Limity na těžbu hnědého uhlí opět na programu

16. března 2015, 00:00 - Alena Adámková
16. března 2015, 00:00

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek opět rozvířil ostrou diskusi, když oznámil, že je pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Je k takovému kroku důvod?

Pro odpor premiéra a vicepremiéra k prolomení limitů bylo nakonec rozhodnuto, že bude do konce června zpracována analýza, zda bude uhlí za limity například pro teplárny či domácnosti vůbec zapotřebí. Poté teprve vláda schválí konečnou verzi Aktualizované státní energetické koncepce (ASEK).

Momentálně je hnědé uhlí největším primárním zdrojem energie, vyrobí se z něj zhruba 43 procent elektřiny. Druhé místo v hrubé výrobě elektřiny zaujímají s přibližně třetinovým podílem jaderné zdroje. Podle nejreálnějšího scénáře ASEK se má toto pořadí kolem roku 2025 vyměnit.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek však na začátku tohoto roku překvapivě změnil názor ve prospěch prolomení limitů. Následně představil čtyři varianty řešení problematiky územních limitů těžby hnědého uhlí a rovnou řekl, že preferuje variantu tři, která představuje úplné prolomení limitů na dole Bílina a částečné prolomení limitů na dole ČSA, což by znamenalo nutnost částečného zbourání dvou obcí – Horního Jiřetína a Černic. Českomoravská konfederace odborových svazů poté hlasitě návrh podpořila, podobně i Ústecký kraj. Proti jsou naopak zmíněné dvě obce, město Litvínov, ale i premiér Bohuslav Sobotka a vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš.

Varianty řešení První variantou je zachování územních limitů v současném rozsahu. Podle ministra Mládka by však tato varianta znamenala významné zvýšení nezaměstnanosti, pokles příjmů do státního rozpočtu a rozpočtu obcí, nedostatek uhlí pro teplárny už od roku 2024 a též možný nedostatek peněz na sanační a rekultivační práce související s ukončením těžby.

Všechny ostatní možnosti počítají s nějakou formou posunutí limitů. Konkrétně varianta číslo dvě počítá s prolomením limitů v lokalitě dolu Bílina a zachování současných limitů na dole ČSA. Výhodou této varianty je, že by znamenala zachování části pracovních míst, prodloužení životnosti zásob hnědého uhlí na uvedeném dole o minimálně 12 let, a přitom by nedošlo k bourání obydlí.

Třetí variantou je posunutí limitů těžby v lokalitě Dolů Bílina se zásobami 100 až 120 milionů tun uhlí a zároveň částečné posunutí limitů na dole ČSA se zásobami asi 50 milionů tun. Jedná se o možnost, která by s sebou nesla nutnost zbourání části domů v Horním Jiřetíně, znamenala by však zachování téměř současné úrovně zaměstnanosti v obou lokalitách a rovněž zachování alespoň částečné soběstačnosti státu v energetických surovinových zdrojích.

Poslední variantou je varianta úplného prolomení limitů v obou lokalitách, které by představovaly na dole Bílina 100 až 120 milionů tun a na dole ČSA zhruba 256 milionů tun. Znamená však současně nutnost zbourání Horního Jiřetína a obce Černice, a přinesla by tak obdobně jako předchozí varianta i nutnost řešení střetů zájmů těžební organizace s vlastníky pozemků. Naděje pro Horní Jiřetín – hlubinná těžba?

Podle premiéra Bohuslava Sobotky by kvůli těžbě uhlí v severních Čechách neměly být už bourány žádné domy. Zároveň by ale podle něj měl být zajištěn dostatek uhlí pro teplárny. Jde oba tyto požadavky skloubit? Do určité míry ano – pokud by se na lomu ČSA, kde jsou za limity zásoby uhlí v objemu 750 milionů tun, těžilo hlubinným způsobem. S hlubinnou těžbou takzvaným chodbicovým způsobem u Horního Jiřetína souhlasí i představitelé obce. Problémem však je, že hlubinná těžba je o dost dražší než povrchová. Z neoficiálních vyjádření vyplývá, že těžba hlubinným způsobem je proti povrchové těžbě dražší minimálně o třetinu.

Uhlí je dost ještě minimálně na deset let Teplárny mají uhlí zajištěno nejméně do roku 2025 i v případě, že nedojde k prolomení těžebních limitů pro hnědé uhlí, navíc mohou postupně přejít na jiná paliva, například na černé uhlí, jehož je nyní přebytek a cena je rekordně nízká. Ani ceny tepla z uhlí by neměly raketově růst – maximálně o pět procent ročně.

Všechny velké teplárny budou do konce roku 2015 zmodernizovány dle požadavků na emisní limity stanovené evropskou směrnicí. „Náklady na tuto modernizaci budou činit celkem 16 miliard korun. Modernizace začala již v roce 2013, proto se už do cen promítla loni a letos. Žádné dramatické zvýšení cen kvůli této modernizaci se proto nečeká, zdražení bude do pěti procent ještě v příštím roce, pak už ne. Teplárny, které se nezmodernizují, budou muset skončit,“ uvedl Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení.

Pro velké teplárny není podle Hájka žádná jiná alternativa než uhlí nebo případně komunální odpad. Na jiná paliva se nechystají přejít, takže prolomení limitů podporují, ale záleží na doprovodných podmínkách.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče