Lov skalpů

04. srpna 2014, 00:00 -
04. srpna 2014, 00:00

Vedení resortu financí má tvořit fiskální politiku, ne chytat zloděje a rozbíjet údajně zkorumpované struktury

Když jsme o věčných kverulantech a bojovnících se zlořády psali na počátku letošního února v hlavním tématu týdeníku Euro jako o Johankách z Arku a zapochybovali, zda onen vypjatý smysl pro spravedlnost není v některých případech až patologický, netušili jsme, jak brzy dostaneme příležitost se k tématu vrátit a zase zapochybovat. Stačilo extempore na ministerstvu spravedlnosti, kde se museli poroučet náměstci Marvanová a Štern, který dokonce šel na policii udat vlastní ministryni. Ještě před nimi se poroučela z ministerstva dopravy jiná Johanka – Miloslava Pošvářová, známá ze svého působení na Ředitelství silnic a dálnic.

Nyní se něco podobného děje na ministerstvu financí, kde náměstek Lukáš Wagenknecht inicioval trestní oznámení na svého náměstkovského kolegu Jana Gregora, který je nástupcem Eduarda Janoty v čele úseku připravujícího státní rozpočet. Důvodem má být pochybení při zakázce na provoz státní pokladny zjištěné loni Nejvyšším kontrolním úřadem, který sám, ačkoli to má vlastně v popisu práce, žádná trestní oznámení nepodal. Podle neoficiálních sdělení proto, že v tomto pochybení neviděl trestný čin. Nicméně finanční úřad vyměřil ministerstvu pokutu a jeden náměstek podal trestňák na druhého. Nutno přiznat, že projekt státní pokladny, který se na ministerstvu rodil od roku 2006, vzbuzoval vždy pochybnosti. Praly se o něj všechny relevantní IT firmy v zemi. Nakonec ho uskutečnili skoro všichni velcí hráči v konsorciu a stál místo dvou miliard čtyři. Nakolik to bylo, či nebylo odůvodněné, je jistě otázkou, kterou je legitimní zkoumat, nicméně skutečností je, že fungování státní pokladny má nemalý přínos. Když se nedávno ministr financí Andrej Babiš se svým náměstkem Wagenknechtem chlubili, že letos ani příští rok neporoste státní dluh, přestože roční deficity nijak zvlášť klesat nebudou, moc nerozmazávali to, že je to právě díky státní pokladně, která o sto miliard snižuje potřebu vládních půjček tím, že umožňuje lépe řídit příjmy a výdaje státu. To samozřejmě znamená miliardové úspory na splácených úrocích. Vlastně se tak před novináři natřásali právě Gregorovým a Kalouskovým peřím, protože to byli oni, kdo státní pokladnu dotáhl do konce. Za to se dočkali odměny v podobě trestňáku, jehož věcná podstata je sporná a jde evidentně daleko více o administrativní pochybení než o zločin.

Sekce státního rozpočtu je poslední částí ministerstva financí, kterou se Babišovi s Wagenknechtem ještě nepodařilo personálně rozmetat, a asi nastal ten správný čas.

I když čertví. Možná má ministr na věc trochu jiný názor než jeho nejbližší spolupracovník, který má s Gregorem spory už více let.

Nebo se bojí, aby nedopadl jako Vlasta Tlustý, když před lety vyhodil z náměstkovského místa populárního Eduarda Janotu. Každopádně je zvláštní, že se zatím nic neděje.

Pokud ministerstvo podává trestní oznámení, mělo by být přesvědčeno, že se stal trestný čin, a ten, kdo u toho svítil, by měl odejít. Babiš však nic neřeší a oba náměstci dál sedají proti sobě na jeho poradách. Takže má jiný názor než Wagenknecht? Každý si asi dovede představit, jak v této situaci probíhá kolegiální spolupráce zaměstnanců úřadu.

Ale to zřejmě novému vedení resortu nevadí nebo mu to nedochází. Ministerstvo financí je přitom unikátní úřad a významná část jeho pracovníků disponuje unikátními znalostmi.

I proto ani po revoluci v roce 1989 nedovolil tehdejší ministr financí Václav Klaus jakékoli čistky a snažil se úřad personálně stabilizovat. V současnosti je vše jinak a rozklad úřadu postupuje.

V únorovém článku nám známý psychiatr Cyril Höschl připomněl fakt, že i když „jsi psychopatický kverulant a sudič, ještě neznamená, že nemáš pravdu“. I autor tohoto textu připouští existenci četných nepravostí a korupce na nejrůznějších místech státní správy, ale nelze přehlédnout, že vedení resortu fi­ nancí má především jiné povinnosti než chytat zloděje a rozbíjet údajně zkorumpované struktury. Má tvořit fiskální politiku a spravovat státní majetek, a toho jsme se zatím od Babiše s Wagenknechtem moc nedočkali a nejspíše ani nedočkáme, když většinu času věnují podávání trestních oznámení na současné i bývalé kolegy a lovu jejich skalpů.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče