korupční normalizace

30. září 2013, 00:00 - Tomáš Plhoň
30. září 2013, 00:00

Tři roky od voleb jsou důležité kauzy na západě Čech stále přehlíženy

Říkáme tomu karlovarský syndrom, vysvětluje pobaveně Petr Šourek. Devětatřicetiletý filozof je zároveň zakladatelem a šéfem známé cestovní kanceláře Corrupt Tour, která pořádá poznávací zájezdy po „korupčních památkách“, dějištích největších korupčních skandálů v Česku. Karlovy Vary se mohou chlubit řadou podobných pamětihodností, mimo jiné slavnou losovačkou.

„Něco podobného jsme v žádném jiném městě odpovídající velikosti nezažili. Obvykle nás místní oslovují a radí nám, po čem se máme podívat. Ve Varech se s námi nikdo nebavil. Vyhýbali se nám. Skoro jako by se báli, že je s námi někdo uvidí,“ popisuje Šourek.

Morálka a pravda Atmosféra nedůvěry a strachu skutečně z ulic lázeňského města čiší ze všech stran. Všeobecné nadšení, které město zachvátilo v komunálních volbách před třemi lety, kdy si zdejší občané zvolili do svého čela nezávislé strany s protikorupčním programem, jako by se vypařilo. Snad byla očekávání až příliš velká a v nárazu s realitou ani nemohla obstát.

Podle kritiků ovšem poslední roky sloužily jen k zakonzervování starých pořádků a zametání známých i méně známých kauz pod koberec. Důvody, proč se Karlovy Vary staly hlavním symbolem korupce v Česku, podle nich stále platí. Říkají tomu „karlovarská normalizace“. „Pokud nemáte důkazy, o korupci mluvit zkrátka nemůžete,“ tvrdí mladý sympatický muž, kterého byste vzhledem k těmto rysům ani netipovali na primátora krajského města. Přesto je Petr Kulhánek už tři roky v čele karlovarského magistrátu. Vcelku ohavná funkcionalistická budova jako by byla mementem všech podivných zákulisních obchodů a „malých domů“, jichž byly její zdi v minulosti svědkem. Kulhánek jakožto vydavatel nezávislého místního časopisu Promenáda byl několik let jejich ostrým kritikem, za což ho voliči odměnili vítězstvím ve volbách.

Šlo o bezprecedentní historickou událost. Podobně jako v dalších krajských městech, například v Liberci nebo Českých Budějovicích, se tu občané čím dál tím ostřeji vymezovali proti propojení byznysu s komunální politikou a svrhli staré strany do opozice. Po dvaceti letech tu poprvé ODS ani ČSSD neusedly v městské radě. Vyhlídky byly pěkné. Mělo dojít k zefektivnění v nakládání s veřejnými prostředky a k vyřešení podivných prodejů majetku a ještě podivněji zadaných veřejných zakázek, které město v minulosti provedlo. Jenže ne všechno se událo tak, jak si voliči představovali. „O té kritice samozřejmě víme. Zvedá se tady taková vlna morálky a pravdy, ale my jsme také správci veřejného majetku a o to nám jde v první řadě,“ zpovídá se Kulhánek se svým tiskovým mluvčím po boku.

Politický buldok První ránu pěstí dostala důvěra občanů ve vedení města hned o rok později, kdy se původní koalice kvůli osobním vztahům rozpadla, aby vznikla nová. Kulhánek se v čele udržel, ale místo ostatních nezávislých stran přizval ke spolupráci ODS, která figuruje ve většině skandálů z minulosti. „Bylo to pro mě těžké dilema, ale zpětně to hodnotím jako dobrý krok. ODS se sice zkoumání minulosti brání, ale když je v koalici shoda, tak to respektují,“ říká primátor. Najde se ovšem řada lidí, která by s ním nesouhlasila.

Jedním z nich je i Jiří Kotek, jeho bývalý první náměstek a lídr strany Alternativa, která byla první rok v městské radě, ale po výbuchu koalice se přesunula do opozičních lavic. Kotkova pověst se už rozšířila do všech koutů republiky. Coby odvěkého bojovníka proti korupci ho znají nejen místní, ale také všechny významné pražské neziskové organizace pohybující se v oboru. Byl to právě on, kdo získal slavný videozáznam z karlovarské losovačky, který byl velkým hitem na internetovém portálu YouTube. Stejně tak je podepsán pod objevením většiny radničních kauz, přičemž nikdy nejde o nejasnou spekulaci, ale o čísly podložené podezření.

Kotkovi někteří místní přezdívají Buldok (nejen v pozitivním smyslu slova), což se potvrzuje hned při prvním setkání, kdy nadšeně hovoří o dalším připravovaném veřejném happeningu proti krokům magistrátu. Ovšem když se ho zeptáte na místní poměry a na jeho odvolání z funkce náměstka, tón v jeho hlase zhořkne. „V radě jsme podali několik žalob a trestních oznámení. Ale od doby, co mě odvolali, nic nedotáhli do konce,“ povzdechne si Kotek a hned uvádí první příklad.

Přízraky minulosti Prodej druhého nejstaršího lázeňského objektu ve městě, Lázní III, o poměrech v Karlových Varech vypovídá jasně. Komplex v minulosti za 95 milionů koupila zprostředkovaně společnost Bau-stav reality patřící vlivnému podnikateli Milanu Špičkovi. Jedná se o téhož Špičku, který získal ve městě výhodně řadu pozemků a kromě toho vyhrál zmíněnou karlovarskou losovačku na výstavbu hokejové haly. Posudek na ocenění nemovitosti ovšem vycházel na dvojnásobek, smlouva byla navíc uzavřena velmi pochybným způsobem (smlouva s předkupním právem obsahovala nájem na 50 let), a tak Kotek podal žalobu na neplatnost smlouvy. Soud uznal, že obchod neměl vůbec podle takových podmínek proběhnout, a smlouvu zrušil, což byla i z hlediska dění v celé České republice poměrně revoluční událost.

Jenže v té době se rozpadá koalice a ODS usedá zpět do městské rady. Navíc Milan Špička utáhl některé významné penězovody, zrušil například sponzoring městského divadla, do jehož kasy do té doby přispíval.

Primátor města s ním tedy opět zasedl k jednacímu stolu a na základě rozsudku se s jeho společností dohodl, že Bau-stav reality doplatí zbylých 90 milionů korun do výše posudku.

„Oni jediní se za tu cenu přihlásili. Objekt jsme zdědili v žalostném stavu, navíc tady bylo břemeno v nájmu na padesát let,“ tvrLázeňská dí Kulhánek. Byť jde možná o pravdivé argumenty, morálně se jedná o těžko obhajitelný krok. Pokud někdo dříve městský majetek tuneloval a byl odhalen, není zrovna čistým řešením říct: doplaťte zbylou částku, budovu si nechte a jsme si kvit. „Podle mého odhadu by se cena za Lázně III mohla vyšplhat až na 400 milionů korun,“ dodává Kotek.

Podobných přízraků z minulosti se v Karlových Varech vynořuje daleko víc. Zmínit můžeme velmi výhodný prodej golfového areálu, za který v roce 2004 jeho dnešní vlastník zaplatil směšných pět milionů korun. Podle posudku, nikoli překvapivě, vychází cena s ohledem na tehdejší poměry až na 150 milionů

korun. Místo aby tehdejší prodej radnice zpochybnila a dala k soudu, snaží se dohodnout s vlastníkem na doplacení částky.

A to dokonce pouze 45 milionů korun. „Vyhneme se tak soudům. Navíc, kdybychom pozemky získali zpět, pravděpodobně bychom museli vracet peníze, které tam současný vlastník za těch devět let proinvestoval,“ myslí si Kulhánek.

To už ale není možné říct o kauze karlovarské

teplárny, která má skutečně bizarní rysy. V té se angažoval vlivný místní podnikatel Karel Holoubek, vlastník společnosti Trade Group, která má obrat v miliardách korun a zabývá se hlavně distribucí uhlí. Už v roce 2002 se s městem dohodl, že si pronajme 51 procent akcií v městské teplárně za deset milionů korun ročně. Už to samo o sobě v Česku není zrovna obvyklé. Následně mu v roce 2010, těsně před volbami, byla bez výběrového řízení prodloužena smlouva až do roku 2022.

Když se staré strany odporoučely z magistrátu, nová městská rada se zaměřila také na poměry v teplárně a spustila audit u společnosti KPMG (podle Kotka to byl právě on, kdo audit prosadil). Výsledek nebyl příliš překvapivý. Holoubek (respektive jím vlastněná firma) připravil prý město o 25 milionů korun několika způsoby. Například přes štědrý sponzoring, který směřoval do karlovarského hokejového klubu HC Energie, vlastněného nikým jiným než právě Holoubkem. Nebo přes poradenskou firmu Helior CZ či přes obchod s emisními povolenkami. Audit potvrdil všechna podezření a ukázal je černé na bílém, ale v té době už v radě opět seděla ODS. A tak nedošlo k žádné žalobě, ba ani k trestnímu oznámení. Holoubek řídí teplárnu spokojeně dál a primátor podobně spokojeně vládne.

Miliardový pomník „Jsem úplně opačný typ člověka než Jirka Kotek. On by se chtěl hlavně přehrabovat v minulosti, ale já se soustředím spíš na konstruktivní práci, která směřuje do budoucna,“ vysvětluje primátor a předkládá další a další důvody, proč je podle něj cesta nemilosrdného boje s korupcí z říše snů. Předně je jím slavná KV Arena, multifunkční hala, jejíž zhotovitele vybírali politici ve slavné losovačce. Výsledná stavba v ceně neuvěřitelné miliardy korun je nejen památníkem starých poměrů, ale navíc z městské kasy neustále vysává peníze.

Politická garnitura, která o její stavbě rozhodla, si na ni totiž vzala obrovský úvěr, jehož splátky budou město trápit ještě patnáct let. Stručně a jasně, magistrát nemá k dispozici mnoho peněz a podle primátora si nemůže dovolit riskovat, aby nějaký jím vyvolaný spor město prohrálo a platilo za něj další nesmyslné částky.

Dalším argumentem je samotná osoba Jiřího Kotka, bývalého náměstka a známého bojovníka s korupcí. „Nebyl schopen týmové práce. Prostě už jsme se dostali do bodu, kdy další společné působení nebylo možné,“ vzpomíná Kulhánek a popisuje situaci, kdy mu podnikatelé telefonovali a ptali se ho, proč na ně město podalo žalobu. Zaskočený primátor netušil, o čem mluví, žalobu totiž bez jakékoli konzultace podal sám Kotek. Historku potvrzují i další lidé obeznámení se situací ve městě, stejně jako fakt, že Jiří Kotek je i přes svou nespornou profesionalitu poměrně komplikovaná osobnost.

„Je to s ním občas těžké a je to velká škoda,“ říká Otmar Homolka, šéf občanského hnutí O co jim jde?, které je nyní k zastupitelstvu v opozici. Homolka, v profesním životě vlastník projektové a inženýrské kanceláře, patří k dalšímu proudu aktivistů, jimž situace v Karlových Varech začala lézt krkem. Uznává, že spolupráce v první občanské městské radě vzešlé z voleb byla obtížná a Kotkova osobnost mohla vést k rozpadu koalice. Zároveň ale dodává, že to nebyl zdaleka jediný důvod. „Primátor ve skutečnosti od začátku chtěl pracovat s ODS, což se mu nakonec podařilo. A to je důvod, proč se ty kauzy nedotahují do konce. Řadu lidí to tady frustruje,“ tvrdí Otmar Homolka.

Bohatá promenáda Osoba primátora, kterého protikorupční étos vynesl do čela města, má každopádně zajímavé pozadí. Jeho otcem je Vladimír Kulhánek, v minulosti významná postava karlovarské ODS a v letech 1996 až 2004 také senátor. Mimochodem to byla právě Kulhánkova kancelář, kde jako asistentka začala svou politickou kariéru Jana Nagyová.

Otec i syn Kulhánkovi se zabývají vydavatelstvím, přičemž hlavním produktem této činnosti je komerční časopis Promenáda. Když listujete několika vydáními měsíčníku na luxusním papíře, který je v lázeňských objektech distribuován zcela zdarma, nemůžete si nevšimnout bohaté inzerce na jeho stránkách. A také jmen firem, které jsou pod ní podepsány.

Hojně zde inzeruje například společnost Moser, která je ve sporu s městem ohledně prodeje domu v Lázeňské 5 (měl být prodán za třetinu ceny). Hodí se poznamenat, že šéfem Moseru je v současnosti Antonín Vlk, bývalý předseda krajské ODS, v současnosti obviněný policií z korupce. Dalším častým inzerentem je slavný Grandhotel Pupp, jehož majitelé (stejnojmenná firma s anonymními akciemi) se hojně angažovali v prodeji golfového areálu, o němž již byla řeč. A jako spolupracovník Promenády je na jejím webu uveden i Karel Holoubek. Jak moc nezávislý může primátor být, když se jeho vlastní byznys odvíjí od příjmů z firem, s nimiž město vede spor?

Tatáž otázka s poměrně jasnou odpovědí napadla rovněž bývalého náměstka Jiřího Kotka, který opět na nic nečekal a rovnou podal na primátora trestní oznámení. Čelný představitel města mezitím tvrdí, že o střet zájmů podle zákona nejde a že ani neví, kdo v jeho časopise inzeruje. „Vydavatelství funguje už 22 let a okruh firem, které zde inzerují, se nemění. Už dříve jsem ale uvedl, že pokud bych si měl vybrat, zda zůstat v Promenádě, nebo odejít, pak odejdu z magistrátu,“ uvedl Kulhánek mladší v rozhovoru pro Karlovarský deník.

Volby za rohem Mezitím čas běží a slavné karlovarské kauzy zůstávají v šuplíku. U několika z nich přitom reálně hrozí promlčení. Ovšem je třeba říct i druhou stránku věci. Ať už je politika radnice vůči zkompromitované minulosti jakákoli, dnešní poměry se razantně změnily. Další netransparentní prodeje majetku už neplní stránky zdejších novin, stejně tak se zakázky nerozdávají v přítmí luxusních kasin. Už jen fakt, že magistrát se nebojí o svých krocích otevřeně hovořit, vypadá pozitivně. Ještě před třemi lety by podobná komunikace nebyla ani zdaleka možná.

Bude tento mírný pokrok v mezích zákona občanům stačit? Vzhledem k tomu, že se pomalu blíží další komunální volby, zjistíme odpověď velmi brzy. Vlna antikorupčního aktivismu, která se v Karlových Varech před třemi roky objevila, narazila tak trochu na zeď, když se občanští lídři po pár měsících rozhádali k nepřežití. To by jim mohlo vadit vzhledem k tomu, že všichni chtějí kandidovat. „Čtyři roky je málo na nějaký dlouhodobější záměr. Pravděpodobně do toho půjdu ještě jednou,“ říká Kulhánek. Na kandidátce se tím pádem střetne jak s Kotkem, tak s Homolkou. *

Petr Kulhánek byl před minulými volbami kritikem magistrátu řízeného ODS, ale nyní se stranou coby primátor spolupracuje. Politická garnitura, jež o výstavbě KV Areny rozhodla, si na ni vzala úvěr, který bude město trápit ještě patnáct let.

O autorovi| Tomáš Plhoň, plhon@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče