Lobbisty neposlouchám

01. září 2014, 00:00 - Petr Weikert
01. září 2014, 00:00

Jsem manažer, od politiky se radši držím dál, tvrdí nový šéf Českého Aeroholdingu

Václav Řehoř má za sebou měsíc v pozici ředitele Českého Aeroholdingu a před sebou těžké období, ve kterém se bude muset vyrovnávat s téměř miliardovou ztrátou ČSA. Spolu s novým vedením Aeroholdingu musí pak pokračovat v ozdravné kúře všech společností. Nový šéf by mohl společnost poslat i na burzu, vláda se na tomto kroku ale nedohodla. Na politiku a politikaření nemá prý čas. „Nemám schopnost mluvit s politiky,“ říká v prvním velkém rozhovoru po nástupu do funkce.

* V jaké kondici jsou nyní ČSA?

Jako všechny ostatní evropské letecké společnosti v Evropě musejí se i ČSA přizpůsobovat trendům z roku na rok. Je totiž velmi těžké reagovat na vývoj leteckého trhu, protože se dynamicky mění. Přicházejí noví investoři, nakupují se nová a úspornější letadla, náklady padají dolů. Dochází také k velkým konsolidacím. Do budoucna očekávám, že tady budou čtyři velké aerolinky a nějaké další hybridy či low-costy. Dokonce se objevují nákladní přepravci, kteří přestavují letadla a budou vozit pasažéry. Aby ČSA nebyly v potížích, musejí reagovat pružně na vše nové, co se na trhu objeví. Aktuálně jednáme s našimi korejskými partnery, jak pokračovat dál, jak se profilovat na trhu, jakou budeme mít strukturu nákladů nebo jací budou naši budoucí cestující. Od toho se odvíjí i struktura flotily. ČSA musejí umět konkurovat nízkonákladovým přepravcům, se kterými soutěží na většině linek.

* Strategií ČSA bude tedy mít malou flotilu? Protože pokud se nemýlím, aerolinky si nechají už jen sedmnáct strojů.

Nedovedeme nyní přesně odhadnout, kolik těch letadel bude za pět nebo patnáct let. Na takovém dlouhodobém plánu aktuálně pracujeme. Díváme se rok dopředu, zda dokážeme ekonomicky létat. A tomu odpovídá oněch sedmnáct letadel plus dvě pronajatá pro zimní letový řád.

* Státu po chystaném dokončení prodeje 34 procent akcií zbude dvacet procent ČSA. Má vůbec cenu, aby stát tento podíl držel?

Toto je jedna z věcí, kterou jsem si úplně jistý. Stát by si měl nějaký podíl v ČSA zachovat. Jestli už to bude dvacet procent, nebo zlatá akcie, je z mého pohledu jedno. Důležitá je smlouva spojená s těmi akcionářskými právy. Zcela jistě musí obsahovat, že ČSA si zachovají určitou flotilu a budou bázovány na Letišti Václava Havla. Abychom mohli dlouhodobě zvednout hodnotu letiště, tohoto bázového dopravce k tomu potřebujeme. Tento princip budu zcela jistě podporovat.

* Po svém nástupu jste řekl, že se podíváte na smlouvy z dob předchozího vedení Českého Aeroholdingu. Máte už nějaké výsledky nebo vytipované problémové oblasti, na které se zaměřujete?

Nikdy jsem neřekl, že budu kontrolovat smlouvy. Dohodnutý princip s ministerstvem financí, na základě kterého jsem sem přišel, byl, že se nebudu vracet do minulosti a na někoho něco hledat. Jsem tu proto, abych zefektivnil chod této společnosti. Nicméně součástí mé práce je, že se podívám na způsoby uzavírání smluv. Nechci ale dohledávat, proč a jak byly uzavřeny, jednoduše je přetendrujeme.

* Máte zkušenosti s burzou. Spoluuváděl jste společnost FleetCor, tedy mateřskou firmu kartové CCS, na americkou burzu. Patří podle vás Český Aeroholding se svou padesátimiliardovou hodnotou na burzu? Vždyť možná právě proto jste sem přišel…

Privatizace je velmi citlivá věc. Každou chvíli se o ní mluví a každou chvíli se k ní někdo vyjadřuje. Já bych to dělat nechtěl, protože mi to nepřísluší. Co se bude dít s touto společností, je na majiteli a vládě. Rozhodnutí, které je nyní platné, zní tak, že žádná privatizace v úvahu nepřichází.

* A váš osobní názor?

Nějaký názor na to mám. Díval jsem se na studii, která ukazovala, jakým způsobem hospodaří jiná privatizovaná nebo pronajatá letiště. Ale bylo by to spíše na komentář než na rozhovor.

* Když se díváte na Aeroholding jako na celek, dává ta struktura smysl?

Bylo nějaké politické zadání, které dostal předcházející management. Oni k tomu, aby ho splnili, založili Český Aeroholding jakožto restrukturalizační nástroj. To pravděpodobně splnilo svůj účel. Nechci ale říkat, jestli byl Aeroholding dobře založen, nebo ne, spíš se dívám na jeho efektivitu.

* Vy jste se v roce 1999 přestěhoval do Kanady, kde jste mimo jiné pracoval pro diamantový kartel De Beers. Jaká to byla zkušenost?

Už jen to, že opustíte Evropu a pracujete na jiném kontinentu, to byla velká zkušenost. Do té společnosti jsem se rozhodl jít zejména proto, abych se dobře naučil, jak funguje controlling. Tam musím říci, že funguje skoro až na polovojenské bázi, což je logické, protože se obchoduje s diamanty. Čili šlo o zkušenost k nezaplacení.

* A uvedení společnosti FleetCor na burzu?

Nebyl jsem přímo ten, kdo firmu na burzu uváděl. Byl jsem v druhé linii. Dostával jsem úkoly a dělal různé přípravy. Tím procesem jsem tedy prošel od začátku do konce, což byla jedinečná možnost. Do té doby jsem se podílel jen kvartálně na reportech v kanadské Campbell Soup, která byla na burze obchodovaná. Tohle byl ale daleko větší záběr. Můžete si o tom přečíst v knize, můžete to studovat, ale praktická práce pod tlakem ve dne v noci je opravdu adrenalin.

* A povedlo se to IPO?

Když jsme na burzu šli, byly akcie kolem dvaceti dolarů. Teď se prodávají kolem sto čtyřiceti. Takže to bylo opravdu velmi úspěšné.

* Proč myslíte, že si vás ministr financí vybral a oslovil?

Když jsem s ním probíral, co a jak tady dělat, zajímaly ho nejvíc zkušenosti s řízením firmy, orientace na profit. Další věcí bylo vymazání politického vlivu. Ten je tu koneckonců občas stále cítit. Někteří lobbisté se snaží mi dovolat a setkat se se mnou.

* Ale dosadil vás šéf nejsilnější strany…

Nemám žádný politický kontakt s ANO nebo s Andrejem Babišem. My se o politice vůbec nebavíme. Mluvíme spolu pouze o chodu Českého Aeroholdingu, a to jen sporadicky, protože komunikuji především s dozorčí radou. Nejsem pod tlakem, abych si sem někoho na doporučení vzal. Dozorčí rada, která tady teď je, je složena z lidí, kteří jsou apolitičtí a tvrdě po mně vyžadují profesionalitu. Úkolů na mě je hodně a mám co dělat, abych je splnil.

* To byla vlastně jedna z podmínek vašeho nástupu, ne?

Nemám tu schopnost komunikovat s politiky. Potřebuji někoho, kdo tomuto byznysu rozumí. Nakonec Andrej Babiš sestavil takovou dozorčí radu, se kterou jsem spokojený. Třeba Tomáš Šabatka za sebou má úspěšnou kariéru a je to právě on, kdo sem přivádí nové systémy řízení, na které byl zvyklý ze své praxe. Jan Švejnar nebo Jiří Opletal jakbysmet. Michal Požár má pak zkušenosti přímo z leteckého byznysu.

Díváme se rok dopředu, zda dokážeme ekonomicky létat. A tomu odpovídá oněch sedmnáct letadel plus dvě pronajatá pro zimní letový řád.

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče