Kubice ve stopách Pospíšila

10. září 2012, 00:00 -
10. září 2012, 00:00

Trochu to připomíná zpackané odvolání vrchního státního zástupce Rampuly

To, co se v posledních měsících odehrává ve strukturách všech možných orgánů činných v trestním řízení, by se opravdu odehrávat nemělo. Důvěra veřejnosti v politickou sféru a státní aparát je špatná dlouhodobě a bude hodně těžké a dlouhé ji vrátit na nějakou přijatelnou úroveň. Pokud ale nyní vznikají až tak silné pochybnosti nad nestranností a objektivitou policie či státního zastupitelství, rozpadá se důvěra v celý demokratický politický systém a vytváří se podmínky pro nástup extremistických a totalitářských ideologií, které slibem pevné ruky oslovují čím dál více lidí.

Lessy určitě nebyl ten nejlepší policejní prezident. Opravdu asi moc nechápal nutnost hluboké reformy policie, která nemá, jak je zjevné z mezinárodních srovnání, celkově málo lidí. Jen má málo lidí na skutečnou policejní práci. Všichni vědí, že je příliš mnoho náčelníků na příliš málo indiánů, a to je nutné změnit. Lessyho nástupce Červíček si to uvědomuje, a už jen proto je lepším policejním prezidentem. Jenže tohle všechno má svá ale.

Tím prvním je skutečnost samotného odvolání policejního prezidenta. Jak je z výše uvedeného zřejmé, nepovažujeme Lessyho zrovna za manažerský typ. Jenže postup Jana Kubiceho při jeho odvolání také nebyl zrovna vzorový. Jistě, lze připustit, že postupoval striktně podle zákona. Nicméně všichni, kdo čtou občas noviny, dávno vědí, že Lessy byl mrtvým prezidentem už v okamžiku, kdy se stal Kubice ministrem vnitra po Radku Johnovi. Ten Lessyho vybral ve velmi nestandardním a evidentně nezákonném výběrovém řízení zcela proti vůli koaličních partnerů a vládu tehdy při výměně policejního prezidenta udržel pohromadě jen prezident Klaus, který do sporu velmi aktivně zasáhl.

Pozůstatek Věcí veřejných na tak důležitém postu v situaci, kdy jsou VV v opozici, byl sotva myslitelný. Oba pánové tak měli dost času domluvit se na rozumných podmínkách střídání stráží. Místo toho zde máme silové odvolání vrcholového představitele klíčové bezpečnostní složky státu a před sebou válku policajtů, v níž se zase přetřásá, kdo koho drží pod krkem a kdo jakou kauzu zakopává pod koberec. A hlavně jak ta korupční chobotnice omotala celou českou politiku do té míry, že už se v téhle zemi fakt nedá dýchat.

Nic naplat, trochu to připomíná zpackané odvolání pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly exministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem, po němž začala řež na státních zastupitelstvích – každý obviňoval každého a klid nastal, alespoň z pohledu veřejnosti, až po nástupu nového ministra spravedlnosti.

Zrovna tak zesiluje podezření, že zde nejde o skutečný efektivní a nezávislý průchod spravedlnosti, ale o potřebu ochranné ruky nad lupiči z politiky. A to se prostě nemá stávat.

Navíc když těch pochybností o vyšetřování korupčních kauz je hodně a všechny strany se snaží policii znevěrohodnit. Příkladem může být případ letounů Casa, kde policisté zatím nepředložili nic, co by jen trochu skepticky naladěného pozorovatele přesvědčilo, že po té Vlastě Parkanové jdou oprávněně. Také hustota, s jakou jsou koseni krajští politici ČSSD, vyvolává potřebu trochu pozvednout obočí. A pověst oněch takzvaných elitních útvarů vyšetřujících tu nejzávažnější trestnou činnost není třeba mezi lidmi z kriminálky, ale ani mezi zpravodajskou komunitou zrovna křišťálově čistá. Když k tomu připočteme, že Kubiceho zeť je právníkem spojovaným s Romanem Janouškem, zvedne se obočí podruhé. Byť tahle příbuznost nemusí vůbec nic znamenat.

Není proto divu, že se opět začíná mluvit o výměně ministra vnitra, což by za této situace nebylo na škodu. Mělo by se s tím ale počkat, alespoň než bude po volbách. Protože i bez toho je situace vládní koalice tak nestabilní, že se musí bát i podzimního větříku.

Každopádně přesvědčit veřejnost, že policie je tu od toho, aby skutečně pomáhala a chránila bezpečnost lidí v zemi, a ne bezpečí kmotrovských struktur, se za Lessyho nepodařilo. Jeho odvoláním se situace také nevylepšila, a jak dál, zatím zřejmě nikdo netuší. Možná když ten Červíček dostane čas a bude vrtat, vrtat, vrtat…

O autorovi| Pavel Páral • paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče