Kosmičtí soustružníci

08. dubna 2013, 00:00 - Jakub Křešnička
08. dubna 2013, 00:00

Vesmír se nemusí dobývat jen v raketě, jde to i od soustruhu. Dokazuje to firma Frentech Aerospace i její šéf Pavel Sobotka

Od soustruhu k největšímu vesmírnému projektu v Česku. Tak by se ve zkratce dala popsat dosavadní kariéra Pavla Sobotky, spolumajitele a ředitele společnosti Frentech Aerospace. Její produkty lze najít ve vesmíru, v hlubinách oceánů, na jejich hladině i na zemi a ve vzduchu. Nejenže bez součástek vyrobených v brněnské továrně nevzlétne žádný airbus, ale neobejde se bez nich ani 81 satelitů kosmického projektu Iridium Next.

„Je to největší zakázka pro kosmický průmysl v Česku. Naše mechanika zajišťuje rozvinutí solárních panelů, které satelitům dodají energii. Součástky z kontraktu stojí 1,9 milionu eur, skoro 50 milionů korun. Dají se naskládat na dvě obyčejné palety,“ říká s úsměvem Pavel Sobotka, který se stal v soutěži Ernst & Young Podnikatelem roku 2012 Jihomoravského kraje.

Bez odpovědnosti to nejde Iridium Next je soustava telekomunikačních satelitů, které by měly na oběžnou dráhu vzlétat od roku 2015. Projekt za 2,5 miliardy eur (necelých 60 miliard korun) zajišťuje francouzská společnost Thales Alenia Space spolu s Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Když se viceprezidenta ESA Pedra Baptisty zeptali, proč si vybrali zrovna firmu z Česka, stručně odpověděl: „Protože jim důvěřuji.“ Právě odpovědnost je podle Sobotky pro získání kosmických kontraktů nejdůležitější. Partneři musejí vědět, že slíbenou součást získají včas a že bude naprosto spolehlivá.

„Termíny a kvalitu dodržovala firma Pavla Sobotky už od svých začátků v 90. letech. To tehdy nebylo tak úplně pravidlem. Tým Frentechu to držel dlouhodobě a vybudoval si dobrou mezinárodní pověst,“ komentuje Jaroslav Klíma, šéf společnosti Tescan a jihomoravský Podnikatel roku 2011.

Thales Alenia ale nezadává kontrakty jen na základě důvěry, výběr probíhá prostřednictvím tvrdé soutěže v rámci ESA, jejímž členem je Česká republika od roku 2008. A dodavatelské firmy jsou pečlivě hlídány.

„Nejde jen o dokumentaci k součástce a projektu, která je sama o sobě rozsáhlá,“ vysvětluje Sobotka. „Museli jsme projít řadou velmi náročných certifikací, v podstatě nám udělali finanční audit, také třeba jen kvalifikace na plochou úpravu trvala rok,“ dodává.

Mezi jedno z pravidel, které ESA „svým“ společnostem předepisuje, patří i nařízení, podle nějž zisk může dosáhnout maximálně osmi procent z kontraktu. Zároveň ale třeba pokuta za zpoždění dodávek je rovna 100 procentům hodnoty kontraktu.

Vesmírná firemní aliance To všechno se však podle Sobotky vyplatí.

„Česko nemůže fungovat jako montovna. Jednoduché věci se přestanou vyrábět. Musíme pracovat na produktech s vysokou přidanou hodnotou,“ říká šéf Frentechu v hluku běžících soustruhů v hale továrny. Neznalému člověku by prostor mohl přijít právě jako taková lepší montovna, zdání ale klame. Součástky do přesné mechaniky umí podobně jako Frentech vyrobit jen několik firem na světě.

Sobotkův Frentech ovšem není jediná česká firma, která se začlenila do kosmického průmyslu. Do České vesmírné aliance (ČVA) se kromě Frentechu zapojily například pardubická společnost Synpo, která vyvíjí odlehčenou izolaci do palivových článků nové generace evropských nosných raket, nebo firma Iguassu Software Systems vyvíjející aplikace pro družicový navigační systém Galileo. „Jezdíme například na různé veletrhy, kde jeden až dva zástupci reprezentují všechny firmy z ČVA. Vzájemně si tak vlastně pomáháme s marketingovými náklady. Naposledy jsme s panem Sobotkou byli úspěšně na podzim v Japonsku,“ přibližuje asociaci Petr Bareš, ředitel Iguassu Software Systems a zároveň prezident ČVA.

Od soustruhu do vesmíru Kdo by si myslel, že firmu, která má na kontě největší vesmírnou zakázku pro Česko, vede raketový inženýr, byl by na omylu. Pavel Sobotka začínal u soustruhu jako zaměstnanec bývalé Tesly Brno. Kvůli nemoci dcery si nemohl dovolit vystudovat vysokou školu, ale i tak při zaměstnání strávil pět let večerním studiem.

„Je to opravdu profesionální člověk, který je schopen trávit prací veškerý čas. To asi nenapíšete, ale kromě toho, že to je dobrý podnikatel, je to i dobrý člověk. A to se v byznysu nevidí tak často,“ přibližuje Sobotkovu osobnost Bareš.

U soustruhu strávil Sobotka 12 let, dalších 12 let pracoval s CNC frézou. Krátce po revoluci Sobotku jmenovali výrobním ředitelem Tesly Brno, která tehdy měla skoro 2500 zaměstnanců. Ani velikost společnosti a špičkové technologie však podnik nezachránily. Řada jejích zaměstnanců se proto odhodlala k podnikání a Sobotka byl jedním z nich.

„Z Tesly jsme odcházeli a podnikání zakládali prakticky paralelně. Už z tehdejší doby si ho pamatuji jako odborníka na technologie, které u nás tehdy začínaly. Pro nové technologie má nadšení a je to i vidět na způsobu, jakým prakticky veškerý zisk ve Frentechu investují zpátky do firmy. Sám ale zároveň nemá problém přidat ruku k dílu. Klidně ho ve firmě můžete zastihnout mezi dělníky nebo konstruktéry,“ popisuje Sobotku Jaroslav Klíma.

Základy Frentech Aerospace byly položeny v polovině 90. let. Společnost vznikla na zelené louce díky náhodnému setkání Sobotky s šéfem jedné holandské firmy, která do nového podniku vstoupila z necelé poloviny. Spolupráce začala výrobou přesné mechaniky a dílů pro společnost Philips. Skončila zhruba v roce 2005, kdy se Sobotka spolu s dalšími dvěma kolegy dohodli s Holanďany na odkupu podílů, a podnik teď vlastní na třetiny.

Takřka osudovou zakázku firma Frentech Aerospace získala v roce 1997. Byla pro výrobce letadel Airbus, i když měla hodnotu jen 180 dolarů, vedla k dlouhodobému partnerství obou společností. Teď bez součástek z Brna nevzlétne žádný airbus, ročně pro letadla od menšího Airbusu A318 až po největší A380 vyrobí na 80 tisíc součástek v hodnotě zhruba 3,5 milionu eur (skoro 90,5 milionu korun).

Pro kosmický průmysl začal Frentech vyrábět v roce 2004, kdy začal dodávat komponenty pro družice německé firmy Tesat Spacecom. Teď dílů pro vesmírný průmysl dodává až 9000 ročně. Kromě účasti na projektu Galileo firma spolupracovala i s Evropskou jižní observatoří (ESO), kam dodala speciální pozlacené části zrcadel. Výrobky z Brna jsou ale i v periskopech ponorek, produkuje také například přístrojovou techniku a balicí stroje pro německou společnost Bosch.

„Jestli Frentech už teď není nejvýznamnější firmou českého vesmírného průmyslu, tak jí jednou určitě bude,“ je přesvědčený Petr Bareš.

Žádná krize není Za obrat, který měl Frentech loni zhruba 150 milionů korun, ze tří čtvrtin odpovídá letecký a kosmický průmysl. Vesmírné zakázky z toho doposud činily asi šest procent, ale letos by se podle Sobotky měly vyšplhat až k 15 procentům. Aktuálně Frentech jedná o účasti na projektu meteorologických družic MTG pro ESA a Eumetsat. Součástky z Brna by se mohly dostat i na Měsíc díky evropskému projektu Lunar Lander. A do budoucna má firma zájem i o účast na misích k Marsu.

V zájmu rozvoje neustále investuje do technologií. Jen do nového software vložili ve Frentechu 8,5 milionu korun. Vybudovali též takzvaný cleanroom, který lidé znají především ze sci-finebo vědeckých dokumentů. V takové „čisté místnosti“ zaměstnanci v izolovaných oblecích pracují v prostředí bez znečištění a v kontrolovaných podmínkách. Frentech také jako první instaloval japonskou technologii řízení výroby v reálném čase. Každoročně se do rozvoje společnosti vkládá necelý milion eur.

„Víte, já ekonomickou krizi znám jen ze zpráv, z médií a od některých politiků. Nepozoroval jsem ji u našich partnerů ani při setkání podnikatelů roku. Vždyť my jsme za ta léta, co se mluví o krizi, zvýšili tržby o 80 procent, tak jaká krize,“ vysvětluje spokojeně Sobotka, proč se investic nebojí. To, že firmě občas klesne obrat nebo zisk, je podle něj důsledkem investic nebo součástí běžného ekonomického cyklu.

Daří se i partnerům Frentechu – Airbus v roce 2011 získal kontrakty na 700 letadel a postupně zvyšuje výrobu. Tím zvyšuje produkci součástek i Frentech. Letos by jen objem zakázek od Airbusu mohl dosáhnout až 4,9 milionu eur.

Po vesmíru rakovina Podobně strategicky a ve velkém jako k podnikání Frentechu přistupuje Pavel Sobotka i ke svým neziskovým aktivitám. Stojí například za iniciativou vytvořit celoevropské centrum pro výzkum léčby rakoviny, kterou si Sobotka sám prošel.

„Evropská kosmická agentura v sobě sdružuje dvacet členských států a funguje s rozpočtem čtyř miliard eur. Jsou to sice veliké peníze, ale když se to srovná s rozpočtem EU, zas tak vysoká částka to není. Proč by nemohla vzniknout obdobná evropská instituce, kde by členské státy vedly společný výzkum pro boj s rakovinou?“ táže se Sobotka.

Centrum by se podle návrhu šéfa Frentechu mělo zaměřit na boj s nádory od základu, tedy vyzkoumat, proč k rakovinovému bujení dochází, a následně hledat metody, jak v takovém vývoji buňkám zabránit. Pracovalo by se tak na odstranění prvopočátků nemoci místo léčby následků. Celoevropská agentura by zajistila financování a lepší spolupráci výzkumných ústavů, které by zároveň nemusely duplikovat výzkum, který už probíhá jinde.

O tom, že půjde o běh na dlouhou trať, už Sobotku přesvědčila komunikace s europoslanci.

První odpověď z kanceláře jednoho českého zástupce v Evropském parlamentu byla ve stylu „to není můj problém“. Myšlenka ale zaujala sociálního demokrata Pavla Poce, který pak Sobotkovi umožnil prezentovat ji na konferenci v Bruselu, kde se mezi politiky i odborníky setkala s velkým zájmem. Všem je ovšem jasné, že se takový nápad nezrealizuje hned.

„Je ale třeba dávat odvážné cíle, které jsou z dnešního pohledu možná až nedosažitelné.

Když se dokážeme spojit, abychom prozkoumávali vesmír, tak nevidím jediný důvod, proč se nespojit i v boji proti rakovině,“ říká odhodlaně Pavel Sobotka.

První zakázka Frentech Aerospace pro Airbus byla za 180 dolarů, teď z Brna posílá výrobci letadel součástky za více než 3,5 milionu eur ročně.

O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče