Lov na ajťáky

07. dubna 2014, 00:00 - Pavel Páral
07. dubna 2014, 00:00

Dokud nebude vše sjednoceno pod jednou, nejlépe premiérskou střechou, nepohneme se asi dopředu ani o milimetr

Zdá se, že možnosti informačních technologií jsou neomezené, a veřejnost je dnes a denně uváděna v úžas. Kupodivu jiný druh úžasu vyvolává byznys s technologiemi, kde je – zvláště ve státní správě – zázrak, když vše funguje, jak má, a v kontraktu není nějaká lumpárna. Jak ale dokazujeme v hlavním tématu tohoto vydání týdeníku Euro, není to zdaleka jen problém u zakázek ve státním sektoru, a už vůbec v tom nevyniká jen a pouze Česko, jak by se dalo z jiných zkušeností usuzovat. Náprava by přitom ušetřila opravdu velmi vysoké částky a usnadnila správu a chod státu i lecjaké privátní firmy.

Proč to tedy nefunguje tak, jak by v ostrém konkurenčním prostředí člověk čekal?

Do značné míry to může být dáno tím, že informační technologie jsou vysoce odborná a kvalifikovaná záležitost, v níž se manažeři rozhodující o nákupech obtížně orientují.

Obor se navíc velmi prudce rozvíjí a každý měsíc vznikají nová, revoluční a lepší řešení dávno vyřešeného problému. Trochu to připomíná rozvoj medicíny, která také přichází s novými léky a postupy, jež jsou sice lepší než ty staré, ale také většinou násobně drahé.

Manažeři mají pak problém správně specifikovat, co od systému chtějí a očekávají, a co je pro ně naopak zbytné a na čem se dá ušetřit. Dodavatelé technologických řešení se pochopitelně snaží prodat co nejvíce a kupujícího přesvědčují, že potřebuje všechno, a ještě navíc přizpůsobené na míru. A to je prostředí, kde se dobře daří různým šíbrům, kteobálka ří dobře vědí, jak zajistit, aby byli konkrétní lidé na obou stranách spokojeni, ať už systém bude fungovat dobře, nebo špatně, a to i v případě, že bude mnohem dražší, než by bylo nezbytně nutné. Excelentním příkladem je IT zakázka Lesů ČR, kterou už delší čas bezvýsledně prošetřuje policie.

Privátní firmy, ale i ty polostátní, se nicméně postupně učí, jak si poradit s těmi podivnými, lidi připomínajícími bytostmi nazývanými ajťáci. Státu to však podle všeho jde stále hůře.

V Česku proběhlo od přelomu století několik iniciativ směřujících k elektronizaci státní správy. Leccos se posunulo kupředu. Je příjemné, když lze na Czech Pointech získat bez čekání výpisy z různých veřejných registrů a úředníci mají možnost si sami ověřit mnoho z toho, co potřebují. Ale slibovaná revoluce v podobě e-governmentu se nekonala a hned tak konat nebude. Resorty si hrají na vlastním písečku. Každý vládne svým IT byznysem a nenechá si do něj od nikoho mluvit, protože se zde otáčejí velké peníze. Výsledkem nevyhnutelně musejí být kolapsy podobné tomu s registrem vozidel, ale i problémy se systémy výplaty sociálních dávek, jichž jsme byli v nedávné minulosti svědky.

Dokud resorty nepřijdou o své vlastní kompetence v pořizování a správě technologií a nebude vše sjednoceno pod jednou, nejlépe premiérskou střechou, nepohneme se asi dopředu ani o milimetr. A žádné zákony o veřejných zakázkách a iniciativy k všem možným rekonstrukcím státu na tom nic nezmění.

O autorovi| Pavel Páral • paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče