Křídla, která nesou

19. května 2014, 00:00 - Jan Jandourek
19. května 2014, 00:00

Historické letouny jsou nejen koníčkem bohatých, ale i dobrou investicí

Investovat se má tam, kde cena roste. Pokud jde o historická letadla, jejich cena se nepřetržitě zvyšuje už od 60. let minulého století. Kolik taková hračka stojí? Letuschopné historické letadlo je možné pořídit za cenu od 60 tisíc amerických dolarů (necelých 1,2 milionu korun).

Některá letadla jsou pochopitelně velmi vzácná, takže stíhačka z druhé světové války může přijít na jeden až čtyři miliony dolarů. Poměrně hojný britský Spitfire pak třeba na „pouhé“ dva miliony dolarů.

Je samozřejmě možné historické letadlo rekonstruovat nebo vytvořit repliku. Ta může mít několik úrovní – od prakticky originálního, zachovaného stroje přes použití původních částí (obvykle motor) až po postavení zcela nového stroje podle původních plánů.

Kvůli materiálům, technologiím a často již chybějícím dovednostem může taková stavba trvat i několik let. V tomto případě ale nejde o ukládání peněz, ale spíše jejich utrácení. Replika přijde třeba na pět až sedm milionů korun, o investovaném čase a energii nemluvě.

V zahraničí do veteránů investují slavná jména, třeba spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen. U nás třeba zase zakladatel serveru Seznam Ivo Lukačovič investoval do opravy letadla Lockheed Electra 10A z roku 1937. Tento stroj patřil kdysi Janu Baťovi a není jen součástí technické historie, ale dalo by se říci, že i historie národní.

Z našich nových replik, které náleží k Historické letce Republiky československé, můžeme jmenovat třeba Avii BH-1 a Avii BH-5. Avia BH-5, která navazuje na předchůdce BH-1, byla prvním československým letounem, který zvítězil v mezinárodních závodech.

V roce 1923 získal cenu belgického krále a cenu pro turistiku Belgického aeroklubu. Cestu do Bruselu a zpět prolétl pilot Zdeněk Lhota s mezipřistáním v Mayence průměrnou rychlostí 138 kilometrů v hodině, což byl v roce 1923 pozoruhodný výkon.

Z historických letounů v letuschopném stavu můžeme jmenovat třeba pět strojů řady Zlín, které lze spatřit i při skupinových letech.

Jsou také součástí Historické letky. Tato řada letadel používaných pro výcvik v armádě a sportovní létání se vyráběla od počátku 60. let a dodnes si zachovávají svůj půvab, jak se mohou přesvědčit návštěvníci mnoha leteckých akcí. Některé stroje se k nám vrátily z ciziny, Francie, Polska a Švýcarska.

Existuje také řada „falešných“ veteránů.

Nejsou to repliky, ale napodobeniny. Ve skutečnosti jde o moderní ultralighty, které se často stavějí v menším měřítku právě proto, aby se do kategorie ultralight vešly. Kromě potěšení z letu mohou sloužit jako komerční pouťová atrakce, ale skutečné klenoty hodné investice tyto stroje nejsou. To už je však jiné téma.

Opravdovou hodnotu má to, z čeho na člověka dýchne původnost a poctivost. Tedy ze skutečného starého letadla nebo z jeho repliky vyrobené v potu tváře podle původních plánů a postupů.

Zakladatel serveru Seznam Ivo Lukačovič investoval do opravy letadla Lockheed Electra 10A z roku 1937, které kdysi patřilo Janu Baťovi.

O autorovi| Jan Jandourek, spolupracovník redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče