Létající Santus. Cestoval do Afriky i na severní pól, dnes se stará o tryskáče milionářů

 Weikert Petr Weikert 12. dubna, 11:27
12. dubna, 11:27

K řízení bezmotorového letadla se Richard Santus dostal poprvé jako kluk. Psal se konec osmdesátých let a ani ve snu by ho tehdy nenapadlo, že se podívá na severní pól a jednou otevře vlastní leteckou přepravní firmu. Dnes jeho Aeropartner rok od roku zvyšuje zisk a veze se na vlně rostoucího zájmu Čechů o soukromé lety. „Lidé zkrátka zjišťují, že to není tak nedostupné, jak si mysleli,“ říká pilot a šéf firmy v rozhovoru pro týdeník Euro.

Kudy vedla vaše cesta k létání? Je to tím, že pocházíte z letecké rodiny?

Můj otec létal u armády na stíhačkách a jako správný rodič mě do létání nenutil. Stavěl si se mnou ale modely a občas mě vzal na letiště do aeroklubu. Tak mě to postupně chytlo. Začínal jsem s plachtařinou ve třinácti letech v přípravce.

Jak jste začínal podnikat? Přišli jste za majiteli letadel a žádali je o pronájem?

Neměli jsme prostředky na to, abychom si koupili tryskáč. Vše bylo závislé na tom, aby majitel své letadlo svěřil do naší správy a my se stali provozovatelem. Lety pak zařizujeme nejen pro něj, ale nabízíme je i na charterovém trhu. V současné době máme takových letadel šest.

Jak k nabízení svých letadel majitelé přistupují?

Preference jsou různé, každé letadlo vlastní někdo jiný. Někdo větší část kapacity nechává na trhu, jiný naopak hodně času spotřebuje sám pro sebe a chce, aby bylo k dispozici na zavolání.

Vy jste sám také podnikl let na severní pól. Jak vás to napadlo?

To byl nápad mého kamaráda. Oslovil mě coby sparring partnera, protože věděl, že už mám podobné cesty za sebou. Ten nápad mě zaujal a dohodli jsme se. Cestou jsme měli velkou kliku na počasí a letadlo také nezklamalo, takže to byla úspěšná expedice.

Důležité je říct, že nešlo o příliš moderní stroj…

Byla to L-200 Morava z padesátých let. Tenkrát uplynulo padesát let od jeho výroby a devadesát let od vzniku Československa. To byly milníky, které definovaly naši cestu. Kdyby šlo o moderní stroj, tak na ní ani není nic pozoruhodného. Samozřejmě že letoun byl konstruován na jiné účely. Je nepřetlakový, má pístové motory, museli jsme také mít hodně mezipřistání. Výhodou zase bylo snadné přistání na ledové kře.

Jak dlouho trvá let na severní pól?

Původně jsme počítali s daleko horším počasím a časové rozpětí expedice jsme si dali na jeden měsíc. Nakonec to bylo rychlejší, než jsme si představovali. Prvního dubna jsme odletěli, pátého jsme se dostali na pól a doma jsme byli osmého.

Jak vypadá poslední úsek té cesty?

Na základně poblíž pólu na nás čekalo palivo v sudech. To nám tam vyložili asi měsíc předtím. Kdyby tahle možnost nebyla, nedostali bychom se zpátky.

Jaké to je, vylézt z letadla na pólu?

Dost větrné, hodně foukalo, jak to tam bývá. Ale co se týče teploty, bylo docela pěkně, asi jen minus třicet. Strávili jsme tam zhruba hodinu, kromě tankování jsme také prohodili pár slov s místní polární posádkou a pak letěli dál na Špicberky.

Fakta o společnosti Aeropartner
Počet zaměstnanců: 18
Obrat:
Rok 2014: 130 milionů korun
Rok 2015: 160 milionů korun
Rok 2016: 200 milionů korun (odhad)

Říkal jste, že to nebyla vaše první taková expedice. Jaké byly další?

Jako mladší piloti jsme měli přehlídky na leteckých dnech. Podnikli jsme i expedici do Afriky. Není mi cizí kombinovat létání s nějakou výzvou.

Vraťme se k byznysu. Postupem let se poměrně rozvinul. Provozujete vše od carga po správu letadel. Co je z toho portfolia nejdůležitější?

Gros je provozování letecké dopravy. To je téměř devadesát procent našich příjmů. Zákazníci přicházejí na to, jaké výhody má soukromé létání. Mohou letět v podstatě, kdy chtějí, mohou měnit počet pasažérů nebo cílovou destinaci. To u velkých aerolinek není možné. Časová flexibilita v sobě zahrnuje i to, že pokud se očekávají turbulence, můžeme na přání let odložit na pozdější dobu.

Jací pasažéři si vybírají lety soukromým tryskáčem?

Základní typy letů jsou dva, říkáme jim byznys a oddech. U byznysu létají nejčastěji členové managementu společností. Za oddechem oproti tomu létají rodiny lidí, kteří chtějí využít benefity takových letů.

Chtějí se třeba dostat na místa, kam velké aerolinky nelétají. Můžeme přistávat na drahách už od 1100 metrů délky a bez naváděcího systému. Když se výhody takového létání nastřádají a lidé si je porovnají s cenou letenek v byznys třídě, tak výhody privátního charteru převáží, i když můžeme být pořád trochu dražší.

Zkoušeli jste do jednoho z letadel umístit inkubátor, proč?

Usilujeme o zakázku na přepravu dětských pacientů z různých míst v Evropě do Prahy. Většinou jde o převoz malých pacientů s vrozenými kardiovaskulárními vadami.

Provozujete ale i ambulanci. O co jde?

To jsou případy, kdy se stane nějaká nešťastná událost v zahraničí, třeba na dovolené. Jsme v kontaktu s asistenčními službami pojišťoven, a pokud je letecká přeprava součástí pojištění, tak ji zařizujeme. Rádi bychom tu službu rozvíjeli dál. Je to přece jen srdeční záležitost dovézt někoho domů k rodině z nemocnice v zahraničí, kde se léčil například po úrazu.

Roste počet Čechů, kteří využívají lety soukromým tryskáčem?

Roste. Česká ekonomika je na vzestupu a je to i díky lidem, kteří před pětadvaceti lety začali doma na ponku a dneska jsou z nich šéfové úspěšných továren. Právě tohle je skupina zákazníků, která má dnes potenciál si buď tryskáč koupit, nebo pronajmout.

Richard Santus (41)
• Pracoval jako dopravní pilot. • V roce 2001 se stal podílníkem v Aeropartneru. • Byl pořadatelem Aviatických poutí v Pardubicích. • Podnikl s kolegou Petrem Boldem cestu na severní pól. • V roce 2008 společnost Aeropartner převzal. • Je ženatý, má tři dcery. Česká ekonomika je na vzestupu a je to i díky lidem, kteří před 25 lety začali doma na ponku a dneska jsou z nich šéfové úspěšných továren.

Jak je na tom Česko ve srovnání se sousedními zeměmi?

Situace se lepší. Počet tryskáčů na počet obyvatel je u nás pořád nižší než třeba v Německu nebo ve Francii, ale zároveň je patrné, že nárůst jejich počtu v posledních deseti letech byl strmější než v Německu. U nás za tu dobu přibylo několik desítek tryskáčů.

Kterým směrem nejčastěji pasažéři létají? Je znát úbytek směrem na východ?

Před ukrajinskou krizí to bývalo v tomto směru lepší. Nyní jsou Rusové opatrnější v investicích a za byznysem se tam už tolik nelétá. Létáme obchodně nejčastěji do měst, jako jsou Curych, Londýn, Madrid nebo Paříž, na dovolenou zase do Středomoří, na golf do Skotska a na lyže do Skandinávie nebo Alp.

Kromě toho, že vedete firmu, tak také sám létáte. Jak často se do kabiny jako pilot dostanete?

Když jsem začínal podnikat, létal jsem hodně často. Chtěl jsem být u zavedení provozu. Dneska cítím, že moje místo je spíš za stolem. Ještě ale pětadvacet hodin měsíčně nalétám, což je asi polovina běžného standardu našich pilotů.

Někdy mají vaši zaměstnanci oblečené uniformy RAF. Proč?

Jsme nadšenci a považujeme se za patrioty. Když máme možnost připomenout zásluhy československých válečných letců, tak to uděláme. Máme kód dopravce DFC – jako Distinguished Flying Cross (Záslužný letecký kříž – pozn. red.), což je nejznámější letecké vyznamenání, a k tomu máme volací značku Dark Blue kvůli filmu Tmavomodrý svět, který je ve světě známý.

Jaké máte plány pro letošní rok?

Tím, že bude nové letadlo větší než ta stávající, předpokládáme skokové zvýšení obratu. Takže hlavně jde o jeho úspěšné uvedení. Očekáváme také více korporátních klientů a rádi bychom rozvíjeli ambulanci, ta má přece takový lidský rozměr.

S větrem v zádech
Společnost Aeropartner vznikla v roce 2001. Není jen jednou z firem provozujících bizjety. Je to splněný sen pilota Richarda Santuse (41) a srdeční záležitost všech, kdo se kolem ní pohybují. Zaměstnanci ctí třeba odkaz českých pilotů a příležitostně oblékají uniformy RAF. Začátek byznysu pod taktovkou Richarda Santuse se datuje do roku 2008, kdy začala finanční krize.
Zakladatel firmy dnes vzpomíná, že to nebyla lehká doba. Při pohledu do účetní závěrky je patrné, že ještě v roce 2010 byl výsledek hospodaření firmy v záporných číslech v řádech statisíců korun. Spolu s odcházející krizí ale nabral obrátky a tržby společnosti se přehouply do výrazného plusu. Firma dnes provozuje leteckou ambulantní službu, převáží zboží a provozuje soukromou přepravu osob.
Tryskáče vozí byznysmeny na jednání nebo na golf a rodiny na dovolenou. Cena jedné letové hodiny ve čtyřmístné cessně C-510 Mustang se pohybuje kolem 35 až 50 tisíc korun, u šestimístného stroje je to mezi 55 a 75 tisíci. Roční údržba vyjde majitele letounů na zhruba dva miliony, od Aeropartneru dostávají ale také částku za pronájem.
Novinky má pro příští měsíce firma připraveny hned dvě. Uchází se o zakázku jedné z pražských nemocnic na přepravu dětských pacientů se srdečními chorobami a chystá pořízení vlastního letadla. Ta stávající Aeropartner pouze provozuje, majiteli jsou soukromé osoby, které svěřily svá letadla společnosti do správy. Díky novinkám a růstu trhu očekává Aeropartner letos zhruba dvousetmilionový obrat.

Čtěte také:

Elon Musk má v plánu postavit elektrický tryskáč

Nový šéf VW se zbavil firemního airbusu. Nejsme rockové hvězdy, říká Müller

Poručík Sobotka Pavel Páral

Musíte si přečíst

Washington: Důkazy o Gülenově vině Turci nepředložili

Trenky jako přestupek? Skupina Ztohoven nespáchala…

Vzor bitcoin. Čtyři banky společně pracují na…

Po zemětřesení ve střední Itálii zemřelo nejméně 73…

Prioritní stavby? Hlavně dálniční obchvaty

Bouzov zůstane státu. Německý řád se žalobou neuspěl

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa