Londýn dává vědcům méně peněz než Praha. Zato podporuje vábení byznysu

Blahoslav Hruška 01. listopadu 2014, 15:21
01. listopadu 2014, 15:21

Kolo z 3D tiskárny. Bionická ruka a mobil, který s klidem můžete utopit. A také model nejrychlejší rakety, pardon, ještě stále auta, na světě. Předměty, jimiž se nedávno pod heslem Innovation is great zaplnil sál hotelu na pražské Národní třídě, tak trochu připomínaly výstavku výdobytků národního hospodářství, která kdysi měla v Moskvě celé vlastní výstaviště. S tím rozdílem, že hřmotné technologie nahradila preciznost a uhlazenost.

A také výborně připravené prezentace, které britskou vědu náležitě prodávaly. Propagace ve stylu roadshow přitom není výsledkem bohatě podporované britské vědy a výzkumu, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naopak. Podle posledních dostupných čísel za rok 2012 dorazilo vědcům a badatelům ve Velké Británii 27 miliard liber, o tři procenta méně než v předchozím roce.

V přepočtu na hrubý domácí produkt je to 1,72 procenta, což je nejen méně než evropský průměr, ale dokonce ještě pod podílem, jaký dostává česká věda. Cíl v podobě 2,5 procenta HDP, který stanovila předchozí labouristická vláda, zůstává v nedohlednu.

Priority místo kafemlejnku

Britové mají ovšem před Čechy náskok v tom, že se loni rozhodli, které vědní obory upřednostní. Zatímco u nás výsledky všech badatelů nejprve semele systém hodnocení přezdívaný kafemlejnek a až potom se peníze přerozdělují, Velká Británie vsadila na osm oborů, do nichž vloží dodatečných 600 milionů liber. Mezi premianty patří datové služby, robotika, vesmírné technologie, ale i energetika a výzkum nových materiálů.


Přečtěte si rozhovor s Martynem Poliakoffem


„Jde o strategické a především dlouhodobé rozhodnutí, které vyžaduje politický konsenzus. Nesmí se stát, že by nová vláda vylila s vaničkou i dítě,“ vylíčila na pražské konferenci Harriet Fearová, šéfka biotechnologického klastru One Nucleus. Na její kariéře není pozoruhodné jen to, že strávila 21 let ve službách britského ministerstva zahraničí v různých diplomatických postech.

Letos na jaře se totiž stala jedním z padesáti velvyslanců britského byznysu. Když jako CEO vyjednává v zahraničí za One Nucleus, má tak v kapse i pověření britského premiéra. Je to drobnost, která nic nestojí. Ovšem titul ambasadorky na vizitce může otevírat dveře.

Dost bylo startupů

Stejně jako cíleného lákání průmyslových manažerů do inovačních center. Zatímco u nás jsou taková centra řízena úředníky, britská vládní síť Catapult se opírá o praktiky z byznysu se zkušenostmi z firem, jako je Westinghouse, Jaguar nebo Tata Motors. Podobně jako v případě osmi protežovaných technologií jde o novinku. Britský kabinet si nechal v roce 2010 zpracovat studii o stavu inovačního byznysu na ostrovech. Ta konstatovala, že plošně podporovat další vědecké inkubátory je zbytečné.

Poměr investic do vědy a výzkumu k HDP (v %)
2007 2008 2009 2010 2011 2012
Velká Británie 1,75 1,75 1,82 1,77 1,78 1,72
ČR 1,37 1,30 1,35 1,40 1,64 1,88

Zdroj: Eurostat

Problémem není pro vědce vytvořit nějaký startup, ale „vystřelit“ ho vzhůru tak, aby se mohl stát opravdovým průmyslovým subdodavatelem. Sedm center Catapultu má za úkol dotahovat do konce proces komercializace, který ztroskotává často na tom, že nápad z laboratoře nezvládne svůj „scale-up“. Nejčastěji v podobě zvýšení výrobní kapacity. Catapult přitom není žádnou organizací s obřím rozpočtem, vystačí si se 40 miliony liber ročně.

Takový nápad se ale v Česku neuchytí. Kromě silných partnerů v byznysu chybí možná to důležitější. Jistota, že za pár let nepřijde nová koncepce a vše se nezačne předělávat. Britové mohou alespoň věřit, že jejich nový katapult nápadů z laboratoří do světa komerce hned tak nikdo nedemontuje.

Sktruktura výdajů na vědu a výzkum ve Velké Británii (v mld. GBP)
Průmysl 17,107
Vysoké školy 7,211
Vláda a grantové agentury 2,173
Neziskový sektor 0,515
Celkem 27,006

Zdroj: Office for National Statistics


Čtěte také:

Jak podpořit podnikové investice do výzkumu a vývoje

Personální zmatky brzdí rozdělení peněz na vědu

Musíte si přečíst

Komentář: Pohled venezuelským periskopem

Komentář: Andrejův marketingový náskok

Staveniště Krkonoše. Národní park zažívá stavební boom

Jan Žůrek z KPMG: Česko je někde uprostřed peletonu

Bankovní hackeři útočili v New Yorku. Odnesl to…

Itálii čeká v sobotu státní pohřeb. Počet obětí stoupl…

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa