Král Miloš první

01. července 2013, 00:00 - Petr Weikert
01. července 2013, 00:00

Prezident Zeman postupně naplňuje, co si předsevzal. Začal dělat politiku na vlastní pěst. Navzdory všem

Když Miloš Zeman hodnotil na začátku roku 2010 úřednický kabinet profesionálního statistika Jana Fischera, vadilo mu, že nemá žádný politický mandát.

Nyní stojí prezident za sestavením vlády, která je ještě o znatelný kus slabší. Na rozdíl od Fischerova kabinetu nemá podporu sněmovny.

Zeman tím dal jasně najevo, že chce být tak silný, jak jen mu ústava dovolí. A před volbami, které Česko čekají, posílá budoucím vítězům z ČSSD vzkaz, že to s ním nebudou mít vůbec jednoduché.

„Mnohokrát jsem se sešel s ústavními právníky a dospěl k názoru, že když debatujete s třemi z nich, dostanete čtyři různé názory, protože minimálně jeden z nich je schizofrenik,“ komentuje prezident debaty kolem toho, zda dodržuje ústavu, když zahájil jmenováním premiéra sestavování ministerského týmu, který nemá oporu ve sněmovně.

Z jeho vyjádření je patrný postoj k oponentům – nebere na ně ohled.

O co hlava státu hraje Důvody, proč Zeman pověřil Jiřího Rusnoka sestavením vlády předem odsouzené k vyslovení nedůvěry, jsou dva. První se týká jeho sporu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem o jmenování velvyslanců. Když se nechal Schwarzenberg slyšet, že Zemana obejde tím, že své lidi pošle do ciziny bez jeho souhlasu jako nižší diplomaty, takzvané chargé d'affaires, prezident jeho kartu přebíjí úřednickým kabinetem. Rusnokův kabinet, byť v demisi a bez důvěry dolní komory, může Zemanovy oblíbence na velvyslanecké posty poslat. Premiér Rusnok už potvrdil, že to udělá. „Já s těmito návrhy problém nemám, já myslím, že jsou to naopak návrhy pozitivní, které mohou České republice v obou těchto zemích pomoci,“ řekl Rusnok.

Do Moskvy tak například může odjet europoslanec a bývalý kosmonaut Vladimír Remek a na Slovensko míří Livia Klausová.

Druhý důvod, proč Zeman navzdory sněmovně staví vlastní vládu, se týká jeho spřízněné strany SPOZ, která se pohybuje na pětiprocentní hranici vstupu do sněmovny.

Prezident dělá straně kampaň a přihrává jí politické body. Svým voličům, potažmo voličům SPOZ, se ukazuje v roli silného muže, který – jak řekl – posílá hasiče k hořícímu požáru. Strhává na sebe pozornost. A těmi hasiči není nikdo jiný než lidé, kteří se objevili nebo objeví na kandidátce SPOZ. „Tohle není vláda ani odborníků, ani úředníků. Tohle je vláda kamarádů Miloše Zemana,“ glosoval odstupující ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

A premiér Rusnok se k tomu hrdě přihlásil. Třeba Marie Benešová, která se má stát ministryní spravedlnosti, má podle Bohuslava Sobotky (ČSSD) vést v příštím roce kandidátku SPOZ ve středních Čechách. Sama Benešová to ale popírá. Ministr vnitra Martin Pecina má být ale lídrem strany v Moravskoslezském kraji. Šéf diplomacie Jan Kohout má být lídrem SPOZ v Praze. Sestavu mají ještě doplnit spisovatel Pavel Kohout na postu ministra kultury nebo prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman na postu ministra zemědělství, případně Martin Holcát, náměstek ředitele FN Motol na postu ministra zdravotnictví.

Prezident Zeman, stejně jako premiér Rusnok přitom dobře vědí, že jejich kabinet nebude žít dlouho. A také nemůže, protože sněmovna nepodpoří jeho rozpočet, který musí v září začít schvalovat. Ač by to možná prezident chtěl, kabinet tak nebude mít čas rozhodovat například o dostavbě Temelína.

Druhý pokus pro Němcovou Po pár týdnech vládnutí bez důvěry sněmovny se rozjede hra o budoucí opravdový kabinet a rovněž o přežití sněmovny. Zeman už ve svém proslovu při jmenování Rusnoka řekl, že bude při druhém pokusu o sestavení vlády velmi uvažovat o tom, že premiérkou jmenuje Miroslavu Němcovou. V pátek do toho sice vstoupil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, že druhý pokus bude chtít on, jeho reálná šance na sestavení vlády je ale malá, pokud se k němu ovšem nepřikloní Top 09 a LIDEM.

Dosud ale platí, že 101 podpisů nutných pro vyslovení důvěry vládě drží Miroslava Němcová.

Jinými slovy to znamená, že ČSSD nemá 120 podpisů, kterými by rozpustila sněmovnu, což především chce její předseda Bohuslav Sobotka. I kdyby se zlomila strana LIDEM a podpořila buď rozpuštění sněmovny, nebo vládu Jiřího Rusnoka, s poměrem sil to nezahýbe.

Pokud Zeman vybere na druhý pokus pro sestavení Němcovou, bude s několikatýdenní přestávkou vládnout podobný kabinet, který se loučí. A když Zeman Němcovou nevybere a jeho druhý pokus znovu zklame, napotřetí jmenuje podle ústavy premiéra předseda sněmovny. Pokud Miroslava Němcová svůj post ve sněmovně neopustí, což kvůli jmenování premiérkou chtěla, bude tím pověřeným ona. Kdyby její vláda ve sněmovně nedostala důvěru, prezident by rozpustil sněmovnu a následovaly by předčasné volby.

S blížícím se termínem řádných voleb přichází do hry i ustanovení, že se sněmovna nesmí rozpustit tři měsíce před koncem volebního období. Pokud tedy poslanci přežijí všechny vládní pokusy do konce února, mají vyhráno.

Ve hře je ovšem ještě jedna varianta. Zemanem jmenovaný premiér Rusnok bude vládnout v demisi až do řádných voleb. Česko takový precedens má. Někdejší premiér Mirek Topolánek nesehnal v roce 2006 na první pokus většinu ve sněmovně a jeho první kabinet vládl v demisi zhruba čtyři měsíce. Napodruhé dostal od prezidenta Klause opět šanci.

Momentálně se hraje o čas. Rusnok bude mít proti sobě pevnou zeď jménem dolní komora, kde mu neprojde jediný zákon včetně toho o státním rozpočtu. O ten jde především. Schvalovací proces musí začít v září, když ho poslanci včas neschválí, bude stát fungovat od příštího roku v rozpočtovém provizoriu. „Sněmovna neschválí žádný rozpočet této vládě,“ oznamuje odcházející ministr financí Miroslav Kalousek. Rozpočtové provizorium by pro Česko znamenalo, že rozpočet uvolní každý měsíc jednu dvanáctinu z výdajů předchozího rozpočtu.

Zastaveny jsou veškeré investice. Peníze půjdou tedy výhradně na nutný chod státu – na platy úředníků, energie nebo sociální dávky.

Evropská unie také pak zastaví příliv dotací.

Zemanova ústava Jestliže to prezident nakonec nevymyslí přece jen jinak, bude muset i napodruhé pověřit sestavením vlády Miroslavu Němcovou.

Navíc, jak upozorňují ústavní právníci, hlava státu si nemůže dovolit s druhým pokusem otálet. Pokud by se o jmenování nového premiéra nesnažil, dostal by se za hranu ústavy, protože ta mu snahu o nalezení nového premiéra vysloveně ukládá. Ústavní právníci se drží za hlavu. „Je to exces. Je to něco, co by se mohlo označit jako jednání na hraně,“ říká o nevyslyšení řešení od koaličních stran specialista na ústavní právo Jan Kysela.

Celý boj o sestavení kabinetu má ještě jeden efekt, který je pro Zemana výhodný – upozadění ČSSD. Pár měsíců před volbami bude hlavním tématem snaha koaličních stran získat zpět vládu a kroky kabinetu Jiřího Rusnoka, který se bude s většinou ve sněmovně přít. Bohuslav Sobotka bude s ČSSD stát v pozadí. O slovo se přihlásil aspoň tím, že v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že by se nebránil změně ústavy podle německého modelu. Tam premiéra vybírá nejprve zvláštní sbor sestavený ze zákonodárců obou komor a poté ho jmenuje prezident.

Takový plán je však v současnosti neproveditelný. ČSSD by ho mohla uvést v život až po volbách, pokud získá očekávanou většinu ve sněmovně. A mohla by to být jedna z věcí, kterou by strana prezidenta oslabila. Už teď dává Zeman jasně najevo, že sociální demokracie to s ním bude mít stejně těžké, ne-li těžší než nynější strany vládní koalice. Bohuslav Sobotka mu odpověděl třeba tím, že na jaře odstranil ze stínové vlády jeho příznivce, tedy Vítězslava Jandáka, Zdeňka Škromacha či Marii Benešovou. Tu dost možná čeká i vyhazov z ČSSD za přijetí křesla v Rusnokově vládě.

Po pár týdnech vládnutí bez důvěry sněmovny se rozjede hra o opravdový kabinet. Šanci má znovu Miroslava Němcová.

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče