Lekce z trumponomiky

14. listopadu, 00:00 - Miroslav Zámečník
14. listopadu, 00:00

Jak bude fungovat trumpovská Amerika a jak reálný je příklon USA k izolacionismu

Bezprostředně po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem sice většina světových trhů padala, ale jelikož promluvil na své poměry velmi státnicky a Hillary Clintonová bez váhání uznala porážku, vesměs se zase oklepaly. Co Trumpovo zvolení skutečně způsobí, se tedy nedozvíme dřív než za několik měsíců, kdy se ujme úřadu a začne obsazovat konkrétní posty konkrétními lidmi.

Výchozí podmínky má víc než příznivé. Americká ekonomika je v solidní kondici, za třetí čtvrtletí představoval růst v přepočtu na rok překvapivě vysokých 2,9 procenta a za celý rok neporoste pomaleji než třeba ekonomika německá. Stále se vytvářejí nové pracovní příležitosti, reálné mzdy slušně rostou, a to u spodních dvou pětin domácností, v případě domácností na příjmovém mediánu i s průměrným příjmem.

Sedmnáct let stagnace

Pro výsledek voleb však zřejmě nebyl podstatný ani tak poslední vývoj, jako reálná kupní síla, která zůstává pod úrovní předkrizového roku 2007. A také pod úrovní, již měla mediánová domácnost před dlouhými sedmnácti lety. O tom, co dlouhá stagnace v příjmech střední třídy způsobila politicky, se určitě popíše hodně papíru. Teď je pro Donalda Trumpa důležité to, že americké domácnosti mají peníze a mohou utrácet.

Vzhledem k váze osobní spotřeby v americkém HDP, která je s 69 procenty (třetí čtvrtletí 2016) jasně rozhodující složkou, je to hodně dobrá zpráva. Navíc ji podpírají další ukazatele v podobě nárůstů úvěrové aktivity, čistého jmění amerických domácností, jejich zadluženosti a vývoje cen nemovitostí.

Bývávalo dobře

Určitě největším heslem letošních prezidentských voleb bylo Trumpovo „Make America Great Again“, které velmi dobře a přesvědčivě rezonovalo v uších a myslích voličů, označovaných jako autentisté, nostalgici, nativisté nebo nahněvaní bílí muži. Spojovala je představa, že kdysi bylo mnohem líp, život byl méně stresující, měl řád a z jednoho platu bylo možné uživit rodinu a poslat děti na vysokou školu. Spojené státy měly jasnou ekonomickou dominanci a nepřítele zosobňoval Sovětský svaz se svým holohlavým buranem Nikitou Chruščovem, proslulým svými vystoupeními v OSN. „Americký zlatý věk“, na nějž se odvolávají, se tak datuje někam do přelomu 50. a 60. let minulého století.

Existuje nějaká šance na reindustrializaci Ameriky a na návrat dobře placených dělnických profesí v průmyslu? Bohužel ne, a i kdyby se americká vláda přiklonila k protekcionismu, nedosáhla by takového cíle ani náhodou. Pakliže byla strukturální změna v zaměstnanosti a příjmech způsobena spíše změnou v používaných technologiích, pak ochrana domácího trhu nevytvoří pracovní příležitosti ani nezvedne životní úroveň průměrných domácností, natožpak těch chudších. Pouze stoupnou ceny a prospěch chráněných oborů si vyžádá ztrátu pracovních příležitostí v jiných odvětvích.

Podle údajů Federální rezervní banky v St. Louis (součást americké centrální banky) je index průmyslové výroby blízko svých historických maxim z podzimu roku 2007. Objem průmyslové výroby ve srovnatelných cenách v Americe je zhruba dvojnásobný než za Ronalda Reagana a více než čtyřnásobný než za vlády Ikea Eisenhowera, kam časově spadá „zlatá éra“.

Průmysl dnes zaměstnává zhruba dvanáct milionů lidí, tedy stejně jako na začátku druhé světové války. Vyrábí toho desetinásobek. Globalizace pracovní místa vzala, o tom nelze polemizovat, ale jiná zase vytvořila, a na výsledném saldu má z 80 až 90 procent podíl technologická změna. Díky zvýšení produktivity je v průmyslu zapotřebí mnohem méně dělnických profesí a na tom ochrana trhu před dovozy nic nezmění.

Americký průmysl tak kopíruje to, co předtím prodělalo americké zemědělství, které zaměstnávalo v roce 1870 víc než polovinu populace, dnes asi 1,5 procenta.

Zároveň ovšem časový náklad na americké populární měřítko „chicken in the pot“, tedy jak dlouho musel tovární dělník pracovat, než vydělal na nákup kuřete, klesl od roku 1900 jedenáctkrát.

Hop do hrnce

Že by snížení produktivity bylo cestou ke zvednutí životní úrovně, to nenapadlo ani Trumpa, ani Hillary, ale od svobodného obchodu se odvrátili oba.

Protekcionismus má v Americe velice hluboké kořeny, v podstatě jej najdeme už u otců zakladatelů, přičemž zájemcem o svobodný obchod byly státy Konfederace, jejíž plantážní zemědělské kultury závislé na otrocké práci byly vyloženě exportně orientované. Byl to Sever, který potřeboval ochranu pro svoji industrializaci, tehdy především v textilním průmyslu.

Navzdory původním instinktům, které byly izolacionistické a protekcionistické, se Amerika musela dvakrát ve velkém vojensky angažovat a po druhé světové válce jasně převzala roli hegemona bipolárního světa. Američané dokázali vzkřísit západní Evropu k nebývalé prosperitě, ale ještě v roce 1960 byl americký HDP na obyvatele v paritě kupní síly o polovinu vyšší než v západním Německu, které přitom bylo v poločase svého hospodářského zázraku a už v té době předstihlo Francii a Británii.

Otevírání amerického trhu dovozům ze spřátelených zemí rozvojového světa bylo cestou, jak rozšířit vliv a nabídnout kapitalistickou alternativu ekonomického rozvoje.

Otevřený a obrovský americký trh stál na začátku hospodářského zázraku asijských ekonomik - počínaje Japonskem, Jižní Koreou a všemi ostatními „tygry“. Čína v podstatě asijský rozvojový model do značné míry okopírovala, a to od zřizování zvláštních ekonomických zón a podpory exportně orientovaných zahraničních investic.

V dnešních časech je obtížné sázet na cokoli, ale předpokládejme, že Spojené státy se ekonomicky ani politicky v žádném případě necítí ohrožovány Evropskou unií a uzavření Transatlantického partnerství (TTIP) nebude vytvářet tlak na americké mzdy. Trump, aniž by se zpronevěřil Američanům nalevo od průměru, si klidně může dovolit ukázat svou státnickou tvář a vsadit na to, že TTIP nejspíš zabijí samotní Evropané.

Extrémně zajímavý bude vývoj Trumpova uvažování o pacifickém paktu TPP, který nezahrnuje Čínu, ale především o ekonomických a politických vztazích k Číně samotné. TPP bude mít pro asijské partnery USA tím větší hodnotu, čím vyhrocenější bude vztah mezi Čínou a USA, což Trumpovým poradcům určitě neunikne. Je co zobchodovat: TPP by pro dvanáct zemí znamenal bonus, jehož hodnota by vzrostla, kdyby Amerika uvalila cla a netarifní opatření na dovozy z Číny. Ta by se přitom snažila reagovat tím, že by jim mohla nabídnout přístup na svůj trh, investice, levné půjčky a podobně.

Tenhle gambit v Pacifiku se může ještě pěkně rozehrát a mezinárodní politické napětí dramaticky zesílit. Za pár měsíců o tom budeme vědět o dost víc.

Výdaje na vědu a výzkum

(v mld. USD, jako % HDP; v paritě kupní síly,

poslední dostupná data)

Spojené státy (2013)

Čína (2015)

EU (2014)

Japonsko (2014)

Německo (2014)

Jižní Korea (2014)

Indie (2015)

Francie (2014)

Británie (2014)

Rusko (2014)

Brazílie (2012)

Objem (% HDP)

473,4 (2,74)

409 (2,1)

334,3 (1,94)

8 (3,6)

106,5 (2,84)

91,6 (4,3)

66,5 (0,85)

58,4 (2,26)

43,7 (1,7)

42,6 (1,2)

35,4 (1,15)

ZDROJ: NATIONAL SCIENCE FOUNDATION, OECD, NÁRODNÍ STATISTIKY

Meziroční přírůstky úvěrů domácnostem a nefinančním společnostem (v %)

Čisté jmění domácností (v % ročního hrubého disponibilního příjmu)

Zadluženost domácností (v % ročního hrubého disponibilního příjmu)

Reálné ceny obytných domů (Index, 2000 = 100)

ZDROJ: MMF, WEO, ŘÍJEN 2016 Víc práce v méně lidech Od roku 2000 do září 2016 stoupla výroba aut a autodílů o více než pětinu, ale tento objem výroby zvládá o 34 procent méně pracovníků (změna v % oproti roku 2000)

ZDROJ: BUREAU OF LABOUR STATISTICS (BLS), FED

Index průmyslové výroby v USA (2012 = 100; měsíční, sezonně upraveno)

ZDROJ: FEDERAL RESERVE BANK OF ST LOUIS

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče