Krok na Východ, nebo na Západ?

24. června 2013, 00:00 - JAROSLAVA IGNÁCIKOVÁ
24. června 2013, 00:00

Nový zákon na zvýšení transparentnosti akciových společností nezabrání, aby se veřejných zakázek účastnily společnosti s nejasnou vlastnickou strukturou

Anonymní vlastnictví společností nemusí sloužit pouze k ochraně soukromí držitelů akcií, kteří z rodinných či společenských důvodů nechtějí zveřejňovat, jakým způsobem investují své volné finanční prostředky. Mnohdy anonymní vlastnictví akciových společností zastírá situace, kdy se akcionář dostal do kolize se zákonem.

Pokud je zaměstnancem nebo orgánem v jiné společnosti, může se jako akcionář dopustit zakázaného konkurenčního jednání.

Anonymitou se ubrání vymáhání pohledávek ze strany státu nebo obchodních partnerů, schová se před exekucí, nebo dokonce i trestním stíháním. Anonymní struktury společností se totiž hojně využívají k páchání organizovaného zločinu, zejména formou korupce nebo praní špinavých peněz. Všechny tyto důvody vedly nejenom zahraniční, ale nakonec i naše zákonodárce k regulaci anonymního vlastnictví společností prostřednictvím k tomu využívaných listinných akcií na majitele.

Přístup jednotlivých zemí Evropské unie k této formě akcií je různý. Některé státy anonymní vlastnictví zakazují, jiné je povolují, současně je však omezují v získávání peněz z veřejných prostředků. Listinné akcie na majitele nejsou zakázány například v Německu, Lucembursku, Velké Británii ani v Nizozemsku. Tyto země však mají příslušnou ochranu v oblasti veřejných zakázek a jiných právních předpisech, které regulují využívání veřejných finančních prostředků. Vydávání listinných akcií na majitele je například zakázáno v Rusku, Maďarsku, na Ukrajině a nyní bude i v České republice.

Česká cesta Původním záměrem zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností bylo zajištění transparentnosti subjektů, které jsou příjemci prostředků z veřejných zdrojů. Mělo jít o komplexní řešení, které by znamenalo zásah do řady právních předpisů. Musel by se připravit kvalitní návrh zákona, který by respektoval jak evropské předpisy (např. kvalifikační předpoklady pro uchazeče o veřejné zakázky), navíc by nebyl diskriminační vůči zahraničním společnostem, ale účinně by odkrýval vlastnickou strukturu akciových společností až po ultimátního vlastníka. Tato varianta vzhledem ke své komplexnosti a časové náročnosti přípravy nebyla dále rozpracována.

Vyhrála nakonec konzervativnější varianta, která listinné akcie na majitele úplně ruší a zavádí povinnost transformovat je do jiné podoby a formy. Nový zákon bude proto zasahovat pouze do několika málo právních předpisů upravujících cenné papíry i akcie. Akciové společnosti budou mít na výběr tři varianty transformace. Mohou ponechat akcie na majitele, ty však budou muset být buď (a) zaknihovány u centrálního depozitáře, nebo (b) imobilizovány – fyzicky uschovány, třeba u bank. Třetí možností je © transformace akcií na majitele na akcie na jméno. Pokud si společnosti žádnou variantu nevyberou, automaticky se akcie změní na akcie na jméno. Každá ze zákonem předpokládaných variant znamená pro akciové společnosti finanční zátěž, která zbytečně negativně ovlivní řádně a legálně podnikající akciové společnosti.

Nepřehlédnutelným nedostatkem plánované právní úpravy je však její snadné obcházení.

Například tím, že akcionáři českých společností budou zahraniční společnosti s anonymní vlastnickou strukturou a dojde tak k jejich řetězení. I kdyby se podařilo odhalit konečného „vlastníka akcií“, nemusí se nutně jednat o osobu oprávněnou akcionářská práva vykonávat, ale odhalí se osoba, která akcie pouze spravuje pro někoho jiného.

Zrušením listinných akcií na majitele se nezabrání, aby se veřejných zakázek účastnily společnosti s nejasnou vlastnickou strukturou. Původní záměr právní úpravy tedy vládním návrhem dosažen nebude. Přínosem zákona je pouze pokus zkomplikovat zastření skutečného vlastníka. Vyspělé západní země volí místo plošného zákazu anonymních akcií raději složitější, zato ale účinnější zákonnou úpravu zvýšením transparentnosti právnických osob, které jsou příjemci veřejných prostředků.

Jak tO UMĚJÍ sOUseDÉ Na Slovensku jsou již od 1. července 1999 pouze zaknihované akcie na majitele, listinné akcie na majitele jsou zakázány. Tamní zákon o cenných papírech upravuje jejich povinnou „dematerializaci“. Akcie musejí být zaknihované v evidenci vedené Střediskem cenných papírů.

Možná i proto každým rokem stoupá zájem slovenských akciových společností o anonymitu akcionářů a daňovou optimalizaci.

V roce 2012 stoupl počet slovenských akciových společností s akcionáři z daňových rájů zhruba o jednu pětinu ve srovnání s rokem 2011 (Zdroj: Poradenská spolecnost Bisnode Slovensko) a tento trend pokračuje i letos.

Ve většině případů jsou jako vlastníci zaknihovaných akcií slovenských akciových společností uvedeny společnosti z Nizozemska, Kypru, Lucemburska či USA, kde je anonymní vlastnictví akcií povoleno.

I když jsou listinné akcie na majitele na Slovenku již více než deset let zakázány, figuruje Slovensko v indexu vnímání korupce sestaveného Transparency International až na 62. místě. Pro srovnání, Česká republika je na 54. místě. Země jako Velká Británie, Německo, Nizozemsko se v indexu vnímání korupce umístily v první dvacítce. Naopak Rusko a Ukrajina jako představitelé zákazu anonymních akcií se nacházejí až ve druhé stovce hodnocených zemí.

akcIeMI tO NekONČÍ Otázkou tedy zůstává, jestli zrušení anonymních akcií může natolik ovlivnit transparentnost českého podnikatelského prostředí. Možná se přijetím zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností ubírá Česká republika tím správným směrem v boji proti korupci, praní špinavých peněz a daňovým únikům.

Nemělo by se však jednat o krok jediný.

Dále je nutné prozkoumat možnosti, jak aplikovat pravidla transparentnosti nejen pro dodavatele, ale i subdodavatele veřejných zakázek a příjemce státních dotací. Také je třeba identifi kovat další oblasti, u kterých je vhodné znát toho opravdového hráče. Jinak se toho na kvalitě českého podnikatelského prostředí moc nezmění.

Nepřehlédnutelným nedostatkem plánované právní úpravy je její snadné obcházení.

O autorovi| JAROSLAVA IGNÁCIKOVÁ • advokátka Ambruz & Dark/Deloitte Legal

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče