Kulhající granty

03. března 2014, 00:00 - Blahoslav Hruška
03. března 2014, 00:00

Některé programy z Norských fondů neuspokojí zdaleka všechny. O jiné zájem není skoro vůbec

Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) mívá pořádně napilno obvykle o Velikonocích, kdy televizním přenosem vrcholí sbírka Pomozte dětem. Letos se tu ale dveře netrhnou už od začátku roku, a to maskot žlutého kuřete zůstává zatím ve skříni. NROS je totiž jednou z organizací, která má na starost přerozdělování peněz z Norských fondů, přesněji řečeno Grantů Evropského hospodářského společenství a Norska.

Z balíku 132 milionů eur, který chtějí Seveřané utratit v Česku, bude NROS ostatním neziskovým organizacím ve dvou výzvách distribuovat v přepočtu čtvrt miliardy korun.

A přestože první kolo podávání žádostí končí až za tři týdny, lidé v nadaci už teď vědí, že o peníze na lidská práva, děti a mládež v ohrožení, sociální začleňování či environmentální témata se popere enormní počet zájemců.

„Očekáváme minimálně 400 až 450 žádostí, přičemž v první výzvě můžeme uspokojit stovku z nich,“ říká Alexandra McGeheeová, programová manažerka NROS. Z šesti seminářů pro žadatele, které nadace pořádala v Praze, Brně, Liberci, Ostravě a Českých Budějovicích, byly všechny obsazeny do posledního místa a dohromady tak přišlo 360 lidí. „Dalších zhruba 200 zájemců jsme museli z kapacitních důvodů odmítnout,“ doplňuje McGeheeová. Není to zdaleka jen tím, že trh s neziskovými organizacemi je v Česku zahuštěný, a tak je každý grant vítaným finančním zdrojem.

Peníze přerozdělované z NROS jsou navíc jednou z mála příležitostí, jak se k Norským fondům vůbec dostat. Přestože jsou fondy oficiálně rozvržené na léta 2009 až 2014, ještě se pořádně nerozběhly.

Z 16 naplánovaných programů prozatím fungují jen čtyři, určené nestátním příjemcům.

Kromě péče o neziskové organizace jde o podporu také česko-norské spolupráce ve vědě a výzkumu, programu pro rovné příležitosti žen a mužů a spolupráce škol a stáže. I tam je však hotová prozatím jen administrativa a s výjimkou vědců nejsou projekty zatím ani obodované a vybrané.

Odklad nebude Peníze na účtech žadatelů pak přistanou v podobě záloh v lepším případě koncem jara. Zájemci o Norské fondy tak mají naspěch, protože všechny projekty musejí být uzavřeny a vyhodnoceny do dubna 2016.

Roční odklad dostal jedině vědecký program. Jinak se s prodloužením nepočítá.

„Časové období bylo dojednáno mezi dárcovskými státy a příjemci. Doplňování obecných zásad by mělo důsledky pro všechny zúčastněné strany a vyvolalo by řadu otázek, jejichž řešení by bylo časově náročné,“ vysvětlil týdeníku Euro norský velvyslanec Jens Eikaas. Druhá etapa čerpání Norských fondů (první proběhla v letech 2004 až 2009) se zpozdila hned nadvakrát. Memorandum o porozumění, klíčový dokument, na základě něhož donátorské země (kromě Norska se na fondech podílí ještě Island a Lichtenštejnsko) uvolňují peníze, podepsalo Česko v červnu 2011, o tři čtvrtě roku později než Slovensko nebo Maďarsko.

Dalších dva a půl roku pak nastavilo ministerstvo financí, které coby Národní kontaktní místo čerpání koordinuje. Nedodalo včas potřebné tabulky, metodiky a formuláře, a tak se rozjezd programů musel odsouvat. Zpoždění nabraly Norské fondy ještě na cestě do Bruselu – peníze od Seveřanů jsou totiž veřejnou podporou, kterou pravidla Evropské unie nepovolují, a tak je nutné, aby každý program zvlášť Evropská komise schválila.

Příliš velké sousto Za zdržením stojí také fakt, že si podobně jako v případě evropských dotací Česko vzalo

moc velké sousto. Zatímco Slováci si vystačí s devíti a Maďaři s 12 programovými oblastmi, Česko si jich původně naplánovalo 19 a teprve později tři seškrtalo.

Pražské ministerstvo financí má ještě jednu zvláštnost – samo totiž nejen čerpání

z Norských fondů koordinuje, ale navíc 11 programů přímo řídí. Vybírá například příjemce podpory pro ekologické projekty, stará se i o program veřejného zdraví. Což Norové považují za diskutabilní. „Ministerstva, která nemají operativní know-how pro administrování programů, mohou představovat slabý článek,“ konstatuje loňská zpráva auditora Norských fondů.

Kvůli vleklému zpoždění i nevyjasněným prioritám má Česko na stole dotační progradotace my, které již nejsou aktuální a nedávají vždy peníze tam, kde dnes chybějí nejvíce. V praxi tak bez ohledu na alokované částky nebude zájem o jednotlivé programy vyvážený.

V úvodu zmíněná Nadace rozvoje občanské společnosti si jako jedna ze tří neministerských institucí, která granty rozděluje, nemůže stěžovat. O peníze pro neziskové organizace proběhne masivní souboj.

Stejně tak lze očekávat velký zájem o prostředky určené na kulturní dědictví a současné umění, tedy festivaly, divadla, workshopy nebo filmové přehlídky. Ministerstvo kultury bude rozdělovat v přepočtu více než půl miliardy korun – což je jen polovina sumy, kterou resort v rámci Norských fondů spravoval v letech 2004 až 2009. Také seminář pro žadatele z kulturního programu byl beznadějně plný a zájemci čekali na místo jako náhradníci.

Jinde se ovšem uchazeči o peníze Seveřanů nijak přetlačovat nebudou. Spolupráce škol a stáže v Norsku jsou na první pohled lákavé.

Jenže studenti a pedagogové, kteří budou chtít vyjet na zkušenou do Norska, musejí mít potvrzovací dopis o přijetí od partnerské školy. Také je nutné počítat s tím, že pětinu grantu žadatelé vesměs uvidí až jako doplatek za ukončený projekt. O desítky milionů korun, které jsou pro školy a instituce připravené, se tak reálně utká jen několik desítek uchazečů. Což je na druhé straně dobrá zpráva pro ty, kdo s norskými kolegy aktivně spolupracují a o grant žádají.

Propadák jménem CCS Úplným propadákem naopak hrozí být program skrývající se pod kódem CZ08. Norové v něm připravili sedm milionů eur na pilotní studie a průzkum technologií na zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Na rozvoji technologie CCS má Norsko enormní zájem, protože plánuje stát se do roku 2050 čistou zemí bez průmyslových exhalací CO2.

Potíž je ovšem v tom, že technologii CCS se na rozdíl od Norska u nás nikdo nevěnuje. Energetický gigant ČEZ se v letech 2009 až 2011 účastnil projektu CO2 EuroPipe. Nasbíral v něm zkušenosti zejména s transportem oxidu uhličitého, ale celou technologii pro vysokou nerentabilitu odložil.

Ze státních peněz probíhá v současné době jediný výzkum. Pražské ČVUT má společně s Ústavem jaderného výzkumu Řež do roku 2016 grant od Technologické agentury na průzkum spalování kyslíkem, které umožní snadnou separaci spalin a jímání oxidu uhličitého. Pokud se tak nenajde instituce, která se kvůli nevyčerpaným penězům z Norských fondů rozhodne předložit účelově postavenou žádost, hrozí, že velká část ze zmiňovaných sedmi milionů eur zůstane nepovšimnuta a nevyčerpána.

Přesouvání po voleno Pak může nastoupit řešení, které si Česko několikrát vyzkoušelo v případě evropských dotací. Tedy vzít peníze méně úspěšným a přesunout je tam, kde jsou třeba. Teoreticky tomu nic nebrání.

„Pokud dojde k dohodě s dárcovskými zeměmi, je možné fondy přesouvat mezi jednotlivými programovými oblastmi,“ potvrzuje ambasador Eikaas. To by se ale muselo stihnout ještě letos, což je vzhledem ke zpoždění v rozjezdu programů nereálné.

Norské fondy přes svou nevyváženost zůstávají unikátní v tom, že se na rozdíl od podpory EU dostane i na malé projekty, které by jinak skončily v šuplíku. Škoda jen, že se některé žádosti ze šuplíku naopak budou vytahovat, aby na poslední chvíli zachránily stoprocentní skóre v čerpání příspěvků tradiční severské pohostinnosti.

Zatímco o peníze pro neziskové organizace se strhne souboj, program na pilotní studie a průzkum technologií CCS hrozí úplným propadákem. Severská pohostinnost

Alokace prostředků z Grantů EHS a Norska (v mil. eur)

Česko-norský výzkumný program 14,7

18,4 Biodiverzita a životní prostředí

19,2 Veřejné zdraví

21,5 Kulturní dědictví a současné umění

9,8 Nevládní neziskové organizace

7,0 Pilotní studie a průzkum technologie CCS

6,3 Schengenská spolupráce

6,2 Rovné příležitosti žen a mužů

4,9 Spolupráce v justici

4,3 Ohrožené děti a mládež

4,3 Spolupráce škol a stipendia

1,8 Odhalování a vyšetřování korupce

1,2 Sociální začleňování

0,8 Dejme ženám šanci

0,7 Podpora práce a tripartita

10,7 Ostatní

Celkem 131,8

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče