Léčba Orbánem

01. září 2014, 00:00 - Daniel Deyl
01. září 2014, 00:00

Maďarská vláda pouští bankám žilou, zahraniční pobočky zvažují odchod a Budapešti hrozí další ostrý střet s Bruselem

Mezi mnoha lidmi a institucemi, které leží staronovému maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi v žaludku, mají banky rezervovány zvláštní místo. Nejmocnější muž maďarské současnosti už dlouho sliboval celému finančnímu sektoru, že mu pustí žilou – a jak řekl, tak učinil. První výsledky přišly minulý týden v podobě zpráv hospodaření bank za letošní druhé čtvrtletí, jež zveřejnila maďarská centrální banka (MNB).

Během tří měsíců banky celkově prodělaly 361 miliard forintů (1,57 miliardy dolarů). Klíčový ukazatel ROE (návratnost vlastního kapitálu) sklouzl ze 3,4 procenta do záporných hodnot: –7,3 procenta. Celkový objem majetku maďarských finančních ústavů poklesl za první letošní půlrok o 2,8 procenta.

Bankovní očistec Tato čísla přicházejí rok poté, co maďarský bankovní sektor začal po několikaleté pauze vydělávat, a zároveň ve chvíli, kdy maďarská ekonomika očekává za letošní rok růst ve výši 3,4 procenta. Důvodem tohoto stavu jsou opatření, jež proti bankám zavádí Orbánova vláda.

Drtivou většinu ztrát celého sektoru má na svědomí skutečnost, že banky byly nuceny přesunout celkem 1,52 miliardy dolarů do kolonky vyhrazené pro krytí rizik. Vedla je k tomu nutnost: očekávají, že budou muset svým klientům vyplatit až 3,5 miliardy dolarů; to je celkový odhad centrální banky.

Je to kompenzace za sérii prohřešků, od účtování příliš vysokých poplatků za vyřizování úvěrů až po nedostatečné informování o riziku, jež klienti při uzavírání úvěrových smluv podstupovali. Takových rizik bylo požehnaně. To nejzjevnější plynulo ze skutečnosti, že mnoho bank domácích i zahraničních poskytovalo klientům úvěry denominované ve švýcarských francích namísto ve forintech.

Maďarská měna však následně začala ztrácet na hodnotě. Výsledek je nepěkný: dnes drží jejich banky 14 procent nesplácených úvěrů. Kontury příběhu jsou tak stejné jako u vzniku globální finanční krize ve Spojených státech: bankéři (již si museli být zhoubnosti takového počínání vědomi) i jejich klienti (kteří to při troše zdravého rozumu mohli tušit zrovna tak) nerealisticky vsadili na jedinou kartu. V USA jí bylo očekávání nekonečného růstu cen nemovitostí, v Maďarsku příznivý kurz švýcarského franku.

Předvolební tahák Ať právem či nikoli, mnoho Maďarů dnes nemá banky dvakrát v lásce. A Viktor Orbán, mistr populista, toho dokázal využít: nařídil finančním domům, aby klientům peníze vracely. Nejde o malé peníze: největší banka v zemi, domácí OTP, očekává, že takto přijde o 440 až 460 milionů eur; tamní pobočka Erste Bank odhaduje necelých 300 milionů, Raiffeisenbank 118 až 160 milionů a belgická KBC 157 milionů eur.

Orbánovo rozhodnutí bylo načasováno tak, aby mu pomohlo ve volbách, a sice hned dvakrát. Poprvé před parlamentními volbami, které jej letos v dubnu s převahou potvrdily ve funkci. Podruhé před důležitými komunálními volbami, jež se budou konat letos na podzim. „Případná porážka Orbánovy strany Fidesz v Budapešti, kde je opozice nejsilnější, by zasadila ránu jeho imagi mocného a oblíbeného vládce,“ řekl týdeníku Euro Gergely Karácsony, jeden z lídrů chronicky roztříštěné maďarské opozice.

Proto byl pro Orbána klíčový letošní 4. červen – tehdy maďarský nejvyšší soud rozhodl, že banky při úvěrování nezákonně využívaly rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou švýcarského franku, nedostatečně vysvětlily svým dlužníkům, o co v jejich smlouvách jde, a svévolně měnily podmínky smluv. Zákon je navíc retroaktivní, ve hře jsou tak všechny půjčky uzavřené od roku 2004, kdy se praxe s riskantními úvěry rozjela.

U toho však nezůstalo. O necelé dva týdny později vydal tentýž soud rozhodnutí, podleněhož musejí všechny ostatní soudy v podobných případech automaticky rozhodovat stejně. Banky tak de facto ztrácejí možnost odvolání, a je proto pravděpodobné, že jejich klienti od nich začnou první peníze dostávat již v září. To je jako na zavolanou – zmiňované komunální volby se konají v říjnu.

Na kordy s Evropou Orbán se rozhodl neponechat nic náhodě.

Ještě v červnu stihl jím ovládaný parlament vydat zákon, jenž nařizuje bankám všechny úvěry soukromých osob vedené v cizích měnách převést na forinty (podle kurzu, který ještě není stanoven, ale očekává se, že by měl zvýhodnit dlužníky). Jestli se k tomu přidají ještě úvěry pro malé podniky, bude to pro banky znamenat další obrovskou zátěž.

Proti tomu dosud podalo stížnost celkem 75 bank, tedy téměř polovina. Soud první instance již první z nich – vcelku podle očekávání – zamítl. A tady to začíná být zajímavé, protože některé z bank se podle informací serveru Budapest Beacon chtějí odvolávat k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku. Unijní politici a orgány mají přitom sklon hledět na Viktora Orbána a jeho styl vládnutí skrz prsty.

Když se připravoval posledně jmenovaný zákon o nuceném převodu úvěrů na forinty, vláda odeslala formální žádost o vyjádření do Evropské centrální banky (ECB).

Parlament vzápětí zákon schválil, aniž by na vyjádření ECB čekal. Banka na to zareagovala trochu kyselým prohlášením, že Budapešť „by si měla být vědoma skutečnosti, že zásahy do finančního systému jedné země mohou mít odezvu i za jejími hranicemi, a konzultovat změny s příslušnými orgány včetně ECB“, napsal maďarský finanční server Portfolio.hu. Příkrá slova ze strany ECB však jsou jedna věc; případné nerespektování výroku nejvyšší soudní instance EU by byla káva podstatně silnější.

Některé banky naopak nemají na vyjednávání s Orbánem nervy. Rakouská Raiffeisenbank začala znovu mluvit o možnosti prodeje svého maďarského byznysu. „První polovina letošního roku byla napjatá,“ citoval šéfa maďarské pobočky Karla Seveldu Wall Street Journal. „Není vyloučeno, že maďarská a ukrajinská pobočka budou jednoho dne na prodej,“ řekl Sevelda bez bližšího upřesnění.

Bavorská zemská banka, Bayern LB, už má toto stadium za sebou. Minulý týden dokončila prodej své maďarské dcery MKB do rukou státu – za hubičku v podobě 55 milionů eur, když se ještě předtím zavázala do ní vložit 270 milionů eur (do té výše se banka dostala nefunkčními úvěry). V podstatě tak Orbánovi zaplatila za to, že od ní MKB převezme.

„Je to pro nás obrovská úleva,“ citoval časopis Forbes nejmenovaného člena jejího představenstva.

Spokojen je i Orbán – jeho deklarovaným cílem je, aby alespoň polovina maďarského bankovnictví byla v maďarských – rozuměj jeho – rukou. Jestli to povede ke slibovanému zvelebení jeho země, se ještě uvidí.

Finančníci zaplakali

Míra růstu zisku maďarských finančních ústavů za druhé čtvrtletí 2014 ve srovnání s čtvrtletím prvním

(v procentních bodech)

Banky celkově –628

Z toho pobočky zahraničních bank –217

Kampeličky –31

Pojišťovny –53

Finanční instituce celkem –616

Zdroje: MNB, portfolio.hu

Banky byly nuceny vyhradit celkem 1,52 miliardy dolarů na pokrytí očekávaných ztrát. Orbán chce, aby alespoň polovina maďarského bankovnictví byla v maďarských rukou.

O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče