Kryminálník u vesla

07. dubna 2014, 00:00 - Daniel deyl
07. dubna 2014, 00:00

Sergej Aksjonov má za sebou soukromou armádu, mafiánskou minulost a ruský separatismus v genech

Kdo byl nad ránem 27. února poblíž krymského parlamentu, spatřil, jak z několika džípů a náklaďáků vyskákaly dvě až tři desítky po zuby ozbrojených mužů. Nastěhovali dovnitř několik objemných beden a pak se rozestavili v pohotovostním postavení; někteří uvnitř, jiní před vchodem. Železobetonový prostor mezi ulicí Karla Marxe a parkem Vítězství, napůl nádvoří a napůl vnitroblok, v němž sídlí vláda a parlament Krymu, měli pod kontrolou během několika desítek vteřin bez jediného konfliktu s ochrankou.

V oněch bednách byly granáty, samopaly a munice. Připravovalo se mimořádné zasedání tamního parlamentu, tehdy ještě oficiálně Nejvyšší rady autonomní republiky Krym, jež mělo odtrhnout Krym od Ukrajiny a připojit jej k Rusku (jakkoli oficiální procedura byla o něco komplikovanější). Však také ještě týž den přišli dělníci a vyvedli na budově nový nápis: Státní rada Republiky Krym.

Režisér a hlavní aktér jednání, poslanec Sergej Aksjonov, neponechal nic náhodě.

Od rozednění sháněl poslance, aby jich přišlo usnášeníschopné množství. Museli schválit dva body programu: kromě vyhlášení nezávislosti Krymu na Ukrajině ještě jmenování Aksjonova premiérem. Jestli poslanců dost přišlo, nebo ne, je celkem jedno; výsledek byl v obou hlasováních 55 : 9, ačkoli nejméně dva zákonodárci, kteří podle zápisů pro Aksjonova hlasovali, se americkému týdeníku Time dušovali, že do budovy parlamentu vůbec nevkročili. Jediný muž, na jehož soudu v danou chvíli skutečně záleželo, ruský prezident Vladimir Putin, se o několik dní později vyjádřil jasně: „Jistěže je Aksjonov legitimním premiérem.“ A je to - víc dnes na Krymu netřeba, stojíte-li na té správné straně.

Ideální loutka Byl to právě Aksjonov, kdo předtím požádal jménem krymských Rusů Moskvu o „pomoc“. Proč právě on? Kdo je člověk, jenž dnes coby Putinova pravá ruka Krymu vládne? Německý týdeník Der Spiegel to popsal jednoduše: ideální loutka. Aksjonovova minulost z něho totiž činí člověka mimořádně dobře vydíratelného.

Dnes je „legitimním premiérem“, ale před 20 lety byl krymskému podsvětí znám jako Skřet. Anatolij Los, prominentní krymský obchodník té doby („Měl jsem tolik peněz, že jsem ani nemohl strčit ruku do kapsy,“ citoval jej Time), si Aksjonova vybavuje jako člena užšího vedení gangu s názvem Salem. (Jméno dostal podle Salem Café, tehdy módního podniku, jejž otevřel poté, co simferopolská radnice uzavřela „družbu“ s městem Salem ve státu Oregon.) Tam se budoucí premiér scházel s kolegy spolugangstery; měl podle Lose funkci vymahače dluhů a vedl si nadmíru dobře.

„Aksjonov byl zpočátku brigadýr,“ řekl Spiegelu Ilmi Uměrov, bývalý starosta 35tisícového města Bachčisaraj na půli cesty mezi hlavním městem Simferopolem a téměř 400tisícovým obchodním a turistickým přímořským střediskem Sevastopolem. Brigadýr je zaběhnutý výraz tamní galerky pro člověka, který vybírá výpalné. Postupem doby začal Aksjonov na žebříčku stoupat. „Za chvíli ho mafie zaměstnávala jako ředitele svých firem,“ tvrdí Uměrov.

„Uměrov i Los mají psychologické problémy,“ odmítá podle očekávání Aksjonov veškerá nařčení. Tvrdí, že do byznysu mu pomohl na začátku 90. let otec, jenž měl v Moldavsku továrnu na deštníky; společně je začali dovážet na Krym. Tamní trh s deštníky musel být velmi výnosný, protože když se o něco později začalo privatizovat, stal se Aksjonov najednou jedním z nejvlivnějších obyvatel Krymu. Získal mnoho lukrativních pozemků i budov.

Dnes mu patří nejméně dvě simferopolské továrny, z toho jedna z nich je subdodavatelem automobilek. Kromě toho ovládá několik realitních firem, stavební společnost, vlastní noviny a internetový portál či bar s přiléhavým jménem Alcatraz. Část těchto firem oficiálně vlastní jeho matka, manželka či tchyně; některé mají jako sídlo pouze poštovní schránku.

Cesta k podnikatelskému impériu nebyla jednoduchá. V roce 1996 s Aksjonovem vybuchlo jeho volvo, což měl být výsledek jakéhosi sporu uvnitř gangu. V roce 2001 policie zneškodnila bombu na střeše jeho domu.

A v roce 2006 si jakýsi podnikatelský konkurent objednal u důstojníka ukrajinské tajné služby SBU Aksjonovovu likvidaci. Než však mohl řečený státní zaměstnanec vraždu vykonat, překazil mu to jeho kolega, jenž pro změnu pracoval pro Aksjonova.

Mnoho z výše uvedených informací čerpal Der Spiegel z 24stránkového rusky psaného spisu, který získal „z důvěryhodných zdrojů“ a jenž má formální podobu obvyklou u ruských tajných služeb. Ruské dědictví Když se Aksjonov dal na politiku, nebyl výjimkou.

V posledních 15 letech tak učinilo hodně krymských podnikatelů, jimž se poslanecká imunita výtečně hodila. Co od nich Aksjonova odlišovalo, byla jeho vyhraněná proruská ideologie. Založil několik ruských spolků a nakonec stranu Ruská jednota, jejímž poslancem je dosud (pro úplnost: v posledních volbách získala jeho partaj čtyři procenta hlasů a tři poslance z celkových sto).

Na člověka, který tam nikdy nežil, je Aksjonovova přilnavost k Rusku pozoruhodná.

Částečně vysvětlení může poskytnout jeho původ: dědeček i otec byli důstojníky Rudé armády. První z nich sloužil po druhé světové válce v Postupimi; otec Valerij byl na počátku 90. let v Moldavsku. Když tamní vůdci začali požadovat samostatnost na SSSR, byl to on, kdo založil ozbrojenou skupinu Ruská obec severní Moldávie, která nakonec dosáhla de facto odtržení Podněsterské republiky od dnešního Moldavska v ruské režii.

Důstojníkem měl být i Sergej; absolvoval vojenskou střední školu, ale než mohl nastoupit do služby, Sovětský svaz se rozpadl. Mohl se stát ukrajinským vojákem, ale - stejně jako letos v únoru - na loajalitu vůči Kyjevu neměl ani pomyšlení. Vojenské vzdělání a kontakty mu však už zůstaly. Spolu s podporou Moskvy (a obchodní kariérou s počátky v temném krymském podsvětí) mu to připravilo takovou pozici, že těsně po letošním převzetí moci mohl říci, že veškeré polovojenské jednotky v zemi jsou pod jeho kontrolou. A ať už je to pravda více či méně, je dnes Sergej Aksjonov na Krymu jistě nejmocnějším mužem.

Sergej Aksjonov 1972 narozen v Balti (SSSR, dnešní Moldavsko) 1989 odchází na Krym 1993 vystudoval vojenskou stavební školu 2008 zakládá stranu Ruská jednota 2010 stává se poslancem Nejvyšší rady autonomní republiky Krym 2014 přebírá na Krymu moc coby premiér (jeho vládu dosud oficiálně uznalo pouze Rusko) Dnes je Aksjonov „legitimním premiérem“, ale před 20 lety byl krymskému podsvětí znám jako Skřet.

O autorovi| Daniel deyl, deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče