden příklad z kuloárů: při programových jednáních se proti teritorialitě údajně vyslovil předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Bývalý manažer v koncernu Agrofert pochází z Olomoucka, tedy domovského regionu zmíněného velkoexekutora Vrány.

Myšlenky na zavedení územní působnosti se překvapivě chytilo hnutí Úsvit. Relativní pokles Počet exekučních řízení (zaokrouhleno na tisíce)

2006

333 000

2007

440 000

2008

572 000

2009

679 000

2010

702 000

2011

936 000

2012

820 000

2013

714 000

Exekucí v minulém roce znovu ubylo, v dlouhodobém srovnání je jich ale stále hodně. Příčinou je nárůst sporů o tzv. bagatelní pohledávky.

Zdroj: EK ČR, Ministerstvo spravedlnosti

Neoblíbení vymahači dluhů

Většina z více než 150 nynějších soudních exekutorů působí ve svých úřadech od roku 2001, kdy vstoupil do účinnosti exekutorský řád. Tehdy nebyla regulace v přijímání a působení exekutorů tak přísná jako nyní. Exekutory jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na návrh Exekutorské komory. Podmínkou pro jmenování je absolvování magisterského studia práv, bezúhonnost, tříletá praxe a složení exekutorské zkoušky. Nad činností exekutorů dohlíží kromě jejich stavovské organizace také ministerstvo spravedlnosti a soudy. Kárné žaloby řeší Nejvyšší správní soud. Exekuce je vždy zahajována soudem na návrh věřitele. Na zabavování majetku se zpravidla nepodílejí exekutoři, ale jejich zaměstnanci, takzvaní vykonavatelé, kteří musejí mít alespoň středoškolské vzdělání, být bezúhonní a složit zvláštní zkoušku. V úřadech pracují také další zaměstnanci, například exekutorští koncipienti a kandidáti.

Zdroj: EK ČR

O autorovi| Tomáš Pergler * pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče