Kulhající granty

03. března 2014, 00:00 - Blahoslav Hruška
03. března 2014, 00:00

Některé programy z Norských fondů neuspokojí zdaleka všechny. O jiné zájem není skoro vůbec

Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) mívá pořádně napilno obvykle o Velikonocích, kdy televizním přenosem vrcholí sbírka Pomozte dětem. Letos se tu ale dveře netrhnou už od začátku roku, a to maskot žlutého kuřete zůstává zatím ve skříni. NROS je totiž jednou z organizací, která má na starost přerozdělování peněz z Norských fondů, přesněji řečeno Grantů Evropského hospodářského společenství a Norska.

Z balíku 132 milionů eur, který chtějí Seveřané utratit v Česku, bude NROS ostatním neziskovým organizacím ve dvou výzvách distribuovat v přepočtu čtvrt miliardy korun.

A přestože první kolo podávání žádostí končí až za tři týdny, lidé v nadaci už teď vědí, že o peníze na lidská práva, děti a mládež v ohrožení, sociální začleňování či environmentální témata se popere enormní počet zájemců.

„Očekáváme minimálně 400 až 450 žádostí, přičemž v první výzvě můžeme uspokojit stovku z nich,“ říká Alexandra McGeheeová, programová manažerka NROS. Z šesti seminářů pro žadatele, které nadace pořádala v Praze, Brně, Liberci, Ostravě a Českých Budějovicích, byly všechny obsazeny do posledního místa a dohromady tak přišlo 360 lidí. „Dalších zhruba 200 zájemců jsme museli z kapacitních důvodů odmítnout,“ doplňuje McGeheeová. Není to zdaleka jen tím, že trh s neziskovými organizacemi je v Česku zahuštěný, a tak je každý grant vítaným finančním zdrojem.

Peníze přerozdělované z NROS jsou navíc jednou z mála příležitostí, jak se k Norským fondům vůbec dostat. Přestože jsou fondy oficiálně rozvržené na léta 2009 až 2014, ještě se pořádně nerozběhly.

Z 16 naplánovaných programů prozatím fungují jen čtyři, určené nestátním příjemcům.

Kromě péče o neziskové organizace jde o podporu také česko-norské spolupráce ve vědě a výzkumu, programu pro rovné příležitosti žen a mužů a spolupráce škol a stáže. I tam je však hotová prozatím jen administrativa a s výjimkou vědců nejsou projekty zatím ani obodované a vybrané.

Odklad nebude Peníze na účtech žadatelů pak přistanou v podobě záloh v lepším případě koncem jara. Zájemci o Norské fondy tak mají naspěch, protože všechny projekty musejí být uzavřeny a vyhodnoceny do dubna 2016.

Roční odklad dostal jedině vědecký program. Jinak se s prodloužením nepočítá.

„Časové období bylo dojednáno mezi dárcovskými státy a příjemci. Doplňování obecných zásad by mělo důsledky pro všechny zúčastněné strany a vyvolalo by řadu otázek, jejichž řešení by bylo časově náročné,“ vysvětlil týdeníku Euro norský velvyslanec Jens Eikaas. Druhá etapa čerpání Norských fondů (první proběhla v letech 2004 až 2009) se zpozdila hned nadvakrát. Memorandum o porozumění, klíčový dokument, na základě něhož donátorské země (kromě Norska se na fondech podílí ještě Island a Lichtenštejnsko) uvolňují peníze, podepsalo Česko v červnu 2011, o tři čtvrtě roku později než Slovensko nebo Maďarsko.

Dalších dva a půl roku pak nastavilo ministerstvo financí, které coby Národní kontaktní místo čerpání koordinuje. Nedodalo včas potřebné tabulky, metodiky a formuláře, a tak se rozjezd programů musel odsouvat. Zpoždění nabraly Norské fondy ještě na cestě do Bruselu – peníze od Seveřanů jsou totiž veřejnou podporou, kterou pravidla Evropské unie nepovolují, a tak je nutné, aby každý program zvlášť Evropská komise schválila.

Příliš velké sousto Za zdržením stojí také fakt, že si podobně jako v případě evropských dotací Česko vzalo

moc velké sousto. Zatímco Slováci si vystačí s devíti a Maďaři s 12 programovými oblastmi, Česko si jich původně naplánovalo 19 a teprve později tři seškrtalo.

Pražské ministerstvo financí má ještě jednu zvláštnost – samo totiž nejen čerpání

z Norských fondů koordinuje, ale navíc 11 programů přímo řídí. Vybírá například příjemce podpory pro ekologické projekty, stará se i o program veřejného zdraví. Což Norové považují za diskutabilní. „Ministerstva, která nemají operativní know-how pro administrování programů, mohou představovat slabý článek,“ konstatuje loňská zpráva auditora Norských fondů.

Kvůli vleklému zpoždění i nevyjasněným prioritám má Česko na stole dotační progradotace my, které již nejsou aktuální a nedávají vždy peníze tam, kde dnes chybějí nejvíce. V praxi tak bez ohledu na alokované částky nebude zájem o jednotlivé programy vyvážený.

V úvodu zmíněná Nadace rozvoje občanské společnosti si jako jedna ze tří neministerských institucí, která granty rozděluje, nemůže stěžovat. O peníze pro neziskové organizace proběhne masivní souboj.

Stejně tak lze očekávat velký zájem o prostředky určené na kulturní dědictví a současné umění, tedy festivaly, divadla, workshopy nebo filmové přehlídky. Ministerstvo kultury bude rozdělovat v přepočtu více než půl miliardy korun – což je jen polovina sumy, kterou resort v rámci Norských fondů spravoval v letech 2004 až 2009. Také seminář pro žadatele z kulturního programu byl beznadějně plný a zájemci čekali na místo jako náhradníci.

Jinde se ovšem uchazeči o peníze Seveřanů nijak přetlačovat nebudou. Spolupráce škol a stáže v Norsku jsou na první pohled lákavé.

Jenže studenti a pedagogové, kteří budou chtít vyjet na zkušenou do Norska, musejí mít potvrzovací dopis o přijetí od partnerské školy. Také je nutné počítat s tím, že pětinu grantu žadatelé vesměs uvidí až jako doplatek za ukončený projekt. O desítky milionů korun, které jsou pro školy a instituce připravené, se tak reálně utká jen několik desítek uchazečů. Což je na druhé straně dobrá zpráva pro ty, kdo s norskými kolegy aktivně spolupracují a o grant žádají.

Propadák jménem CCS Úplným propadákem naopak hrozí být program skrývající se pod kódem CZ08. Norové v něm připravili sedm milionů eur na pilotní studie a průzkum technologií na zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Na rozvoji technologie CCS má Norsko enormní zájem, protože plánuje stát se do roku 2050 čistou zemí bez průmyslových exhalací CO2.

Potíž je ovšem v tom, že technologii CCS se na rozdíl od Norska u nás nikdo nevěnuje. Energetický gigant ČEZ se v letech 2009 až 2011 účastnil projektu CO2 EuroPipe. Nasbíral v něm zkušenosti zejména s transportem oxidu uhličitého, ale celou technologii pro vysokou nerentabilitu odložil.

Ze státních peněz probíhá v současné době jediný výzkum. Pražské ČVUT má společně s Ústavem jaderného výzkumu Řež do roku 2016 grant od Technologické agentury na průzkum spalování kyslíkem, které umožní snadnou separaci spalin a jímání oxidu uhličitého. Pokud se tak nenajde instituce, která se kvůli nevyčerpaným penězům z Norských fondů rozhodne předložit účelově postavenou žádost, hrozí, že velká část ze zmiňovaných sedmi milionů eur zůstane nepovšimnuta a nevyčerpána.

Přesouvání po voleno Pak může nastoupit řešení, které si Česko několikrát vyzkoušelo v případě evropských dotací. Tedy vzít peníze méně úspěšným a přesunout je tam, kde jsou třeba. Teoreticky tomu nic nebrání.

„Pokud dojde k dohodě s dárcovskými zeměmi, je možné fondy přesouvat mezi jednotlivými programovými oblastmi,“ potvrzuje ambasador Eikaas. To by se ale muselo stihnout ještě letos, což je vzhledem ke zpoždění v rozjezdu programů nereálné.

Norské fondy přes svou nevyváženost zůstávají unikátní v tom, že se na rozdíl od podpory EU dostane i na malé projekty, které by jinak skončily v šuplíku. Škoda jen, že se některé žádosti ze šuplíku naopak budou vytahovat, aby na poslední chvíli zachránily stoprocentní skóre v čerpání příspěvků tradiční severské pohostinnosti.

Zatímco o peníze pro neziskové organizace se strhne souboj, program na pilotní studie a průzkum technologií CCS hrozí úplným propadákem. Severská pohostinnost

Alokace prostředků z Grantů EHS a Norska (v mil. eur)

Česko-norský výzkumný program 14,7

18,4 Biodiverzita a životní prostředí

19,2 Veřejné zdraví

21,5 Kulturní dědictví a současné umění

9,8 Nevládní neziskové organizace

7,0 Pilotní studie a průzkum technologie CCS

6,3 Schengenská spolupráce

6,2 Rovné příležitosti žen a mužů

4,9 Spolupráce v justici

4,3 Ohrožené děti a mládež

4,3 Spolupráce škol a stipendia

1,8 Odhalování a vyšetřování korupce

1,2 Sociální začleňování

0,8 Dejme ženám šanci

0,7 Podpora práce a tripartita

10,7 Ostatní

Celkem 131,8

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Na Audi RS Q5 už čekat nemusíte. K dispozici je SQ5…
Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Technologie
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít