Korupce, sabotáž a blížící se vyvrcholení

23. prosince 2013, 00:00 - Jan Hrbáček
23. prosince 2013, 00:00

V případu Nagygate padají nová jména – zákulisních hráčů, žalobců i policisty. Těmi, kdo všechno řídili, byli Ivo Rittig a Jana Nagyová, tvrdí žalobce

Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta a olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan začali kreslit vztahového pavouka novodobé české mafie hodně rozmáchlými tahy. Do jimi označené zločinecké struktury přibývají další a další jména. Dnes podle nich, s jistou mírou nadsázky, patří do vězení skoro každý, kdo měl kdy co do činění s politikou nebo vyššími posty na státním zastupitelství a ve státní správě.

Noví podezřelí Do struktury chobotnice jsou nově zařazena jména někdejších zákulisních politických hráčů a lobbistů Michala Moroze (pracoval pro Věci veřejné, byl náměstkem ministra vnitra), Petra Dimuna (původně byl mluvčím a „spindoktorem“ ČSSD, dnes pracuje jako žurnalista). Ze státního zastupitelství mají svá místa v policejním propletenci bývalý šéf pražského vrchního státního zastupitelství Vlastimil Rampula a šéfka pražských žalobců Jana Hercegová.

V odposlechové síti uvízl i někdejší příslušník policejního Útvaru zvláštních činností (odposlechy) Stanislav Hájek. Šlachta s Ištvanem ukázali prstem také na právníky Tomáše Jindru (poradce lobbisty Iva Rittiga) a Davida Michala (z kanceláře Šachta and Partners, dnes MSB Legal, která s Rittigem úzce spolupracovala). Novým členem této údajné zločinecké skupiny má podle vyšetřovatelů být i exposlanec ODS, dnes Okamurova Úsvitu přímé demokracie, Radim Fiala. Všechny podrobnosti jsou k dispozici na webu týdeníku Euro.

Vyšetřování začalo u lobbistů a „politických podnikatelů“ Romana Janouška, Iva Rittiga, Tomáše Hrdličky a bývalého náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka. 6. ledna 2012 se o ně začali zajímat detektivové ÚOOZ. O Grygárka kvůli údajnému zneužití pravomoci úřední osoby, detektivové jej podezřívali z úniku utajovaného svědectví v kauze transportérů Pandur. Hrdlička, Janoušek a Rittig měli ovlivňovat veřejné zakázky a legalizovat výnosy z trestné činnosti.

V té době vedl pražské vrchní státní zastupitelství Stanislav Mečl, který se z dozoru nad vyšetřováním vyloučil, a Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo, že dozor nad případem převezme Olomouc pod vedením Iva Ištvana. O právní legitimitu delegace případu do Olomouce se dnes vede spor u Ústavního soudu. Na něj se obrátil jeden z obviněných – bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník s tím, že podezřelým byla odebrána možnost mít svého žalobce a soudce, což zaručuje Listina základních práv a svobod. Ivo Ištvan jako vedlejší účastník tohoto řízení sepsal na Páleníkovo podání repliku, kterou se týdeníku Euro podařilo z justičních kruhů získat. Ištvan v ní poprvé otevřeně popisuje počátek a další vývoj kauzy Nagygate.

2. února 2012 se pak pod Ištvanovou taktovkou rozjíždí rozsáhlá odposlechová akce, jež vyvrcholila zatčením exposlanců ODS Ivana Fuksy, Marka Šnajdra, Petra Tluchoře, pravé ruky a milenky premiéra Jany Nagyové, šéfů Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka, Milana Kovandy a Jana Pohůnka.

Rittigova zadání Ivo Ištvan konstatuje, že už od počátku se na ovlivňování postů ve státní správě a podvodech s veřejnými zakázkami měl podílet bývalý náměstek ministra vnitra Michal Moroz.

„Vyhodnocením odposlechu telefonu bylo zjištěno, že s dalšími osobami konspirativním způsobem řeší obsazování strategických postů v Generální inspekci bezpečnostních sborů a Policejním prezidiu osobami, které budou jednat ve prospěch Moroze a dalších podezřelých,“ tvrdí Ištvan.

Moroz se měl podle něj podílet také na opětovném dosazení Vlastimila Rampuly do funkce pražského vrchního zástupce na místo jeho náhradníka Stanislava Mečla. Sám Moroz tato tvrzení striktně odmítá (viz rozhovor). Žalobce Mečl v inkriminované době nařídil prověrky spisů na pražském městském státním zastupitelství. „V návaznosti na to Tomáš Hrdlička v jednom z telefonických hovorů vyzýval Petra Dimuna, aby nepodržel Pospíšila, neboť trestní věci, které jsou předmětem oné dohledové prověrky, se týkají všech,“ shrnuje záznamy odposlechů z přelomu ledna a února 2012 Ištvan. „Nepamatuji se. Ale předpokládám, že šlo o informace ze zákulisí ODS o aktuálních vztazích Pospíšila a Nagyové, popřípadě vazby Pospíšila na část kmotrů ODS,“ říká k odposlechům Petr Dimun.

Podle Iva Ištvana s obsazením funkce šéfa vrchní prokuratury v Praze souviselo setrvání Jiřího Pospíšila na postu ministra spravedlnosti a tomu v únoru 2012 hrozilo odvolání z funkce. „Michal Moroz byl v této záležitosti v telefonickém kontaktu s Ivem Rittigem, který dále přímo komunikoval s Vlastimilem Rampulou, který byl v kontaktu s Janou Nagyovou. Ze zaznamenaného telekomunikačního provozu vyplynulo, že Grygárek se osobně stýká s Rittigem. Dále bylo zjištěno podezření, že Rittig je schopen jak Rampulovi, tak i Grygárkovi dávat určitá zadání,“ uvádí Ištvan. Rampula to popírá: „S Janou Nagyovou jsem mluvil pouze u premiéra. S Ivem Rittigem až do doby, než jsem ho začal jako advokát zastupovat, nikdy. Informace o možných zadáních na státním zastupitelství ze strany Iva Rittiga jsou nepravdivé a scestné,“ brání se.

17. února měl Rittig sdělit Morozovi, že „to v pondělí převezmou, takže tam budou uklízet tři dny, že se o tom bavil s Liborem a ten něco vymyslí“. V den tohoto odposlechu pražský městský soud rozhodl o tom, že odvolání Rampuly z postu vrchního žalobce bylo nezákonné. Rittig se měl v jednom z telefonátů, souvisejícím s rozhoupaným křeslem ministra Pospíšila, zmínit o tom, že „jejich jediná záchrana bude asi ten Grygoš, aby to tam všechno zařídil“.

Rozvraceči státu Grygárek s Morozem se následně měli počátkem března 2012 podle Ištvana dopustit blíže nespecifikovaného trestného činu sabotáže. Zákon sabotáž popisuje jako maření nebo ztěžování důležitých úkolů státních nebo hospodářských institucí nebo způsobení poruchy v jejich činnosti, a to zneužitím svého zaměstnání či funkce s úmyslem poškodit státní zřízení nebo obranyschopnost republiky. Z Ištvanova textu explicitně nevyplývá, čeho že se měli Grygárek s Morozem konkrétně dopustit. Nejpravděpodobnější je, že tak byla policií i žalobci klasifikována komunikace ohledně obsazování postů v bezpečnostních složkách a justici.

„U Grygárka se sbíhaly informace prakticky ze všech závažnějších trestních věcí. Dále se u něj shromažďovala oznámení o podezřelých obchodech ve smyslu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která vrchnímu zastupitelství zasílal Finanční analytický útvar ministerstva financí,“ pokračuje v konstrukci Ištvan. Připomíná i odložené vyšetřování úniku utajeného svědectví v úplatkářské kauze Pandur. „V trestním řízení bylo zjištěno, že bezprostředně poté, co se seznámil s výslechem utajovaného svědka, telefonicky kontaktoval Janu Nagyovou a následně se s ní sešel. Stejné podezření nicméně směřovalo i k náměstreport kovi nejvyššího státního zástupce Igoru Střížovi. Ani v tomto případě nebyl strůjce úniku vypátrán.“

Vyšetřovatelé se vyjma Grygárkových aktivit zaměřili i na jeho majetek. Došli k tomu, že majetková aktiva jeho rodiny „hrubě neodpovídají dosahovaným příjmům“. Grygárek a jemu blízké osoby mají podle detektivů desítky bankovních účtů, na nichž byla zjištěna řada podezřelých transakcí, každá v řádech několika milionů korun. „Jsou považovány za nestandardní i z toho důvodu, že z rozhovoru mezi Ivem Rittigem a Davidem Michalem vyplynulo, že mu Rittig dával bůra za nějaké věci, Michal mu posílal dvojku a osobně dával jedničku a půl. Uvedené výrazy jsou běžně v dané trestní věci používány pro vyjádření peněžních částek v milionech českých korun,“ domnívá se Ištvan.

Grygárek byl předminulý týden v tomto případu obviněn. Podle informací ze zdrojů blízkých šetření kauzy za to, že odvrátil vyšetřování švýcarského konta lobbisty Romana Janouška (viz Janouškovo konto). „Obvinění je zcela nepravdivé a nepodložené, tvrzení v něm obsažená nemají oporu v opatřených důkazech a vycházejí jen z uměle vykonstruovaných hypotéz, i když jsou dokonce vnitřně rozporné,“ tvrdí Grygárek. Svůj majetek zdůvodňuje restitucemi a k případu se zatím nechce víc vyjadřovat.

Týdeník Euro zjišťoval, jak to bylo s Janouškovým obstaveným kontem, už před delším časem. Vyšetřování dle Janouškova velmi blízkého přítele souviselo s dlouholetým kamarádem z dětství – podnikatelem Radovanem Kučerou, kterému Janoušek finančně vypomáhal, když se mu byznys nedařil. Kučera se poté zapletl do obchodu s italskou mafií a detektivové Europolu zjistili, že k němu přitekly peníze z účtu Janouškovy firmy Botanic Finance ve Švýcarsku. „Vše se ale nakonec vyjasnilo, Švýcaři mu účet odblokovali, a ještě se mu omluvili,“ sdělil týdeníku Euro Janouškův přítel, který si přál zůstat v anonymitě. Kvůli tomuto případu má potíže i bývalý šéf protikorupční policie Tomáš Martinec. Když se Janouškovým kontem ve Švýcarsku zabýval, tvrdil, že jeho složka na Janouška nic nemá.

Capo di tutti capi Z Ištvanova materiálu vyplývá, že vyšetřovatelé mají nejvíce spadeno na lobbistu Iva Rittiga. Toho policie před časem vyslechla (přepis výslechu týdeník Euro zveřejnil) a Rittig se jí v rámci výslechu víceméně vysmál. Rittig měl podle Ištvanova týmu ovlivňovat veřejné zakázky i činnost složek státu.

27. března se měl sejít s právníky Tomášem Jindrou a Davidem Michalem. Probírali spolu, že si neumějí poradit se „čtyřmi zlatými žílami“, mezi které zařadili ministerstvo zemědělství a Pozemkový fond. Měli se také zmiňovat o ženě, která spolupracuje s předsedou vlády a podílí se na obsazování míst ve státní správě.

Když policisté dál sledovali právníka a ministerského poradce Tomáše Jindru, zjistili, že se v červnu a červenci 2012 opakovaně sešel se šéfkou pražského městského státního zastupitelství Janou Hercegovou. Té měl nabízet už podruhé uvolněný post vrchního žalobce. „V té době byl v telefonickém i osobním kontaktu s Janou Nagyovou, která ho mimo jiné informovala o obsahu zpráv Bezpečnostní informační služby, které se mohly týkat aktivit podezřelých,“ konstatuje Ištvan.

Rittig měl od března udržovat kontakt také s policistou Stanislavem Hájkem. Z odposlechů detektivům následně vyplynulo, že Jana Nagyová měla u premiéra Petra Nečase lobbovat za to, aby se Hájek stal šéfem policejního Útvaru zvláštních činností. Pod ten spadají odposlechy a sledování podezřelých osob. Hájek se nakonec ředitelem útvaru nestal, nicméně Ištvanovi a spol. se „potvrdily předchozí poznatky o ženě z okolí předsedy vlády, která má vliv na obsazování funkcí v orgánech státu“.

Jana Nagyová, dnes Nečasová, se tak začala jevit jako jedna z vůdčích osobností prověřované skupiny podezřelých z manipulace s veřejnými zakázkami a obsazování funkcí ve státních orgánech zájmovými osobami.

Tak tomu bylo podle vyšetřovatelů i ve vztahu k tehdejšímu poslanci ODS Radimu Fialovi (dnes Úsvit přímé demokracie). Z odposlechů vyplynulo, že měl Fiala tlačit na člena představenstva Českých drah Romana Bočka, „jestli by šlo něco vymyslet okolo toho úklidu“. Fiala tehdy působil ve dvou firmách B. S. Kings a IC Facility, které takové služby poskytovaly. „V této souvislosti Jana Nagyová zmínila, že k tomu má předseda představenstva drah Petr Žaluda negativní postoj. Ledaže se mu vzkáže shora, což Nagyová v telefonním hovoru s Petrem Nečasem interpretuje,jako že my‘,“ stojí v Ištvanově replice na ústavní stížnost.

„Žádná ze společností, které vlastním, nikdy nepracovala pro České dráhy a pro instituce s nimi jakkoli související. A dokonce se ani nikdy neúčastnila žádného výběrového řízení vypsaného ČD nebo institucemi s nimi souvisejícími,“ odpověděl na otázky týdeníku Euro Fiala.

Fiala patřil mezi několik rebelů v ODS, kteří odmítali podpořit vládní daňový balíček, připomíná Ištvan. Kvůli odchodu ze sněmovny pak policie obvinila exposlance Fuksu, Šnajdra a Tluchoře. Ištvanovi lidé podezírají od října 2012 v souvislosti s uvedenými odposlechy Fialu z přijetí úplatku a Bočka, společně s dalšími osobami, z podplácení. Fiala nakonec řady ODS opustil, ale mandát si ponechal, aby se letos do sněmovny vrátil s novým uskupením. V té době už linie vyšetřování vedla podle argumentace vyšetřovatelů přímo k Janě Nagyové. Další větve příběhu včetně obviněných jsou už notoricky známé.

Policie i státní zastupitelství si stojí za svým a tvrdí, že mají neprůstřelné důkazy.

Šéf ÚOOZ Robert Šlachta se v deníku Dnes před časem obecně rozhovořil o tom, kam až chapadla této chobotnice měla sahat.

„V současné době probíhá seznamování obviněných s výsledky vyšetřování. O plánovaných úkonech dopředu neinformujeme,“ reagoval na otázky ohledně nových zjištění Ivo Ištvan.

Vyvrcholení kauzy, která otřásla špičkami české politiky, justice i bezpečnostních složek, se blíží. Z výše uvedených zjištění je však zjevné, že se policii a žalobcům bude složitá konstrukce trestných činů a provinění jejích jednotlivých aktérů u soudu jen obtížně dokazovat.

Novým členem údajné zločinecké skupiny má být i exposlanec ODS, dnes Okamurova Úsvitu, Radim Fiala.

Ištvanova chobotnice

Spindoktor VV a bývalý náměstek ministra vnitra

Lobbisté a političtí podnikatelé

Advokát a poradce ministra zemědělství

Šéfka Městského státního zastupitelství v Praze

Bývalý náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze, advokát

Bývalá šéfka kanceláře premiéra

Bývalý příslušník Útvaru zvláštních činností

Advokát Šachta and partners, dnes MSB Legal

Bývalý náměstek ministra zemědělství a člen představenstva Českých drah

Bývalí poslanci ODS

Bývalí velitelé Vojenského zpravodajství

Bývalý poslanec ODS, dnes Úsvit přímé demokracie

Bývalý šéf Vrchního státního zastupitelství v Praze, advokát

Bývalý mluvčí a spindoktor ČSSD, novinář Jana Nagyová z odposlechů vycházela jako vůdčí osobnost skupiny podezřelých z manipulace s veřejnými zakázkami a obsazování funkcí ve státních orgánech.

Janouškovo konto

Týdeník Euro zjišťoval, jak to bylo s Janouškovým obstaveným kontem, už před delším časem. Vyšetřování dle Janouškova velmi blízkého přítele souviselo s dlouholetým kamarádem z dětství – podnikatelem Radovanem Kučerou, kterému Janoušek finančně vypomáhal, když se mu byznys nedařil. Kučera se navíc zapletl do obchodu s italskou mafií a detektivové Europolu zjistili, že k němu přitekly peníze z účtu Janouškovy firmy Botanic Finance ve Švýcarsku. Kučera v té době působil v pražské speditérské firmě Oazasped. Evropské zatykače byly na podezřelé vydány kvůli mezinárodnímu zločinnému spolčování za účelem přechovávání odcizených věcí, pašování, falšování, dovozu a obchodu s výrobky s falešnými značkami a vydávání faktur pro neexistující operace. Česká větev měla čítat více než deset lidí. K trestné činnosti mělo podle italské policie docházet v Římě a v přístavu Gioia Tauro. Přístav měli podle informací médií ovládat místní mafiáni spolu s Čechy. Do přístavu připlouvaly lodě s kontejnery plnými zboží. Ale podle dokladů mělo být zboží v kontejnerech méně a mělo být lacinější, než ve skutečnosti bylo. V Asii se na obchodním spiknutí podíleli lidé ve Vietnamu a v Číně. Česká větev mafiánské organizace se údajně starala o legalizaci zboží směřujícího do EU. Mělo se jednat o systematickou činnost, která skončila až v únoru 2009, kdy došlo v Itálii k policejnímu zátahu. Tamní policie podezřelé aktivity v přístavu a při falšování dokladů vyšetřovala od února 2008. „Vše se ale nakonec vyjasnilo, Švýcaři mu účet odblokovali, a ještě se mu omluvili,“ sdělil týdeníku Euro Janouškův přítel, který si přál zůstat v anonymitě. Kvůli tomuto případu má potíže i bývalý šéf protikorupční policie Tomáš Martinec. Když se Janouškovým kontem ve Švýcarsku zabýval, tvrdil, že jeho složka na Janouška nic nemá. Podle deníku Dnes byl Kučera v Německu souzen kvůli pašování neoznačených a nezdaněných cigaret z Číny. „Státní zastupitelství v Hamburku škodu v eurozatykači vyčíslilo na tři miliony a padesát tisíc eur,“ upřesnila loni na jaře mluvčí Městského soudu v Praze Martina Lhotáková. Kučera vinu v obou případech popírá. Radovan Kučera je stále Janouškovým blízkým přítelem. Mimo jiné jej vyzvedával z policejní cely v dubnu 2012, kde skončil po nehodě, při níž pod vlivem omamných látek srazil vietnamskou řidičku. Z Ištvanova materiálu vyplývá, že vyšetřovatelé mají nejvíce spadeno na lobbistu Iva Rittiga.

O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče