Kraj na odpis

24. května, 00:00 - Ondřej Stratilík
24. května, 00:00

Region nedusí jen pád OKD, ale také stále mohutnější úprk mladých Málokdo zná ochozy havířovského zimáku líp než on. Vratislav Bačák tady správcuje už třináctým rokem. „Ty kluky znám odmala, pořád mě zdraví,“ opírá se o zábradlí a pokyvuje směrem dolů, kde místní prvoligoví hokejisté zahájili letní přípravu.

I když sezona dávno skončila, Bačák je na stadionu každý den před pátou ráno. Síla zvyku. „Když takhle vstáváte celé mládí na šichty, zvyknete si,“ popisuje. Až do roku 2002 pracoval na havířovském dole Dukla, kde o čtyři roky později skončil provoz. A na stadionu není jediným bývalým horníkem.

Z osmnácti zdejších zaměstnanců jich OKD prošla polovina.

Havířov stejně jako okolní města na Karvinsku se přitom musejí připravit na novou vlnu propuštěných. V dalších letech půjde o tisícovky mužů. Doba uhelná na východě Moravy skončila.

Jenže to není jediný zádrhel. Při vymýšlení záchranných sociálních plánů pro havíře se zapomíná na ještě větší potíž Moravskoslezského kraje – setrvalý odchod mladých a vzdělaných. Zatímco v�roce 2013 odešlo z regionu 5672 lidí v produktivním věku, předloni jich bylo už 6052. A oblast stárne.

Dobře je to vidět právě v Havířově. Komunisté ho stavěli na přelomu 50. a�60. let jako ubytovnu pro horníky a jejich rodiny, říkalo se mu „město mladých“. Dnes je tu ale průměrný věk 43,2 roku. „To je obrovský průšvih. Město skokovým způsobem zestárlo, přibyly tisíce důchodců. Havířov je odsouzen k‚poklidnému životu, kde budou jen důchodci a‚mladí odejdou. Ale který investor by sem pak chodil?“ přemítá bývalý primátor Václav Wicher.

KRUŠNÉ ZAČÁTKY

Třiašedesátiletý Bačák ale neztrácí optimismus. I když teď ve své kanceláři schované za tribunami vypadá jako nespokojenější správce zimního stadionu v republice, střet s realitou po odchodu ze šachty prý zabolel. » „Firmy nechtějí horníky, vědí, že po půlroce začnete marodit,“ popisuje. Každodenní fárání pod zemí v prašném prostředí zkrátka udělá své.

Než začal správcovat v hale, prošel Ąrmou, kde montoval plastová okna. Pak pro jeden velký obchodní řetězec pracoval jako řidič.

Pokaždé jen několik měsíců.

Jako havíř zažil nejen převrat v�roce 1989, ale i postupné zavírání ostravské části revíru a masivní propouštění. To už byl předákem s více než třiceti podřízenými. O havířině dodnes mluví s obdivem, přestože na vlastní oči viděl, jak dva jeho parťáci umírají pod zemí. Když dovypráví, jak jeden zahynul pod sesuvem stropu a dalšího přimáčkla důlní lokomotiva ke stěně, na chvíli se odmlčí. „Tehdy jsem si uvědomil, že ta práce není žádná sranda a‚že je to nebezpečné,“ přibližuje Bačák okamžik, kdy začal uvažovat o odchodu ze šachty.

ZA ROK TO ZAVŘEME

V havířovském dole Dukla strávil celou kariéru.

V dole, který v dobách největší slávy produkoval dva miliony tun černého uhlí ročně a kde se 7. července 1961 odehrála největší poválečná důlní tragédie v Československu.

Po požáru způsobeném dopravníkem a řetězením dalších fatálních chyb zde zahynulo 108 lidí.

Dnes se do historických budov po 110 let starém dole zakusují rypadla. Za ustavičného zvuku turbín vyhánějících z podzemí nebezpečný metan teď bagry bourají bývalé šatny. Měla by tu vzniknout menší průmyslová zóna. I zde by mohli najít propuštění havíři práci, jenže zatím sem přijde jen jedna společnost a místo mužů zaměstná několik stovek žen při výrobě jednorázových zdravotních pomůcek.

Chátrající a opuštěné budovy. Stejně jako na Dukle to bude za pár let vypadat i v okolí dnes fungujících provozů Lazy, Darkov a Paskov. Všude se přestane těžit a jejich zaměstnanci budou muset odejít.

Generální ředitel OKD Dale Ekmark tvrdí, že pokud nepomůže stát, Paskov má před sebou už jen rok. „Lokalita Lazy není neprosperujícím dolem. Dochází zde však k‚dotěžení ložiska a‚při současných i‚očekávaných cenách mu dojdou ekonomicky vytěžitelné zásoby někdy v‚roce 2018. Důlní část lokality Darkov je vysoce nákladná a‚bude buď utlumena, nebo konzervována dle ekonomického diktátu, ačkoli k‚uzavření dolu jako takovému nedojde,“ uvedl Ekmark ve vnitropodnikovém magazínu Horník.

NĚCO NAJDU

Jediným aktivním horníkem na Dukle je během květnového podvečera Martin Hečko.

Spolu s kamarády sedmým rokem obnovuje zdejší podzemní kryt civilní ochrany. Udržuje rodinnou tradici, uhlí živilo jeho dědečka i tatínka. „Teď jsem třetím rokem na dole ČSM, nastoupil jsem hned po vysoké, s‚OKD jsem začal spolupracovat už během studií,“ říká u betonové boudičky, kudy se sestupuje do šestipatrového krytu.

Během prohlídky dříve utajeného bunkru, kde se během jaderného útoku mohlo několik dnů ukrýt až 450 lidí, přijde řeč i na současnou situaci těžařů. „Na květnové výplaty je. A‚pokud bych musel z‚OKD odejít, moc se nestane. Jsem mladý a‚mám vysokou školu, něco určitě najdu,“ přemítá Hečko s úsměvem.

Rychle ale dodává, že chápe nespokojenost starších havířů, kteří čekali, že půjdou z dolu přímo do důchodu. A teď jim místo toho hrozí, že pár let před odpočinkem přijdou o práci.

Než novinářskou návštěvu provede dalším patrem, kde měl sedět štáb a troje nástěnné hodiny ukazovaly místní i moskevský čas, projeví se jako patriot. Mnoho jeho kamarádů prý odešlo kvůli práci a lepšímu životu z kraje. On ale nic takového neplánuje. Věří, že region se bez uhlí obejde.

MLADÍ MIZEJÍ

Jak regionální politici, tak i samotní havíři tvrdí, že nejdůležitější je, aby těžba zanikala postupně. Zastavení ze dne na den by prý pro kraj mohlo být hodně bolestivé. Myslí si to i bývalý vedoucí elektrikářů na dole ČSA Pavel Štěrba. Uhlí dal sbohem na konci roku 2014. Tedy v době, kdy už se vědělo, že OKD padá do velkých potíží. „Viděl jsem, kam to spěje. Jako první začali odcházet ředitelé a‚ve velkém se začalo šetřit,“ popisuje muž, jenž v OKD strávil 26 let.

Přitom po roce 2000 se věřilo, že těžba má velkou a dlouhou budoucnost. Podle Štěrby se ve velkém investovalo a důlní technologie šly rychle dopředu. Když se třeba porouchal některý z důlních strojů, Štěrba se na něj mohl napojit přes počítač z domu a zjistit, co se děje.

Kdy přišel zlom? „V‚roce 2011,“ odpovídá Štěrba bez zaváhání. Tehdy prý vyrazil na specializovaný veletrh do Německa a od západních kolegů se tam poprvé dozvěděl, že hodnota OKD je velmi nadsazená a drží ji pouze cena uhlí, která se tehdy vyšvihla kvůli sérii přírodních katastrof na jiných kontinentech.

Hned poté, co skončil jako elektrikář, se vrhl na společný byznys se svou ženou. Nabízí výživové poradenství, pobočky mají v Havířově, Třinci, Novém Jičíně a nově i v Hranicích na Moravě. Takový rozptyl zvolil záměrně. Obává se toho, jak se Havířov a jeho obyvatelé poperou s dalšími roky.

„Kdo ale bude chtít, práci si najde. Je třeba, aby ten konec OKD byl postupný a‚podchytily jej sociální programy,“ reaguje Štěrba. Jeho spekulacím nahrává nízká nezaměstnanost. A vlastní zkušenosti. Když prý jeho manželka hledala v�roce 2012 nové výživové poradkyně, přišlo na inzerát sto životopisů. A když nabírali naposledy, dorazily dopisy jen od šesti zájemkyň.

Nicméně i on potvrzuje, že pro mladé vzdělané lidi teď Moravskoslezský kraj příliš možností nenabízí. „Moje dcera studuje sociologii v‚Olomouci, pak odtud asi odejde, tady by si práci nenašla,“ poznamenává. „Tím, že tady nejsou žádná vývojová centra, kvalifikovaní mladí odcházejí pryč,“ doplňuje.

A podobnou zkušenost má většina rodičů.

Mladí lidé odcházejí z regionu nejen kvůli nedostatku práce, ale i kvůli nízkým mzdám a znečištěnému vzduchu plného rakovinotvorných látek.

„Za posledního půlroku mi z‚rodiny odešli tři mladí vysokoškoláci do jiných krajů a‚nevracejí se zpátky,“ svěřuje se bývalý havířovský primátor Wicher.

A připojuje se i Vratislav Bačák ze zimního stadionu. Jeho dcera vyzkoušela už několik zaměstnání, zeť – také havíř – zřejmě z OKD brzy odejde a oba chystají stěhování do Rožnova pod Radhoštěm.

Odpovídá to modelu vypracovanému Českým statistickým úřadem. Zatímco loni žilo v Moravskoslezském kraji 1,213 milionu obyvatel, v�roce 2050 už jich bude jen 978 tisíc.

Průměrný věk se bude pohybovat kolem padesátky.

NAPĚTÍ ROSTE

Neradostná situace regionu je o to paradoxnější, že na konci 90. let se dokázal vypořádat s mnohem větším šokem. Nejen doly, ale i hutě a ocelárny se zbavovaly desítek tisíc zaměstnanců. „Všechno se to vstřebalo. Jenže co teď? Kapacity velkých zaměstnavatelů jsou vyčerpané, žádní noví nejsou a‚malí živnostníci to všechno nezvládnou,“ vypočítává Wicher.

Současnou krizi podtrhuje (ne)budování nových průmyslových zón. Třeba na území po dole Barbora u Karviné. Kraj potřebuje na stohektarovou zónu 750milionovou injekci z Prahy, jenže vládní politici se o investici hádají a a práce zatím stojí.

Takové dohady příliš nezajímají třicetiletého Lukáše Koňaříka. Teď řeší hlavně to, kde získá pravidelné zákazníky. V OKD prošel třemi šachtami, v�roce 2014 se s uhlím rozloučil a před loňskými Vánocemi si v nákupním domě v Orlové otevřel vlastní obchod s kartovými hrami a fantasy literaturou. Součástí je i herna, kde pořádá turnaje.

„Sice to nejde tak rychle, jak jsem čekal, ale zvedá se to,“ hledá důvod k radosti. „Komunita se rozrůstá, věřím, že v‚létě budou chodit lidé ještě víc,“ těší se. S rozjezdem mu pomohl Úřad práce, společně s jeho dotací shromáždil 140 tisíc korun, za peníze nakoupil stoly, pult a hry.

Jako zdejší rodák má jasno v tom, že Moravskoslezský kraj následující roky zvládne. Budoucnost regionu vidí ve službách, jež by mohly zaměstnat spoustu mladých.

Stejný názor mají i zdejší radnice, ale konkrétní vizi zatím nikdo nepředložil. Přitom nejde jen o uhlí a Karvinsko. Stále zřejmější je, že i Ostravsko čeká průmyslová revoluce a útlum tradičních hutnických odvětví.

Pupeční šňůra mezi zdejším těžkým a těžebním průmyslem je už dávno přestřižená a obě odvětví rychle chřadnou, budoucnost velkých továren je nejistá. A montovny nedokážou propouštěným zaměstnancům nabízet platy, na něž si zvykli. Ponurá atmosféra mezi lidmi tak stále víc houstne.

Neradostný scénář, s nímž ve svých Slezských písních na konci 19. století přišel Petr Bezruč, tak pomalu získává konkrétní obrysy: „Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, hlubokých páni vy dolů: přijde den, z‚dolů jde plamen a‚dým, přijde den, súčtujem spolu.“

Zatímco v roce 2013 odešlo z regionu 5672 lidí v produktivním věku, předloni jich bylo už 6052. A oblast stárne. OKD v datech

ČINNÉ DOLY: 3 Důlní závod 1: 1a lokalita ČSA 1b lokalita Lazy 1c lokalita Darkov Důlní závod 2 (původně důl ČSM): 2a lokalita Sever 2b lokalita Jih Důlní závod 3 (původně důl Paskov): 3a lokalita Staříč 3b lokalita Chlebovice Konzervační režim: 4 důl Frenštát VYTĚŽENO: 8,341 mil. tun uhlí (2014)

Počet zaměstnanců: 13 000 Z toho zahraniční: 2000 Poláků + 330 Slováků Plánovaný počet zaměstnanců v roce 2018: maximálně 6000 Průměrný plat v OKD: zhruba 33 000 Kč Kdo ale bude chtít, práci si najde. Je třeba, aby ten konec OKD byl postupný a podchytily jej sociální programy.

O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče