Krize středního věku? Lež na lež

19. září, 00:00 - Miroslav Zámečník Daniel Deyl
19. září, 00:00

Když je člověku pětačtyřicet, má mít dostatek soudnosti, aby nevěřil všemu, co slyší. Jinak ho takzvaná krize středního věku připraví o statisíce

Po zadním schodišti superobřího pódia v New Jersey, kde vpředu bušili Rolling Stones první takty předehry hitu Sympathy for the Devil, stoupali otec se synem. Zpěvák Mick Jagger, jenž se měl za vteřinku objevit v horním patře futuristické konstrukce a spustit svoji verzi převtělení v ďábla, vedl svého čtyřletého synka Jamese, aby si show při pohledu shora pěkně užil. Zatímco na příchod Jaggera seniora na druhé straně konstrukce čekalo na sto tisíc lidí, chlapec se v půli cesty -zhruba v desetimetrové výšce - začal bát. Otec ho popadl do náruče, seběhl s ním dolů a vrazil ho do ruky někomu z ochranky; pak vyběhl do patra právě včas, aby mohl nadšenému davu v řečené písni sdělit, že to byl on, kdo zavraždil cara Mikuláše i bratry Kennedyovy.

Přízrak staroby

Většina z nás nebere za koncert milion dolarů, takže naše starosti po čtyřicítce vypadají na první pohled trochu odlišně (historka pochází z roku 1989, kdy bylo dnešnímu siru Mickovi šestačtyřicet). Ve skutečnosti však skoro každý produktivní člověk podstupuje podobná dramata denně: jak zvládnout navzájem protichůdné povinnosti rodinné a pracovní ve chvíli, kdy sil přinejlepším nepřibývá a pátý či šestý křížek na krku vás tíží stále více, než si chcete přiznat? Když najednou vidíte, že už se nejspíš nestanete druhým vtělením Elvise Presleyho či Alberta Einsteina, že patrně budete až do konce života účetním a konec hypotéky je v nedohlednu? Nehledě na to, že váš případný úmysl svléci si na veřejnosti košili začíná být v rozporu se ženevskými konvencemi, váš sexuální život je jako porsche (taky žádné nemáte) a děti, kvůli kterým to všechno podstupujete, si vás nevšímají. Jaký to má smysl, ptáte se právem. A pořídíte si motorku. Hlučnou.

Tomuhle pokusu o nerovný boj s časem se obvykle říká krize středního věku - a je ještě produktivním, takže se nebojí zadlužovat. Problém je, že lidé v téhle věkové kategorii bývají relativně příčetní, takže j im nejde jen tak něco navěsit na nos jako puberťákům Hannu Montanu. Je třeba vymyslet něco, co je tne do slabého místa.

A tím místem je blížící se přízrak staroby.

Zde je třeba uvést věci na pravou míru: většina následujícího textu se zabývá iracionálním jednáním v korelaci se středním věkem u mužů. Má to dva dobré důvody: zaprvé ženy se dost možná lépe ovládají, takže jejich výstřelky jsou obtížněji vyjádřitelné řečí peněz; zadruhé autor je gentleman. Převaha amerických zdrojů je dána skutečností, že statisticky je téma v USA podstatně šíře i hlouběji zpracováno.

Smíšené výsledky

Výsledky marketingových strategií zacílených na lidi středního věku jsou prima pro makroekonomické ukazatele; spotřeba domácností stoupá, banky se jen prohýbají pod úvěry, HDP utěšeně roste a vůbec se dějí věci, jež těší ekonomy. Aktéři samotní se naopak vystavují riziku, že než se svou hlučnou motorkou dojedou do Prachatic, budou v lepším případě na mizině, v horším na prkně.

Fenomén krize středního věku, který podobné pitomosti zdárně živí, je naneštěstí nabitý účelově sestavenými polopravdami.

Je produktem dvou disciplín, jež si udělaly z práce s účelově sestavovanými polopravdami denní chleba, totiž psychologie a marketingu.

to skvělý obchodní artikl. Útočí na potenciálně nejlukrativnější segment populace: na lidi ve věku natolik pokročilém, že mají relativně vysoké příjmy i úspory, ale zároTím, co se s člověkem děje po čtyřicítce, se zabývali oba velikáni moderní psychologie, Sigmund Freud a Carl Gustav Jung. První z nich se domníval, že člověku začne v uvedeném věku docházet nevyhnutelnost vlastní smrti, což se stane hlavním motorem jeho příštího konání. Jungův analytický přístup razil pojem individuace, tedy procesu vyrovnání se s tím, č ím jsme, v protikladu k tomu, čím bychom být chtěli. Výraz krize nepoužíval k popsání takového stavu ani jeden z nich.

Od jejich dob se však stav věcí razantně proměnil. Heslo doby „chci všechno a chci to hned“ není na Západě 21. století výrazem absurdního hédonismu, nýbrž legitimním požadavkem sebevědomých mladých generací. Promítá se do ekonomické reality v podobě tlaku na zadlužování domácností i vlád ve jménu splnění všemožných „nároků“. Je slyšet v politice z radikálně levicových postojů, hnutími za lidská práva z 60. let počínaje a dnešními takzvanými bojovníky za sociální spravedlnost konče. A vrcholem všechnoateďismu je samozřejmě byznys.

Obchodní artikl

Trápí vás něco? Není to vaše chyba. Máte svaté právo zbavovat se věcí, které vám připadají nepříjemné, například příznaků stárnutí, praví tento nový étos. Jen tak shodou okolností zároveň není nic výdělečnějšího než lechtat zákazníkovo ego, aniž byste přitom mohli být přistiženi při lži.

Ne, nejste trapná narcistní kreatura, když si necháváte tvář opíchat botoxem, do lebky voperovat vlasy a z břicha vyoperovat sádlo; jste moderní muž, jenž o sebe řádně dbá. Osm a půl tisíce dolarů, prosím.

Variací na to téma je nesčetně. Kdepak, nejste prvotřídně zpovykaný hajzlík, jen trpíte syndromem XY. Prozac vám pomůže. Nikdo přesně nedokáže rozpoznat hranici, kdy je takové tvrzení ještě pravdivé a kdy ne; ajeho autor si toho je obvykle vědom lépe než vy. Rozdíl je vtom, že zatímco obvykle z takových účelově spravovaných polopravd profituje jen farmaceutický průmysl a přidružené (kvazi)zdravotnické obory, dobře řízená krize středního věku dá vydělat kdekomu (viz boxy).

Na lukrativnosti této krize nic nemění skutečnost, že vědecké poznatky o její samotné existenci jsou kusé a rozporuplné.

Už sám pojem střední věk je zavádějící: experti jej kladou někam mezi 40. a 60. rok života. Skutečnost, že například v Sieře Leone je průměrná očekávaná délka dožití 44 let, však dává tušit, že jde o kulturní konstrukt, nikoli o biologický fakt.

Jestliže sám střední věk je hypotetický, pojem krize již nebezpečně balancuje na hraně výmyslu. Skutečnost, že někteří lidé v padesáti letech blbnou, může mít mnoho důvodů. Harleye chtěl už od patnácti, ale až teď si ho může dovolit; poté, co rodinnou domácnost opustily děti, má najednou více času; jak postupuje jeho kariéra, už nemusí trávit v práci osmadvacet hodin denně devět dnů v týdnu; manželka už nevypadá jako v pětadvaceti, zatímco sekretářce pětadvacet je. Nic z toho nemusí souviset s žádnou krizí.

Konstrukt, nebo fakt?

Někteří střízlivější vědci (studií ústavu John D. and Catherine T. MacArthur Foundation Research Network on Successful Midlife Development z roku 1999 počínaje a letošní studií kanadské University of Alberta zveřejněnou v americkém časopisu Developmental Psychology konče) upozorňují, že koncept krize středního věku je přinejmenším nejistý. „Tradovalo se, že věk okolo padesátého roku je věkem opuštěného hnízda, stresu a starostí, chátrajícího zdraví, zkrátka krize středního věku“ citoval deník The Washington Post Gilberta Brima, autora prvně uvedené studie, „ale čím hlouběji jsme se do toho ponořili, tím zřetelněji jsme viděli, že celkem vzato lidé ve středním věku prožívají subjektivně lepší časy než kolem dvacítky.“

Letošní studie zase uvádí, že „zhruba třiadvacet procent lidí v USA zažívá něco, co popisují jako krizi středního věku, z nich asi třetina vykazuje známky psychologické krize v důsledku vnímání vlastního stárnutí“. (Ato je řeč pouze o západních zemích. Studie, které hledaly krizi středního věku v Indii a Japonsku, nic takového nenašly.)

To by vycházelo na nějakých osm procent lidí, kteří si stěžují na něco, co je nepříjemné lidem z 99,9 procenta. Zcela laickým odhadem lze říci, že to zhruba odpovídá procentu lidí, kteří si stěžují na to, že je příliš horko nebo příliš zima, že se na podzim zkracují dny a že na dovolené v Maroku bylo hnusný pívo a samej písek. A těch Maročanů tam bylo taky moc. Jinými slovy lze si stejně dobře myslet, že komu zcela chybí pokora při vnímání běhu světa, ten přivítá diagnózu „krize středního věku“ s otevřenou náručí. Proměna ufňukance v pacienta umí být blesková, jak potvrdí každý psychiatr (pokud zrovna nedostal grant na prokázání opaku).

Na druhé straně existují studie, které tvrdí, že krize středního věku je poj em s obsahem zcela reálným. Některé z nich nejsou absurdní. Když se ekonomové David Blanchflower a Andrew Oswald z britské University of Warwick jali zkoumat míru spokojenosti s během života, zjistili podivnou věc: „Ať už vezmete soubory dat zkterékoli příjmové skupiny z kterékoli země, zjistíte totéž: spokojenost se životem začne v dekádách po dvacítce klesat, kolem padesátky dosáhne nejnižšího bodu aod té doby zase postupně stoupá až do posledních let tak vysoko, že často (i když ne vždycky) předčí i úroveň z rané dospělosti,“ řekl Blanchflower v rozhovoru pro The Atlantic v roce 2014. Tento vzorec se rychle etabloval jako „křivka spokojenosti ve tvaru písmene U“.

V hlavní roli reklama

Ať už však termín krize středního věku existuje právem, či jen jako zástěrka, funguje to. Lidé přes reklamu a marketing odvádějí tak dobrou práci, že „některá jejich reklamní poselství dokážou krizi sama vyvolat“, píše americký evoluční zoolog David Bainbridge v knize Střední věk: Přírodní dějiny. Uvádí čtyři branže, které se na to přímo specializují.

První z nich jsou půjčky na auto poskytované zhusta i lidem, kteří by jinak

Když život vypadá jako U

Proslulá křivka ve tvaru písmene U profesora Blanchflowera: nejhůře je nám těsně po padesátce.

Míra spokojenosti se směřováním života (na škále 1-10; desítka znamená absolutní spokojenost) mohli mít s dalším zadlužením problém.

Obrázek luxusního kabrioletu s neméně luxusní blondýnou usazenou uvnitř ani netřeba doplňovat sdělením „tohle může být tvoje, když si vezmeš tu správnou půjčku“.

Muži v tom správném stadiu sebepochybování na takový inzerát reagují jako krysy na píšťalu.

Magazín Eligible, jeden z mnoha, které jsou pro řečenou cílovou skupinu šity na míru, cituje šéfa dealerů Chevroletu pro Novou Anglii: „Je snadné poznat mezi zákazníky chlapíka, kterého k nám přivedla krize středního věku. Přijede v dodávce a hodinu se dívá na corvetty. Protože k nám přijel osobně, víme, že jeho zájem je vážný.

Stačí málo a prodám mu, cokoli se mi zachce,“ popisuje zranitelnost takto nahlodaných mužů.

Jinou skupinu lákadel tvoří cestovní balíčky s různým obsahem - od extrémních adrenalinových zážitků až po sexuální orgie v takzvaných hédonistických letoviscích.

Je libo seskočit s lyžemi z vrtulníku, nebo raději návštěva lázní s vyhrazenou „místností na hraní“, kde je dovoleno vše, na co si vzpomenete, plus leccos z toho, na co normálně ani nepomyslíte? „Klíčové výrazy jsou seznam toho, co musím udělat, než umřu' nebo,čeho jsem za život dosáhl?',“ píše The Atlantic, „už samotné připomenutí smrtelnosti v reklamním textu může méně odolného čtenáře pošiouchnout k pokoušení štěstěny.“

Pak jsou obory, které ani nepředstírají, že by měly na práci něco jiného než uspokojování marnivosti lidí, kteří už jsou mladí hodně dlouho. Plastické operace nejmodernějšími technikami (od podchlazování tukových tkání až po laser), kosmetické salony a přidružená podnikání skvěle prosperují - mimo jiné proto, že stále častěji slouží kromě tradiční ženské klientely i mužům.

Laser i ultrafialové záření

Pro ilustraci - salon Numi Laser Spa v Bramptonu v kanadském Ontariu nabízí „proměnu tělesného vzhledu za použití laserového a ultrafialového záření“. Podle časopisu Eligible je muž - klient Numi Laser Spa v průměru o deset let starší a o sto tisíc dolarů bohatší než průměrná klientka. V představě, že budou najednou vypadat jako Tom Cruise před dvaceti lety, vyhledávají tito zámožní mužové plastické operace všeho druhu od liposukce přes odstranění popraskaných žilek až po umělé opalování v soláriích s individuálně nastavitelnými žárovkami.

S t ím souvisí vzájemně propojená odvětví fitness, doplňků stravy a přípravků proti impotenci (protagonisté zde dávají přednost termínu „ochrana pohlavního zdraví“, což může být matoucí). Pánové se věnují bojovým uměním, vzpírání a triatlonu, zatímco mezi dámami se největší oblibě těší aerobic, spinning, běhání a jóga.

Společným jmenovatelem těchto aktivit jsou kulaťoučké částky, které si za ně lze účtovat. Zatímco členství v běžném fitness klubu vyjde na 400 až 700 dolarů měsíčně, za vlastního kondičního trenéra můžete utratit až desetitisíce dolarů ročně, jste-li ten typ. Výrobci toho všeho, co máte spolykat, abyste byli fit na tartanu i pod peřinou, obvykle termín „krize středního věku“ užívají rovnou bez okolků v reklamních textech.

Kolega šimpanz

Vtip je v tom, že pokud má pravdu teorie o křivce životní spokojenosti ve tvaru U, k pozitivnímu obratu žádné z popsaných nákladných opatření nepotřebujete. Jestliže si připadáte, že jste na dně, máte statisticky vzato slušnou šanci, že zase bude lépe.

Pro ty, jimž statistika na náladě nepřidá, je tu ještě jedna dobrá zpráva: nejsme v tom sami. Chandru středního věku s námi sdílejí všichni nejvyšší primáti. Na pět set šimpanzů a orangutanů žijících v lidské péči v zemích od západní Evropy přes Singapur, Japonsko, Austrálii až po Spojené státy a Kanadu se stalo předmětem zkoumání stran toho, jak se (podle svých chovatelů a veterinářů) cítí. V přepočtu na dožití mají také krizi kolem čtyřicítky až padesátky. Jak šťastné myšlenky napadají orangutany a šimpanze na konečné vzestupné dráze U-křivky, o tom bohužel výzkum nehovoří. Snad někdy příště. •

Sportovní vůz: 50 tisíc dolarů a výš Není to zrovna originální, ale takový Porsche Boxster má všechno, co člověk v danou chvíli potřebuje: stahovací střechu, málo na tachometru a pouze dvě sedadla.

Na kolik nás přijde krize středního věku

Oblečení: 10 tisíc dolarů Vydat čtvrt milionu korun za velmi dobré boty a obleky býval kdysi v Česku problém. Dnes už se to dá zvládnout, jakkoli to bude v USA pořád snadnější.

Plastická operace a kosmetická péče: 5 až 20 tisíc dolarů Ženy již zdaleka nemají na tenhle obor monopol. Liposukce stojí běžně maličkost: pět tisíc dolarů. Ale pozor - chcete-li odebraný tuk použít k vypolstrování zadnice, přijde vás to na dvojnásobek. Kadeřnictví a kosmetická péče: 100 dolarů a výše Záleží samozřejmě na provedení, ale takový Bill Clinton se dostal do řečí, když se nechal na palubě Air Force One ostříhat za dvě stě dolarů. A to si vezměte, že se psal rok 1996 (a Monika Lewinská nebyla žádná velká výhra).

Zálet: 2664 dolarů Průměrná mimomanželská aféra trvá šest měsíců a vyjde muže na víc než 2500 dolarů, spočítala jakási britská firma studující zvyky Američanů. Ale to číslo je třeba brát s rezervou: zahrnuje jen výdaje na večeře a hotely. Jak je to se stárnoucími muži

Jsou v podstatě dva archetypy mužů - ti, které mají ženy rády kvůli tomu, kým jsou; a ti druzí, kteří musejí spoléhat na to, čím jsou. Pro které typy mužů je stárnutí těžší, je otázka; ale výsledky jsou viditelné na první pohled.

1. Přitažliví stárnoucí muži s ekvivalentními protějšky stejného věku se dovedli usadit a umějí stárnout. Pokud vyměnili partnerky v této kohortě, a to se může stát, je to možné interpretovat jako hledání šťastné polohy na stejné U-křivce.

2. Kdysi přitažliví stárnoucí muži s velmi atraktivními mladými ženami se nedovedli usadit, ale muselo se jim ekonomicky dařit. Potomek s novou partnerkou je pravděpodobně vlastní, stejně tak jako únava z neustálého dohánění věku.

3. Chlap, který nebyl atraktivní snad ani jako kojenec v očích své matky a je na dně U-křivky, s hezkou mladou partnerkou -to je „bohatý stařec“. Kombinace, jež se vyskytuje v celých dějinách lidstva, napříč všemi časy i kulturami. Nikdy nebyl populární a nic dobrého ho geneticky - bez důsledné ochrany eunuchů - samozřejmě nečeká.

4. Zbytek typologie je civilizačně obvyklý -to jsme my, kteří svoje U-křivky prostě nějak zvládneme a budeme se těšit na vnoučátka.

5. Jedna kombinace ovšem schází: jen obtížně se hledá krásná stárnoucí žena s mladým šeredou, na první pohled blbým a nemajetným, po boku. V takové kombinaci musejí existovat nějaké značné přednosti nám ostatním dosud utajené.

Životní pojistka: 18 tisíc dolarů Aktivity spojené s reakcí na krizi středního věku sice nezastavují stárnutí, ale mohou je velmi rychle zkrátit. Na pojistce se to nejspíš podepíše. Rozvod: 20 tisíc dolarů Tady někde začíná cena rozvodu v případě, že se manželé nedohodnou. Existuje slušná pravděpodobnost, že pokud je rozvod důsledkem iracionálního jednání (jaké s sebou krize středního věku přináší), nejspíš se nedohodnou. V Česku bude cena začínat níže, ale nespoléhejte na to. Tetování: 200 dolarů Jste fakt divocí a potřebujete to ukázat celému světu? Vytáhněte drobné a připravte se na pár desítek hodin bolesti. Připomínat, že se tetování odstraňuje jen obtížně, nepříjemně a draho, je v tuto chvíli nejspíš zbytečné.

Deset vozů pro střední věk - • Ford GT Supercar Cena v základním provedení: 400 000 USD Pronájem: 6000 USD/měsíc 0-100 km/h za 3 vteřiny Doporučená minimální výše majetku: 8 000 000 USD

- • Lamborghini Huracan Cena v základním provedení: 240 745 USD Pronájem: 3600 USD/měsíc 0-100 km/h za 2,5 vteřiny Doporučená minimální výše majetku: 4 820 000 USD

- • Ferrari 458 Italia Cena v základním provedení: 243 900 USD Pronájem: 3650 USD/měsíc 0-100 km/h za 3 vteřiny Doporučená minimální výše majetku: 4 878 000 USD

Acura NSX Cena v základním provedení: 157 800 USD Pronájem: 2700 USD/měsíc Doporučená minimální výše majetku: 3 156 000 USD

- • McLaren 570S Coupe Cena v základním provedení: 184 900 USD Pronájem: 3100 USD/měsíc 0-100 km/h za 3,2 vteřiny Doporučená minimální výše majetku: 3 700 000 USD

- • Porsche 911 Cena v základním provedení: 85 295 USD Pronájem: 1300 USD/měsíc 0-100 km/h za 3,6 vteřiny Doporučená minimální výše majetku: 1 706 000 USD

- • Ranger Rover Sport HSE SuperCharged Cena v základním provedení: 112 000 USD Pronájem: 1841 USD/měsíc 0-100 km/h za 4,3 vteřiny Doporučená minimální výše majetku: 2 224 000 USD

- • Maserati Ghibli Cena v základním provedení: 71 850 USD Pronájem: 1154 USD/měsíc 0-100 km/h za 4,7 vteřiny Doporučená minimální výše majetku: 1 437 000 USD

Tesla Model S Cena v základním provedení: 71 100 USD Pronájem: dosud se běžně nepronajímá 0-100 km/h za 2,8 vteřiny Doporučená minimální výše majetku: 1 422 000 USD

- • Chevrolet Corvette Cena v základním provedení: 56 395 USD Pronájem: 952 USD/měsíc 0-100 km/h za 3,7 vteřiny Doporučená minimální výše majetku: 1 128 000 USD

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče