Lázeňští se učí arabsky

05. května 2014, 00:00 - Adéla Čabanová
05. května 2014, 00:00

Arabové v českých lázních neváhají platit za nejdražší služby po dlouhé týdny – dokud jim nevyprší víza

Pro lázeňského účetního musejí být ideálními hosty. Platí si nejdražší hotelové pokoje, přijíždějí na velmi dlouhé léčebné pobyty, mají zájem o plnou zdravotní péči, jež lázně mohou nabídnout. Pro lázeňského provozního představují zajímavý oříšek – jsou hřmotní, zvyklí na luxus a mají jiné stravovací návyky. Řeč je o klientech z arabských zemí, kteří si české lázně oblíbili.

Nemocní a zámožní Arabové nejezdí do lázní sami, obvykle s sebou berou příbuzné i osobní personál. Léčebné procedury tak podstupují jeden nebo dva lidé, další očekávají rekreaci a zábavu. Ubytováno bývá v jedné takové skupině i přes deset osob. Navíc navštěvují lázně v době, kdy by jinak byly prázdnější – v letních měsících.

„Jezdí hlavně za svým léčením a léčení je nákladné. To znamená, že od nás kupují ten nejluxusnější produkt, ten, který opravdu obsahuje plnou lázeňskou léčbu v maximální míře. Uplatňujeme u nich největší penzum služeb, které umíme,“ popisuje Dagmar Eflerová z obchodního úseku Lázní Teplice v Čechách. Arabové zkrátka na rozdíl od některých jiných zahraničních klientů obvykle nepočítají každou korunu. „Cena je pro všechny stejná, ale vykupují to nejdražší v hlavních sezonách,“ potvrzuje ředitel Léčebných lázní Jáchymov a prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.

A tak se lázeňští snaží přizpůsobit jídelníček, sehnat překladatele, hledat program pro doprovod pacientů a tak trochu oddělit arabskou klientelu od ostatních hostů. „Když přijede velká skupina arabské klientely, která je bohatá a má často pocit, že si svou kulturu může plně exportovat do našeho prostředí, není dobré, když bydlí v hotelu plném běžných hostů z Česka nebo Německa. Naštěstí se sezonnosti těchto hostů liší,“ říká Bláha.

To ale není vše. Nesmí se také zapomenout, že pacienti z muslimských zemí více respektují lékaře a zdravotníky muže než ženy. Cizinci drží lázně nad vodou Význam cizinců pro lázně roste s tím, jak dramaticky ubylo českých klientů, kterým pobyt platí zdravotní pojišťovny. Zatímco v roce 2009 tvořily pobyty cizinců třetinu ošetřovacích dnů v lázních, v roce 2013 podle předběžných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) už to bylo 46 procent.

Podle předběžných dat ÚZIS v roce 2013 dokonce výrazně narostl počet přenocování cizinců, o 13 procent proti předchozímu roku. To ale podle Bláhy neodpovídá poznatkům jednotlivých lázní, a tak je možné, že statistici data v konečné publikaci ještě upraví.

Nadále největší část cizinecké klientely tvoří hosté z Ruska a Německa. Svaz léčebných lázní ale vede své internetové stránky i v arabštině. Potvrzuje tak, že tato exotická klientela je pro některé české lázně významná. „Po zásahu v indikačním seznamu se nám struktura klientů výrazně proměnila, máme více zastoupenu klientelu ze zahraničí a arabská klientela je jedním z pilířů,“ uvádí Eflerová. Do Teplic našli Arabové cestu už před deseti lety a nyní tvoří jednu ze čtyř hlavních rovnocenných skupin klientů samoplátců vedle Čechů, Rusů a Němců. Arabská klientela je kromě Teplic silná v Lázních Darkov, Jáchymov nebo v karlovarském Thermalu.

Ovšem sehnat klienty z arabských zemí není jednoduché. Těch, kteří by si aktivně našli pobyt v českých lázních, je zanedbatelné množství. Proto je zásadní kontakt se zprostředkovateli přímo na místě.

„V těchto zemích působí specializované kanceláře prostředníků, cestovní kanceláře nebo medicínské cestovky. V arabském světě mají často vazbu na různé fondy založené šejky a vládci, které postiženým obyvatelům zajišťují pobyt,“ popisuje Bláha.

Zlepšit povědomí o českém lázeňství se intenzivně snaží agentura CzechTourism. „Letošní marketingová kampaň zaměřená na incoming – Česko, země příběhů – je až z celé jedné třetiny zaměřena na propagaci českých lázní, kampaň prezentujeme v Rusku, Německu, Číně, Brazílii, Latinské Americe, Jižní Koreji, Skandinávii, USA a na Blízkém východě,“ uvádí Iveta Jakoubková, specialistka na lázeňství z agentury CzechTourism. „V oblasti propagace lázeňství na zmiňovaných trzích arabských zemí cílíme především na bonitnější klientelu,“ dodává.

Podle jejích zkušeností znamená uspokojit hosta, který se do českých lázní vydá přes půlku světa, především nabídnout mu kvalitní péči. Ale nejen to. „Očekávají špičkovou kvalitu léčení, ale také kvalitní gastronomii.

Očekává se též atraktivní prostředí, zajímavé doplňkové služby, jako jsou nákupy, výlety či kultura a pohyb. Prioritou je vždy kvalita léčení, očekává se ale jakási komplexnost zážitku, který si návštěvník z lázní odnese,“ vysvětluje Jakoubková.

Ukončete léčbu, nemáte víza O zahraniční pacienty se vede mezi lázněmi celosvětový konkurenční boj. Z evropských lázní jsou vyhlášené německé, španělské, švýcarské nebo portugalské. Česko má v evropské konkurenci administrativní nevýhodu. „Mnohé jiné země schengenského prostoru vydávají víza jednodušeji,“ konstatuje Bláha.

Cizinecká policie u nás loni odhalila přes 600 nelegálních pobytů cizinců z Libye, Kuvajtu a Saúdské Arábie. Významná část z toho jsou právě návštěvníci lázní. Další cizinci s propadlými vízy pocházejí z Filipín, Indie nebo Srí Lanky. To jsou členové doprovodu lázeňských hostů, jejich sloužící.

Lázeňští hosté přijíždějí do Česka na krátkodobá víza, která platí 90 dnů. Samotné vyřízení víza by mohlo být jednodušší, zvláště v některých zemích. Další problém nastává po třech měsících, řada nemocných cizinců by se ráda v lázních léčila déle. „Limit tří měsíců je omezující, protože pro léčbu je důležitá určitá návaznost,“ upozorňuje Eflerová.

Podle ministerstva vnitra je problém v tom, že většina lázeňských hostů z ciziny využívá krátkodobá tříměsíční víza, i když třeba předem vědí, že jejich léčba bude dlouhodobější. „Důvodem je zejména to, že podání žádosti o krátkodobé vízum je z administrativního hlediska o něco jednodušší a vyřízení žádosti kvůli tomu o něco rychlejší,“ vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Před časem proto vznikl pro lázeňské hosty speciální migrační projekt, v rámci kterého mohou cizinci z arabských zemí obdržet víza k pobytu nad 90 dnů ve zrychlené proceduře, a to do 30 dnů. Jenže záměr zabránit nelegálním pobytům nevyšel. „Cizinci prozatím neprojevují o účast v projektu zájem, nadále žádají o krátkodobá víza a následně se mnozí z nich mohou dostat do problémů s českou policií. Důvodem mohou být kromě jiného nekvalitní služby soukromých agentur, které v zahraniční fungují jako prostředníci mezi zahraničními pacienty a českými lázněmi,“ uvádí Řepka.

Podle Bláhy má neúspěch projektu jednoduchou příčinu. Dokládání všech možných potvrzení, která mají úředníky ujistit, že pacient v lázních nepředstavuje bezpečnostní riziko, je podle něj nadále složité.

Místo toho se cizinecká policie více zaměřila na kontroly v lázních. „Když je tu ten cizinec neoprávněně pár dní, tak je to přestupek, který vyřešíme blokovou pokutou, a dostává výjezdní příkaz. Samozřejmě, že se doléčí, protože řada těchto lázeňských hostů má pohybové potíže,“ popsal pro Radiožurnál šéf krajské cizinecké policie Pavel Češka. V několika desítkách případů ovšem došlo i na to, že se cizinec musel z rozhodnutí policie sbalit a z lázní odjet.

Polovina cizinců

Podíl zahraničních hostů v lázeňských hotelech

(v % strávených nocí)

Česko 51,59

Středočeský 17,55

Jihočeský 3,32

Karlovarský 82,02

Ústecký 35,01

Královéhradecký 11,32

Olomoucký 1,82

Zlínský 9,3

Moravskoslezský 13,23

Zdroj ČSÚ

platících hostů přibývá

Ošetřovací dny v lázeňských léčebnách podle způsobu

úhrady (v %)

Komplexní lázeňská péče* rok rok 2009 2013 29 50

6

Příspěvková lázeňská péče 5 12 Platící tuzemci 30 32 Platící cizinci 46 * Jedná se o 21denní pobyt hrazený z veřejného zdravotního pojištění, během kterého je klient lázní pacientem v pracovní neschopnosti. Jedná se o 14- nebo 21denní pobyt, kde je léčení hrazeno z veřejného

zdravotního pojištění. Ubytování a stravu si klient platí sám.

Zdroj: ÚZIS

Nemocní a zámožní Arabové nejezdí do lázní sami, obvykle s sebou berou příbuzné i osobní personál.

O autorovi| Adéla Čabanová • cabanova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče