Letos ještě nezkrachuji

Vadim Fojtík 20. ledna 2014, 00:00
20. ledna 2014, 00:00

Zavření výrobních dílen mělo pro Ostravsko mnohem větší a horší dopad než chystaný zánik Dolu Paskov, tvrdí šéf Vítkovice Holdingu

Podpora obnovitelných zdrojů likviduje český průmysl. Pokud se nic nezmění, čeká jej dramatický úpadek. „V podstatě za poslední tři roky žádná z firem, které v tuzemsku ještě drží klasické průmyslové obory, neudělala nějakou zásadní investici, alespoň jsem si ničeho nevšiml,“ tvrdí šéf a spolumajitel společnosti Vítkovice Holding Jan Světlík.

* Po Praze se říká, že letošek bude posledním rokem života Světlíkova vítkovického průmyslového impéria. Kdy už tedy zkrachujete?

Podobná proroctví se opakují každoročně. Pravdou je, že se proti mně a Vítkovicím vede zcela nemístná kampaň, ve které se tvrdí, že do měsíce, půl roku nebo roku zkrachujeme. Informace tohoto typu rozšiřují lidé, se kterými vedeme řadu soudních, mediálně známých sporů. Existují i zpravodajské servery – ani nevím, jak se jmenují které něco takového pravidelně prorokují již od roku 2005.

* Stejné zdroje hovoří o dlouhodobě neudržitelné výši zadlužení firem ze skupiny kolem společnosti Vítkovice Holding, jaká je tedy realita?

V posledních dvou letech jsme razantně snížili cizí zdroje u bank. V zásadě jsme naši úvěrovou angažovanost srazili z původních 5,8 miliardy korun na loňských 3,9 miliardy. Obrat skupiny je přitom kolem sedmadvaceti miliard korun. Podařilo se nám dostat na marginální čísla, proto nechápu, kde se berou informace o naší obrovské zadluženosti a budoucím krachu. Dnes jsme při obratech kolem 27 miliard korun někde pod čtyřmi miliardami úvěrů. Podnikáme i v inženýrinku a kromě bankovních úvěrů máme i bankami poskytnuté garance, třeba na výstavbu elektrárny. Celková výše garancí se pohybuje někde kolem deseti miliard korun. Ty se samozřejmě zahrnují do takzvaných cizích zdrojů. Pokud se někdo neumí orientovat v těchto číslech, může bez znalosti reality napsat, že Vítkovice dluží bankám čtrnáct miliard korun. Je to ale pouze o tom, že dotyčný autor neumí číst v bilanci. Z takových detailů se pak generují zaručené informace o našem krachu. I tohle je součástí snah dělat Vítkovicím problémy. Bankovní sektor takové informace studuje, což poznáme minimálně z toho, jaké dotazy nám posílají jeho zástupci. Pozitivně nepůsobí ani informace typu „Světlíkovo impérium na kolenou, tři jeho firmy jsou na tom špatně“. Samozřejmě, že když si ze třiceti firem vezmu tři, kterým se daný rok nedaří optimálně, mohu dojít k takovému závěru. Jenže když si naopak vezmu tři jiné podniky, mohu dát dohromady miliardu zisku. Podobné zaručené informace chodí pravidelně od roku 2005, už jsme se s nimi vyrovnali, jsme vůči nim odolní.

* Kdo o vás roznáší pomluvy po pražských kavárnách?

Nemohu zcela odpřisáhnout na jméno konkrétního viníka, ale většinou jsou to zdroje, které pocházejí ze skupiny KKCG a od pana Davida Berana. Nikdy se nedoberete přesného původu těchto zpráv. Víme, že je tady několik lidí, kteří na mě sbírají a následně šíří takové informace. Každý řeší své spory nějakým způsobem. My to svým obchodním partnerům neděláme.

* Zhruba před rokem jste oznámil, že končíte s investicemi v České republice. Jen jste hrozil, nebo „slib“ skutečně splnil?

Ne, nehrozil, neinvestujeme, další rozvoj firmy v Ostravě ani jinde tady není možný. A není to jen problém našeho regionu, ale celého Česka. Sice došlo k menšímu snížení příspěvku na obnovitelné zdroje elektřiny pro velkoodběratele, ale stále platíme za silovou elektřinu 45 procent z celkové ceny a 55 za poplatky. Tohle je fundamentální důvod pro tvrzení, že nejsme v České republice, ale v poplatkové republice. Poplatky nás začínají opravdu dusit. Rusnokova vláda si hrozivou situaci, hlavně v průmyslu, uvědomila a pomohla prosadit mírné snížení poplatků. Teď budeme čekat na novou vládu, zda si tuhle hrozbu uvědomí a co s ní udělá.

* Kde teď nejvíc investujete, když to v Česku není možné?

Hodně v Polsku a do budování obchodních zahraničních afilací Vítkovic. Musím se ale vrátit k situaci v České republice. Investovali jsme do obnovy Vítkovic dvanáct miliard korun a stát nás teď obírá na poplatcích. Průmyslové firmy postavil před hotovou věc. Bavíme se o hospodářských výsledcích Vítkovic. Ročně dáváme za skupinu jen na poplatcích za dodávky energií 500 milionů korun, další dvě miliardy odvádíme na daních. A do toho mám investovat. V takové situaci nikomu nevycházejí základní investiční parametry. Za normálního stavu bychom neměli odvádět na poplatcích víc než 200 až 250 milionů.

* Prý jste si najal advokátní kancelář, která chystá žalobu na stát, je to pravda?

Ano, je to v jednání, snažíme se tenhle problém vyřešit. Za moje modré oči se poplatky na podporu obnovitelných zbojů nesnížily. Mimo jiné jsme přednášeli poslancům ve sněmovně, aby vůbec pochopili, co že to schvalují. Musím říci, že moc přehled neměli.

* Budete tedy kvůli státní podpoře obnovitelných zdrojů žalovat Českou republiku?

Očekáváme, že se poplatky pro velkoodběratele ještě sníží.

* O kolik?

Aktuálně požadujeme snížení podpory pod 400 korun za megawatthodinu. Za reálnou sazbu pro velkoodběratele, kterou jsme ochotni zaplatit, ale považuji částku v rozmezí od 150 do 200 korun. I 150 korun je šílená cena. Buď plaťme daně jako za kapitalismu, nebo poplatky jako ve feudalismu. Platit obojí nejde, je to absurdní záležitost. Teď jsem jen zvědavý, co s tím ti naši kapitalisté ve vládě udělají.

* A ziskovost firem?

Vezmu vše postupně. Dvě firmy ze skupiny, které manažersky řídím, mají loňský zisk na úrovni 650 milionů korun – výsledek předčil naše očekávání. A pak tu máme podniky, ve kterých šéfuju představenstvu, dvě velké společnosti Vítkovice Machinery Group a Vítkovice Power Engineering. Ty nedosáhly výsledků, které jsme předpokládali, především co se týká prodejů nových, námi vyvinutých technologií. A pokud jde o společnost Vítkovice Hammering, v tomto případě jsme loni očekávali ztrátu, i když se komerčně udělalo hodně, třeba se podařilo získat zakázky na titan, kované trubky. Zařízení jsme stále ještě nepřebrali od dodavatele, což je fundamentální důvod ztráty. Do celkového loňského hospodaření firem se negativně promítly i změny kurzu koruny, to už je ale pro mě jen účetní operace. Předpokládá se, že kurz zhruba 27 korun za euro bude trvalý jev, který se pozitivně projeví na hospodaření letos a v příštím roce. U nás, při zahraničních tržbách ve výši kolem půl miliardy eur, to dělá stovky milionů korun mimořádného zisku. Jinak řečeno, loňský rok nebyl výsledkově nikterak excelentní, ale především kvůli účetním operacím, které se nám naopak promítnou pozitivně do hospodaření v roce 2014 a 2015.

* Takže celkové hospodaření skončí ve ztrátě, nebo se bude pohybovat někde kolem nuly?

Zisk v řádu stovek milionů korun. Letos budeme dotahovat některé inženýrinkové obchody. Obrat skupiny bude zajímavý, někde na loňské úrovni, případně mírně poroste, z hlediska zisku to však bude velmi prorůstový rok. Celkový stav je ale takový, že jsme v rovnovážném stavu, daří se nám manažersky, obchodně a neočekáváme nějaké mimořádné výkyvy. Letošní rok by měl být takový stabilizační.

* Vedete stále spor o vydání akcií společnosti Vítkovice Holding s bývalým akcionářem této společnosti Davidem Beranem a majitelem KKCG Karlem Komárkem mladším. Jaký je současný stav?

Jejich snaha získat akcie firmy samozřejmě přetrvává, ale tuhle kauzu již tak bedlivě nesleduji. V zásadě se od roku 2008 bavíme o tom samém a už je mi to trapné. Mám v ruce pravomocné rozhodnutí soudu z roku 2008 o vydání 45 procent akcií společnosti Vítkovice Holding (dnes se po navýšení kapitálu jedná o 11,25 procenta – pozn. red.), jsem akcionář, ale stále je nemám v ruce.

* Akcie jsou stále v soudní úschově?

Ano. Třikrát již o kauze rozhodoval Nejvyšší soud, naposledy rozhodl o vydání cenných papírů, jenže společnost KKCG se opět odvolala a soud vydání zastavil. Je to spíše o ostudnosti současného systému. Dokud nepadne definitivní rozhodnutí, bude KKCG neustále destabilizovat situaci ve vítkovických firmách. Třeba i tím, že na nás podávají obrovské množství trestních oznámení, stačí jakákoli záminka, třeba když některá z firem skončí ve ztrátě. Nebo když jsme v rámci obnovy Dolní oblasti Vítkovic čerpali finance z evropských fondů, podali trestní oznámení, že jsme je rozkradli. Je to takový folklor. Soudím se já, moji kolegové, je to frontální útok, který má jasný cíl, zničit nás. Nicméně musím konstatovat, že loni jsme ukončili plno věcí, co se vymyslí letos, se musíte zeptat jinde. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě, jsem přesvědčen, že se jim to všechno vrátí.

* Zmínil jste politiku. Před časem jste mi tvrdil, že nevolíte žádnou stranu, protože ani jedna z nich nezastupuje zájmy české buržoazie. V prezidentských volbách jste ale podpořil kandidaturu Miloše Zemana. Že by se z nového prezidenta stal zastánce místní buržoazie?

S panem Zemanem jsem se seznámil až v době, kdy byl důchodce z Vysočiny. Přijel do Ostravy a jako expremiérovi, který odvedl docela dobrou práci, zajímal se o nás a byl ekonomicky znalý, jsme mu ukázali naši fabriku. Tenkrát jsme ani netušili, že nastane Zemanův politický comeback. Poté, co vyhrál prezidentské volby, na nás nezapomněl, čehož si vážím. Určitě ale nejsem součástí prezidentových politických struktur ani jeho kareport marád, jak píší někteří novináři. To je snůška nesmyslů.

* Vypadá to ale tak, že jste za odměnu dostal od prezidenta státní vyznamenání. Nebo ne?

To je právě ten nesmysl. Domnívám se, že jsme získali státní vyznamenání právem. Podařilo se nám resuscitovat již takřka zaniklé Vítkovice, zachovat značku. Jsem rád, že si na nás z Vítkovic prezident vzpomněl. Malér samozřejmě je, že jsem se dopustil tří smrtelných hříchů.

* A to jsou?

Jsem z Ostravy, z průmyslu, a k tomu ještě strojař. Tihle lidé přece nikdy žádné státní vyznamenání nedostali. Bylo trošku atypické sedět ve stejné řadě jako Felix Slováček a další umělci. Hospodářská sféra dostává státní vyznamenání vůbec zřídka.

* Je průmysl stále tak perspektivní sektor, nebo je to jen představa lidí, kteří v oboru podnikají?

V Bruselu zjistili, že podíl průmyslu na evropském HDP je příliš nízký. Unie proto nakázala, že se musí zvýšit. Jenže podíl opět poklesl, a tak jsem zvědavý, co dalšího Unie v této oblasti podnikne. Česko má zatím podíl průmyslu na tvorbě HDP relativně vysoký, je ale otázkou, jak dlouho nám takové pozitivní údaje vydrží. Své Silicon Valley sice může v současném globálním světě vybudovat každý, ale ne všem se to podaří. Procento těch, kteří neuspějí, je vysoké. Samozřejmě, může se to podařit i v Ostravě, ale já si spíš myslím, že je lepší držet se tradičních oborů, investovat do inovací, protože každý segment průmyslu má velký potenciál pro další rozvoj. Hovořil jsem o titanu, je tu i sektor CNG, ve kterém Vítkovice, a tím pádem i Česká republika disponují technologiemi, jež nemá nikdo jiný na světě. Může nám to napomoci k tomu, že se staneme klíčových hráčem v určitých segmentech CNG, třeba v oblasti virtuálních plynovodů. Jsem přesvědčen, že právě tohle může být pro Česko a jeho další rozvoj strašně významné.

* Takže pokud se podle vás nezmění situace, český průmysl bude upadat?

V podstatě za poslední tři roky žádná z firem, které v tuzemsku ještě drží klasické průmyslové obory, neudělala nějakou zásadní investici, alespoň jsem si ničeho nevšiml. Je super, že někdo postaví moderní sklad a zaměstná pár stovek lidí, jenže je to sektor, kde místa zanikají stejně rychle, jako vzniknou, bez nějaké tradice a vysoké přidané hodnoty. Není to prostředí, kde vzniká nějaký výrobek s dlouhou tradicí a vysokou přidanou hodnotou. Vítkovice loni oslavily 185 let od svého vzniku, tohle je přece tradiční značka, kterou si všude jinde chrání. A Česká republika si ji odstřelí na kšeftech s poplatky pro obnovitelné zdroje. Jsem opravdu hodně naštvaný.

* Sedíte v krizovém štábu, který má pomoci vyřešit nepříznivou hospodářskou a sociální situaci v regionu. Existuje vůbec nějaké řešení?

Nejprve je zapotřebí, aby firmy mluvily pravdu a místo populistických scénářů se začalo hledat pragmatické řešení. V komisi sedím tři měsíce, zatím jsme se k nějaké koncepci těžby uhlí v OKD nedostali. Ostravsko, respektive tenhle stát by si neměly nechat zničit zásoby černého uhlí. V zásadě vnímáme celou situaci tak, že si uhlí koupíme vedle v Polsku, jenže nikdo už se nezabývá otázkou, na jakou dovozní cenu se ve finále dostaneme. Technologický řetězec, který vymysleli před téměř dvěma sty lety, uhlí–koks–železo–ocel, musí nějakým způsobem fungovat dál. Osobně si pana Bakaly vážím, ale společnost OKD udělala několik špatných kroků, není důvod tvrdit opak. Je zapotřebí hovořit o všech problémech na rovinu.

* V souvislosti se situací v OKD ale řada politiků před časem hovořila o neúnosné situaci na Ostravsku, hrozících sociálních bouřích…

Mimo jiné prohlášení typu „zavření Dolu Paskov – průmysl Moravskoslezského kraje na kolenou“ považuji za šílenou a hloupou zkratku. Regionu škodí mnohem víc než chystané zavření Paskova, které se týká v uvozovkách jen pár set lidí. Zavření některých výrobních dílen mělo pro Ostravsko mnohem větší a horší dopad, než se psalo.

* Nemáte dojem, že po volbách už Paskov nikoho nezajímá?

Přesně tak. Ostrava zase všechno odnesla. Přitom se v regionu udělala spousta dobrých věcí. Třeba co se týká polétavého prachu v ovzduší, jsme se dostali na úroveň dvou procent z objemů, které zde poletovaly v roce 1975. Schválně jsem si nechal tyhle údaje vytáhnout z archivů. V aktuální zimě máme lepší ovzduší, než je ve zbytku republiky, o tom se nepíše. Stačil ale jeden meteorologicky abnormální den, kdy se situace zhoršila, a už jsme zase byli na předních stránkách tisku. Tohle jsou přesně věci, které Ostravě hrozně škodí. Máme tu vědecký výzkum, vědecká centra, město se mohutně zmodernizovalo, a my se tu prezentujeme jako někdo, kdo se topí v prachu. Nedávno jsem potkal známého, který se mě ptal, jak to, že stále žiju v Ostravě, v tom vzduchu musím přece do dvou hodin umřít.

* Ovlivňuje špatná pověst Ostravy i zájem investorů o region?

Máme připravené průmyslové zóny. Nedávno jsme ale přišli o velmi zajímavého investora. Hlavně kvůli dvěma záležitostem. Oznámili nám, že ukončují své aktivity, protože se bojí vypalovačů, tedy lidí, kteří jsou schopni na velmi dlouhou dobu zablokovat výstavbu. Prý měli velmi špatné zkušenosti z Českých Budějovic a Ostrava má podle jejich tvrzení ještě horší pověst. Je zarážející, že malá skupinka lidí dokáže blokovat miliardové projekty. Dalším důvodem bylo špatné ovzduší, které je skutečně limitujícím faktorem i pro další investory. Ani se jim nedivím. Koukal jsem na nějaký pořad na ČT2, kde oznámili, že v Ostravě kvůli špinavému vzduchu neuvidíme slunce celou zimu. Prostě blbost, koukněte se z okna. Co vidíte? Svítí slunce. l

Své Silicon Valley sice může v současném globálním světě vybudovat každý, ale ne všem se to podaří, procento těch, kteří neuspějí, je vysoké. Jan Světlík (55) • Vystudoval Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava, po jejím absolvování v roce 1982 nastoupil do tehdy státních Vítkovic, kde musel jako čerstvý absolvent projít mnoha funkcemi – od pozice kovář-lisař přes asistenta technologa až k pozdější manažerské roli. • V roce 1992 byl jmenován do funkce vedoucího nákladového střediska Lahvárna a od roku 1994 zastával funkci ředitele podnikatelské jednotky Vítkovice Lahvárna. • Od ledna 1995 byla tato jednotka transformována do dceřiné společnosti a v roce 1999 pak byla společnost privatizována. Stoprocentní obchodní podíl ve společnosti Vítkovice Lahvárna získala akciová společnost Lahvárna Ostrava. Ta v roce 2003 koupila ve státním tendru rozhodující podíl celých strojírenských Vítkovic. V roce 2004 byla společnost Lahvárna Ostrava přejmenována na dnešní Vítkovice Holding. • Od září roku 2003 je Světlík předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Vítkovice. Působí také ve statutárních orgánech řady firem největšího českého strojírenského holdingu, který je zastřešován společností Vítkovice Holding. V ní je Jan Světlík rovněž předsedou představenstva a generálním ředitelem. Celá vítkovická strojírenská skupina nese zastřešující marketingovou značku Vítkovice Machinery Group.

Vysoké poplatky na podporu obnovitelných zdrojů jsou jedním z důvodů, proč se letos uskupení firem kolem Vítkovic hospodářsky příliš nedaří? Tvrdit něco takového je nesmysl. Tržby celé skupiny loni dosáhly svého historického maxima, pohybují se v rozmezí od sedmadvaceti do osmadvaceti miliard korun. Dosáhnout tržeb přes miliardu eur je myslím docela dobrý výsledek. Naši úvěrovou angažovanost jsme srazili z původních 5,8 miliardy korun na loňských 3,9 miliardy. Investovali jsme do obnovy Vítkovic dvanáct miliard korun a stát nás teď obírá na poplatcích. Průmyslové firmy postavil před hotovou věc.

O autorovi| fojtik@mf.cz

Musíte si přečíst

Erdogan zavírá vojenské školy, armáda podléhá…

Švýcarské imigrační kvóty: pragmatismus versus gilotina

Komentář: Banky po italsku – krize nečekaných rozměrů

Nájezdníci z Milwaukee ve Švýcarských Alpách

Slibné Portfolio

Trumpovy donátory přivedl ke „králi realit“ tvrdý…

Ondřej Krátký: Vlastními auty se bude jezdit čím dál méně
S jak velkou podporou se setkává sdílená ekonomika u politiků? A jak se daří startupům v Česku? O tom mluvil v pořadu Euro TV Ondřej Krátký, spoluzakladatel startupu Liftago, který chce přinést alternativu k vlastním autům v centrech měst.
Zhlédnout další videa